|
|
Sociální rehabilitace jako nástroj zvyšování samostatnosti osob se zrakovým postižením
KUČEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje kurzům sociální rehabilitace, které jsou určeny pro osoby se zrakovým postižením. Prostřednictvím sociální rehabilitace se tito lidé učí různé činnosti, které jim pomohou v dosažení samostatnosti, soběstačnosti a nezávislosti. Práce si klade za cíl zmapovat zkušenosti těch, kteří kurz sociální rehabilitace absolvovali a to, zda jim pomohl k samostatnějšímu životu. Dále zjišťuje důvody, které je vedly k absolvování kurzu, a porovnává názory klientů s názory pracovníků, kteří kurzy sami vedou. Teoretická část práce ve svém začátku objasňuje zrakového vnímání, zrakové vady a jejich kompenzaci. Dále se věnuje vymezení sociální rehabilitace a popisu jednotlivých kurzů sociální rehabilitace. Kurzy vedou k tomu vyškolení instruktoři, kteří jsou se svými klienty v intenzivním kontaktu. Proto je v návazné podkapitole popisován i vztah mezi nimi. Není opomenuta ani oblast komunikace s osobou se zrakovým postižením, která je v mnohých případech velmi specifická. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, s použitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření mělo dvě části, přičemž v rámci první části jsem se zaměřila na názory absolventů kurzu, kterých jsem oslovila 6, druhá část šetření byla realizována mezi samotnými instruktory (lektory) kurzu. Rozhovory byly realizovány ve dvou organizacích poskytujících služby osobám se zrakovým postižením. Z výsledků výzkumu vyplývá, že absolvování kurzů sociální rehabilitace pomohlo těmto osobám ke zvýšení samostatnosti, potažmo ke zlepšení kvality života. Kurzy tudíž naplnily očekávání klientů. Názory klientů a instruktorů se ve velké míře shodují a všichni vidí v kurzech velký přínos. Rozhodujícími faktory pro začátek kurzu byly dvě zásadní potřeby potřeba samostatného pohybu a potřeba získat nové informace a tedy se něco nového naučit. Výsledky výzkumu mohou sloužit každému, kdo se chce o životě osob se zrakovým postižením dozvědět něco bližšího. Dozví se zároveň i o existenci speciálních kurzů, díky kterým se i lidé se zrakovým postižením dokážou o sebe a svou rodinu relativně samostatně postarat.
|
|
|
Integrace dětí a žáků se zrakovým postižením do běžné základní školy
Rolníková, Michaela ; Počtová, Lenka (vedoucí práce) ; Stolařová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou integrace zrakově postižených dětí a žáků do běžné základní školy. V první části práce jsou shromážděny všeobecné poznatky o zraku, zrakových vadách a vlivu zrakových vad na osobnost jedince. Další část je věnována možnostem výchovy a vzdělávání integrovaných dětí a žáků se zrakovým postižením v běžné základní škole. Nejobsáhlejší část této bakalářské práce je popis začlenění žáka se zrakovým postižením do hlavního proudu základního vzdělávání s důrazem na legislativní oporu a charakteristiku jednotlivých podmínek a činitelů tohoto procesu. K dokreslení procesu integrace jsou v závěrečné části přiloženy tři kazuistiky vybraných dětí a žáků se zrakovým postižením. Klíčová slova: zrakové postižení, jedinec se zrakovým postižením, zrakové vady, reedukace zraku, kompenzace zraku, rehabilitace, kompenzační a rehabilitační pomůcky pro zrakově postižené, optické pomůcky, neoptické pomůcky, elektronické pomůcky, integrace, vzdělávání, činitelé integrace, integrovaný žák, rodiče integrovaného žáka, škola, učitel, asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán, speciálně pedagogické centrum
|
|
|
Četnost skrytých zrakových vad u dětí předškolního věku jako handicap jejich zdárného vývoje a hra jako prostředek reedukace zraku v mateřské škole
Fidlerová, Dagmar ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce prezentuje úspěšný projekt zrakového screeningu předškolních dětí, realizovaný převážně na půdě pardubických mateřských škol. Kvantitativní neexperimentální výzkum četnosti zrakových vad u předškolních dětí v Pardubicích byl realizován deduktivní metodou a přinesl překvapivé a zároveň alarmující výsledky. Dokládá, že 7,8% předškolních dětí mělo skryté zrakové vady, neboť do doby zrakového screeningu nebyly tyto vady odhaleny praktickými pediatry při pravidelných preventivních prohlídkách a zůstávaly též bez povšimnutí rodičů. Minimálně 10% četnost zrakových vad u předškolních dětí pak poukazuje na nutnost zavedení reedukace zraku do běžných tříd pardubických mateřských škol. Pro speciálně pedagogickou podporu práce přináší ucelenou metodiku reedukace zraku. Zásobník 50 her a hravých činností s podrobně rozpracovanou metodikou pomůže učitelkám v běžných třídách mateřských škol při práci se zrakově znevýhodněnými dětmi.
