| |
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního
Vičíková, Magda ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního (Fagus sylvatica). U odebraných vzorků byla měřena počáteční a celková aktivita spektrofotometricky. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. U listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byla prokázána významně vyšší aktivita enzymu Rubisco v červnu, avšak nikoliv v září. Naopak, expozice listů (slunné/stinné) neměla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, naproti tomu v září byla u stinných listů naměřena nižší aktivita Rubisco než u listů slunných a tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti. Obsah Rubisco byl statisticky významně nižší u listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (aklimační deprese), s výjimkou stinných listů v září. U stinných listů byl zjištěn významně nižší obsah Rubisco než u listů slunných jak v červnu, tak v září.
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
|
Porovnání relativního zastoupení NADP-dependentních enzymů v rostlinách
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
NADPH má v metabolismu rostlin nenahraditelnou úlohu. Je významným substrátem pro mnoho metabolických pochodů, podílí se na udržování redoxní rovnováhy v rostlinných buňkách a je součástí antioxidačního obranného systému buněk. V této práci byla sledována aktivita vybraných NADP-dependentních enzymů poskytujících NADPH, NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40), NADP- isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), glukosa-6- fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49) a šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25) v různých rostlinách a jejich částech (listech, plodech, semenech). Cílem práce bylo z těchto rostlin vybrat vhodné modelové rostliny pro sledování vlivu abiotického stresu na aktivitu NADP-dependentních enzymů a také vybrat vhodné zdroje pro purifikaci těchto enzymů. Z 19 testovaných rostlin byly pro pokusy sledování vlivu stresu na aktivitu NADP- dependentních enzymů vybrány okurka salátová (Cucumis sativa L.), hrách setý (Pisum sativum L.), nebo leknín (Nymphaea) jako vodomilné rostliny a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) jako rostlina suchomilná. Pro purifikaci NADP-ME byly z 39 zdrojů zvoleny kořeny ředkve černé (Raphanus sativa var. Major), které byly současně bohatým zdrojem všech sledovaných enzymů. Pro...
|
|
Souvislost abiotického stresu s NADP-dependentními enzymy v rostlinách
Plisková, Veronika ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Solný stres se projevuje omezením růstu rostliny způsobeným snížením vodního potenciálu v listech, zavřenými průduchy a tím limitovanou fotosyntézou poskytující NADPH. Ten je však nepostradatelným koenzymem celé řady biosyntetických procesů (např. biosyntézy osmoticky aktivních látek zmírňujících účinky stresu) a antioxidačního systému. V této práci bylo zjišťováno, zda se enzymy poskytující NADPH: glukosa-6- fosfátdehydrogenasa (G6PDH), NADP-isocitrátdehydrogenasa (NADP-ICDH), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát-dekarboxylační) (NADP-ME) a šikimátdehydrogenasa (SDH) podílejí na obranných reakcích vůči 100 mM NaCl. V experimentech byly použity tři různé modelové rostliny: Pisum sativa L., Phaseolus vulgaris L. a Cucumis sativa L. Zatímco v listech stresovaných rostlin hrachu a fazole došlo spíše k poklesu aktivit sledovaných NADP-dependentních (především G6PDH a NADP-ICDH), v listech okurky bylo 9. a 11. den působení stresu zjištěno zvýšení aktivity všech studovaných enzymů. Současně byl v rostlinách vystavených působení solného stresu stanoven obsah Na+ iontů pomocí metody atomové emisní spektrometrie.
|
|
Změny obsahu a metabolismu cytokininů v rostlinách špenátu vyvolané nadbytkem zinku v půdě
Žižková, E. ; Gajdošová, Silvia ; Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Száková, J. ; Motyka, Václav
V rostlinách špenátu (Spinacia oleracea L.) byly sledovány změny obsahu a metabolismu cytokininů (CK) způsobené zvýšenou koncentrací zinku v půdě. Aplikace stupňované dávky zinku do půdy (250, 500, 750 mg.g-1) vedla k progresivnímu nárůstu (1,7- až 3,3krát) obsahu endogenních CK v listech. Tento nárůst byl způsoben především akumulací inaktivních a zásobních forem CK (N- a O-glukosidů) a doprovázen zvýšenou aktivitou cytokininoxidázy/dehydrogenázy (CKX) jako hlavního enzymu katalyzujícícho degradaci CK, a to zejména na nejvyšší dávce zinku (750 mg . kg-1 zeminy) . Na této dávce zinku byly zjištěny nejvyšší koncentrace endogenních CK u kontrolních i stresovaných rostlin v prvním a posledním odběru, tj. při vývoji velmi mladých listů a těsně před nástupem nebo během kvetení. Aktivita CKX byla u všech odběrů vyšší u stresovaných rostlin než u kontrol a dosáhla maxima při posledním odběru ošetřených rostlin.
|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
Stereologická metoda pro odhad povrchu tylakoidů chloroplastu
Kubínová, Lucie ; Kutík, J.
Stereologická metoda, využívající tzv. lokální vertikální okénka, je představena a použita k odhadu povrchu tylakoidů, vztaženého na objem chloroplastu, z mikrofotografií získaných ellektronovým mikroskopem. Metoda je demonstrována na studiu ultrastruktury chloroplastů v listech kukuřice, vyvíjející se v kontrolních a chladových podmínkách
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
Stanovení obsahu kadmia v rostlinném pletivu smrku ztepilého a buku lesního po aplikaci nanočástic oxidu kademnatého.
Svozilová, Eva ; Mikuška,, Pavel (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je sledovat obsah kadmia v jehličí smrku ztepilého a listech buku lesního po řízené expozici nanočásticemi oxidu kademnatého, a vyhodnotit potenciální nebezpečí těchto nanočástic pro rostliny. Jehlice a listy byly odebrány po jednotýdenní a dvoutýdenní expozici a před analýzou na obsah kadmia byly upravovány příslušnými procedurami. Vzorky byly mineralizovány v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného mineralizátoru a následně analyzovány metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s elektrotermickou atomizací na obsah kadmia. Na základě výsledků AAS analýzy, porovnáním obsahu kadmia v jednotýdenním a ve dvoutýdenním experimentu, v umytých a neumytých vzorcích jehlic a listů, byl vyhodnocen transport nanočástic do rostlinného pletiva sledovaných rostlin.
|
host ::
