|
| |
|
|
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding
Juranková, Miriam ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Savagery in The Inheritors and the Lord of the Flies by William Golding Bakalářská práce, Bc. Miriam Juranková, 2016 ANOTACE William Golding věnoval svou celoživotní práci zkoumání lidské přirozenosti. Stěžejním tématem jeho románů je konflikt mezi civilizujícím a divošským instinktem, dobrem a zlem a otázka odkud zlo v lidech pochází. Tato práce se věnuje literární analýze jeho prvních a nejznámějších románů, Pán much a Dědicové a rozboru tématu divošství v těchto dvou dílech. Cílem této práce je dovodit a doložit Goldingovo chápání divošství a jeho náhled na lidskou přirozenost. Teoretická část této práce je založena na souhrnných definicích termínů civilizace, divošství a barbarismu, a to na základě etymologie a jejich významů v rámci různých společenských věd; zároveň se opírá o Goldingovu vlastní etickou doktrínu tak, jak ji implikují jeho romány. Mezi další použité zdroje patří práce, které se věnují literární analýze Goldingových děl, rozhovory a články o Goldingově životě a práci a samozřejmě oba romány samotné. Klíčová slova: divošství, divošský instinkt, civilizační instinkt, civilizace, barbarismus, etika, vrozené zlo, lidská přirozenost, krutost, William Golding, Pán much, Dědicové
|
|
|
Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy
Rokosová, Magdaléna ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Rokosová Magdaléna: Doba plastová - plasty jako legitimní součást umění i výtvarné výchovy [diplomová práce], Praha 2015 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy Diplomová práce je zaměřena na mapování potenciálu syntetických nebo polosyntetických polymerních materiálů jako specifického prostředku pro výtvarné umění i výuku výtvarné výchovy. V teoretické části jsou shrnuty zásadní momenty a možnosti využití plastických hmot v užitém umění (designu) i v umění volném a zároveň jejich každodenní využívání v nejrůznějších oborech a z toho plynoucí výrazná determinace našeho života těmito materiály včetně negativních vlivů na lidské zdraví a naši planetu. Didaktická řada využívá umělé hmoty s ohledem na řešená témata a cílovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. Nenásilným způsobem upozorňuje na množství vyprodukovaného odpadu umělých materiálů a zároveň představuje možnosti využití těchto materiálů pro výtvarnou tvorbu. Výtvarná část je zaměřena na autorskou tvorbu volného umění s využitím syntetických materiálů a ověření jejich předpokládaného potenciálu. Obsahově se zabývá především kontrastem umělého a přírodního světa a otázkou, zdali jsou tyto dva zdánlivě vzdálené světy skutečně oddělitelné.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Téma diktatury v argentinských literárních dílech Amalia, El matadero a Facundo
Baranecká, Lenka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá třemi argentinskými díly, které řadíme souhrnně do literatury o diktátorech. Zkoumanými díly jsou El matadero od Estebana Echeverríi, Facundo od Dominga Faustina Sarmienta a Amalia od Josého Mármola. V úvodní teoretické části je popsána historie Argentiny, stručné životopisy autorů, charakteristika žánrů a období vzniku děl a krátké pojednání o literatuře o diktátorech všeobecně. V praktické části následují rozbory všech tří děl, kde se autorka věnuje především znakům diktátorského režimu; v El mataderu zejména popisu teroru a atmosféry, v Amalii postavě diktátora a v díle Facundo potom hlavně rozdílu civilizace a barbarství, v němž Sarmiento spatřuje původ problémů. Každé dílo je žánrově i příběhově jiné, a proto je v rozboru každého z nich pozornost obracena k různým důležitým znakům, ve kterých autorka vidí to, co je spojuje. V závěru autorka zhodnotí své poznatky.
|
|
|
Komentovaný překlad kapitoly Mirror Worlds (In: Basalla, George. Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Cary, NC: Oxford University Press, 2006, str. ISBN: 9780198038351)
Šveřepová, Andrea ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přeložit 10. kapitolu s názvem Mirror Worlds z knihy George Basally Civilized Life in the Universe: Scientists on Intelligent Extraterrestrials. Práce obsahuje text překladu i výchozí text, dále je její součástí komentář, který teoreticky reflektuje proces překladu a skládá se ze čtyř částí. První pasáž je věnována překladatelské analýze výchozího textu a potenciálních překladatelských problémů. Druhá část popisuje zvolenou překladatelskou metodu a komentuje rozdíly mezi výchozí a cílovou komunikační situací. Třetí část se zabývá typologií a řešením překladatelských problémů a ve čtvrté části jsou popsány překladatelské posuny, při nichž během překladu došlo. Klíčová slova inteligence, život, mimozemský, vesmír, kultura, technika, civilizace, projekt SETI, antropomorfismus, překlad, výchozí text, analýza textu, překladatelská metoda, posun
|
|
|
Srovnání vize kultury O. Spenglera a A. L. Kroebera.
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Práce srovnává pojetí kultury u německého historika Oswalda Spenglera a amerického antropologa Alfreda Louise Kroebera. Autory spojuje zájem o srovnávací studium civilizací a podobné přístupy k němu, založené na předpokladu, že kultura je svébytnou rovinou skutečnosti, neredukovatelnou na své části, ale naopak své části řídící. Toto pojetí kultury se někdy označuje jako superorganické. Každý ze srovnávaných badatelů však k němu dospěl jinou cestou, a nese proto pro něj jiné implikace. V práci jsou analyzovány jejich koncepty a metody se snahou o odhalování jejich předpokladů. V závěru je provedeno jejich explicitní srovnání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
The idealized portrayal of Indians in James Fenimore Cooper's The Last of Mohicans and René Francois de Chateaubriand's Les Natchez
Brožová, Tereza ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika zobrazení Indiánů ve vybraných dílech anglické a francouzské literatury. Jedněmi z nejvýznamnějších autorů zobrazujících indiánské kmeny v prostředí rodících se amerických států jsou James Fenimore Cooper a René François de Chateaubriand. Z jejich rozsáhlé tvorby jsou pak pro detailní analýzu vybrána díla Poslední Mohykán a Načezové. Mnoho autorů si pro své příběhy vybíralo exotické prostředí, které kontrastovalo se soudobou civilizací. Americký kontinent pak svou nedotčeností poskytoval podněty pro vytváření příběhů. Cooper i Chateaubriand vycházejí jak z četby raných cestopisů, tak i z vlastních zkušeností, imaginace a mýtů, a tak velké množství Indiánů nese pouze idealizované charakterové rysy. Cooper i Chateaubriand se zabývají problematikou míšenectví, rasových problémů a střetů mezi civilizací a divošstvím. Hlavní hrdinové Posledního Mohykána pak nejsou z důvodu "nečisté rasy" schopni v nově vznikající společnosti existovat a umírají. V případě Načezů Chateaubriand připisuje svým hrdinům křesťanské prvky a ti pak bloudí v přemýšlení nad svým vlastním osudem. V práci se také soustřeďuji na otázku politizace indiánských kmenů. Indiáni jsou vylíčeni jako stoupenci obou válčících stran v kontextu boje o nezávislost. Zároveň jsou představiteli národa, který je...
|
host ::
RSS.