|
|
|
Hmatové vnímání dětí s těžkým postižením zraku s použitím testu STIP
Kramosilová, Zuzana ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Cílem této rigorózní práce je vytvoření uceleného souhrnu získaných poznatků a statistických výsledků při ověřování hmatových schopností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku (5 - 8 let), v mladším školním věku (9 - 12 let) a starším školním věku (13 - 17 let) s použitím testu STIP I. - III. (Speed of Tactile Information Processing). Test STIP, který je převzatý z anglického originálu, je převeden do Braillova bodového písma a prověřuje čtení čísel. Test hodnotí přesnost - chybovost v řádcích, rychlost, soustředěnost.
|
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
|
|
Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce s názvem ?Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění? byla zaměřena na zrakově znevýhodněné osoby. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, ale musí se spoléhat na ostatní smysly, především hmat a sluch. V tom jim do jisté míry pomáhají kompenzační pomůcky. Ty hrají významnou roli v procesu integrace zrakově postiženého do společnosti i do pracovního procesu. Pomůcky nevidomým uživatelům napomáhají orientovat se v prostoru, zjednodušit péči o svoji osobu a udržovat kontakt s přáteli. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu oftalmopedie, anatomie a fyziologie zrakového orgánu, typům zrakových vad, jejich příčinou vzniku a stupni postižení. Jak už sám název bakalářské práce naznačuje také popisem kompenzačních pomůcek, které jsou rozděleny na neoptické, optické, optoelekrtické, výpočetní techniku a další pomůcky usnadňující zrakově znevýhodněným pohyb a práci. V krátkosti se teoretická část zaobírá i sociální rehabilitaci a středisky zabývajících se touto problematikou. Pro přehled jsou uvedeny i příspěvky na pomůcky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem kompenzační pomůcky zkvalitňují život lidem se zrakovým znevýhodněním. Podle cíle jsou stanoveny výzkumné otázky. Hlavní otázkou je zjistit, jaké kompenzační pomůcky se nejčastěji v současnosti používají. Druhá otázka zní, jaké oftalmologické patologie se u respondentů vyskytují. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Použity byly dvě metody. První metoda analýzy dokumentů, tím se zjistilo, které kompenzační pomůcky se nejvíce v Jihočeském kraji pořizují. Jako druhá byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybíráni pomocí metody příležitostného výběru zkoumaného souboru. Hlavními kritérii pro poskytnutí rozhovoru byla osoba se zrakovým znevýhodněním a ochota poskytnout rozhovor. Výběrový soubor tvoří šest klientů. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výsledky jsou rozděleny do dvou částí. První část tvoří analýza dokumentů, získaná z Tyflokabinetu o. p. s. v Českých Budějovicích. Druhá část obsahuje subjektivní názory klientů na uživatelnost kompenzačních pomůcek. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozděleny do okruhů. První okruh obsahuje identifikační údaje respondentů, v následujícím okruhu jsou zmíněny zrakové vady a stupně postižení respondentů. Ostatní okruhy se zabývají kompenzačními pomůckami a poslední okruh vypovídá o sociální rehabilitaci a příspěvku na péči. Diskuse je také rozdělena podle okruhů a výzkumných otázek. V diskuzi jsou porovnávány výsledky z informací od respondentů s tvrzením v teoretické práci. Z výsledků vyplývá, že nejvíce žádanou pomůckou je počítač. Dle odpovědí klientů by se dalo říct, že trendy zrakově znevýhodněných osob jsou v ekvivalentu ?zdravé? populace. Počítače využívají ke zprostředkování kontaktu s přáteli, vyhledávání nových informací a čtení psaného textu. Využívání ostatních pomůcek závisí především na individualitě jedince. Z výzkumu se potvrdilo, že pomůcky pomáhají lidem nejen při orientaci v prostoru, v práci a ve vzdělávacím zařízení, ale také v mnoha dalších činnostech. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, co nejvíce přizpůsobit většinové společnosti a udržovat s ní stejný krok. Poznatky získané z bakalářské práce by mohli sloužit k větší informovanosti o kompenzačních pomůckách jak u zdravotně znevýhodněných občanů, tak i u laické veřejnosti a jako podklad pro další výzkumné práce.
|
|
|
Problematika samostatného venkovního pohybu osob se zrakovým postižením (zmapování trasy v Českých Budějovicích: sídliště Máj - budova magistrátu)
JANOUŠKOVÁ, Jana
Bakalářská práce nás informuje o problematice samostatného venkovního pohybu zrakově postižených osob a analyzuje podmínky jejich bezpečného pohybu. Seznamuje s dělením zrakových vad, charakteristikou zrakového postižení a jeho vlivu na prostorovou orientaci a také o možnostech speciálně-pedagogického vzdělávání jednoho z procesů rehabilitace u osob se ztrátou zraku. Práce hodnotí podmínky bezpečného pohybu na současných komunikacích a způsoby orientace v exteriéru, dále jaký druh překážek komplikuje zrakově postiženým jedincům pohyb a s jakým typem technických pomůcek je umožněna jejich orientace v prostoru. Poznatky budou dále využívány pro nácvik bezpečného a samostatného pohybu a také pro plánování trasy v obecně prospěšné společnosti Tyflokabinetu v Českých Budějovicích.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice osob se zrakovým postižením
NEUMANOVÁ, Tereza
Práce se zabývá tím, jak je veřejnost informována o problematice osob se zrakovým postižením. V teoretické části své práce jsem se nejdříve zaměřila na popis zrakových vad a na to, kdy mohou vzniknout. Dalším bodem je socializace a integrace osob se zrakovým postižením. Poté popisuji komplexní služby a zařízení pro tyto osoby. Posledním bodem je popis toho, jak bychom se měli chovat ke zrakově postiženým jedincům a jak jim pomoci. V praktické části jsem se rozhodla pro kvantitativní výzkum a pro sběr dat jsem zvolila dotazník. Výzkum byl zaměřen na studenty středních škol a celkový počet respondentů byl 120. V závěru své práce uvádím fakta, která jsem tímto výzkumem získala.
