|
Nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice
KOPECKÁ, Kristýna
Bakalářská práce, kterou jsem zpracovala, je zaměřena na téma nejčastější bakteriální původci střevních onemocnění u dospělých lidí v České republice. Ve své práci jsem se zaměřila na bakteriální střevní patogeny rodu Salmonella, Shigella, Yersinia, Campylobacter. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou vybraných střevních bakteriálních patogenů a jejich mikrobiologickou diagnostikou. V dnešní době jde vývoj dopředu, objevují se různé moderní metody a přístroje, které diagnostiku zkvalitňují a zrychlují. V mé práci se však zabývám pouze metodami, které se používají rutinně v klinických mikrobiologických laboratořích. Mezi tyto metody patří kultivační průkaz mikrobů, biochemické dourčování, provádění testů citlivosti. Standardním postupem je kultivační průkaz. Biochemické testy se používají k identifikaci mikrobů. Antigenní analýza slouží k bližšímu dourčení bakterií. Nedílnou součástí je stanovení citlivosti na antibiotika, které jsou důležité pro správnou léčbu. V praktické části popisuji laboratorní diagnostiku bakteriálních střevních patogenů z výtěru stolice, kterou používají v akreditované Soukromé mikrobiologické laboratoři RNDr. Aleny Veselské v Ústí nad Labem, a kterou jsem sama prováděla během své praxe na pracovišti. Ve výsledcích pak shrnuji výsledky z laboratoře za období říjen 2012 až březen 2013. Pozitivní výsledky porovnávám s daty získané z Epidatu ze Státního zdravotního ústavu v Praze uvedené ve zprávě Centra epidemiologie a mikrobiologie. Dále jsem zpracovala nálezy střevních patogenů za období roku 2003 do roku 2012 jak byly zveřejněny ve zprávách CEM SZÚ v Praze. Z výsledků vyplívá, že nejčastějším hlášeným bakteriálním střevním patogenem od roku 2003 až 2006 v České republice byla Salmonella. Následuje mikrob rodu Campylobacter. Situace se změnila v roce 2007, kdy rod Campylobacter se v počtu záchytů v České republice dostal na první místo. Oproti dvoum jmenovaným bakteriím se nálezy shigel objevují poměrně sporadicky.
|
|
Vliv zinečnatých iontů na kancerogenezi nádorů prsu
Kratochvílová, Monika ; Stiborová, Marie (oponent)
Karcinom prsu je pojem, který zahrnuje řadu závažných onemocnění. Jedná se o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u žen celosvětově. Mezi nejproblematičtější podtypy se řadí trojitě negativní karcinom prsu. Tento typ je charakteristický ztrátou exprese hormonálních receptorů a HER-2 a tudíž neodpovídavostí na dostupnou cílenou léčbu. Karcinom prsu, tak jako jiné malignity, má vztah k zinečnatým iontům. Zinek je esenciální prvek a je zapojen do mnoha významných buněčných dějů a tak může přímo i nepřímo ovlivňovat karcinogenezi. U karcinomu prsu bylo popsáno zvýšení obsahu zinku v maligní prsní tkáni oproti tkáni zdravé. Ale zinek má dokumentovány také antikancerogení vlastnosti. Cílem této studie bylo popsat, zda zvýšená suplementace zinkem významně ovlivní rozvoj karcinomu prsu in vivo. Jako model byla zvolena buněčná linie 4T1 charakterizující trojitě negativní karcinom prsu u mus musculus a kmen myší BALB/c. Celková dávka podávaného zinku byla 0,15 mg/kg. Sledován byl nejen růst a rozvoj tumoru, ale také exprese vybraných genů a antioxidační kapacita organismu. Velikost primárního tumoru byla významně ovlivněna suplementací zinkem, ale efekt na rozvoj metastáz prokázán nebyl. Zinek tedy může ovlivnit rozvoj karcinomu prsu, ale pouze v časných fázích karcinogeneze.
