|
|
Konflikty v Sýrii a Libyi z hlediska doktríny Odpovědnosti chránit
Filipková, Tereza ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla intervence ze strany mezinárodního společenství v civilním konfliktu v Libyi a neintervence v civilním konfliktu v Sýrii legitimní z hlediska konceptu Odpovědnosti chránit. V práci je nejdříve vymezena metoda komparativní případové studie a teorie liberálního internacionalismu a neoliberálního intervencionismu. Následně jsou vyloženy stěžejní charakteristiky konceptu R2P. K zodpovězení výzkumné otázky bylo potřeba operacionalizovat kritéria pro legitimní provedení ozbrojené intervence, protože Zpráva Komise pro intervenci a státní suverenitu, která je stěžejním dokumentem R2P, se mnohdy vyjadřuje vágně. Poté, co jsem u obou konfliktů porovnala naplnění operacionalizovaných kritérií, jsem došla k závěru, že intervence i neintervence v daných případech legitimními jsou. Případ Libye tak logicky splňoval všechna kritéria. V případě syrské občanské války není naplněno kritérium rozumných vyhlídek. Důvodem jsou rozdílné podmínky, ze kterých konflikty vznikly. Syrská společnost je na rozdíl od té Libyjské jak etnicky, tak nábožensky heterogenní. Což je ještě posíleno faktem, že již několik desetiletí zemi vládne autoritářský režim vedený elitami právě minoritní části obyvatelstva.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Humanitarian Intervention from the Point of View of International Law
Ondrovičová, Jana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Jankuv, Juraj (oponent)
Práca sa zaoberá skúmaním problematiky humanitárnej intervencie. Hoci je na túto oblasť možné nahliadať z viacerých hľadísk, v tejto práci je koncentrácia zameraná na právnu problematiku tohto konceptu. Napriek tomu, že problematika nie je novou, ale sa na scéne objavuje značnú dobu, ani náhodou nie je možné hovoriť o jednoznačne ustálenej doktríne. Práve naopak vývoj za posledné dve desiatky rokov z nej robí tému aktuálnejšiu ako kedykoľvek predtým. Vo svojom úvode sa zameriavam predovšetkým na odlíšenie konceptu humanitárnej intervencie do príbuzných konceptov, ktoré sú si spoločné v niektorých črtách, ale zároveň odlišujúce prvky z nich robia rozdielne typy intervencií a v žiadnom prípade nie je možné ich zamenenie s konceptom humanitárnej intervencie. Ide predovšetkým o intervenciu na ochranu štátnych občanov na území štátu, ktorý je predmetom zásahu, intervencia na uľahčenie sebaurčenia, prodemokratická intervencia či ďalšie druhy intervencií, ktoré by mohli byť s humanitárnou intervenciou zamenené a preto je potrebné ich dôrazne odlišovať. Zároveň práca presne vymedzuje, čo je v nej mienené pod pojmom humanitárnej intervencie, nakoľko jej presné definovanie tak, ako je na ňu nahliadané v tejto práci, je potrebné výslovne definovať. Pojem tak, ako je v práci používaný vychádza z vymedzenia...
|
|
|
ČLR a USA v mírových operacích OSN v letech 1989-2010
Evanová, Jitka ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent) ; Fürst, Rudolf (oponent)
ČLR a USA v mírových ooperacích OSN v letech 1989-2010 Mgr. Jitka Evanová Anotace Práce se zabývá rostoucí rolí Číny a klesající aktivitou USA v mírových operacích OSN od roku 1989. Jejím cílem je najít příčiny jejich chování. Nejprve jsou popsány vybrané teorie mezinárodních vztahů - neorealismus, jeho modifikovaná verze a anglická škola, dále jsou určeny nezávislé proměnné a formulovány hypotézy. Následuje empirická část, která se na základě tří ukazatelů zabývá měnící se čínskou a americkou aktivitou v mírových operacích OSN. Těmito ukazateli jsou hlasování v Radě bezpečnosti, personální účast v mírových misích a příspěvky do rozpočtu pro mírové operace OSN. Dále jsou pomocí metody shody, která určuje vysvětlující sílu teorií, testovány hypotézy. Existuje-li shoda mezi skutečností a předpokladem, existuje možnost kauzálního vztahu mezi nezávislou a závislou proměnnou. Docházím k závěru, že největší vysvětlující sílu má modifikovaný neorealismus, neboť jak v případě Číny, tak v případě USA existuje shoda mezi jejich skutečným a předpokládaným jednáním. Anglická škola do jisté míry vysvětluje chování Číny, ale v případě USA je její vysvětlující schopnost slabá. Neorealistické předpoklady se nepotvrdily ani v jednom případě. Na závěr navrhuji možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
The Dialectics of Intervention . An Analysis of Discursive and Theoretical Accounts for Conflict Initiation
Corneo, Francesco ; Nesbitt, Todd (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
! The scope of this work is to critically assess the phenomenon of American interventions from the beginning of the post-Cold War era to the 2003 invasion of Iraq. Departing from the analysis of the question of why an argument liable to disproof was chosen for legitimizing on legal grounds the 2003 invasion of Iraq, I proceed to the analysis of the relation between legitimizing discourse employed by the American administration domestically, and the one employed in the context of international institutions. The first one is concluded to take precedence over the second - at least for what concerns the timeframe taken into consideration in this work. I then proceed to an analysis of the evolution of domestic legitimizing discourse from 1991 to 2003, providing a dialectic evolutionary model. Finally, competing theoretical interpretations of the phenomenon are tested against the findings of the research.
