|
|
Fyzikální dormance semen
Jiroušková, Anna ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyzikální dormance semen je rozšířenou adaptací, která rostlinám umožňuje načasovat klíčení do příznivého období. Semena s fyzikální dormancí mají tvrdé osemení, které je nepropustné pro vodu a někdy i pro plyny. Díky tomu mohou semena vytvářet dlouhodobou semennou banku a čekat na příznivé podmínky i řadu let. Mechanismy, které vedou k porušení fyzikální dormance a vstupu vody do semene jsou v zásadě dvojí. Může docházet k porušování tvrdého osemení v celém jeho povrchu, nebo pouze v určité specializované struktuře. Rozrušování celého povrchu je časté u endozoochorních semen. Zde je výhodou především šíření semen na dlouhou vzdálenost. U semen s fyzikální dormancí, která jsou šířena jinými mechanismy, je v osemení často vytvořená komplikovaná struktura označovaná jako vodní propust. Ta reaguje na signály z okolí a reguluje, kdy vstoupí voda do vnitřních částí semene. V tomto případě může být fyzikální dormance porušena v důsledku ročního či denního průběhu teplot a tím dochází k zajištění klíčení ve vhodném období během roku. Semena jiných druhů reagují na vysoké teploty při požáru. Díky tomu jejich semenáče vyrůstají v prostředí s dobrou dostupností živin, nízkou kompeticí a mohou obnovit poničenou populaci mateřských rostlin.
|
|
|
Klíčivost dlouhodobě skladovaného osiva vybraných druhů trav a jetelovin
VONDRÁŠEK, Vít
Kvalitní rozmnožovací materiál je tvořen na poli, ale jeho následnou kvalitu a zásadní schopnost klíčení může být ovlivněna mnoha dalšími faktory. Zásadní a nezbytnou schopností semen je klíčivost. Ve své práci jsem si vybral semena stará přibližně 6 - 8 let některých druhů trav a jetelovin (Jetel plazivý, Jetel luční, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava, Tolice dětelová, Jetel zvrhlý odérský, Úročník lékařský, Vičenec vikolistý ) u kterých jsem právě sledoval klíčivost, její dynamiku a schopnost. Následně jsem použil i čerstvá semena, abych mohl porovnat výsledky a názorně ukázat jak se od sebe mohou lišit semena rozdílného stáří. Pokus byl proveden v domácích podmínkách. Veškerá klíčidla byla v Petriho miskách ve kterých jsem udržoval stálou vlhkost. Klíčivost jsem sledoval pravidelně v předem stanovených termínech a to ve 2, 3, 5, 7, 10 a 15 dnech. Původně byl stanovený i intevral ve 21 dnech, ale klíčidla tak dlouho nevydržela a již po 15 dnu přicházely ztráty. Vypozoroval jsem velké rozdíly mezi jednotlivě vybranými druhy. Některé klíčily velmi dobře a měly velkou dynamiku (Jetel plazivý, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava ), ale naopak některé nevyklíčily vůbec nebo velmi málo (Vičenec vikolistý, Úročník lékařský ). Mezi některými druhy jsem vypozoroval i rozdíly v dynamičnosti klíčení.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Hodnocení strojů pro pásové zpracování půdy
HEŘMÁNEK, Aleš
Bakalářská práce se zabývá technologií pásového zpracování půdy, popisem možností využití a technologických provedení, která jsou v této době k dispozici. Dále jsou v práci popsány výhody strip tillage pro životní prostředí a půdu, ale také jistá omezení a úskalí, která se s používáním pásového zpracování půdy mohou objevit. V první části je práce zaměřena na vývoj zpracování půdy od počátku vzniku první mechanizace. Je zde zachyceno používání prvních mechanizovaných operací s půdou pomocí prvních pluhů, na které navazuje popis a rozdělení minimalizačních technologií včetně metody strip tillage. Informace jsou doplněné o popis zemědělské techniky pro pásové zpracování půdy. Praktická část pojednává o metodice a výsledcích měření v souvislosti s hodnocením kvality práce vybraného secího stroje Mzuri PRO-TIL 4T v problematice hodnocení nastavené hloubky zpracování půdy, hrudovitosti a množství ponechaných rostlinných zbytků ve zpracovaných pásech půdy, počtu vzešlých rostlin, uložení osiva do nastavené hloubky a výkonností dané soupravy. Práce je doplněna charakteristikou zemědělského provozu HZT Technik-servis, a.s. a jednoduchým rozborem investičních a provozních nákladů.
|
|
|
Změny v časování klíčení způsobené interakcemi se sousedními semeny vzhledem k vlastnostem druhů.
