|
|
Revitalizace hotelového zařízení, Přehrada Brno
Švec, Martin ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Představuji návrh nového využití bývalého rekreačního střediska, které se nachází v krásném prostředí u Brněnské přehrady. Je již delší dobu nevyužívané a chátrá. Bylo postaveno v 70. letech 20. století pro potřeby Socialistického svazu mládeže. Byly zde pořádány politické konference a vzdělávací pobyty pro studenty středních a vysokých škol. Nové využití bude obdobné. Jen socialistické ideály nahradí ideály dnešní společnosti – zejména přátelství lidí k životnímu prostředí. Vznikne zde ekologické vzdělávací centrum s konferenčními prostory, společenským sálem a ubytováním. Univerzálně pojatý návrh umožňuje využití budovy také pro mezinárodní studentské worskhopy, školení, firemní akce apod. Ekologické vzdělávací centrum především samo jde příkladem. Díky samotnému konceptu původní budovy se přímo nabízí přestavba na pasivní dům využívající přírodní materiály a obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k velice špatnému technickému stavu a devastaci původní budovy budou využity pouze základy a nosná konstrukce. Toto řešení je ekonomičtější než demolice a následná novostavba. Nosnou podstatu budovy máme téměř zadarmo, pokud ovšem v ní provádíme minimální úpravy a co nejvíce zachováme původní tvar budovy. Na nosném ocelovém skeletu bude vybudován nový lehký dřevěný obvodový plášť s tepelnou izolací z konopných vláken. Většina povrchů střech bude pokrytá fotovoltaickými fóliemi a zdrojem tepla bude tepelné čerpadlo. Pozemek nabízí velice příjemné prostředí pro pobyt. Je trvale osluněn a z většiny jeho plochy je krásný výhled na přehradu. Hlavní budova a bungalovy výhledů dobře využívají. Celý rekreační areál již v původním stavu byl navržen, aby podporoval setkávání, poskytoval největší možnou svobodu pohybu a volby aktivit, přičemž pokoje a bungalovy dopřejí rekreantům naprosté soukromí. Exteriér a interiér budov se prolínají. Celý areál – uvnitř i venku – je živý. Oproti pokojům – ostrůvkům klidu. Tento koncept uplatněný již v návrhu ze 70. let je zachován. Původní budova hotelu se také vyznačuje kvalitní architekturou – rozhodně nadprůměrnou v době vzniku. Přispívá k tomu dynamicky vyvážená architektonická kompozice – inspirativní i dnes, a také zajímavé řešení interiéru společenských prostorů. Tento návrh se snaží na představené kvality navázat. Pozemek je doplněn o relaxační prostory a stezku zdraví, oproti původnímu stavu je celý veřejně přístupný a slouží jako park pro trávení volného času na přehradě.
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Staffová, Eva ; Kristiánová,, Katarína (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce navrhuje strategii pro obnovu a rozvoj postindustriálního území továrního areálu Zbrojovky Brno. Cílem návrhu je zapojit nepřístupný areál zpět do života města. Zbrojovka není úplně typický brownfield. Výroba tu byla ukončena teprve v roce 2006 a dnes je areál překvapivě živý, zhruba 50% území je využíváno, pronajímané objekty jsou zakonzervovány a nepodléhají větší degradaci. Hlavním motivem řešení je transformace továrního prostředí na životaschopnou polyfunkční městskou část využívající principů udržitelného urbanismu. Oproti plánu developera návrh počítá se zachováním stávající struktury pro další rozvoj. Továrna Zbrojovky je místem se specifickou atmosférou, s geniem loci, který stojí za to zachovat. Návrh využívá nově vzniklých veřejných prostorů jako katalyzátoru rozvoje a zaměřuje se na přitáhnutí “kreativní třídy”, která by mohla Zbrojovku dostat do širšího povědomí veřejnosti a přitáhnout potřebné investice pro vznik živé části města s industriální duší.
