|
|
Lomnička yesterday and today : Transformations of social structure in the village and their reflection in the lived world of Roma children
Schurdaková, Petra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práca "Lomnička včera a dnes: Premeny sociálnej štruktúry v dedine a ich reflexia v žitom svete rómskych detí" rekonštruuje život v Lomničke spolu so zachytením zmeny v sociálnej štruktúre obyvateľstva a to vytvorením minulého a súčasného obrazu dediny. Výsledkom rekonštrukcie je prostredie, ktoré vykazuje znaky kultúry chudoby. Toto prostredie predstavuje základ životného priestoru detí v dedine. V stručnosti popisuje problematiku priestoru ako aj charakter rómskej rodiny (viera, zvyky, sociálna organizácia, vzťah k prírode) a samotné detstvo. Cieľom je zistiť, ako deti v Lomničke vo svojom žitom svete reflektujú súčasné prostredie, v ktorom žijú. Pomocou mentálnych máp popisuje žitý svet detí, v ktorom sa spája prostredie vytvárané rodinou s prostredím vytváraným cirkvou. Toto sa v žitom svete detí nakoniec odráža v kladnom zobrazovaní ich prostredia a najmä premene ich návykov.
|
|
| |
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
|
Postoj obyvatel na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče
KŘISTKOVÁ, Lucie
Přestože je rodičovství bráno jako přirozená součást života člověka, přibývá bohužel dále počet rodin, které zůstávají bezdětné. Jak tuto situaci vyřešit, pokud pár po miminku opravdu touží, ale nemůže ho mít? Jedním z možných řešení je náhradní rodinná péče. Tento způsob řešení udělá šťastné obě strany. Pár toužící po dítěti i dítě vyrůstající v ústavu. Tato práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit, co je náhradní rodinná péče a popsat její formy. Dále popsat jak vypadá život romské minority v České republice, stereotypy majority k této menšině a úskalí výchovy romského dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo mým cílem zjistit názor veřejnosti na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče, určit jak velké jsou jejich předsudky k Romům a zda tyto předsudky ovlivňují volbu jejich přijetí do náhradní rodinné péče. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu za použití techniky vlastního dotazníku, který tvořilo 14 otázek. Otázky byly rozděleny na otázky zjištující názory respondentů a na otázky identifikační. Celkem bylo rozdáno 205 dotazníků a zpět se jich vrátilo 197, návratnost tedy činila 96 %. Stanovila jsem si dvě hypotézy: Hypotéza 1 zní: "Do pěstounské péče jsou přijímány děti romského etnika více než do adopce." Hypotéza 2 zní: "Čím více mají lidé předsudků, tím menší je pravděpodobnost přijetí." Z výsledků výzkumu vyplynulo, že se ve společnosti předsudky vyskytují v široké míře a lidé proto nejsou ochotni k přijetí romského dítěte do náhradní rodinné péče. Dále se mi také potvrdilo, že by romské dítě přijali spíše do pěstounské péče, než jej navždy osvojili. Tato práce by mohla být užitečná pracovnicím OSPODu, na oddělení náhradní rodinné péče, aby získaly reálnou představu o panující netoleranci k romské minoritě, dále žadatelům o náhradní rodinnou péči k získání potřebných informací, a také studentům jako studijní materiál.
|
|
|
Stravovací návyky romských dětí mladšího a staršího školního věku v sociálně exkludovaných lokalitách v Českých Budějovicích
STUDNIČKOVÁ, Marika
Stravovací návyky a obecná doporučení pro zdravou výživu je v poslední době často diskutované téma, ale stravovací návyky romských dětí prozatím ve velké míře prezentovány nejsou. Jídelníček a způsob přípravy jídel je ovlivňován mnoha faktory, především sociálními, kulturními a ekonomickými. Nese řadu specifik, které jsou typické pro řadu národností, také pro etnikum a rodiny. Téma diplomové práce bylo stanoveno jako "Stravovací návyky romských dětí mladšího a staršího školního věku v sociálně exkludovaných lokalitách v Českých Budějovicích". Cílem práce bylo zjistit stravovací návyky romských dětí mladšího a staršího školního věku v sociálně exkludovaných lokalitách v Českých Budějovicích.V praktické části diplomové práce byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu. Pro shromáždění primárních dat byla vybrána metoda dotazování, která byla realizována technikou dotazníku. Byla stanovena výzkumná otázka - Jaké jsou stravovací návyky a vědomosti v oblasti zdravé výživy u romských sociálně vyloučených dětí? A tři hypotézy. Z výsledků diplomové práce vyplynulo, že že se romské děti, které se zúčastnily mého dotazníkového šetření, nestravují podle zásad a pravidel odborníků pro zdravou výživu. V jejich stravě se vyskytují mnohé rizikové faktory, které mohou nepříznačně ovlivnit jejich zdravotní stav.
|
|
|
Problematika volného času dětí a mládeže v sociálně vyloučených romských lokalitách.
