|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
|
|
Role komerčního pojištění při řešení důsledků jaderných rizik
Zindulka, Martin ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Hoffman, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá řešením jaderných rizik pomocí komerčního pojištění. První část práce se zaměřuje na legislativní rámec jaderné odpovědnosti vycházející z mezinárodních úmluv. Představena je činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii a českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Následující kapitola práce se zabývá možnostmi pojištění jaderných rizik pomocí jaderných poolů, kdy jsou zároveň podrobněji rozebrány český a americký jaderný pojišťovací pool. Závěrečná část práce se soustředí na havárie jaderné elektrárny Three Mile Island a elektrárny Fukušima. Obě události jsou vysvětleny v širších souvislostech, včetně řešení a financování následků ze zdrojů komerčních pojištění tak i ze strany ostatních subjektů.
|
|
|
Agroekologické důsledky havárie reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. se zaměřením na vodní ekosystémy
Krejčí, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá agroekologickými důsledky havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiichi ve vodních ekosystémech. Je v ní uvedena stručná historie využívání radioaktivních prvků v energetice a vlastnosti nejdůležitějších produktů jaderného štěpení. Dále popisuje průběh havárie elektrárny, kontaminanty uvolněné do prostředí atmosférickým únikem i přímým vypouštěním kontaminované vody, měření a sledování jejich pohybu a akumulace v říčních a mořských ekosystémech. Bakalářská práce se zaměřuje především na radioizotop cesia 137Cs, jeho akumulaci v říčních a oceánských sedimentech, mořských řasách a vodních živočiších. Zvláštní oddíl je věnován akumulaci 137Cs v rybách, které jednak představují klíčovou složku vodních ekosystémů a v Japonsku jsou rovněž často konzumovány.
|
|
|
Přehled a analýza opatření provedených na základě výsledků zátěžových testů na jaderných elektrárnách u nás a ve světě
Ludvík, Lubomír ; bezpečnost, Ondřej Šťastný, Státní úřad pro jadernou (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zátěžových testů, jakožto reakcí na události v jaderné elektrárně Fukušima. V první části se práce zabývá bezpečností na jaderných elektrárnách a způsobem řízení v různých režimech. Další kapitola rozebírá problematiku havárie v JE Fukušima a to během celého průběhu této události. Důležitost je upřena především na závěrečná poučení, na kterých jsou zátěžové testy stavěny. Hlavní částí této práce jsou samotné zátěžové testy, které byly provedeny na všech JE v Evropské unii. Rozsah testování byl soustředěn na odolnost vůči extrémním přírodním vlivům, úplné ztrátě bezpečnostních systémů a postupu při řešení těžkých havárií, včetně tavení AZ a následných efektů. Podrobněji jsou rozebrány pro české jaderné elektrárny, pro ty evropské jen okrajově. Nakonec jsou shrnuta doporučení, které budou v rámci několika let uskutečněny a tím posíleno zvládání nadprojektových událostí.
|
|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
|
Energetická politika Japonska: vnitřní a vnější dopady
Roštínský, Jakub ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Hlavním cílem této práce je podat ucelený přehled o vývoji japonské energetické politiky a zjistit, jaký vliv měla jaderná havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. V první části autor klade důraz na období 2. poloviny 20. století, během kterého došlo v Japonsku k formování hlavních stavebních kamenů jeho energetické politiky. V této části jsou identifikovány hlavní tendence energetické politiky Japonska ve sledovaném období. V druhé části práce následuje analýza vývoje energetické politiky Japonska v prvním desetiletí 21. století, kdy došlo k jejímu komplexnímu vymezení a vytvoření struktury pro její aktualizaci. V této části jsou představeny vládní energetické koncepce definující směr energetické politiky Japonska v tomto období, přičemž největší prostor je zde věnován analýze třetího Základního energetického plánu z roku 2010, který představoval nejaktuálnější stanovisko vlády k její energetické politice před katastrofou ve Fukušimě v březnu roku 2011. Ve třetí části se autor zabývá vlivem havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Důraz je kladen na identifikaci významných změn a to především v postoji vlády k pozici jaderné energie v energetickém mixu země. Čtvrtá část práce obsahuje analýzu dopadů jaderné katastrofy ve Fukušimě na hlavní pilíře japonské energetické politiky -- ekonomiku, energetickou bezpečnost a životní prostředí. V poslední části práce se autor soustředí na vnější dopady jaderné havárie ve Fukušimě, tedy na její vliv na energetickou politiku ve světě. V kontextu postoje k jaderné energii jsou zde přiblíženy bezprostřední reakce jednotlivých zemí na události ve Fukušimě. Tuto část a zároveň i celou diplomovou práci uzavírá analýza aktuálního světového trendu v jaderné energii.
|
|
|
Vnímání obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima
ORTHOVÁ, Nikola
Fukušimská havárie se jistě řadí mezi jednu z největších jaderných havárií v dějinách lidstva. Tato havárie byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí, protože došlo k masivnímu úniku radionuklidů do životního prostředí, zejména do ovzduší a podzemních vod, které se přirozeně prosakují do vod mořských. Stejný stupeň, tedy sedmý, měla i jaderná havárie v Černobylu. Tuto havárii způsobilo zemětřesení mořského dna a následná vlna tsunami, která vyřadila z provozu chlazení a napájení tří reaktorů. I když zde nedošlo k úmrtí vlivem ozáření, a dokonce u nikoho nebyla prokázána nemoc z ozáření, tak se stejně, jako po Černobylské havárii, i po této začalo diskutovat o jaderné energii po celém světě. V úvodní části jsem se věnovala vypracování přehledu možných zdrojů ozáření obyvatel, přehledu významných jaderných a radiačních havárií a podrobně jsem rozebrala Fukušimskou havárii a její následky. V další kapitole jsou vypracovány přehledy jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a dále jsem zde uvedla přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobených radiačním ozářením. Poslední kapitola této bakalářské práce se věnuje základním systémům radiační ochrany. Zjištění stavu znalostí a mínění obyvatel žijících v České republice o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima jsem provedla za pomoci dotazníkového šetření, které probíhalo online, pomocí sociálních sítí. Všechny odpovědi respondentů jsem vyhodnotila a sestavila do tabulek. Získané výsledky vyhodnotila a statisticky zpracovala za pomoci 2 testu dobré schody, Dále jsem provedla vyhodnocení a porovnání této analýzy ve vztahu k bydlišti respondentů. Jednotlivé náhodně vybrané kraje jsem testovala za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě těchto výsledků musím prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky vykazují hrubé nedostatky. A je nutné prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky se statisticky významně liší. Mohu prohlásit, že jsem splnila všechny předem stanovené cíle této bakalářské práce. Ale dané hypotézy byly vyvráceny.
|
host ::
RSS.