Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 196 záznamů.  začátekpředchozí154 - 163dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
PÍSAŘÍK, Martin
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu. K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
HOVORKOVÁ, Sandra
Úkolem bakalářské práce ?Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2 eq? je zpracovat literární rešerši shrnující agrotechniku pěstování vybrané energetické rostliny (Lesknice rákosovitá ? Phalaris arundinacea L.) a vliv jejího pěstování na životní prostředí se zaměřením na produkci skleníkových plynů vyjádřenou emisemi oxidu uhličitého (CO2). Náplň vlastní práce spočívá ve vytvoření rámce pro výpočet emisní zátěže pěstování lesknice rákosovité z hlediska CO2 v programu SIMA ? PRO.
Měření a vyhodnocení produkce emisí plynů ve vybraném provozu chovu bažantů a návrhu na jejich snižování při využití nanotechnologie.
ŠPETA, Ondřej
,,Měření a vyhodnocení produkce emisí plynů ve vybraném provozu chovu bažantů a návrhu na jejich snižování při využití nanotechnologie? Tato bakalářská práce se zabývá produkcí emisí skleníkových plynů v chovu bažantů. Skleníkové plyny jsou sledovány z obav z globálního oteplování planety , protože zabraňují přirozenému skleníkovému efektu. Zemědělství ve svých velkochovech hospodářských zvířat je jedním z největších producentů skleníkových plynů, jako je například: amoniak, oxid uhličitý, oxidy dusíku.
Kvalita vnitřního prostředí v MŠ a ZŠ L. Kuby 48, České Budějovice
TUREK, Jan
Bakalářská práce se zabývá kvalitou vnitřního prostředí v Základní a Mateřské škole L. Kuby 48, České Budějovice, které jsou spojeny v jednom areálu. Její podstatou je měření oxidu uhličitého, vlhkosti a teploty v závislosti na čase a jeho vlivu na žáky na základě vlastního pozorování a zjištění. Součástí práce je také dotazníkové šetření, na základě kterého je vyhodnoceno spojení základní a mateřské školy. Vznik základní školy je datován do roku 1927. Mateřská škola byla zřízena v roce 2011 v bývalém areálu školní družiny vybudované v roce 1969. Kvalita vnitřního i vnějšího prostředí se zhoršuje a je stále diskutovanějším tématem. Vnitřní vzduch, je závislý na mnoha faktorech, kterými je ovlivňován. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, se zabývá všeobecnými i konkrétními poznatky o škodlivinách, vyskytujících se ve vnitřním prostředí budov, jejich nárůstu či poklesu a důvodech těchto změn a přehledem hodnot koncentrací uvedených v literatuře a legislativě. V práci jsou zmíněny jednotlivé složky vnitřního ovzduší, jejich příčiny, zdroje. Z těchto látek se zaměřuji na látku, která nejvíce ovlivňuje kvalitu vnitřního klimatu a to je oxid uhličitý neboli CO2. Tato sloučenina je v práci představena, jsou zde uvedeny jeho běžné koncentrace v interiéru i exteriéru, zdroje a zdravotní důsledky, které mohou být způsobeny vysokou koncentrací. Oxid uhličitý má dle platné legislativy limitní koncentraci 1000 ppm. V době měření nabýval ve vnitřním prostředí hodnoty od 705 ppm do 3225 ppm. Limitní koncentrace pro tuto práci byla stanovena na 1500 ppm. V druhé, empirické části byly použity dvě metody zpracování. První metodou byla sekundární analýza dat, získaných od Základní a Mateřské školy L. Kuby 48 a na základě vlastního šetření. Jsou zde představeny výsledky měření a šetření. Uvádím zde naměřené hodnoty, které byly zkoumány. Šetření bylo prováděno celkem v šesti místnostech. U každé šetřené místnosti je popsána aktuální situace v době měření, konkretizovány a graficky znázorněny naměřené hodnoty. Pro měření byl ve většině případů stanoven tzv. krok měření na dvě minuty tzn., že každé dvě minuty byly zapsány aktuální naměřené hodnoty sledovaných veličin, které byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Ve všech třídách bylo zjištěno překročení limitní koncentrace oxidu uhličitého. Teplota a vlhkost odpovídali legislativním předpisům. Druhou použitou metodou je metoda dotazování za využití kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku, uvedeného v příloze. Při tomto šetření bylo osloveno celkem 140 respondentů. Pro vyhodnocení bylo využito 127 dotazníků. Mezi dotazované osoby patřily děti z druhého stupně základní školy, a rodiče dětí z prvního stupně základní školy a rodiče dětí z mateřské školy. Dotazníky byly statisticky zpracovány a na jejich základě vyhodnoceny hypotézy. Tímto výzkumem byly obě stanovené hypotézy potvrzeny. V případě první hypotézy, že spojení ZŠ a MŠ v jednom areálu je výhodou pro rodiče i děti, odpovědělo 75,78 % dotázaných ANO. Zbylých 24,22 % odpovědělo NE nebo odpověď neuvedlo. Při dotazování na druhou hypotézu, zda jsou rodiče spokojeni s provozem ZŠ a MŠ L. Kuby 48, odpovědělo 82,35 % respondentů ANO. Ostatních 17,65 % dotázaných odpovědělo NE nebo opět odpověď neuvedlo. Odpovědi respondentů a vyhodnocení dotazníků je graficky zaneseno v práci. Součástí této bakalářské práce jsou přiložené fotografie, které dokumentují průběh měření.