|
|
|
Účast OSN na humanitárních krizích, vyvolaných ozbrojenými konflikty se zaměřením na problematiku humanitárních intervencí
Vehovská, Lucie ; Nováček, Pavel (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Účast OSN na humanitárních krizích, vyvolaných ozbrojenými konflikty se zaměřením na humanitární intervence" se zabývá problematikou využívání humanitární intervence jako jednoho z nejkontroverznějších prostředků, které byly reakcí na humanitární krize, vyvolané ozbrojenými konflikty. Zaměřuje se na humanitární intervence OSN první poloviny 90. let, kdy tento koncept byl poznamenán neúspěšnými řešeními konfliktů ve Rwandě a v Somálsku. Snaží se odhalit chyby, kterých se Organizace spojených národů v těchto konfliktech dopustila, a zmapovat její snahy se s těmito neúspěchy vyrovnat a poučit se z nich. Dále se věnuje otázkám, které využívání konceptu humanitární intervence vyvolaly a následně doprovázejí i koncept Odpovědnosti za ochranu. Práce dále mapuje prostředky této organizace, které jsou v případě ozbrojených konfliktů využívány, a názorový posun OSN z termínu humanitární intervence ke konceptu Odpovědnost za ochranu, jehož implementace znovu vyvolává na půdě OSN vášnivé diskuse, přestože na Summitu OSN 2005 byl tento koncept jednomyslně odhlasován všemi členskými státy. Snaha o celosvětový mír a bezpečnost bude vždy aktuální problematikou a měla by být v popředí zájmu všech aktérů.
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
Moral Hazard of Humanitarian Intervention: Case Study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Pelikán, Jan (oponent) ; Vávra, Přemysl (oponent)
Hlavnou ambíciou tejto dizertačnej práce je pokus o interdisciplinárnu aplikáciu konceptu morálneho hazardu primárne využívaného v ekonomickej teórii na kontext dynamiky priebehu vnútroštátnych konfliktov s prvkom medzinárodnej intervencie. Východiskovým teoretickým rámcom práce je koncept morálneho hazardu humanitárnej intervencie Alana Kupermana, ktorý upozornil na to, že novovznikajúca norma humanitárnej intervencie môže vyvolávať aj negatívne dôsledky. Podpornú argumentáciu svojej hypotézy Kuperman založil na tom, že ak prítomnosť poistenia vyvoláva dostatočný podnet k tomu, aby poistení modifikovali svoje konanie až do tej miery, že sa správajú riskantnejšie, pretože sú proti následkom svojich činov chránení poistkou, povstalci môžu optimalizovať svoje správanie rovnako. V súčasnosti transfer morálneho hazardu na podmienky intervencií s ohľadom na rozdiely v týchto sférach komplikuje niekoľko prekážok. Táto práca sa koncentruje na redukciu troch hlavných identifikovaných nedostatkov konceptu, ktoré adresuje prostredníctvom troch hlavných výskumných otázok a hypotéz. Cieľom tohto prístupu je skúmať limity využitia a vytvoriť priestor pre rozvoj a posun konceptu morálneho hazardu humanitárnej intervencie pre budúci výskum problematiky. (1) Aký je interpretačný potenciál, pridaná hodnota a limity aplikácie ekonomickej teórie morálneho hazardu na kontext humanitárnej intervencie z teoretického hľadiska? Hypotéza č.1: Koncept morálneho hazardu predstavuje efektívny nástroj skúmania humanitárnej intervencie. (2) Aká je schopnosť kauzálneho mechanizmu hlavnej Kupermanovej hypotézy na všeobecnej rovine skúmania vysvetliť, prečo v niektorých prípadoch dochádza k eskalácii konfliktu aj v prípade verejných hrozieb intervencie (tzv. equilibrium)? Hypotéza č.2: Hrozba intervencie vyvolá eskaláciu vnútroštátneho konfliktu. (3) Do akej miery korešponduje Kupermanova hypotéza modifikovaná na prípad konfliktu v Kosove so skutočným vývojom? Hypotéza č.3: Hrozba intervencie NATO/USA vyvolala eskaláciu konfliktu v Kosove.
|
|
|
Humanitarian intervention in Kosovo in context of theory of just war
Košťáliková, Barbora ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Intervence v Kosovu vedena vojenskými jednotkami NATO, která proběhla v roce 1999, měla na región velmi negativní dopad. Provedení operace, jako i samotný rozhodnutí o jejím zahájení, rozdělili společnost i vrchní politické představitelé na dva tábory. Cílem této bakalářské práce je proto analýza humanitární intervence v Kosovu na konkrétních kritériích spravedlivé války a následně vyhodnocení, nakolik tato intervence podmínky spravedlivé války splňuje. Teoretická část vychází z teorie humanitární intervence a teorie spravedlivé války, která je následně aplikovaná v následující kapitole.
|
|
|
Činnost Evropské unie v Kosovu
PALENÍKOVÁ, Aneta
Jádrem této práce je činnost Evropské unie na území balkánského regionu se zaměřením na konkrétní oblast kosovské provincie, která se v nedávné době osamostatnila. Pro pochopení všech souvislostí je nutné kosovskou problematiku zobecnit a zasadit do širšího kontextu etnické rozmanitosti, slabé ekonomiky a celkové nestability. Velký prostor je věnován také moderním dějinám a působení mezinárodních organizací NATO a OSN v této oblasti. K analýze problematiky využívám především mezinárodní a evropské právo. Z konkrétních činností Evropské unie, které tato organizace vede vůči Kosovu, je nutné vyzdvihnout civilní misi EULEX, která je organizována v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Cílem práce je zmapovat dosavadní působení Evropské unie na tomto území a posoudit jeho přínos z hlediska dlouhodobého rozvoje nejen tohoto nově vzniklého státu, ale i celého balkánského regionu.
|
host ::
RSS.