|
|
Drobní savci v potravě sovy pálené ve východním Středomoří.
Šindelář, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Obsáhlý materiál kosterních pozůstatků savců z potravy sovy pálené v oblasti východního Středomoří byl zpracován a různými technikami chorologické a morfometrické analýzy zhodnocen. Ve vlastním souboru, obsahujícím doklady nejméně 8400 jedinců, je zastoupeno celkem 45 druhů hmyzožravců, hlodavců a netopýrů, kteří reprezentují podstatnou část fauny regionu. Podrobně byla zhodnocena chorologická skladba tafocenos a meziregionální rozdíly, projevující se především odlišnostmi v zastoupení satelitních a akcesorických elementů. Vysoce průkazné je ochuzení tafocenos izolovaných ostrovů (Kypr, Karpathos, zčásti Kréta), kde chybí křečkovití, hrabošovití, C. leucodon aj. a v dominanční struktuře se zásadním dílem uplatňuje krysa Rattus rattus, představující zde invazní druh, výrazně úspěšnější než v členitých kontinentálních kontextech. Druhová diverzita zkoumaných tafocenos je pozitivně korelována s geografickou šířkou (tafocenosy severnějších regionů jsou výrazně bohatší) a negativně s ostrovním efektem a stupněm aridizace. Morfometrická analýza tří nejhojnějších druhů rejskovitých ukázala z hlediska zkoumaného regionu výrazně homogenní distribuci metrických charakteristik jednotlivých druhů, v lokálním měřítku se však tato homogenita u některých druhů ztrácí. U C. leucodon je patrný aspekt klinální...
|
|
|
Populační struktura zlatohlávka tmavého Oxythyrea funesta (Poda, 1761) a fylogeneze rodu Oxythyrea Mulsant, 1842
Vondráček, Dominik ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
V rámci rodu Oxythyrea Mulsant, 1842 (Coleoptera: Scarabaeidae) se dnes rozlišuje 11 druhů, které nejsou dále členěny na poddruhy. Diverzita rodu je soustředěna do oblasti Mediteránu, přičemž druh Oxythyrea funesta (Poda, 1761) obývá rozsáhly areál v západním palearktu. V posledních dekádách byl u druhu O. funesta pozorován ústup ze střední Evropy na jih a poté zpětné rekolonizování této oblasti včetně osídlení severnějších regionů. Diplomová práce se zaměřuje na řešení populační struktury druhu O. funesta a částečnou fylogenezi rodu Oxythyrea s pomocí molekulárně genetických metod. V analýzách se objevuje 145 jedinců druhu O. funesta a dále 15 jedinců pěti jiných druhů rodu Oxythyrea. U jedinců byly získány sekvence mitochondriálních genů cytochromoxydázy I (807 bp), cytochromu b (381 bp) a jaderného genu internal transcribed spacer 1 (946 bp). Výsledky fylogenetických analýz potvrdily zatím jedinou existující interpretaci vztahů uvnitř rodu Oxythyrea založené na morfologických datech. Dále byly potvrzeny složité vztahy mezi druhy O. funesta a O. pantherina, které se objevují i v historickém vývojí jejich taxonomie. S pomocí fylogenetických stromů a haplotypových sítí byla odhalena odlišná genetická linie druhu O. funesta na Sicílii, v jižní Itálii a v Tunisku. Haplotypové sítě a tajimův D test poukazují...