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zrzavá, Ivana ; Zenterová, Adéla ; Zahradník, David ; Šlezar, Jiří ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Hédl, Radim ; Zeidler, Miroslav ; Hofmeister, Jeňýk ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za druhý rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, podrobná metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2008 pozornost, úvodní sada získaných výsledků a jejich stručná diskuse.
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Ráčková, Marie ; Škrottová, Pavlína ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Duchoslav, Martin ; Banašová, Ivana ; Červinka, Jan ; Misiaček, Radim ; Zahradník, David ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě jsou prezentována stručná teoretická východiska studované problematiky, metodika řešení těch částí projektu, kterým byla věnována v roce 2010 pozornost, sada získaných výsledků v oblasti klimatických poměrů lokalit, změn vegetace na úrovni fenologie a druhového složení, dlouhodobých změn vegetace na svahu Petrových kamenů a stručná diskuse získaných výsledků.
Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn
Ekogroup czech, s.r.o., Olomouc ; Zenterová, Adéla ; Škrottová, Pavlína ; Ráčková, Marie ; Misiaček, Radim ; Lešková, Martina ; Jirásková, Eva ; Hošek, Jan ; Duchoslav, Martin ; Červinka, Jan ; Zahradník, David ; Hofmeister, Jeňýk ; Zeidler, Miroslav ; Banaš, Marek
Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti MŽP, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vycházejí ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Ve zprávě za poslední rok řešení jsou prezentována teoretická východiska studované problematiky, charakteristika studovaných lokalit, design a obecná metodika řešení projektu, výstupy pětiletého výzkumu v hlavních tematických okruzích (sledování abiotických faktorů prostředí; fenologické odezvy významných druhů rostlin na simulované globální změny prostředí; vliv simulovaných globálních změn prostředí na druhové složení vegetace a zastoupení jednotlivých rostlinných druhů v alpínských vřesovištích; vliv simulovaných globálních změn prostředí na nadzemní a podzemní produkci rostlin; vliv simulovaných globálních změn prostředí na minerální složení biomasy; vliv simulovaných globálních změn prostředí na chemické vlastnosti půd; dlouhodobé změny alpínské a subalpínské vegetace na svahu Petrových kamenů v Hrubém Jeseníku) včetně popisu metodiky, výsledků a jejich diskuse, predikce změn alpínských ekosystémů a navržení opatření k minimalizaci negativních dopadů globálních změn na alpínské ekosystémy.
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. , Strašice ; Jihočeská univerzita České Budějovice ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ; Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Lapka, Miroslav ; Zemek, František ; Cudlín, Pavel ; Macků, Jaromír ; Henžlík, Vladimír ; Cienciala, Emil ; Janouš, Dalibor ; Šantrůčková, Hana ; Vránová, Valerie ; Formánek, Pavel ; Urban, Otmar ; Dubrovský, Martin ; Pokorný, Radek ; Marek, Michal V.
Projekt CzechCarbo představuje integrační projekt řešící problematiku studia cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat bilanci uhlíku v ČR . Projekt je rozdělen do 8 pracovních segmentů. 1. Scénáře vývoje klimatu na území ČR s ohledem na globální změnu klimatu. 2. Studium mechanismů fyziologických procesů kontrolujících příjem a metabolismus uhlíku (účinkové procesové studie). 3. Rozvoj observační sítě "fluxes towers" umožňujících sledovat toky CO2 v základních typech ekosystémů ČR (lesy, louky, mokřady, agro-ekosystémy). 4. Zdokonalení regionálního území (území ČR) systému pro stanovení uhlíkové bilance terestrických (především lesních) ekosystémů, který lze použít při verifikaci a naplňování závěrů Kjótského protokolu. 5. Vypracování metodologie, která by byla schopna předpovídat budoucí vývoj a chování terestrických uhlíkových "sinků" v měřítku ČR. 6. Management lesních, lučních, mokřadních, vodních ekosystémů a agroekosystémů, snižující důsledky GHG (skleníkových plynů) a zvyšující příjem a ukládání C v krajině. 7. Změny koloběhu uhlíku v kontextu změny využití krajiny ČR (resp. globálních společenských a přírodních změn). 8. Sociální a ekonomické důsledky globální změny klimatu s ohledem na "land-use changes" a strategické chování společnosti.Ve zprávě jsou popsány výsledky, kterých bylo dosaženo v roce 2004 v jednotlivých segmentech.