CHALOUPKA, Pavel
Práce se zabývá využíváním čtyř vybraných metod pedagogiky volného času při činnostech s romskými dětmi ve volnočasových organizacích v Českém Krumlově. Metody komunikativní animace, participativní plánování, informativní porada a streetwork jsou popsány v první, teoretické, části společně s vybranými volnočasovými organizacemi a otázkou volného času v sociálně vyloučených romských lokalitách. V praktické části je zpracován výsledek realizovaného kvalitativního výzkumu, kdy byly se sedmi zástupci organizací provedeny rozhovory, jimiž byl zjišťován význam metod pedagogiky volné času v praxi.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Romské děti a jejich školní úspěšnost
DRMOTOVÁ, Adéla
Romové jsou v České republice považováni za nejpočetnější národností menšinu. V současné době můžeme vnímat především postupný zánik tradičních hodnot tohoto etnika a jeho místo na okraji společnosti. Za jedno z východisek z této situace se dnes považuje vzdělávání romských dětí. Se vzděláváním velice úzce souvisí školní úspěšnost. Téma mé bakalářské práce se proto nazývá ,,Romské děti a jejich školní úspěšnost.`` Práce byla pojata jako kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zmapovat školní úspěšnost romských dětí na počátku školní docházky (v prvních a druhých třídách) z pohledu romských dětí a jejich rodičů. V teoretické části jsem se věnovala historickým osudům Romů, jejich kultuře i jejich současnému postavení ve společnosti. Dále tato část obsahuje informace o vzdělávání Romů a popisuje také školní úspěšnost romských dětí. Technikou terénního sběru dat se stal polořízený rozhovor, jenž byl doplněn pozorováním a analýzou dokumentů. Cílovou skupinou výzkumu se staly romské děti, navštěvující Erko, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež při Oblastní charitě Jihlava, a jejich rodiče. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou případové studie a následně srovnávány s odbornou literaturou. Z výzkumu vyplynuly následující hypotézy: ,,Vzdělání romských dětí je pro romské rodiče důležité.`` ,,Být vzdělán(a) je důležité i pro romské děti.`` Z výsledků je také zřejmé, že ,,romští rodiče se zajímají o prospěch svých dětí.`` ,,Romští rodiče si s učiteli svých dětí rozumí.`` Výzkum také ukázal, že ,,pokud dítě navštěvuje předškolní zařízení, snižuje se riziko opakování 1. třídy.`` ,,Hlavní příčinou opakování 1. třídy je propadnutí z českého jazyka.`` ,,Český jazyk činí romským dětem na počátku školní docházky největší potíže a stává se tak nejméně oblíbeným předmětem.`` ,,V oblasti školní přípravy vlastních romských dětí dominují maminky.`` Výzkum také zachytil, že ,,romské děti neumí romský jazyk.`` ,,Rodiče romským dětem nevypráví romské pohádky ani romské příběhy.`` Tato práce nabízí základní přehled o romském etniku. Materiál z tohoto výzkumu se může stát podkladem pro další studium nebo může být dle navržených hypotéz inspirací pro kvantitativní výzkum.
|
|
|
Romské centrum v Jihlavě a vzájemné vztahy českých a romských dětí
STŘECHOVÁ, Martina
V úvodní části své práce jsem se zaměřila na původ i historii Romů i na našem území a na tradiční způsob života, kulturu a jazyk. Další kapitola se zabývá Romy v České republice, jejich demografickou situací, aktuálními problémy, institucionálním a politickým rámcem romské integrace a vzděláním Romů. Za ní následující kapitola je věnovaná Romům v Jihlavě, jejich situaci v tomto městě, organizacím, které se zajímají o jejich problematiku, základním školám a Střední romské škole sociálně právní. Další část práce jsem věnovala Romskému centru při Oblastní charitě v Jihlavě, kde je podrobněji uveden jeho program pro romské i neromské děti a volnočasové aktivity. Cílem mé diplomové práce je zjistit: 1) Jaké jsou vzájemné vztahy romských a českých dětí. 2) Co vede romské děti k tomu, že chodí do Romského komunitního centra v Jihlavě.
|
|
|
Náhradní rodinná péče romských dětí
GRAFNETTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část nejprve informuje o tom, jak vysoké procento romských dětí se ocitá v ústavní výchově a možné příčiny, proč se tom tak děje. Dále se práce zabývá jednotlivými možnostmi náhradní rodinné péče romských dětí (jako je například pěstounská péče, adopce, mezinárodní osvojení). V praktické části provádím analýzu mého rozhovoru s rodinou, která má v pěstounské péči čtyři romské děti. V rozhovoru se mi potvrdilo mnoho faktů, které popisuji v teoretické části své práce. Proto ve výzkumné části bakalářské práce rozebírám jednotlivé informace, které jsem z rohovoru získala.
|
host ::
RSS.