|
|
Zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory rozvoje klastrů
Skorunková, Hana ; Lukáš, Zdeněk (advisor) ; Cupák, Patrik (referee)
Diplomová práce se zabývá ověřením teoretických poznatků o klastrech a jejich fungování na příkladě pěti vybraných klastrů působících v České republice. Konkrétně jde o Moravskoslezský strojírenský klastr, CLUTEX-klastr technické textilie, Klastr OMNIPACK, EKOGEN a CEVTECH. Šetření a jeho výsledky jsou zasazeny do kontextu hospodářské politiky realizované s cílem rozvoj klastrů podpořit a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti zúčastněných subjektů a následně i daných regionů.
|
|
|
Japonská ekonomika v období americké okupace
Horáček, David ; Skřivan, Aleš (advisor) ; Váňa, Daniel (referee)
Základním cílem Američanů v poválečném Japonsku bylo provést zásadní společenské reformy, které by z Japonska učinily jejich významného politického a obchodního spojence. Z hlediska kladného a trvalého přijetí těchto reforem japonským obyvatelstvem však klíčovou roli hrála především hospodářská politika vlády a americké okupační moci, neboť pouze rostoucí životní úroveň obyvatel mohla tento základní cíl naplnit. Nastartování válkou zničené japonské ekonomiky se proto rychle stalo významným tématem okupace. Tato práce analyzuje motivy a dopady všech významných opatření realizovaných v průběhu okupace, které měly zásadní vliv na vývoj japonské ekonomiky a životní úrovně. Z tohoto pohledu je práce dělena na dva základní bloky. V první části je hodnocena především fiskální politika japonské vlády, její přístup k poválečné inflaci a k centrálnímu řízení ekonomiky. Druhá část práce potom analyzuje tři zásadní reformy okupační moci týkajících se demonopolizace, pozemkové reformy a odborového hnutí. Cílem práce je kromě analýzy hospodářské politiky také rozhodnout, do jaké míry nakonec americká okupace přispěla k budoucí ekonomické prosperitě Japonska.
|
|
|
NAFTA a EU: regionalismus jako nástroj hospodářské politiky
Khalifa, Marian ; Cihelková, Eva (advisor) ; Neumann, Pavel (referee) ; Šrein, Zdeněk (referee) ; Sklenka, Miloš (referee)
Celosvětový vzestup regionalismu na přelomu 80. a 90. let minulého století, vyvolaný rozpadem bipolárního uspořádání, v sobě přinesl výraznou alternativu k dosavadnímu multilateralistickému pojetí obchodních vztahů v rámci světové ekonomiky. Předkládaná disertační práce si za základ konkrétního zkoumání tohoto jevu bere teoretická východiska s ním spojená a při postupném odkrývání selektivně zacílených oblastí srovnává hospodářské politiky vybraných integračních seskupení. Sledování regionalismu jako nástroje hospodářské politiky státu vedoucí k liberalizaci ekonomických vztahů se dnes již může jevit jako nedostačující; při rozmanitosti cest, které při svých integračních zapojeních jednotlivé státy volí, se mnohem prospěšnějším zdá být pohled do jejich motivací, a zejména pak výsledků, které v jejich důsledku zaznamenaly. Na konkrétním příkladu Evropské unie a Dohody o severoamerickém volném obchodu, NAFTA, se tato doktorská disertační práce o takovou komparaci pokouší. S využitím vesměs zahraničních informačních pramenů autor vychází z jejich odlišných základů a poukazuje na shodná i rozdílná specifika mezi nimi. Sociálně tržní principy praktikované Evropskou unií jsou vystavovány srovnávacímu tlaku ryze tržního pojetí, jež severoamerickému integračnímu seskupení NAFTA přirozeně vtiskly Spojené státy a jež svojí výkonnostní převahou vybízí k určité "poločasové" sebereflexi na straně Evropské unie. V této disertační práci však nejsou obsaženy pouze ekonomické souvislosti vyplývající z takového srovnání. Detailnější pohled je věnován současnému stavu a dynamice transatlantických vztahů jako možnému předstupni jejich případného integračního vyústění. Oblast předkládaného zkoumání, která se ještě před několika lety zdála být pro zdejší prostředí vzdálenou, se v důsledku jeho nedávného integračního zapojení stává stále bližší. Je tomu tak jednak díky vlastním úkolům a povinnostem z tohoto zapojení vyplývajících a jednak pro inspiraci, jež může být obsažena v hospodářských politikách jiných států praktikujících jejich doposavad efektivní formy.
|
|
| |
|
|
The association process of the Czech Republic to the European Union
Hobza, Alexandr ; Štěňhová, Božena (advisor) ; Jakš, Jaroslav (referee) ; Klosová, Anna (referee) ; Plecitý, Jiří (referee)
Tato dizertační práce se zaměřuje na problematiku koordinace strukturálních reforem v kontextu přičleňování ČR k EU. Zkoumá, zda proces koordinace reforem v EU, navržený pro ?staré? členské země je aktuální i pro ČR, jakožto ?novou? členskou zemi, která prošla procesem transformace z centrálně plánované na tržní ekonomiku. Práce vytváří všeobecný analytický rámec, který bere do úvahy nejen potenciál koordinace politik ovlivnit obsahovou stránku národních reformních strategií, ale také její potenciál vytvořit vhodné podmínky pro jejich implementaci. Uzavírá, že Lisabonská strategie koordinace reforem může přispět implementaci potřebných strukturálních reforem, ačkoliv je to podmíněno řadou faktorů.
