|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Fyzikálně chemické změny hroznů révy vinné během zrání
Majorová, Anežka
Diplomová práce byla zaměřena na fyzikálně chemické změny hroznů révy vinné během zrání. Byly zkoumány tři odrůdy révy vinné, konkrétně Hibernal, Malverina a Perun. Hrozny byly sklizeny ve třech různých termínech. V průběhu zrání tří odrůd byly hodnoceny technologické vlastnosti podle šesti parametrů: hmotnost celého hroznu, hmotnost deseti bobulí, pevnost slupky, obsah refraktometrické sušiny, obsah titračních kyselin a zralostní index. Byl sledován vývoj všech kritérií v čase a rozdíl mezi jednotlivými odrůdami. Dále byla zjišťována korelace mezi testovanými veličinami. Kromě zmíněných znaků zralosti byly hrozny před sběrem hodnoceny také vizuálně. Z dosažených výsledů byl prokázán lineární pokles obsahu titračních kyselin u odrůdy Hibernal o 26mg/100g za den. Docházelo také k poklesu pevnosti bobule u odrůdy Hibernal o 0,018 MPa za den a konkrétně u odrůdy Malverina o 0,024 MPa za den. U všech odrůd byl zjištěn nárůst refraktometrické sušiny. Během sledovaného období a nebyla zjištěna žádná korelace u všech odrůd mezi hmotností bobule a měřenými veličinami. Zralostní index svědčí o rozdílném počátku zrání jednotlivých odrůd.
|
|
|
Způsoby prodloužení údržnosti mléčných výrobků
Piskačová, Martina
Tato diplomová práce na téma Způsoby prodloužení údržnosti mléčných výrobků se ve své teoretické části zabývá mlékem a mléčnými výrobky, ve speciálních kapitolách také samostatně čerstvými sýry - jejich obecným postupem výroby a možnými vadami. Dále se také teoretická část zabývá důvody kažení mléčných výrobků, vlivem vnějšího prostředí na mikroorganismy. Mezi tyto patří především teplota, pH a vodní aktivita. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé základní metody pro prodloužení údržnosti, které jsou v mlékařství často využívány. Mezi tyto patří antimikrobiální látky a také bakterie mléčného kvašení. Bakteriím mléčného kvašení je věnovaná samostatná podkapitola s protektivními bakteriemi mléčného kvašení. Poslední část teoretické teze je zaměřena na hygienu provozu, která k výrobě sýrů neodmyslitelně patří. Praktická část této práce se zabývala účinky protektivních kultur přidávaných do čerstvých sýrů. V mlékařském poloprovozu byly vyráběny čtyři druhy sýrů - tři s různými druhy protektivních kultur, jedna s klasickou smetanovou kulturou. Vzorky byly vždy solené i nesolené. Všechny vzorky byly poté vyhodnocovány při chemické i mikrobiologické analýze za účelem zjištění vlivu na údržnost.
|
|
|
Vztah mezi obsahem vápníku, složením a technologickými vlastnostmi mléka krav v průběhu roku
Životská, Hana
Tato bakalářská práce se věnuje vztahu mezi obsahem vápníku, složením a technologickými vlastnostmi kravského mléka v průběhu roku. Do literárního přehledu byly uvedeny získané informace o kravském mléce, jeho složení a o jeho vlastnostech, které byly v rámci této práce sledovány. Vzorky k laboratorní analýze byly získány od dojnic holštýnského plemene a to ze Školního zemědělského podniku Žabčice. Tyto vzorky byly odebírány v průběhu celého roku (od 29. 10. 2014 do 28. 7. 2015). Naměřené hodnoty vybraných parametrů byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů. Statisticky ověřené výsledky poukazují, že na obsah sledovaných složek mléka a jeho vlastnosti působí kromě jiných faktorů i roční období (obsah vápníku v létě dosahoval hodnoty v průměru 1,18 g/l a v zimě 1,28 g/l). Rovněž byla prokázána pozitivní korelační závislost a to například mezi obsahem bílkovin a obsahem vápníku (r = 0,36), obsahem bílkovin a hustotou (r = 0,88) či mezi obsahem laktózy a hustotou (r = 0,95).
|
|
|
Porovnání kvality UHT mléka
Neubauerová, Markéta
Tato diplomová práce se zabývala kvalitou UHT mléka na českém trhu a změnou jeho vlastností během chladírenského skladování. V první části práce je popsáno složení mléka a jednotlivé kroky procesu výroby mléka ošetřeného vysokotepelným záhřevem. Dále je rozvedena problematika nutričních a senzorických změn po tepelném ošetření. Zkoumáno bylo 35 vzorků mléka o různé tučnosti ošetřeného UHT záhřevem nakoupeného v české obchodní síti. Od každého vzorku byla zakoupena dvě balení. U všech vzorků byl experimentálně kontrolován obsah jednotlivých složek uvedených na obale, titrační a aktivní kyselost a provedena senzorická a mikrobiální analýza. Vzorky byly do skončení doby minimální trvanlivosti skladovány v chladničce. Poté byla znovu ověřena senzorická a mikrobiální jakost a změřena titrační a aktivní kyselost. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí párového t-testu a porovnány s výsledky jiných autorů. Byla prokázána dobrá kvalita UHT mlék uváděných na český trh.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Chemická charakteristika plodů slivoně mirabelky
Lukšová, Leona ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením chemických a fyzikálních charakteristik sušené, lyofilizované a kompotované mirabelky nancyské. Teoretická část je věnována původu, ekonomickému významu slivoní, botanickému zařazení mirabelky a dalším poddruhům, které patří do rodu slivoní. Dále je popsána nejšetrnější metoda uchování potravin - lyofilizace. Součástí této práce je také téma raw stravy a popis biologicky aktivních látek obsažených v mirabelce nancyské. V experimentální části byly analyzovány tyto charakteristiky mirabelkových plodů: celkové množství sušiny, refraktometrická sušina, stanovení redukujících cukrů, titrační kyselost, obsah fenolických látek a vitaminu C. Bylo zjištěno, že lyofilizované ovoce obsahuje 16,8 hm. % redukujících cukrů, což je méně než sušené s hodnotou 18,0 hm. %. Obsahuje i méně titrovatelných kyselin - 56,7 mmol/l oproti kyselinám v sušených mirabelkách - 72,7 mmol/l.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
host ::
RSS.