|
|
|
Životní styl člověka se zdravotním postižením
KOSTLIVÁ, Hana
Práce s názvem "Životní styl člověka se zdravotním postižením" se zabývá kvalitou života a má za cíl zmapovat možné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života zrakově postižených jedinců a jedinců bez tohoto postižení. Zrakové postižení přináší v různých životních oblastech řadu obtíží. Mezi nejzávažnější patří poznávání okolního světa, manipulace s předměty, pohyb v prostoru, ale také snížení možnosti získat zaměstnání a sociální izolace. Každý však pojem kvality života prezentuje jiným způsobem a to na základě rozdílnosti hodnot a potřeb, které člověk uznává. V teoretické části práce se zabývám pojmoslovím zrakového postižení, anatomií a fyziologií zrakového orgánu, typy zrakových vad. Popisuji charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených osob, jejich pracovních uplatnění a uvádím možnosti využití kompenzačních pomůcek. V neposlední řadě se zmiňuji o kvalitě života těchto osob s výše uvedeným handicapem. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování zjišťovala, jak osoby se zrakovým postižením a osoby bez tohoto postižení vnímají kvalitu svého života, zdraví a zbývající oblasti života. Dílčím cílem bylo porovnat kvalitu života těchto dvou sledovaných skupin. Díky informacím, získaných jak od osob se zrakovým postižením, tak od osob bez zrakové vady, mohla být pozornost věnována možným změnám v názorech obou sledovaných skupin a tak provedena komparativní analýza sběru dat. Výzkum byl prováděn v Blatné, ve Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Praze. Pro zjištění informací jsem zvolila techniku dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven z 31, tj. 56 % respondentů bez zrakové vady a druhý soubor z 24, tj. 44 % respondentů, kteří mají zjištěný typ zrakového postižení. Výsledky výzkumu byly zpracovány v grafech. Na základě výzkumu jsem zjistila, že není rozdíl mezi kvalitou života zrakově postižených a kvalitou života jedinců bez tohoto postižení. Spokojenost v konkrétních oblastech života, tj. zdraví, vztahů, volného času, sociální, profesní a finanční se mezi sledovanými skupinami neliší. Ukázalo se, že respondenti jsou nejvíce spokojeni v oblasti volného času a vztahů, naopak nespokojeni v oblasti zdraví a financí.
|
|
|
Úloha rodiny při výchově dítěte se zrakovým postižením
LOPATOVÁ, Zdeňka
Rodina hraje v životě každého člověka velice důležitou roli. V rodině máme své útočiště, vždy se můžeme o ni opřít a je pro nás odrazovým můstkem do života. V rodině se učíme základům společenského chování a vzájemným vztahům. Je pro nás zároveň vzorem toho, jak by rodinné vztahy měly vypadat. Samozřejmě bereme v úvahu rodinu, která je úplná a nejsou v ní žádné patologické jevy. Taková rodina je tím správným startem do života, aby se z člověka stala vyrovnaná a sebevědomá osobnost. Toto téma se mi z tohoto důvodu zdálo zajímavé k zamyšlení a zpracování. Jak jsem již uvedla výše, rodina hraje v životě každého důležitou roli a tím spíše, pokud se jedná o dítě zdravotně znevýhodněné. Není rozhodující druh nebo stupeň postižení, ale to, jak se rodina, tedy dítěti nejbližší, k celému problému postaví. Každému trvá rozdílně dlouhou dobu než se vyrovná s tímto faktem, ale osobně si myslím, že většině rodin se to nakonec podaří. V současnosti je množství organizací určených pro rodiny dětí se zrakovým postižením, které pracují hlavně s rodiči dítěte i dítětem samotným. Přestože přístup k informacím pro rodiče může být dostačující, ne vždy je tato nabídka rodiči využívána. A přitom komplexní a speciální přístup je pro nezbytný. Cílem mé práce bylo objasnit a přiblížit problematiku výchovy dětí se zrakovým postižením. Za hypotézu jsem si určila, že předpokladem pro optimální vývoj a výchovu je dostatečná informovanost a spolupráce rodičů s institucemi, kterou jsem svým výzkumem potvrdila. K výzkumu jsem použila dotazník a řízený rozhovor s rodiči a dětmi s postižením. Měla jsem rozhovor s celkem čtyřmi rodinami, které mi vyšly maximálně vstříc. Praktické využití vidím hlavně v oblasti informovanosti společnosti o problémech a překážkách rodin dětí se zrakovým znevýhodněním. Dále i o možnostech vzdělávání, zájmových činnostech a integraci těchto dětí do společnosti.
|
host ::
RSS.