Kos, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Čas vyklíčení semene je velice důležitý. Časování klíčení umožňuje semenu co nejlépe zvolit dobu vyklíčení tak, aby se vyhnulo jak nevhodným abiotickým podmínkám, tak také kompetičnímu souboji se sousedními druhy. Semeno totiž reaguje nejen na dospělé rostliny a semenáčky, ale také na ostatní semena, se kterými je schopné do jisté míry komunikovat. Pro lepší pochopení těchto mechanismů jsem provedl experimentální studii s dvaceti šesti druhy. Tyto druhy jsem vybral v závislosti na jejich výskytu v průběhu sukcesního vývoje na úhorech v Českém krasu. Semena jsem nechal klíčit po dvojicích, složených ze dvou různých druhů, a to ve všech možných kombinacích. Ukazuji, jak se mění doba vyklíčení v závislosti na přítomnosti sousedního semene, a následně jak tato změna souvisí s vlastnostmi, které jsou pro daný druh charakteristické. Mimo to jsem se také pokusil ovlivnit komunikaci mezi semeny přidáním aktivního uhlí. Aktivní uhlí by totiž mělo omezit tuto komunikaci díky své vysoké absorpční schopnosti. Doba do vyklíčení samostatných semen nebyla stejná ani přímo úměrná době do vyklíčení semen klíčících spolu se sousedními semeny. Při této korelaci se změna doby vyklíčení ukázala jako nelineární, semena, která samostatně klíčila pomalu, po přidání sousedních semen klíčila v průměru ještě pomaleji. Dále...
|
|
|
Survival hra v procedurálním světě
Macháček, Luboš ; Tóth, Michal (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Projekt je zaměřený na vývoj 3D počítačové hry využívající procedurální generování pro tvorbu herního světa. Součástí je i herní engine, který danou hru pohání. Při vývoji jsou využívané různé experimentální přístupy a techniky, a cílem je odzkoušet jejich použitelnost v praxi.
|
|
|
Klíčení semen vybraných plodin po ošetření netermálním plazmatem
PETRÁŠKOVÁ, Kamila
Vliv nízkoteplotního plazmatu na různá osiva patří v současné době k nejpoužívanějším technikám v zemědělství. Předmětem mé bakalářské práce je sledování a hodnocení účinku nízkoteplotního plazmatu na semena kukuřice seté a řepky olejky, a to zejména na klíčivost semen, rychlost klíčení a energii klíčení. Zmíněné charakteristiky byly měřeny pomocí testů klíčivosti a jsou vyjádřeny v procentech. Předkládaná práce informuje o tom, zda stimulace semen plazmatem má vliv na tyto rostliny a pokud ano, tak zda je tento vliv pozitivní či negativní.
|
|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Badatelské metody ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět: semena, plody, mladé rostliny
Nikrýnová, Alena ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Práce se věnuje problematice badatelských metod na 1. stupni ZŠ. V teoretické části zvažuje přínosy a limity badatelských metod, vymezuje základní badatelské dovednosti. V empirické části byly navrženy aktivity pro žáky1.- 4. tříd v tématu "semena, plody, mladé rostliny"; devět z nich bylo ozkoušeno ve výuce. Závěrem jsou shrnuty výsledky akčního výzkumu, vztahující se k výzkumným otázkám: 1. Jak vhodně upravit badatelské aktivity pro jejich použití v daných ročnících primární školy? 2. Jak děti reagují na tento styl práce? 3. Jaké nároky klade práce na učitele? 4. Jaké se vyskytnou problémy týkající se dílčích badatelských dovedností? Jak s nimi dále pracovat?
|
|
|
Chemické složení konopí setého (Cannabis sativa) a možnosti jeho využití pro krmné účely
NĚMCOVÁ, Michaela
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je jednoletá kulturní rostlina, která byla využívána lidmi již od starověku a i v současnosti nachází využití v mnoha oblastech lidského života. Cílem této bakalářské práce bylo formou literární rešerše shrnout informace o chemickém složení konopného semene (základní složení, obsah aminokyselin, vlákniny, vitamínů, specifických látek atd.), genetické variabilitě v obsahu látek a možnostech využití konopí jako krmiva a to jak přímo semene tak odpadních produktů. Krmení konopných semen drůbeži zvyšuje produkci vajec a obohacuje žloutek o karotenoidy, - 3 a - 6 mastné kyseliny a snižuje obsah cholesterolu. U vykrmované drůbeže zvyšuje hmotnost prsou, stehen, jater, žaludku, střev i podíl břišního tuku. Konopné pokrutiny mají pozitivní vliv na funkci bachoru přežvýkavců, podporují příjem neutrální detergentní vlákniny a zvyšují zastoupení nenasycených mastných kyselin v mase. Olej z konopí zmírňuje stres a zlepšuje imunitu krmených zvířat.
|
host ::
RSS.