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Kraut, Jan ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
ZBROJOVKA BRNO - Příležitost pro město Strategie pro brněnskou Zbrojovku, třetí největší brownfield ve městě. Urbánní taktika a proces začlenění lokality do prostoru města a provázání s jeho organismem. Vytvoření územní strategie či postupu taktického urbanismu, který se snaží postupnými zásahy opětovně začlenit toto území do organismu města, a to způsobem, který bude plně reflektovat jeho potřeby, možnosti a polaritu v území. Podstatné je, aby nastolený proces počítal s dlouhodobou pozvolnou regenerací, která může být i přerušována ekonomickým tlakem, a v každém svém okamžiku vytvářel fungující prostředí, které náhlé přerušení obnovných prací neohrozí. Celý proces obnovy lokality je rozdělen do několika fází, které však na sebe pružně navazují a mohou v tak velkém území probíhat částečně nezávisle. Vychází ze současného stavu areálu, který je postupně otevírán, jsou odstraňovány objekty, které jsou v havarijním stavu, a pak ty, které brání rozvoji areálu a jeho plynulému fungování. Následně je regulována doprava, areál napojen na MHD. Ve výsledku dojde k ustálení situace a celkové rehabilitaci prostoru továrny i jeho okolí. To vše skrze jednotlivé zásahy do jeho struktury a veřejného prostoru. Celý proces je dokumentován na základních cílech a přístupech jednotlivých fází, které jsou následně dokumentovány referenčními zásahy a počiny typickými pro daný stav lokality. Vše jev doplňováno rozborem základních úkolů rehabilitace lokality.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kocourek, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Název napovídá řešení stále aktuálnějšího problému odkazu průmyslových areálů. Úkolem práce bylo zvážit možnosti nového využítí objektů v areálu bývalé přádelny v Brně, Obřanech. To s návazností na nejdůležitější objekt - bývalou Esslerovu přádelnu, který se měl dle zadání proměnit na školu architektury magisterského stupně pro celkem sto studentů. Práce se zaměřuje na napojení areálu na život obce, jenž má potenciál krystalického bodu. Řeší objekty samotné, hledá jejich vhodné využítí, přes komerční prostory či bydlení studentů. To vše je spojeno konceptem „sjednocení“, jež se propisuje celým místem a snaží se vytvořit jednoduché a přehledné a hlavně příjemné veřejné prostory. Samotná škola – budova bývalé přádelny – odhaluje největší sílu v jejím otevřeném prostoru, kdy lze přehlédnout celou její strukturu. V návrhu jsem vycházel z tohoto přesvědčení, jež šlo ruku v ruce s mou představou otevřené školy. Chtěl jsem vytvořit školu, kde by studenti mohli tvořit spolu, měli přehled o dění jiných studentů, konzultace pedagogů by se staly veřejnou záležitostí, jež by mohl přihlížet každý student ze školy.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Koželouhová, Anna ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce byl návrh řešení revitalizace bývalého areálu textilní výroby v brněnské městské části Maloměřice a Obřany a konverze jeho hlavní budovy, přádelny, na školu architektury. Koncept urbanistického řešení vychází z několika myšlenek. Snažila jsem se o zapojení areálu do života i stavební struktury obce a o vytvoření možného nového centra. Pokoušela jsem se rozpoznávat hodnoty areálu jako celku i jeho jednotlivých prvků. Formovala jsem zóny, vyznačující se různým způsobem komunikace s okolím. Při vstupu do areálu navrhuji jednoznačně na sebe upozorňující prvek označovaný jako brána. Je směrníkem navádějícím ke vstupu na ostrov a dále do budovy školy. Ústřední část ostrova je vyčištěna od přístaveb, je zde vytvořeno předpolí vstupu do školy. Tato zóna pokračuje na sever přes náhon mezi sousední objekty. Je veřejná, komunikuje, ale je vymezená a žije i vnitřním životem. Třetí, polosoukromou zónou, je obytné nábřeží náhonu se stávajícím objektem pavlačového domu a novostavbou bytového domu pro studenty. Čtvrtou oblastí je veřejný park, pocitově oddělený od vstupního nádvoří blokem stromů a napojený na obec lávkou. Architektonické řešení konverze přádelny je založeno na konceptu vkládání nových autonomních objektů do stávajícího organismu domu. Je zachována čistota objektu a nosných konstrukcí a izolací vložených prvků vyřešena tepelná pohoda. V budově ponechávám volný prostor, napříč všemi podlažími proťatý čtyřmi komíny schodiště, hygienického zázemí a instalací. Do jednotlivých polí jsou vloženy kvádrové boxy různých funkcí - učebny, ateliéry, kanceláře. S komíny jsou spojeny systémem žil vzduchotechnického a elektrického vedení. Stávající neměněná obálka budovy je vymezením vnitřního prostoru, prvkem spíše spojujícím než oddělujícím.
|
|
|
Knihovna a archiv v objektech Dolu Hlubina v Ostravě
Nováková, Jana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Urbanistické souvislosti Řešený objekt Nových koupelen, spisovny a jídelny dolu Hlubina je součástí průmyslového areálu bývalých Vítkovických železáren v Ostravě Vítkovicích. Komplex dolu, společně s areálem vysokých pecí a koksovny, představuje unikátní příklad zachování kompletního technologického toku uhlí-koks-železo. Jejich význam byl oceněn prohlášením za Národní kulturní památku. Filosofie návrhu „Nové koupelny“ se stanou plnohodnotnou součástí revitalizované Dolní oblasti. Vzhledem k umístění a reprezentativnosti stavby jsem se rozhodla pojmout její vstupní podlaží jako veřejný, všem otevřený prostor. Prostor, vytvářející spojitost mezi minulostí, současností a budoucností Hlubiny a celého areálu DOV. „Hala modelů“ ve spisovně představí areál tak, jak fungoval v minulosti, ale zároveň názorně seznámí návštěvníky s aktuálními projekty a plány do budoucna. Část „koupelen“ zabydlí vzdělávací centrum, další část knihovna a Archiv Vítkovic. Zde si může návštěvník rozšířit vědomosti studiem, na semináři nebo přednášce. Vyčerpán doplní energii ve snack baru nebo probere poznatky s kolegy nad kávou. V přilehlém knihkupectví si může rozšířit svou vlastní knihovnu o nejnovější tituly.
|
|
| |
host ::
RSS.