|
| |
|
Venticular activation patterns in conduction abnormalities and during different pacing modes (aktivační sekvence při poruchách komorového vedení a různých typech komorové stimulace)
Peichl, Petr ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Lukl, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Disertační práce se skládá ze souboru publikací, které se zabývají studiem aktivační sekvence srdečních komor u pacientů se srdečním selháním a poruchami nitrokomorového vedení. Ačkoliv není možné využít elektroanatomický mapovací systém k výběru kandidátů resynchronizační terapie v každodenní praxi, jeho použití umožnilo mnohem přesnější analýzu elektrické aktivace než dovoluje standardní EKG. Charakter aktivační sekvence se významně liší podle etiologie srdečního selhání. U pacientů s DKMP je přítomno homogenní šíření elektrické aktivace s dominantním mezikomorovým zpožděním, což na EKG odpovídá obrazu blokády levého raménka Tawarova , a nejpozději aktivovaným segmentem bývá posterolaterální stěna levé komory. Naproti tomu pacienti s ICHS mívají poruchu vedení variabilní podle množství a polohy jizev po infarktu myokardu. Nejpozději aktivovaný segment je obvykle na laterální straně jizvy a tomu na EKG odpovídá nespecifická porucha nitrokomorového vedení. Tato variabilita aktivačních sekvencí přítomná především u pacientů s ICHS podporuje koncept resynchronizační terapie individuálně "šité na míru", kdy poloha stimulační elektrody má být cílena do místa s nejpozdější aktivací a tedy s největší dyssychronií. Z různých stimulačních režimů používaných v rámci resynchronizační terapie umožňuje pouze...
|
|
Prevence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění
Pavlásek, Karel ; Tilšer, Ivan (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Prevence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění Student: Karel Pavlásek Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Ivan Tilšer, Csc. Katedra farmakologie a toxikologie Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze, Česká Republika Předmět práce: Práce je zaměřena především na prevenci ischemické choroby srdeční. Cíl: Cílem práce je stručně shrnout dnešní přístup k prevenci a léčení ischemické choroby srdeční. Metody: Zpracování je formou rešerše. Bylo čerpáno z českých i zahraničních zdrojů. Výsledky: Práce je zaměřena na snížení rizika úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. Výsledky nefarmakologické prevence jsou jen těžko vyčíslitelné, nicméně nefarmakologická prevence má své místo v předcházení kardiovaskulárním obtížím. Prevence farmakologická je zaměřena na léčiva, která snižují mortalitu a prodlužují život a na léčiva, která působí úlevu, ale bez ovlivnění úmrtnosti. Především léčiva s vlivem na snižování mortality jsou důležitou složkou prevence. S jejich terapeutickou pomocí se dá zajistit delší a kvalitnější životní úroveň pro pacienty. Závěr: Popsal jsem dnešní přístup vědecké společnosti k ischemické chorobě srdeční.
|
|
Intracellular trafficking of an anti - Amyloid Protein Precursor antibody.
Zitko, Jan ; Doležal, Martin (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Intracelulární sledování pohybu protilátky proti amyloidnímu prekurzorovému proteinu Alzheimerova choroba je neuropatologické onemocnění, klinicky se projevující postupným zhoršováním funkcí centrální nervové soustavy, především pak paměti, kognitivních funkcí, změněným chováním (včetně paranoii) a zhoršováním jazykových funkcí. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence ve středním a vyšším věku. Příčiny a samotný proces rozvoje choroby nejsou doposud plně objasněny, nicméně jedním z rozhodujících faktorů se zdá být nahromadění β-amyloidního peptidu (Aβ) v určitých oblastech CNS. Aβ je ovšem přirozeným a fyziologickým metabolitem a lze ho izolovat z tělesných tekutin zdravých jedinců. Aβ vzniká proteolytickým štěpením amyloidního prekurzorového proteinu (APP), což je fyziologický, evolučně vysoce konzervativní, membránový protein. APP může být štěpen v takzvané neamyloidogenní cestě α-sekretázou a následně γ-sekretázou za vzniku dobře rozpustných peptidů nepodílejících se na vzniků depozitů, nebo β-sekretázou a γ-sekretázou za vzniku Aβ s tendencí k agregaci (amyloidogenní cesta). Pohyb APP v buňce je velmi komplexní. Po jeho syntéze je posttranslačně modifikován a distribuován sekreční cestou k buněčnému povrchu, kde je exponován. Poměrně rychle je APP podroben endocytóze a následně...