|
|
|
Fylogeografie druhového komplexu Pipistrellus pipistrellus
Chudárková, Adéla ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Druhový komplex Pipistrellus pipistrellus obsahuje dva sympatrické druhy, obývající Evropu a část západní a střední Asie (Pipistrellus pipistrellus s. str., Pipistrellus pygmaeus s. str.) a několik dalších linií, izolovaných v oblasti Mediteránu (Severní Afrika, ostrovy a poloostrovy Středozemního moře). Tento taxon je součástí rozsáhlé radiace v rámci rodu Pipistrellus, který v dnešním pojetí zahrnuje cca 30 druhů. Mozaika linií komplexu P. pipistrellus, nacházejících se v různém stádiu diverzifikace a sekundárního kontaktu v oblasti mediteránního biodiverzitního hotspotu, je vhodným modelem pro výzkum speciace. V diplomové práci jsme se zaměřili na výzkum distribuce, fylogeografie, populační struktury a demografie na základě mitochondriálních dat u 323 jedinců, reprezentujících skoro celý areál rozšíření. Jako genetický marker byla zvolena kontrolní oblast mitochondriální DNA. Variabilita ve fragmentu dlouhém 378 pb potvrdila existenci několika geneticky distinktních linií, jejichž druhový status bude diskutován. Zjištěný fylogeografický vzorec potvrzuje existenci radiačního centra skupiny v oblasti Středomoří. Zde došlo k alopatrické speciaci, dvě z linií (P. pipistrellus s. str. a P. pygmaeus s. str.) se později rozšířily do oblasti Evropy a jejich areály se sekundárně překryly. Tomuto scénáři...
|
|
|
Land Abandonment in the Mediterranean Effects on Butterfly Communities with Respect to Life History Traits
ŠLANCAROVÁ, Jana
This thesis deals with the effects of changing land use, following landscape abandonment, on butterfly communities in the Mediterranean Basin. It consists of three case studies. The first focuses on the effects of forest encroachment on butterflies in the Southern Balkans; the second studies butterfly communities in Portuguese 'montados' and the third explores demography and life histories of three co-occurring Papilionidae butterfly species (Archon apollinus, Zerynthia polyxena and Zerynthia cerisy) in Greek Thrace. The results describe shifts in butterfly communities, detectable even at the level of individual species life history traits, with increasing forest encroachment. The preference of range-restricted Mediterranean endemics for either grasslands or open woodland formations contributes to falsifying the forested Mediterranean hypothesis, favouring a hypothesis of finely grained landscape mosaic instead. This mosaic is currently threatened by land use change and biodiversity homogenisation. Maintaining habitat and landscape heterogeneity is crucial for conserving the Mediterranean biodiversity hot-spot.
|
|
|
Historie spolupráce mezi státy ve Středomoří a Barcelonský proces s jeho důsledky
Tomková, Marianna ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřuji na analýzu vývoje vztahů mezi severním a jižním Středomořím. Cílem je zmapovat přístup jednotlivých evropských států k sousedstvím ve Středomoří a přijetí společné politiky ES/EU vůči Středomoří od Barcelonského procesu po Unii pro Středomoří. Z bruselského pohledu má koncept mnoho výhod: právě státy jižního a východního Středomoří byly a jsou s Evropou úžeji v kontaktu. Představují významnější cíl než zbytek regionu, a to zejména z ekonomických, ale i politických a bezpečnostních zájmů. V poslední kapitole se zaměřuji na poslední politické události v arabských zemích a jak by mohly být ovlivnit přístup Bruselu k regionu. Využívala jsem nejčastěji oficiální prameny EU, skripta doc. Ing. Cihelkové, statistiky UNCTAD a novinové články zabývající se posledními událostmi v arabském světě.
|
|
|
Vztahy Evropské unie a Středomoří: potenciál a rizika
Bukovská, Marta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Středomoří patří díky své geografické poloze i historickým vazbám na evropské státy z dob koloniální správy mezi klíčové oblasti vnějších vztahů Evropské unie. Cílem bakalářské práce je charakterizovat země regionu jižního a východního Středomoří z hlediska toho, co mohou Evropské unii nabídnout pozitivního v oblasti ekonomiky a obchodu, i toho, v čem mohou naopak pro Evropskou unii spočívat rizika vzájemné spolupráce. Práce nejprve porovnává jednotlivé středomořské země v oblasti ekonomiky, energetiky a migrace, následně analyzuje obchodní vazby v oblasti a zabývá se pokrokem budování Euro-středomořské zóny volného obchodu. Na závěr se práce snaží zhodnotit některé možné přínosy i potenciální rizika spolupráce obou regionů v rámci Euro-středomořského partnerství.
