|
|
Determinants of Austrian International Trade: Econometric Analysis Based on the Gravity Model
Davidová, Lucie ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat zahraniční obchod Rakouska a odhadnout jeho vývozní funkci. Toto je provedeno na základě gravitačního modelu obchodu v log-log formě, rozšířeného o další proměnné (společná hranice, REER, institucionální indexy atd.). Náš panel dat sestává z 3396 pozorování rakouských vývozů do 211 zemí během let 1995-2011. Nejprve se zabýváme hlavními vývozními partnery a SITC zbožím se závěrem, že Rakousko je silně orientované na Německo a SITC 7 (stroje a dopravní zařízení). Jako odhadové techniky jsme použili FE a RE a rozhodli jsme mezi nimi na základě Hausmanova testu. V práci klademe důraz na různou strukturu dat, a proto model odhadujeme dvakrát - jednou jako 17 průřezových jednotek, podruhé jako 211 časových řad. Jako nejvýznamnější činitelé se jeví HDP Rakouska a partnerské země, vzájemná vzdálenost, společná hranice a vnitrozemskost. Dále uvádíme různé techniky jak se vypořádat s nulovými a chybějícími pozorováními a výpočet relativního dosažení potenciálu obchodu v roce 2011. Většina z deseti největších vývozních partnerů Rakouska se jeví nad potenciálem.
|
|
|
Vliv migrace na ekonomický růst
Jančíková, Denisa ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Formánek, Tomáš (oponent)
Lidská migrace, jako pohyb obyvatelstva z jednoho místa na druhé s cílem dočasně, nebo trvale se tam usadit, je nedělitelnou součástí historie lidské společnosti. Vlivem Průmyslové revoluce, která započala koncem 18. století, došlo v zemích, které prošly intenzivní industrializací, také k ekonomickému rozvoji a zvýšení životné úrovně. Tyto země pak přitahovaly stále více imigrantů. Další vlnu migrace způsobil v druhé polovině 20. století rozvoj komunikačních technologií, které umožňují urychlit méně rozvinutým zemím svůj ekonomický rozvoj. Právě na to období je zaměřena tato diplomová práce. Její cílem je zjistit, jaký je dopad migrace na hospodářský růst zemí, a jestli je proudění migrantů pro zemi ekonomicky prospěšné, nebo naopak, její rozvoj zpomaluje. Vliv migrace je zkoumán pomocí regresní analýzy na panelových datech, pro téměř 200 zemí celého světa a období v letech 1955-2004.
|
|
|
Práce šlechtí: Vliv odchodu do důchodu na zdraví
Svatošová, Markéta ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Za použití panelových dat z výzkumu SHARE a metody fixních efektů tato práce zjišťuje, že důchod má významný negativní dopad jak na fyzické, tak psychické zdraví. Konkrétně výsledky ukazují, že důchodci mají oproti lidem, kteří v důchodu nejsou, o 0,85 více chronických onemocnění, dále problémy s o 0,3 více pohybových aktivit a index tělesné hmotnosti o 0,07 bodu větší. Co se týče úrovně deprese, jsou na tom důchodci na škále měřící depresi od 0 do 12 o 0,5 bodů hůře než lidé, kteří v důchodu nejsou. Dopad důchodu na paměťové schopnosti se rovněž ukázal jako negativní.
|
|
|
Vliv ekonomické recese 2008-10 na počet sebevražd v České republice
Celmanová, Barbora ; Rotschedl, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce zkoumá vliv ekonomické recese z roku 2008 na sebevražednost v České republice. Nejdříve je pomocí Poissonovy regrese zjištěn trend, který měla sebevražednost před začátkem ekonomické recese. Tento trend byl klesající jak u mužů, tak u žen. Na základě tohoto trendu je odhadnut přebytek sebevražd pro roky 2008 až 2010, kdy je porovnán skutečný počet sebevražd s počtem sebevražd, který by byl očekáván, kdyby tento trend pokračoval. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah změny mužské nezaměstnanosti a změny sebevražednosti. U žen se tento vztah neprokázal jako signifikantní. Zkoumání je prováděno na 14 krajích ČR v letech 2000 až 2010. Hlavní vysvětlující proměnnou je počet dosažitelných registrovaných uchazečů o zaměstnání, která měří změny v nezaměstnanosti. Postupně jsou v modelech zaváděny kontrolní proměnné, aby byly eliminovány fixní efekty. Na ročních datech pro mužskou populaci je dokázáno, že v krajích, kde byl nejvyšší nárůst nezaměstnanosti, byl zároveň nejvyšší nárůst sebevražednosti.
|
|
|
The analysis of relationship between unemployment and property crime
Fabová, Lucia ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce skoumá vztah nezaměstnanosti a majetkové trestné činnosti. Analýza je provedena pomocí metody fixních efektů na panelových datech pro 14 krajů České republiky. Používám v ní data za jednotlivá čtvrtletí od prvního čtvrtletí 2007 do třetího čtvrtletí 2013. Vliv nezaměstnanosti skoumám na modelech pro 7 různých majetkových trestných činů: loupeže, vloupání do obchodů, do bytů, do víkendových chat, do rodinných domů, kapesní krádeže a vykrádaní automobilů. Po odhadu ekonometrického modelu ukazují výsledky pozitivní vliv na vloupání do rodinných domů. Ostatní sledované majetkové trestné činy se neprokázaly jako statisticky významné.
|
|
|
Politické cykly: Kupují si politici hlasy voličů vyššími výdaji?
