|
|
Umělecké řemeslo Střední Asie na příkladu sbírky Náprstkova muzea
Hejzlarová, Tereza ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Hana (oponent) ; Kokaisl, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, která je v současném politicko-geografickém významu chápána jako území pěti postsovětských států - Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a částečně Kazachstánu, prošla velmi pestrým historickým vývojem, během něhož vstřebávala impulzy různých kulturních vlivů a vytvořila si tak podmínky pro vznik svébytného výtvarného projevu. Umělecký vývoj oblasti si do určité míry udržuje kontinuitu z minulých dob až do současnosti, jež je patrná v tradičních uměleckořemeslných odvětvích. Mezi nejvýznamnější bezpochyby patří textilní tvorba zahrnující mimo jiné výrobu koberců, plstí, tkanin a výšivek, umělecké zpracování kovu prezentující se především tvorbou šperků a v neposlední řadě keramická produkce. Umělecké řemeslo hrálo v historii a kultuře Střední Asie vždy velmi důležitou roli. Řemeslné výrobky zde byly odedávna předmětem obchodu, což bylo umocněno také zeměpisnou polohou oblasti, kterou procházela proslulá Hedvábná cesta. Uměleckořemeslná produkce tvořila jeden z hlavních faktorů ekonomiky usedlých i kočovných obyvatel a nacházely se v ní nejen běžné, ale také exkluzivní výrobky vysoké umělecké hodnoty, které byly určeny pro majetné vrstvy obyvatelstva nebo na export. Podle svědectví mnohých historických pramenů byly již starověké a středověké středoasijské výrobky...
|
|
|
Dějinné, kulturní a symbolické hranice starověkého Izraele
Kůrka, Rostislav ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Tato práce se pokouší prozkoumat chápání hranic starověkého Izraele a jejich rozsah na základě biblického podání. Výchozím bodem je prozkoumání samotného pojmu "hranice" a jeho významu ve Starém zákoně. Práce operuje jak s hranicí geografickou, tak s hranicí kulturní či etnickou na základě archeologických nálezů a materiální kultury. Srovnáním s mimobiblickými nálezy se pokouší odhalit, nakolik jednotlivé texty vymezující Izrael reflektují možnou dějinnou skutečnost. V případě, že se hranice vymezená textem zdá být spíše symbolickou, zabývá se práce možnými důvody takového určení starověkého Izraele a hledá možný vliv politické či náboženské agendy, dějinné situace či mýtu na jednotlivá určení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Romanizace Britanie
Bělohoubková, Dana ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o romanizaci Británie. V první části práce je nastíněna situace před příchodem římských vojsk na území Británie. Dále jsem se pokusila vystihnout průběh římské invaze s důrazem na politiku Římanů vůči jednotlivým kmenům. Druhá část práce se zabývá samotnou romanizací. Tento proces lze pozorovat například na vzniku a rozvoji měst, materiální kultuře a proměně náboženské sféry. V závěru jsem se pokusila zhodnotit tyto faktory a jejich roli v tomto procesu.
|
|
|
Dívej se, čichni si a poslouchej! Analýza vztahu materiální kultury a smyslové zkušenosti u dětí v lesní MŠ
Paterová, Markéta ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce je založena na pětiměsíčním výzkumu vztahu dětí k materiální kultuře lesní mateřské školky. Soustředí se především na analýzu významu materiálních objektů v procesu dětské internalizace informací z okolního světa prostřednictvím smyslové zkušenosti. Ukazuje, jakou mají pro děti konkrétní materiální předměty přítomné v každodenním programu lesní mateřské školky evokativní roli. Materiální objekty aktivují dětské smysly a jejich prostřednictvím přinášejí dětem informace z okolního prostředí. Dalo by se říci, že skrze materiální předměty se děti učí poznávat. Stejně tak se práce zaměřuje na analýzu objektů, které samy děti v lesní mateřské školce pokládají za podstatné a ke kterým mají blízký vztah. K tomuto cíli byly použity v antropologii osvědčené výzkumné metody - zúčastněné pozorování v prostorách lesní mateřské školky a neformální rozhovory s pedagogy. Navíc byla využita metoda obsahové analýzy fotografií vytvořených dětmi a fotodokumentace. Obsahová analýza snímků napomohla určit materiální objekty, které hrají pro děti v lesní mateřské školce důležitou roli. Fotodokumentace umožnila výstižně dokreslit specifické prostředí a činnosti, jenž se ve školce odehrávají. Klíčová slova: lesní mateřská školka, materiální kultura, smyslová zkušenost, učení 1
|
|
|
Materiální kultura na Oravě. Horské salašnictví.
