Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 195 záznamů.  začátekpředchozí154 - 163dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikrofinanční instituce v Mexiku
Droščáková, Michaela ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Hlavním cílem práce je představit mikrofinanční sektor v Mexiku. Nejprve je obecně popsán koncept mikrofinancování, poté je kladen důraz na mikrofinanční sektor v Latinské Americe a v Mexiku. Pozornost je věnována základní charakteristice mexických mikrofinančních institucí. Vybraných pět institucí a jejich produkty jsou podrobněji rozebrány.
Impact of financial crisis on economic cooperation among member states of NAFTA
Samuelis, Tomáš ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem současné ekonomické krize na spolupráci zemí vrámci seskupení NAFTA. V první kapitole analyzuji hospodářský dopad dohody NAFTA v daném regionu. Ve druhé kapitole je stručně popsán vznik finanční krize.Důkladné analýze jsou podrobeny vybrané oblasti hospodářství (zahraniční obchod se zbožím, přímé zahraniční investice, remitence atd..) s cílem zjistit průběh a rozměr ekonomické krize v Kanadě a Mexiku. Poslední kapitola je zaměřena na dosah avyhodnocení těch opatření, kterými vlády členských zemí zamýšlely překonat krizi.
Ekonomická diplomacie v česko-mexických vztazích
Marešová, Kateřina ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Role ekonomické diplomacie je v zahraničních vztazích České republiky nezastupitelná. Především z důvodu malé rozlohy České republiky a velké mezinárodní konkurenci je nutné mít propracovanou strategii prezentace českých výrobků, českého průmyslu a země jako takové. Čeští exportéři se orientují především na evropské země, ve kterých nenarážejí na markantní rozdíly obchodních zvyklostí a jednodušší je i komunikace. Co se týká vývozců do Mexika, bylo nutné nejprve překonat jazykovou bariéru a zvyknout si na zvláštnosti vyjednávání. Během těchto procedur je českým exportérům nápomocno několik orgánů ekonomické diplomacie. CzechTrade, Velvyslanectví České republiky v Mexiku a především jeho obchodně-ekonomický úsek pomáhají s navazováním kontaktů a administrativními procedurami přímo v Mexiku. V České republice mají zájemci o spolupráci s mexickým partnerem na výběr několik dalších možností, jak o sobě dát vědět, ať už jsou to podnikatelské mise, veletrhy nebo výstavy. Vstupem České republiky do EU získali čeští vývozci vyšší míru důvěryhodnosti a na vzájemné vztahy s Mexikem měl tento akt jednoznačně pozitivní důsledky, což dokazuje i vývoj vzájemné obchodní výměny.Ačkoli se několika českým firmám již podařilo v Mexiku úspěšně prosadit a navázat obchodní vztahy, potenciál trhu této země ještě zdaleka není dostatečně využitý.
Americko - mexické vztahy na prahu 21. století
Černá, Hana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Mexiko a USA -- rozvojová země s teprve velmi krátkou tradicí demokracie a světově nejvyspělejší ekonomika mající na poli mezinárodních vztahů vždy první slovo - na první pohled dvě markantně odlišné země. A přece jenom spolu mají mnoho společného, obě země nespojuje jen geografická blízkost, významnou roli hraje jak společná minulost, tak dalo by se i říci i společná budoucnost. Jsou si sobě navzájem významnými obchodními partnery a bez vzájemné komunikace a spolupráce se již neobejdou. Hlavním cílem této bakalářské práce je postupně rozebrat odlišnosti obou států, analyzovat obě ekonomiky, poukázat na jejich propojenost a v závěru dojít k možnostem, jak lze vzájemné vztahy zlepšit.
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
NAFTA: naplnila očekávání členských států?
Michlíčková, Lucie ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá výsledky Dohody o Severoamerické zóně volného obchodu po patnácti letech od jejího vstupu v platnost. Účelem je zhodnotit vývoj jednotlivých ekonomik a posoudit, nakolik se členským státům NAFTA podařilo naplnit cíle Dohody. První část se věnuje pokroku Severoamerického regionu v oblasti obecných cílů, definovaných v prvních článcích Dohody. Druhá a třetí kapitola se potom zaměřují na vyhodnocení strategických cílů jednotlivých států.
NAFTA - USA, Kanada, Mexiko: změnily se strategické přístupy členů po 15 letech?
