|
|
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.
|
|
| |
|
|
Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
Špalek, Jakub ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na to, jak lékaři vnímají využití telemedicíny a informačně komunikačních technologií (dále již jen IKT - pozn. autora) v jejich praxi. Práce reaguje na situaci spojenou s covidem-19, která měla vliv na častější využití IKT a telemedicíny v oblasti zdravotní péče. Cílem této práce je také zjistit, jakými způsoby mohou lékaři posílit roli pacientů ve vztahu mezi lékařem a pacientem a zda k tomu i využívají IKT či jiné digitální technologie. Vztahu mezi lékařem a pacientem se věnuje i celá teoretická část, kde je reflektován posun lékařské péče z paternalismu ke konzumerismu a jsou zde představeny teoretické koncepty patient centred care a patient empowerment. Výzkumná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 9 lékaři, kteří jsou v pravidelném kontaktu se svými pacienty a mají alespoň minimální zkušenost s využíváním IKT ve své praxi. Rozhovory pak byly analyzovány pomocí tematické analýzy, z které vyplynulo, že telemedicína i IKT přispívají k posílení role pacientů. Klíčová slova telemedicína, patient centred care, patient empowerment, IKT, self-monitoring, paternalismus, konzumerismus, vztah lékař-pacient Název práce Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
|
|
|
Application For Heart Rate Estimation Using Smartphone
Šara, Kryštof
This work deals with estimation of the human heart rate (HR) using a mobile phone camera. The goal was to create a functional application for a smartphone with a real-time HR detection. A preliminary functional algorithm was tested on a sample of 10 independent subjects and a mean deviation of 8.3 beats per minute (BPM), relative to an ECG reference record, was reached. Considering only visibly calm subjects, the mean deviation was 1.5 BPM.
|
|
|
Telemedicine
Vaněrka, Jakub ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with Telemedicine and its use in today's society, considering the social and technological aspects of the past, present, and future. The main purpose of this work is to inform the general public about the possibilities of telemedicine and thus raise their awareness of the modern health care system. The work first deals with the division of virtual medicine into the fields of ehealth, telehealth and telemedicine. Subsequently, the historical development of this field along with the technological advancement and interconnectivity. Private and secure links between patients, doctors and specialists are very important. Therefore, data transfer methods are crucial in this field not only today but also in the future. Telemedicine is then divided into fields that use it and considered through the social aspects. Last but not least, there are future developments from the points of economics, human factors, and technology.
|
|
|
Drones (UAVs) in the area of emergency services (Integrated Rescue System)
Bobek, Jan ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
Drones are being used more widely in the field of emergency services, thanks to their better availability and price. In the police field, drones are used for surveillance of various event or monitoring suspicious areas. Police drones are also used for reconstruction of a traffic accident. In the firefighting field, drones are used mainly for monitoring fires and gathering information about the fire for the pilot, but several drones are also designed for suppressing the fires. In emergency medicine, drones are used to transport equipment and blood samples in places where it is not possible to do so by means of grounds transportation or if the transportation is complicated. The aim of the bachelor thesis is to provide a list of drones used in the integrated services and to describe technologies associated with the drones.
|
|
|
Compression and Quality Assessment of ECG Signals
Němcová, Andrea ; Tkacz,, Professor Ewaryst (oponent) ; Kudrna,, Petr (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Lossy compression of ECG signals is useful and still challenging and developing area. In recent years, new and new compression algorithms are developed. Unfortunately, there is a lack of standards for compression quality assessment. Thus, there are plenty of methods, performance of which cannot be objectively compared at all or can be compared only in a rough guess. Moreover, it is not much known, whether and how the pathologies in ECG signals influence the compression algorithms performance. In this thesis, a review of all found methods for the assessment of ECG signal quality after compression and reconstruction is presented. 10 new methods were created. The known and the new methods were analysed and based on the results, 12 of them were recommended for further use. New Single-Cycle Fractal-Based (SCyF) compression algorithm is introduced. SCyF algorithm was inspired by fractal-based method and uses one cycle of ECG signal as a domain. It was tested on four different databases using 12 recommended quality metrics and compared with known and popular method based on wavelet transform and Set Partitioning in Hierarchical Trees (SPIHT). The testing process serves as an example how the standardization of ECG signal compression assessment should look like. Further, it was statistically proven that the difference between compression of physiological and pathological signals exists. Pathological signals were compressed with lower efficiency and quality than physiological signals.
