|
|
Vliv traumatické míšní léze v krční oblasti na kardiovaskulární zdatnost
Machač, Stanislav ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent) ; Nováková, Marie (oponent)
Úrazové poškození krční míchy má zásadní dopad na determinanty kardiovaskulární zdatnosti. V rámci tetraplegie se vedle radikálního snížení aktivně využívané svalové hmoty typicky objevuje také výrazná dysfunkce autonomního nervového systému a s tím spojená porucha řízení katecholaminů. Nezřídka se rozvíjí dlouhodobá inaktivita, kdy nejsou dostatečně využity ani zachované pohybové možnosti, což ve zvýšené míře přispívá k rozvoji běžných civilizačních onemocnění. Tato práce si klade za cíl vyhodnotit kardiovaskulární funkci, resp. zdatnost mužů s traumaticky přerušenou krční míchou na úrovni C5-C7 (n=20) za referenčního srovnání zdravých mužů (n=27), kteří podstoupili shodný zátěžový test na ručním ergometru. Hlavními sledovanými ukazateli byla odezva arteriálního tlaku krve na tělesnou zátěž, vrcholová spotřeba kyslíku a chronotropní reakce srdce. V první části studie byly provedeny zátěžové testy do subjektivního maxima pro mezi-skupinové porovnání hodnot spojených s vrcholovou zátěží. Jelikož se vrcholový výkon u jedinců se zraněnou krční míchou od zdravých probandů značně liší, stává se tento fakt omezením bližší komparace odezvy sledovaných ukazatelů. Z toho důvodu byla provedena druhá část výzkumu, v rámci níž byly opakovány zátěžové testy zdravých probandů - tentokrát ne do subjektivního...
|
|
|
Reflexní účinek manipulační léčby na krevní tlak
Martínek, Josef ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Tématem bakalářské práce je Reflexní účinek manipulační léčby na krevní tlak. Účelem této práce je shrnutí dosavadních poznatků, které hovoří o vztahu manipulační léčby a následných změn krev-ního tlaku. Jedním z cílů je objasnit možnost využití manipulační terapie v léčbě arteriální hyper-tenze. V práci jsou probrány některé další metody manuální terapie pro širší přehled a možnost porovnání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu, v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 20 zdravých probandů (12 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,6 ± 5,6 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena před aplikací HTEMS a ihned po ní. Měření bylo provedeno elektrostimulátorem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významné zvýšení spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Studie se zabývá i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS, která byla potvrzena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Circadian regulation of glucocorticoid secretion
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Glukokortikoidy jsou skupina steroidních hormonů, které jsou syntetizovány v nadledvinách. Vykonávají četné funkce související s metabolismem, imunitní odpovědí a ontogenezí. Glukokortikoidy účinkují jako výkonné molekuly hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové (HPA) osy a jako takové je jejich hladina v krvi zvýšena po vystavení stresu. Bazální hladina glukokortikoidů také vykazuje nápadný denní rytmus svědčící o vlivu cirkadiánních hodin na regulaci HPA osy. Studie ukázaly, že na regulaci denní sekrece glukokortikoidů se kromě HPA osy podílí i další regulační mechanismy. Poruchy těchto regulačních mechanismů mohou vést k vážných patologiím. Tato práce popisuje podstatu rytmické povahy výlevu glukokortikoidů a mechanismy, kterými cirkadiánní hodiny uplatňují svůj vliv na zmíněný rytmus. Dále se práce stručně zaměřuje na vysvětlení povahy zpětné vazby glukokortikoidů na hodinový systém. Závěrem jsou shrnuty některé příklady úlohy abnormální sekrece glukokortikoidů v několika vybraných chorobách.
|
|
|
Autonomní nervový systém a jeho vztah k funkčním poruchám svalu
Marčišová, Hana ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Cílem práce bylo shrnout současné poznatky o funkci a řízení autonomního nervového systému (ANS) se záměrem postihnout jeho možný vliv na svalovou funkci ve smyslu vlivu na svalové napětí. Sympatický nervový systém se podílí na nastavení citlivosti somatosenzorické aference, čímž zasahuje do funkce celého nervového systému. Byl prokázán jeho vliv na aktivitu kožních aferentních vláken a aferentní aktivitu svalového vřeténka. Sympatická modulace proprioceptivní informace může ovlivnit excitabilitu míšních α motoneuronů. ANS tedy může zasahovat do řízení svalového napětí. Bylo prokázáno selektivní zvýšení elektrické aktivity v trigger pointu během zvýšené sympatické eferentní aktivity, což potvrzuje účast SNS na udržování této lokální změny svalové funkce, potažmo myofasciálního bolestivého syndromu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metody vyhodnocení variability tepové frekvence a arteriálního krevního tlaku
Sedláčková, Gabriela ; Halámek, Josef (oponent) ; Leinveber, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami popisujícími variabilitu tepové frekvence a arteriálního krevního tlaku. Důležitým mechanismem organismu pro udržení homeostázy v těle je tzv. zpětnovazební baroreflexní smyčka, která umožňuje krátkodobou regulaci krevního tlaku. Práce obsahuje popis metod, které se v současné době používají k vyhodnocení baroreflexní sensitivity. Pomocí programů v prostředí Matlab byla provedena analýza dat v časové a frekvenční oblasti. V závěru je posuzován vliv komorových extrasystol na výstupní parametr.
|
|
|
Influence of autonomic nervous system in the inducibility of atrial fibrillation.
Šrutová, Martina ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
The aim of this study is to investigate changes in sympatho-vagal balance before the initiation of AF. Six mongrel dogs from the Cleveland Clinic foundation were included in this study. ECG was recorded for 24 hours using telemetric Holter monitoring. AF was periodically induced every 30 min. by applying brief bursts of 40 high-frequency atrial train impulses (TI). From the 24 hours signals' traces shorter data episodes were extracted. Each episode consisted of 10 minutes preceding the atrial burst, and 3 minutes following the (TI). The 10 minutes episodes were processed automatically to determine the QRS complexes and RR intervals, and to calculate the HRV parameters. The presence and the duration of AF were determined by manual examination in each of the 3 minutes intervals following the delivery of TI. When the AF was generated, but episodes of AF were shorter than 30 seconds, three HRV parameters were significantly different than when AF was not generated. The HF component was lower in episodes that generated AF. The LF component was higher in episodes that generated AF. No significant differences were found when episodes of AF were longer than 30 seconds. Short episodes of AF could be generated when a certain disorder between sympathetic and parasympathetic tone is present. However in order to be able to generate longer AF episodes it is necessary another component not necessary related to the nervous system. Further analysis with a higher number of dogs should be needed.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.