|
|
Česká dokumentární fotografie zaměřená na environmentální problematiku
Kotvalová, Lucie ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je převážně environmentální fotografie. Teoretická část práci rámuje primárně skrze historii české dokumentární fotografie zaměřené na environmentální problematiku, ovšem zabývá se i definicí žánru dokumentární fotografie a dále formuluje, jak fotografie ovlivňuje percepci světa kolem nás. Praktická část této práce environmentální fotografii reprezentuje skrze soubor dokumentárních fotografií, který si kladl za cíl zachytit aktuální podobu českého venkova. Soubor funguje jako svědectví každodenní rutiny místních na rodinné farmě ve vesnici Krchlebská Lhota v okrese Kutná Hora. Autorka práce se skrze fotografický soubor snažila zdokumentovat to, co zbylo z tradičního vesnického života. Fotografie zobrazují pravidelné úkony - obstarávání, krmení a zabíjení zvířat, práci na zahradě, opravy na pozemku či práci v dílně. Ony fotografie dále dokumentují nejenom vztahy mezi lidmi, ale i vztahy mezi lidmi a zvířaty. Předkládaná práce tak může být považována za přínos v oblasti environmentální fotografie.
|
|
|
Subkultury v dokumentární fotografii: Modern primitivism (praktická práce)
Součková, Barbora ; Géla, František (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato praktická bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení subkultury moderního primitivismu a tělesných modifikací v dokumentární fotografii. Jako tělesné modifikace lze označit praktiky zdobení těla, při kterých je různou měrou narušována integrita lidské kůže, většinou nevratně. Hnutí moderního primitivismu je s tělesnými modifikacemi úzce spjaté, protože ve své filozofii vychází z rituálního a spirituálního pojetí těchto zákroků a hledá v nich hlubší významy. V České republice se hnutí rozvinulo v Praze v roce 2004 se vznikem tetovacího a piercingového studia Hell a česká komunita je s ním i do současnosti úzce spjatá. Práce se zabývá definicí žánru dokumentární fotografie a žánru fotografie reportážní. Dále charakterizuje subkulturu a zaměřuje se na její zobrazení v české dokumentární a novinářské fotografii a popisuje ji na vybraných příkladech. Hlavní část této práce představuje fotokniha, která byla pro účely praktické části této práce vytvořena. Obsahuje soubor dokumentárně-reportážních fotografií, které mapují českou subkulturu a představují její vybrané členy.
|
|
|
Pohled na současnou techno scénu prostřednictvím fotografického dokumentu
Fialová, Karolína ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
praktické části bakalářské práce představuji prostřednictvím dokumentární fotografie současnou techno scénu v Praze. Tento žánr elektronické taneční hudby zde zažil v letech vlnu popularity, aniž by však do hry vstoupili zavedení promotéři. Techno akce pořádá Praze množství kolektivů, z nichž každý funguje pod konkrétním jménem; jednotlivé skupiny většinou tvoří několik převážně mladých lidí. Fotokniha zahrnuje události organizované třemi kolektivy s rozsáhlejším zaměřením na jeden z fotografie záměrně nejsou seřazeny chronologicky nebo podle typu události. Snímky zachycují jak samotné akce, tak zákulisní dění - ukazují euforii noci, ranní únavu i to, co nejméně dvanáctihodinovému maratonu předchází. přiložené fotoknize jsem se zaměřila především na kolektiv s techno akce pravidelně pořádá. Organizátoři Cukru využívají pro konání parties originální lokality, které přispívají k vizuální atraktivitě. Pořádání akcí na místech jako jsou kostely, divadla, opuštěné nebo sklady však s a může dojít k přesouvání události těsně před plánovaným konáním. teoretické části představuji fotografy, kteří se věnovali dokumentování nočního života, a popisuji specifika jejich práce. Dále zasazuji kontextu, popisuji historii žánru a současnou situaci. Porovnávám také pražské techno se Berlíně nebo Londýně. Vysvětluji, že...
|
|
|
Dokumentární fotografie: Jeden rok v kapele Branko's Bridge
Verner, Jonáš ; Géla, František (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Cílem této práce je představení života studentské kapely neotřelým pohledem. Kostru její praktické části tvoří fotografický dokument o 55 snímcích, který kapelu zabírá z perspektivy jejího člena - její pevné součásti, dává nahlédnout do zákulisí celého projektu a ukazuje klíčové okamžiky, nesnáze i radosti, se kterými se kapela setkává. Popisuje situace od každodenních úkonů po ty, které k roli amatérského hudebníka přidružila až současnost. Teoretická část práce nastiňuje dokumentární fotografii jako žánr a blíže přibližuje hudební fotografii. Součástí teoretické části práce je i rozhovor s Ondřejem Bezrem, autorem knihy Fotografie, které hrají.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE
Oulová, Jana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce "Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a Life" se zabývá studiem velmi populárních a úspěšných obrazových časopisů první poloviny 20. století. Československý a americký titul byly ke vzájemné komparaci vybrány záměrně, jelikož jedním z předpokladů studie byla domněnka, že odlišný původ časopisů silně ovlivňoval jejich celkovou koncepci i tematické zaměření. Předmětem obsahové analýzy se staly ročníky 1937-1945 zahrnující období největšího rozkvětu obou zmíněných periodik. Cílem studie nebylo pouze popsat obsah zvolených časopisů, ale zasadit jej také do společenského, politického a umělecko-historické kontextu. Celá práce je ukotvena teoretickou částí, která nabízí obecný přehled o problematice fotožurnalismu, mapuje nesmělé počátky novinářské fotografie i zrod prvních ilustrovaných magazínů. Věnuje se rovněž technologickému vývoji, který umožnil přinášet kvalitní obrazové zpravodajství. Na druhou stranu neopomíná ani četná omezení, například v podobě cenzury, s nimiž se autoři časopisů při své práci velmi často potýkali. Klíčová slova: obrazové časopisy, časopisecká fotografie, fotožurnalismus, dokumentární fotografie, válečná fotografie, cenzura, propaganda
|
|
|
Jak může válečná fotografie ovlivnit veřejné mínění.
Sommersová, Barbora ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Souralová, Veronika (oponent)
Pro většinu z nás je válečné prostředí věcí, se kterou se nemůžeme ztotožnit a tudíž záznamy z terénu jsou našimi jedinými okénky do dění válečných konfliktů. Díky tomu žánr válečné fotografie nabírá skutečnou moc, kterou působí na masy. Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem můžou tyto fotografie ovlivnit vnímání společnosti. Práce nabízí teoretický základ k porozumění vlivům, které formují finální dojem diváka ze snímku. Druhá část navazuje na teoretické poznatky a blíže specifikuje způsob, jakým byly snímky použity pomocí příkladů ze dvou válečných konfliktů, Španělské občanské války a války ve Vietnamu. Své závěry podložím vlastními zkušenostmi z dokumentování uprchlické krize na Balkáně.
|
host ::
RSS.