|
|
|
Moderní technologie v medicíně a právo
Konečná, Klaudie ; Zvára, Michael (oponent)
Moderní technologie v medicíně a právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou aplikace moderních technologií v medicíně z pohledu práva. Primárním cílem této práce je analyzovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku, ale taktéž zákona o zdravotních službách a zákona o zdravotnických prostředcích, a to za účelem zjištění, zda současná úprava představuje vhodný právní rámec reagující na zavedení moderních technologií do oblasti zdravotnictví. V návaznosti na tuto analýzu jsou předkládány možnosti legislativních změn, které by reagovaly na tyto moderní technologie. Mimo jiné se práce zabývá otázkou, zda lze využití některých z těchto technologií během poskytování zdravotních služeb považovat za postup v souladu se zásadou lege artis. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky, kterou se práce zabývá. Tato kapitola vymezuje základní pojmy a předkládá přehled právní úpravy vztahující se k dané problematice. Druhá kapitola představuje stěžejní část této práce, autor se v této kapitole věnuje tématu umělé inteligence. V této části je čtenář seznámen s pojmem umělé inteligence a vymezením jejího právního statusu. Následně je zhodnoceno, zda současná právní úprava představuje vhodný právní rámce správně reagující na využívání umělé inteligence v medicíně nebo zda je nutné přijmout...
|
|
|
The development of telemedicine in the context of cross-border healthcare services in the European Union: comparative approach France / Czech Republic
Müllerová, Petra ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Berrod, Frédérique (oponent) ; Brosset, Estelle (oponent)
Vývoj telemedicíny jako součást poskytování přeshraniční zdravotní péče v rámci Evropské unie: srovnávací přístup Francie/Česká republika Zavádění informačních a komunikačních technologií (IKT) v medicíně představuje pokrok v poskytování zdravotní péče občanům Evropské unie. IKT umožňují aplikaci telemedicíny jako zdravotní služby, již od počátku 20. století, i když prvopočátky telemedicíny sahají až do 18. století. Telemedicína se stala jedním z možných řešení pro výzvy zdravotnických systémů členských států Evropské Unie (EU). Telemedicína je částečnou reakcí na problém stárnutí evropské populace a dostupnosti zdravotní péče, zejména pro izolované a odlehlé oblasti. Nezanedbatelným dopadem telemedicíny jsou také ekonomické úspory, které přispívají k vyváženému financování zdravotního pojištění v členských státech. Evropská komise zdůrazňuje, že přidaná hodnota telemedicíny spočívá především ve zlepšení kvality, bezpečnosti a dostupnosti zdravotní péče. V zájmu evropských občanů se EU snaží dosáhnout zajištění vysoké kvality zdravotní péče pro všechny evropské občany, i z tohoto důvodu pobízí členské státy k uznání telemedicíny jako součást zdravotní péče. EU je schopna poskytovat zdravotní péči pouze prostřednictvím zdravotnických systémů členských států, které jsou základem Smlouvy o fungování...
|
|
|
Aplikace pro stanovení tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Šara, Kryštof ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato studentská práce se zabývá problematikou biosignálů srdce, jejich zpracováním, možnostmi jejich snímání pomocí konvenčních a chytrých zařízení a regulacemi mobilních zařízení ve zdravotnictví. Dílem práce je rovněž návrh vlastní mobilní aplikace, kterou je možné použít k rychlému orientačnímu stanovení tepové frekvence (TF) člověka. Optimalizovaný algoritmus funkční aplikace byl otestován na vzorku nezávislých subjektů a bylo dosaženo průměrné odchylky ±0,74 tepu/min vůči referenčnímu záznamu EKG.
|
host ::
RSS.