|
|
|
Rozbor systému investičních pobídek v České republice
Möstl, Vojtěch ; Ševčík, Miroslav (advisor) ; Burgerová, Jiřina (referee)
Diplomová práce se zabývá studiem systému investičních pobídek v České republice. Tento klíčový nástroj hospodářské politiky je určený pro stimulaci investiční činnosti a od ní odvislého hospodářského růstu, snižování nezaměstnanosti a růstu zahraničního obchodu. Ohledně efektivity a smysluplnosti systému existují rozdílné názory jak teoretické ekonomie, tak praktické hospodářské politiky. Práce na základě rozboru jednotlivých programů a ekonomické analýzy porovnává jednotlivé argumenty zastánců a odpůrců systému investičních pobídek. Rozbory jsou založeny především na oficiálních datech České národní banky, Českého statistického úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentury Czechinvest. Charakteristické pro tuto práci je chápání systému investičních pobídek jako součásti mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky a stavění na praktických případových studiích, které práci přibližují postupu metodologického individualismu.
|
|
|
Agriculture of the Czech Republic after accession to the EU
Usvald, David ; Urban, Luděk (advisor) ; Stieber, Michal (referee)
V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byla přijata společná zemědělská politika EU (CAP). Cílem diplomové práce je zhodnotit vlivy spojené s implementací CAP na agrární sektor ČR. První část práce pojednává o obecné charakteristice systému CAP s důrazem na jeho historický vývoj. Druhá kapitola je zaměřena na analýzu agrárního sektoru České republiky po vstupu do Evropské unie a srovnání s obdobím před vstupem, důraz je kladen především na dotační politiku. Zkoumáno je naplnění předvstupních očekávaných přínosů a rizik pramenících ze zavedení CAP. Závěrečná část kapitoly pojednává o možném vývoji agrárního sektoru ČR do budoucnosti.
|
|
|
Hospodářský vývoj Řecka od 90. let
Ševčíková, Barbora ; Kučerová, Irah (advisor) ; Karpová, Eva (referee)
Obsahem práce je zhodnocení hospodářského vývoje Řecka od 90. let do současnosti na základě analýzy účinnosti a vlivu hospodářské politiky na makroekonomické ukazatele a postupné splňování konvergenčních kritérií, zhodnocení využití prostředků z evropských strukturálních fondů a účinku institucionálních a strukturálních změn na fungování trhů a zapojení do mezinárodního obchodu. Zvláštním úhlem pohledu práce je sledování rozdílného tempa v dosahování nominální a reálné konvergence.
|
|
|
Zahraničně-politické souvislosti vývoje ekonomiky USA v sedmdesátých letech
Hudos, Jan ; Tajovský, Ladislav (advisor) ; Kovář, Martin (referee)
Sedmdesátá léta byla pro Spojené státy obdobím velkých změn, jak na straně vnitřní hospodářské politiky, tak i v rámci mezinárodního obchodu a zahraničně-politických vztahů.Monetární politika ustupovala do pozadí a cílem hospodářských politik vyspělých zemí se stal ekonomický rozvoj a dosažení plné zaměstnanosti. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů byla fiskální politika, která povolovala používání státních deficitů v době recese.V druhé polovině šedesátých let ve Spojených státech nabírala inflace již na svém tempu, které ještě zrychlilo v následujícím období. Významně ekonomikou Spojených států a také celosvětovým hospodářstvím otřásla první ropná krize v roce 1973, která měla za následek růst cen energetických zdrojů a potravin.V zahraniční politice Spojených států došlo také k výrazným změnám, hlavně prostřednictvím diplomacie Henryho Kissingera. Zahraniční politika sedmdesátých let byla směrována do více oblastí, a potřebovala pevnou základnu v podobě silné vnitřní ekonomiky. Hospodářství Spojených států se však ale dostalo do hluboké recese ? objevil se problém stagflace. Nastupující restriktivní fiskální politika však situaci nezlepšovala, neboť stále docházelo k růstu vládních výdajů.Od poloviny sedmdesátých let se také měnil teoretický základ hospodářských politik západních ekonomik. Ve Spojených státech se postupně zájem hospodářské politiky přesouval ze strany poptávky na stranu nabídky a na konci období se již plně rozvinuly neokonzervativní principy hospodářské politiky. Spojené státy vstoupily do osmdesátých let s hospodářským oživením ekonomiky a následným hospodářským růstem v podobě reaganomiky a v zahraniční politice s rázným přístupem k Sovětskému svazu.
|
|
|
Macroeconomic Consequences of the Great Economic Crisis in Czechoslovakia
Patková, Kateřina ; Stellner, František (advisor) ; Váňa, Daniel (referee)
The work analyses an economic development of Czechoslovakia mainly during the thirties. The work deals with origins and consequences of the Great Depression, which is in most cases associated with the economic collapse in the United States after the stock market crash in October 1929. In most of other countries the business cycle was characterized by decline of product, deflation, record-breaking unemployment and had a destructive impact on economic, social and political arrangements. In Czechoslovakia the crisis hits all economic branches and under the pressure of the catastrophic results the economic policy changed. Economic recovery was slow and even at the end of the thirties most of the economic indicators were below their 1929 levels.
|
guest ::