Fischerová, Veronika ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Práce zkoumá existenci politických cyklů v členských zemích Evropské unie mezi lety 1990-2013. Politické cykly jsou rozděleny na cykly politicko-ekonomické a politicko-rozpočtové. K analýze je použita metoda fixních efektů s použitím prvních diferencí a grafická analýza dat. Z výsledků u tří typů datasetů vyplývá, že dva roky před volbami dochází k růstu inflace o 0,47%, k růstu nezaměstnanosti o 0,5 % a růstu strukturálního salda o 0,8 %. Z výsledků u jednoho datasetu vyplývá, že v roce voleb dochází k poklesu strukturálního salda o 0,39 %. V grafické analýze se jasně prokázala existence politicko-ekonomického cyklu u Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Německa, Polska a Švédska. Politicko-rozpočtový cyklus se jasně prokázal u Belgie, Francie, Kypru, Malty, Německa, Slovenska a Spojeného království.
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
|
|
O kolik snižují spotřební daně spotřebu alkoholu?
Fischerová, Veronika ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv spotřebních daní na alkohol na spotřebu různých druhů alkoholických nápojů. Zaměřuje se na oblast Evropské unie a období mezi lety 1990-2009. K analýze používá metodu fixních efektů s použitím prvních diferencí. Z výsledků vyplývá, že zvýšení sazby daně na destiláty o 36 euro z minimální sazby (3 eura) na maximální sazbu (39 euro) vede k poklesu spotřeby destilátů o 24 % a spotřeby ethanolu o 10 %. Pokud se zvýší sazba daně na meziprodukty o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální sazbu (5 euro), pak spotřeba ethanolu klesne o 12 % a spotřeba destilátů o 21 %. Zvýšení sazby daně na víno o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální (5 euro) vede k poklesu spotřeby vína o 8,4 %. Růst sazby daně na pivo o 3 eura z minimální sazby (0 euro) na maximální (3 eura) vede k růstu spotřeby destilátů o 6,8 % a spotřeby vína o 86 %, z čehož vyplývá, že destiláty a pivo a víno a pivo jsou substituty. Růst reálného HDP na hlavu o 4100 euro vede k růstu spotřeby různých druhů alkoholických nápojů o 3,7-9 %.
|
|
|
Jak hospodářský cyklus ovlivňuje míru uzavírání sňatků?
Kouklík, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Práce zjišťuje, jaký dopad má hospodářský cyklus (vyjádřený mírou nezaměstnanosti) na míru sňatečnosti. Regresní analýza provedená metodou fixních efektů se zahrnutím robustních chyb na panelových datech zemí Evropské Unie v letech 2000 -- 2010 potvrdila významnost sledovaného vztahu. 1% růst mužské nezaměstnanosti je spojen s 0,08% snížením míry růstu sňatečnosti, což je způsobeno poklesem poptávky po mužích z důvodu nižších příjmů. Růst ženské nezaměstnanosti o 1 % je naopak spjat s 0,06% zvýšením míry růstu sňatečnosti, což naznačuje potvrzení hypotézy o ekonomické nezávislosti ženy. Dalšími významnými proměnnými v modelu jsou poměr žen na pracovní populaci a poměr příjmů. Zatímco rostoucí podíl žen na pracovní populaci způsobuje snížení tempa růstu míry sňatečnosti, dohánění mužských příjmů ženami míru růstu sňatečnosti zvyšuje.
|
|
|
Může za smrtelné dopravní nehody agresivita ve společnosti?
Cvrček, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Stejkoza, Josef (oponent)
Práce zkoumá závislost mezi mírou agresivity ve společnosti a počtem silničních nehod v zemi na datech v letech 2004 až 2008 ve státech Evropské unie. Jsou popsány socioekonomické determinanty vysvětlující násilné chování ve společnosti a míru agresivity jednotlivců (řidičů) a míru agresivity na úrovni společnosti. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah mezi mírou agresivity měřenou počtem vražd, počtem vloupání a počtem obětí silničních nehod. Dalšími významnými determinanty byly vyhodnoceny vývoj HDP, velikost daňové kvóty, míra nezaměstnanosti, počet lékařů, poměr mladých v populaci, spotřeba alkoholu, používání bezpečnostních pásů a počet pasažér-kilometrů. V práci je nato diskutován mechanismus jejich působení na míru smrtelných silničních nehod. Odhadnuté výsledky posloužily ke zformování doporučeních pro snížení počtu obětí silničních nehod.
|
host ::
RSS.