Mandinec, Jiří ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, zda NAFTA naplnila původní očekávání členských zemí a hlavně, jak se za tuto dobu změnily jejich strategické přístupy k této dohodě. Vedlejším cílem potom je prozkoumat, jak by se uskupení mohlo vyvíjet do budoucna a jestli je zde šance dosažení vyšších integračních stupňů. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část je věnována regionalismu na severoamerickém kontinentu a postupnému vzniku vzájemných vazeb mezi Kanadou, USA a Mexikem, dále také okolnostem, za jakých NAFTA vznikla a motivům jednotlivých zemí ke vstupu do tohoto integračního uskupení. Nejobsáhlejší částí práce je kapitola druhá, ve které jsou nejdříve nastíněny základní ustanovení dohody, poté popsány výsledky NAFTA jako celku, a nakonec analyzován vývoj jednotlivých členských ekonomik pod vlivem NAFTA. Obsahem závěrečné třetí kapitoly jsou nejdříve současné problémy, které se v souvislosti s NAFTA v členských zemích odehrávají, dále jsou naznačeny možné směry vývoje uskupení do budoucna a potenciál jejích dalšího rozšiřování a prohlubování. Poslední část práce se zabývá otázkou, zda se změnily strategické přístupy členských zemí NAFTA po sedmnácti letech její existence.
Velká hospodářská krize (1929) a její vliv na hospodářský a politický život Latinské Ameriky
KUŠNIERIK, Michal
Předložená bakalářská práce zkoumá dopad Velké hospodářské krize z roku 1929 na hospodářský a politický život v Latinské Americe. První část práce pojednává o kořenech vzniku Světové ekonomické krize ve Spojených státech amerických. Následující části se již věnují konkrétním dopadům krize v Latinské Americe. Autor přibližuje ekonomickou situaci latinskoamerických zemí před vypuknutím deprese a ukazuje různé přístupy k řešení jejich následků. Mezi ně patřila buď aktivní ekonomická politika, která se vyznačovala státními zásahy do ekonomiky nebo pasivní hospodářská politika, jež spočívala ve vyčkávání. Byla to tedy politika nevměšování se. Třetí a zároveň poslední část se zaměřuje na politické dopady Velké hospodářské krize, především pak na podobu státního zřízení jednotlivých latinskoamerických zemí. Pojednává o nárůstu pravicově {--} populistických vojenských diktatur, o objevování myšlenek komunismu či o úpadku demokracie.
Podnikání českých obchodních subjektů v Mexiku - analýza, přiležitosti, doporučení.
Pauknerová, Ingrid ; Vojík, Vladimír (vedoucí práce) ; Martínez, Felipe (oponent)
Cílem diplomové práce je snaha poskytnout všem zájemcům o podnikání v Mexiku aktuální informace, které se této problematiky týkají. Úvodní část práce tvoří stručná charakteristika země včetně krátkého historického přehledu. Následuje stěžejní kapitola diplomové práce věnovaná podnikatelskému prostředí, jehož specifika jsou vyhodnocena na základě dvou odlišných metod- metody PEST a metody SWOT. Dále jsou zmapována, z hlediska investic a zahraničního obchodu perspektivní odvětví mexické ekonomiky, a to s přihlédnutím k možnostem českých obchodních subjektů. Procesu vstupu podnikatele na mexický trh a jeho podmínkám je vyhrazena samostatná kapitola. Diplomová práce se také zaměřuje na charakteristiky jednotlivých institucí, které se angažují na poli zahraničního obchodu či investic a mohou zájemcům poskytnout radu či pomoc. Součástí práce jsou kontaktní adresy na všechny v práci zmiňované organizace. V závěrečné kapitole se práce věnuje konkrétním příkladům státní podpory exportních aktivit českých subjektů.
Obchodní vazby mezi EU a zeměmi NAFTA
Pejsarová, Iva ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Práce se zabývá obchodními vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Jejím úkolem je přiblížit jednotlivé formální vazby EU k těmto zemím a zároveň charakterizovat reálnou výměnu zboží. Z práce je patrná nejen rozdílnost přístupů Evropské unie k USA, Kanadě a Mexiku, ale zároveň i skutečnost, že intenzita obchodní výměny mezi partnery nekopíruje hloubku formálního zajištění vazeb. Ve vztahu EU se zeměmi NAFTA lze nicméně nalézt i shodné prvky, které především vycházejí ze snahy EU redukovat netarifní překážky obchodu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 195 záznamů.   začátekpředchozí154 - 163dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.