|
|
Female characters in the dramatical work written by Erika Mitterer
Vojíková, Olga ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickou tvorbou rakouské spisovatelky Eriky Mitterer. V první části práce je představen život a dílo autorky. V druhé části práce je představeno šest dramat Eriky Mitterer, které tvoří východisko pro třetí část práce, kde je provedena analýza ženských figur v dramatech autorky. Tato část je soustředěna na postavy matek a žen, které svým jednáním zásadně ovlivňují děj dramat. Klíčová slova drama, rakouská literatura, ženské postavy
|
|
|
Female characters in the work of Franz Kafka
Svobodová, Karolína ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá ženskými postavami ve vybraných dílech Franze Kafky (1883-1924), známého představitele pražské německé literatury. Jedná se o povídku Proměna (1915) a posmrtně vydané románové fragmenty Nezvěstný (1927), Proces (1925) a Zámek (1926). V práci je tematizováno, jak jsou jednotlivé ženské postavy v těchto textech zobrazeny, jakou hrají roli v životě protagonisty a jak jej ovlivňují. V popředí přitom stojí interakce mezi mužskými hlavními postavami a ženskými vedlejšími postavami. Práce postupuje převážně metodou analýzy textu, aniž by vytvářela souvislosti mezi fiktivními ženami v dílech autora a skutečnými ženami v jeho životě. V každém z vybraných textů jsou nejprve zvlášť analyzovány ženské postavy a poté jsou mezi sebou porovnávány. Závěr slouží ke srovnání všech ženských postav v těchto dílech a k formulaci obecné teze o těchto postavách.
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Prague and Women in Paul Leppin's Novel "Severin's Journey into the Dark"
Czielová, Simona ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
(v češtine) Tématem práce je ztvárnění ženských postav v románu Paula Leppina Severinova cesta do temnot (Severins Gang in die Finsternis, 1914). Po krátkém představení autora a jeho díla jsou jednotlivé ženské postavy podrobeny analýze. Jejich vlastnosti, role a postavení ve společnosti jakožto i vztah k hlavnímu mužskému hrdinovi románu jsou porovnané s dobovými vědeckými prácemi, především z oblasti psychologie a psychiatrie, které do velké míry ovlivňovali společnost na přelomu století a přispívali tím i k určování literárních trendů. Kromě ženských postav se část práce věnuje i personifikovanému zobrazení Prahy. Analýza díla má za úkol zodpovědět otázku, nakolik jsou ženské postavy románu utvářeny individuálně a nakolik je jejich zobrazení ovlivněné sociálně-psychologickými předpoklady doby.
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka
Teclová, Petra ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka se zabývá zkoumáním vybraných literárních textů a vytváří genderově zaostřené interpretace. Analýza obou Havlíčkových děl je provedena v kontextu feministických literárních teorií a hlavními metodologickými a teoretickými východisky práce jsou "resisting reading" dle Judith Fetterly a Cullerovo "reading as a woman". Jelikož práce je kvalitativní sociologickou analýzou, využívá i postupů diskurzivní analýzy. Text se soustředí na problematiku mocenských vztahů a jejich genderovou dimenzi, na konstruování genderu a genderové identity jednotlivých ženských a mužských postav, na otázku jejich sexuality, na jejich aktivity či na popis a interpretaci prostoru, ve kterém se pohybují. Pozornost je věnována především (ale nikoliv výhradně) hlavním ženským hrdinkám a jejich revoltě proti patriarchálnímu uspořádání společnosti. V souvislosti s tímto problémem pak práce nutně tematizuje i otázku genderového společenského řádu a ukazuje, jaký vliv má tento řád spolu s dalšími faktory na životy jednotlivých postav. Klíčová slova: feministická kritika, vzdorné čtení, Jaroslav Havlíček, Helimadoe, Petrolejové lampy, genderový řád, ženské hrdinky
|
|
|
The Importance of a Room of Her Own: Female Spacial Awareness in Selected American Women's Fiction
Hanžlová, Jitka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce zkoumá, jakým způsobem rozebírané americké autorky využívají prostor, který jejich hrdinky obývají, k tomu, aby zobrazily jejich vnitřní i vnější život. Úvodní teoretická kapitola si nejprve všímá toho, jak je prostor v literatuře vnímán a prezentován. V této části je čerpáno z knih Poetics of Space Gastona Bachelarda a Dwelling in the Text: Houses in American Fiction Marilyn R. Chandler a prostor je zde představen jako prvek literárního díla, který je stejně důležitý jako postavy a děj, protože prostor je vnímán nejen jako produkt utvářený těmi, kteří ho obývají, ale také jako síla, která ty, kdo v něm přebývají, utváří. Dále se tato práce věnuje rozdílům mezi ženským a mužským vnímáním prostoru. A to tak, jak bylo zachyceno v dílech ženských i mužských autorů. Z tohoto zkoumání vyplynulo, že zatímco muži považují své domy především za symboly svého sociálního postavení, ženy mají ke svým domovům mnohem intimnější a bližší vztah. Tato úvaha je inspirovaná esejí Virginie Woolfové A Room of One's Own. Závěrem této kapitoly bylo předneseno tvrzení, že ženské postavy mají tendenci utvářet své osobnosti vzhledem k prostoru, ve kterém žijí, a že tento prostor pro ně může být buď žalářem (diskuze tohoto fenoménu je založena převážně na publikaci Sandry M. Gilbert a Susan Gubar The Madwoman in...
|
|
|
Female Characters in Arthur Schnitzler's Works. Comparative Description, Analysis and Interpretation of Selected Texts.
Prajzlerová, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou ztvárnění ženských postav v díle Arthura Schnitzlera. Východiskem interpretace je základní rozdělení literárních figur přelomu století na femme fatale, femme fragile a femme enfant. Na základě rozboru sedmi vybraných děl (Märchen, Liebelei, Reigen, Frau Berta Garlan, Fräulein Else, Traumnovelle, Therese. Chronik eines Frauenlebens) diskutuje ukotvení ženských charakterů v rámci narativní struktury. V závěru komentuje otázku typizace těchto figur a Schnitzlerovu tendenci zařazovat je do určených skupin.
|
|
|
Françoise Saganová, Tři romány o lásce
LIDINSKÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je rozbor tří románů z padesátých let dvacátého století od francouzské spisovatelky Françoise Saganové. Teoretická část stručně představí autorčin život a tvorbu v literárně-historickém kontextu. První část ukončuje přehled literárních děl Saganové. Ve druhé části jsou nejprve uvedeny obsahy románů Jeden úsměv, Za měsíc, za rok a Máte ráda Brahmse a po stručné charakteristice ženských hrdinek následuje tematický a motivický rozbor daných knih. Práce se poté v samostatných kapitolách zaměří na analýzu jednotlivých témat vyskytujících se napříč danými texty.
|
|
|
Typologie a sémiotika ženských postav v díle Ladislava Klímy
ADAMCOVÁ, Eva
Bakalářská práce se soustředí na dílo Ladislava Klímy, a to především na jeho ženské postavy. Teoretická část práce se věnuje sémiotice a sémiotickým teoriím několika odborníků. Praktická část je věnována nejdříve tématu postavení ženy ve společnosti v historii a v době vzniku díla Ladislava Klímy. Dále se v praktické části objevuje kapitola o ženách v Klímově životě. Následují kapitoly, které se zabývají konkrétními ženskými postavami Klímových knih a jejich srovnáním s podobnými postavami, které se vyskytovaly v dobové literatuře a filmu.
|
host ::
RSS.