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. , Strašice ; Jihočeská univerzita České Budějovice ; ENKI o.p.s., Třeboň ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ; Ostravská univerzita v Ostravě ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Maxa, Josef ; Líšková, Zuzana ; Cudlínová, Eva ; Lapka, Miroslav ; Zemek, František ; Heřman, Michal ; Cudlín, Pavel ; Macků, Jaromír ; Henžlík, Vladimír ; Cienciala, Emil ; Janouš, Dalibor ; Albrechtová, Jana ; Formánek, Pavel ; Špunda, V. ; Čížková, H. ; Soukupová, J. ; Urban, Otmar ; Huth, Radan ; Dubrovský, Martin ; Pokorný, Radek ; Marek, Michal V.
Projekt CzechCarbo představuje integrační projekt řešící problematiku studia cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat bilanci uhlíku v ČR . Projekt je rozdělen do 8 pracovních segmentů. 1. Scénáře vývoje klimatu na území ČR s ohledem na globální změnu klimatu. 2. Studium mechanismů fyziologických procesů kontrolujících příjem a metabolismus uhlíku (účinkové procesové studie). 3. Rozvoj observační sítě "fluxes towers" umožňujících sledovat toky CO2 v základních typech ekosystémů ČR (lesy, louky, mokřady, agro-ekosystémy). 4. Zdokonalení regionálního území (území ČR) systému pro stanovení uhlíkové bilance terestrických (především lesních) ekosystémů, který lze použít při verifikaci a naplňování závěrů Kjótského protokolu. 5. Vypracování metodologie, která by byla schopna předpovídat budoucí vývoj a chování terestrických uhlíkových "sinků" v měřítku ČR. 6. Management lesních, lučních, mokřadních, vodních ekosystémů a agroekosystémů, snižující důsledky GHG (skleníkových plynů) a zvyšující příjem a ukládání C v krajině. 7. Změny koloběhu uhlíku v kontextu změny využití krajiny ČR (resp. globálních společenských a přírodních změn). 8. Sociální a ekonomické důsledky globální změny klimatu s ohledem na "land-use changes" a strategické chování společnosti.Ve zprávě jsou popsány výsledky, kterých bylo dosaženo v roce 2005 v jednotlivých segmentech.
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. , Strašice ; Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Lapka, Miroslav ; Zemek, František ; Cudlín, Pavel ; Cienciala, Emil ; Janouš, Dalibor ; Urban, Otmar ; Dubrovský, Martin ; Marek, Michal V.
Projekt CzechCarbo představuje integrační projekt řešící problematiku studia cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat bilanci uhlíku v ČR . Projekt je rozdělen do 8 pracovních segmentů: 1: Scénáře vývoje klimatu na území ČR s ohledem na globální změnu klimatu. 2. Studium mechanismů fyziologických procesů kontrolujících příjem a metabolismus uhlíku (účinkové procesové studie). 3. Rozvoj observační sítě "fluxes towers" umožňujících sledovat toky CO2 v základních typech ekosystémů ČR (lesy, louky, mokřady, agro-ekosystémy). 4. Zdokonalení regionálního území (území ČR) systému pro stanovení uhlíkové bilance terestrických (především lesních) ekosystémů, který lze použít při verifikaci a naplňování závěrů Kjótského protokolu. 5. Vypracování metodologie, která by byla schopna předpovídat budoucí vývoj a chování terestrických uhlíkových "sinků" v měřítku ČR. 6. Management lesních, lučních, mokřadních, vodních ekosystémů a agroekosystémů, snižující důsledky GHG (skleníkových plynů) a zvyšující příjem a ukládání C v krajině. 7. Změny koloběhu uhlíku v kontextu změny využití krajiny ČR (resp. globálních společenských a přírodních změn). 8. Sociální a ekonomické důsledky globální změny klimatu s ohledem na "land-use changes" a strategické chování společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 196 záznamů.   začátekpředchozí154 - 163dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.