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce pojednává o tradici horského salašnictví na Slovensku, které se postupně rozvíjelo od 15. - 16. století vlivem valašské kolonizace. Její jednotlivé kapitoly se zabývají jednak cyklem tradičních pasteveckých prací v rámci kalendářního roku, sezónních prací v průběhu teplé části roku a prací každodenních a jejich organizací, jednak materiální kulturou pastevců včetně architektury a jídelníčku. Historické pasáže nastiňují vývoj a způsoby fungování salašnického spolku. V tomto rámci je věnována pozornost také jednotlivým pastevcům. Je popsána jejich profesní hierarchie a náplň práce od bači k honelníkovi.
|
|
|
Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu
Harmach, Daniel ; Pelikán, Petr (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Magisterský výzkum na téma "Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu" přistupuje k této organizaci netradičním náhledem socio-kulturní antropologie. Skrze aplikaci teorie umění Alfreda Gella a Roberta Laytona se snaží sumarizovat hodnoty, které Hizbulláh využívá v sebeprezentaci, v rámci rozličné materielní kultury. Skrze konkrétní příklady poskytuje autor paralely ve zpracování jednotlivých indexů Hizbulláhu a jaká agency je tedy těmito obrazy nesena. Pro celkové zjednodušení je práce rozdělenana teoretickou a empirickou část, přičemž je také krátce zmíněna historie šíitské konfese v Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, stejně jako historie samotného Hizbulláhu. Empirická část je autorem členěna na sekci věnující se plakátové a billboardové sebeprezentaci Hizbulláhu, na sekci věnující se urbánní zástavbě jižních předměstí (ve které je agency Hizbulláhu rovněž patrná) a sekci věnující se drobným upomínkovým předmětům a předmětům denního užitku. Autor dochází k závěru, že zkoumané věci v rámci Dáhije se zdají být propojené v celkem logických, avšak nečekaných, souvislostech. Umění je propojené s politikou, komunikace s urbánním prostorem a technologie s kulturou. Autor se též pokusil postihnout citelný trend komodifikace věcí spojených s Hizbulláhem, jak jej sám v terénu pozoroval. Výsledná tvrzení...
|
|
|
Doma cizincem: hledání indiánské identity na předměstí glokálního mexického města
Heřmanová, Marie ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
diplomové práce Název práce: Doma cizincem - Hledání indiánské identity na předměstí glokálního mexického města Vypracovala: Marie Heřmanová Vedoucí práce: Mgr. Radan Haluzík Předkládaná práce je založena na pětiměsíčním terénním výzkumu ve městě San Cristóbal de Las Casas v jihomexickém státě Chiapas a zabývá se různými strategiemi, skrze něž si mladí Tzotzilové a Tzeltalové žijící v nově vznikajících čtvrtích na kraji starého koloniálního města konstruují svou identitu. Hlavními osami práce je vztah těchto mladých lidí jednak k původním horským komunitám, z nichž pocházejí jejich rodiče a za druhé k bohatému turistickému centru města. Jako hlavní etnografická metoda bylo uplatněno především intenzivní zúčastněné pozorování a dále metoda material culture (práce se soustředí především na identifikaci skrze vzhled a konstrukci vlastní identity skrze způsoby a styly oblékání).
|
|
|
Jak se žije Čechům v Bruselu, aneb, Nahlédnutí do světa českých euroúředníků
Králíčková, Lucie ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Bezoušková, Markéta (oponent)
Práce nahlíží do života Čechů pracujících v institucích EU. Teoretickým základem je koncept transnacionalismu, jakožto v současné době převažující přístup k mezinárodní migraci. Práce se zaměřuje na skupinu migrantů, které charakterizuje výrazná mobilita a vysoká kvalifikace, klíčové pro moderní znalostní společnost. Jedná se o migranty, jejichž život se odehrává ve dvou i více státech a udržují si úzký kontakt se svou zemí původu. Vynořuje se pojem dočasnosti jakožto rozměr, který ovlivňuje nejen strategie a životní styl, ale i postoje a hodnoty českých transnacionálních migrantů v Bruselu. Závěry prezentované v práci jsou založené na kvalitativním výzkumu vycházejícího nejen z dlouhodobého zúčastněného pozorování, ale i formálních polostrukturovaných a neformálních rozhovorů. Cílem práce je odkrýt klíčový rozměr dočasnosti skrze materiální kulturu spojenou se strategií bydlení a spotřeby, a to, jak jsou dotyční ovlivněni vysoce specifickým prostředím institucí. Zjistit, zda je možné o Češích pracujících v Bruselu hovořit jako o transnacionálních migrantech vzhledem k teoretickému vymezení transnacionalismu, především pak s ohledem na vztahy k České republice a Belgii, na kontakty s domovem. KLÍČOVÁ SLOVA: transnárodní migrace, materiální kultura, Češi, Brusel, Evropské instituce, dočasnost, "bublina"
|
host ::
RSS.