|
|
|
Perspektiva vztahů Evropské unie a Středomoří v kontextu politické stability regionu
Šantrůček, Martin ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Evropská unie, jako klíčový aktér na mezinárodní scéně, má zájem prohlubovat vztahy s regiony a zeměmi, které s ní sousedí. Jedním s těchto regionů je Středomoří, tedy region, který se v současnosti potýká s několika problémy, které brzdí rozvoj této oblasti a zároveň neumožňují využít potenciálu, který Euro-Středomořská spolupráce má. Cílem této práce je tedy tyto klíčové problémy odhalit a zaměřit se na přístupy, kterými Evropská unie pomáhá k jejich řešení. Ukazuje rozdíly v přístupu prostřednictvím Evropské politiky sousedství a Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří. Poslední část této práce se pokouší navrhnout určité změny ve vztazích mezi Evropskou unií a Středomořím, které mohou pomoci ke zvýšení efektivity této spolupráce.
|
|
|
Immigration to the EU focused on the Mediterranean region
Janičkovičová, Lýdia ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o přeměně jihoevropských států, Itálie a Španělska, ze zemí tradičně emigračních na země imigrační. Vychází z historických migračních toků, které ústí do tzv. středomořského modelu imigrace charakteristického pro tento región a období posledních dvou desetiletí. Analyzuje složení imigrantů v obou zemích, přičemž se zaměřuje na etnické složení, motivy pobytu či pracovní zařazení, které porovnává s celkovou zaměstnaností v kontextu EÚ. Jelikož zkoumané jihoevropské země jsou v posledních letech významně dotčené přílivy migrantů námořní cestou, práce se zaměřuje i na problematické oblasti Středomoří, záchytná centra a spolupráci se zdrojovými krajinami. Hlavním cílem této práce je analýza způsobu, jakým tyto dvě země zvládají fenomén přistěhovalectví a jaké východiska zvolili při tvorbě vlastních imigračních politik v souvislosti s legální i nelegální imigrací. Druhým cílem je porovnání přístupů těchto dvou států k integraci rostoucího počtu imigrantů.
|
|
|
Středomoří: charakteristika regionu a vztahy s EU
Malinová, Lucie ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá problematikou regionu jižního a východního Středomoří. Oblast Středomoří zahrnuje jedenáct velice různorodých států: Maroko, Tunisko, Turecko, Alžírsko, Egypt, Sýrii, Izrael, Libanon, Palestinská autonomní území, Jordánsko a Libyi. První kapitola charakterizuje současnou ekonomickou situaci v regionu s přihlédnutím ke specifickým rysům každé země. Další část je již věnována vnějším vztahům EU se Středomořím. V listopadu r. 1995, 15 států EU a 12 středomořských států (po začlenění Malty a Kypru do EU již jen deset zemí) přijaly Barcelonskou deklaraci, která založila Euro-středomořské partnerství. Toto partnerství, které zahrnuje tři hlavní směry spolupráce, politický, ekonomický a sociálně-kulturní, představuje zlom v rozvoji vztahů mezi EU a Středomořím. Nejvíce se na zintenzivnění vztahů mezi EU a Středomořím podílí Francie. Jejím zájmům a prioritám se také věnuje poslední část práce.
|
|
|
Myšlenka Unie pro Středomoří jako výsledek Barcelonského procesu
Bryndová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce analyzuje nejprve Barcelonský proces a posléze Unii pro Středomoří. Pokouší se odpovědět na otázku, v čem Unie pro Středomoří na Barcelonský proces navazuje a v čem je naopak možné najít odlišnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola charakterizuje středomořský region a jeho význam pro Evropskou unii. Druhá kapitola popisuje vznik a vývoj Barcelonského procesu, přičemž se věnuje jeho bilaterální i multilaterální dimenzi a také jeho hodnocení. Třetí kapitola mapuje Unii pro Středomoří od vzniku této myšlenky, přes Pařížskou a Marseillskou konferenci, až po její aktuální problémy a výhledy do budoucna.
|
host ::
RSS.