|
|
Ionotropní glutamatové receptory a excitotoxicita
Skřenková, Kristýna ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter v savčí centrální nervové soustavě. Jeho účinek je zprostředkován pomocí ionotropních glutamátových receptorů, které jsou zodpovědné za excitační synaptický přenos a hrají důležitou roli v procesu učení a vzniku paměti. Jsou-li však tyto receptory dlouhodobě aktivovány, dochází k buněčné smrti neuronů (excitotoxicitě). Tato práce je zaměřena především na jednu skupinu glutamátových receptorů, a to na NMDA receptory. Jejich studium je v centru pozornosti současného neurobiologického výzkumu, neboť existuje řada experimentálních i klinických důkazů o tom, že se přímo podílejí na vzniku závažných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, a spolupodílejí se na poškození nervové tkáně po traumatu, hypoxii a embolii. Následující text přináší stručný přehled současných poznatků o struktuře a funkci NMDA receptorů a mechanismech, jakými aktivace těchto receptorů vede k excitotoxicitě, a naznačuje některé možnosti neuroprotekce.
|
|
Lynchův syndrom etiologie, diagnostika a léčba
MARŠÍKOVÁ, Dominika
Lynchův syndrom (hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, HNPCC) je dědičné onemocnění s autozomálně dominantním typem dědičnosti s vysokou penetrancí, při kterém dochází k časnému rozvoji kolorektálního karcinomu, endometriálního karcinomu a dalších malignit. Onemocnění je způsobeno zárodečnými mutacemi genů MLH1, MSH2, PMS2, MSH6, MLH3 a TGFBR2. Diagnostika onemocnění zahrnuje Amsterdamská kritéria a genetická testování. Terapie probíhá formou chirurgickou, chemoprevencí a chemickou léčbou. Incidence Lynchova syndromu je poměrně vysoká: 1 : 2000 až 1 : 660.
|
|
Profesionální poškození zdraví u žen
Vacková, Zuzana ; Kneidlová, Monika (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce jsem si zvolila proto, že se již delší dobu setkávám se ženami, které mají poškození zdraví z práce. Při své praxi na rehabilitačním oddělení v průběhu studia fyzioterapie, a poté i v běžné denní praxi, jsem byla v kontaktu se ženami pracujícími v minulosti v Rukavičkářských závodech Dobříš nebo v současné době pracujících v menších provozovnách zabývajících se výrobou rukavic. Na rehabilitaci docházely většinou pro dlouhotrvající obtíže s pohybovým aparátem. Podle osobních sdělení šiček se jednalo o poškození zdraví z práce. Zajímalo mě, která z onemocnění pohybového aparátu opravdu poškozením z práce jsou. Onemocnění pohybového aparátu se totiž objevovala i u žen pracujících v jiných profesích. Zabývala jsem se otázkou, v čem spočívá práce šičky rukavic a jak může ovlivnit vznik onemocnění pohybového aparátu. Zaměřila jsem se zejména na syndrom karpálního tunelu, jako jedné z nemocí z povolání (podle platného seznamu nemocí z povolání), u jehož výskytu je v posledních několika letech zaznamenáván stoupající trend.
|
|
Nákladová efektivita očkování proti bakterii Neisseria meningitidis B u dětí ve věku 0-4 let
Kříž, David ; Pažitný, Peter (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Po mnohaletém výzkumu byla vyvinuta a po té v lednu 2013 schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky nová vícesložková vakcína proti meningokokovému onemocnění skupiny B Bexsero od společnosti Novartis. Meningokoková onemocnění jsou svým rychlým průběhem a tragickými následky velmi nebezpečná onemocnění. Cílem mé diplomové práce bylo se pokusit vyčíslit dopady na náklady a přínosy při zavedení očkování pro nejvíce ohroženou skupinu. Šlo o skupinu dětí ve věku od narození do 4 let. Porovnával jsem dvě hypotetické skupiny očkovanou a neočkovanou. Samotná práce neprokázala, za dnešních epidemiologických údajů a ceny vakcíny Bexsero, ekonomickou efektivitu vynaložených nákladů. Avšak při snížení ceny nebo zvýšené incidenci případů se jeví očkování vakcínou Bexsero jako dobře využité prostředky.
|
host ::
