|
|
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
|
|
|
Endemická vodní fauna krasových poljí na Balkáně
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkánském poloostrově patří mezi "hot spot" biodiverzity a vyznačuje se vysokým stupněm endemismu sladkovodních ryb. Četné geologické a klimatické události ovlivnily formování oblasti a speciaci druhů. Krasová polje jsou charakteristickým znakem Dinárského krasu. Představují specifický ekosystém plný endemických druhů živočichů, kde hrají roli hydrogeologické pochody. Na poljích se objevují pravidelné záplavy, čímž dochází k aktivaci různých podzemních cest a jejich propojení. Životu v této oblasti se přizpůsobilo dvacet dva endemických druhů ryb, které žijí část roku v podzemních a část roku v povrchových vodách, a mohou mezi těmito polji migrovat podzemními toky. U těchto ryb proto došlo k výrazné redukci velikosti šupin i změně v komplexnosti ošupení. Šupiny jsou malé a u některých druhů sotva viditelné. Tyto druhy ryb a bohatá podzemní fauna krasu jsou ohroženy především znečištěním, destrukcí habitatu a odvodňováním poljí.
|
|
|
Horský fenomén a jeho role při speciaci na příkladu endemických zástupců rodu Campanula ve střední Evropě
Folbrová, Magdaléna ; Šemberová, Kristýna (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Horské prostředí je důležitým faktorem v životě rostlin. Vlivem extrémních podmínek na horách dochází k neustálé speciaci. Ta je provázena složitými procesy, jako je např. geografická izolace (vikariance) nebo polyploidizace. Tyto evoluční jevy lze studovat na vhodných příkladech rostlin, představovaných vybranými horskými endemickými druhy zvonků z komplexu Campanula rotundifolia agg. Tyto druhy jsou si morfologicky velmi podobné, ale předpokládá se u nich odlišný původ. Horský ekosystém je považován za jedno z nejbohatších a ochranářsky cenných prostředí, hostící řadu ohrožených a zákonem chráněných rostlin, z vybrané modelové skupiny jsou to: Campanula bohemica Hruby, Campanula gelida Kovanda a Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó. Cílem bakalářské práce je shrnout na základě dostupné literatury dosavadní poznatky o hostitelském prostředí, endemismu a popsat speciační mechanismy vedoucí k variabilitě horských zvonků a dále se zaměřit na jejich ohroženost, ochranu a původ. V závěrečné části této rešerše je představena náplň navazující diplomové práce, která se bude zabývat původem českých a slovenských horských endemitů z rodu Campanula L. (zvonek), především cytotypovou a morfologickou diferenciací C. tatrae Borbás za využití moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie,...
|
|
|
Evoluční vztahy tetraploidních zástupců skupiny Galium pusillum (sekce Leptogalium) na území střední Evropy. Alopatrická diferenciace českého endemického druhu G. sudeticum.
Knotek, Adam ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
V předkládané práci se zabývám evoluční historií polyploidní skupiny Galium pusillum se zaměřením na český endemický druh G. sudeticum, který představuje ideální modelový případ pro studium alopatrické speciace v kontextu (post)glaciálního vývoje středoevropské krajiny. Získaná morfologická a molekulární data poukazují na zcela odlišnou historii dvou izolovaných arel G. sudeticum v Krkonoších a na hadcích ve více jak 200 km vzdáleném Slavkovském lese. Krkonošské populace G. sudeticum jsou pravděpodobně pozůstatkem severního okraje areálu horského druhu G. anisophyllon, který při poledových změnách vegetace hybridizoval s nížinným druhem G. valdepilosum. To podporuje jak intermedierní postavení krkonošských populací v morfologických a molekulárních AFLP analýzách tak i sdílení téhož chloroplastového haplotypu s geograficky blízkými nížinnými populacemi. Na druhé straně hadcové populace ze Slavkovského lesa jsou morfologicky i molekulárně zcela neodlišitelné od druhu G. valdepilosum. Překvapivým výsledkem je nalezení geneticky zcela odlišné skupiny několika populací G. valdepilosum v západních Čechách a v Bavorsku, nacházejících se na reliktních stanovištích (vápencové a hadcové výchozy). Tato skupina může představovat pozůstatek jiné, možná dávnější migrace a vyzdvihuje funkci edaficky podmíněných stanovišť...
|
|
|
Diferenciace v rámci okruhu Carlina vulgaris ve střední Evropě
Mašková, Hana ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Okruh Carlina vulgaris agg. ve střední Evropě zahrnuje několik morfologicky, ekologicky a chorologicky diferencovaných typů. Jejich vzájemný vztah a původ jsou však nejasné. Z toho pramení množství různých taxonomických pojetí dané skupiny. Z našeho území byl popsán kriticky ohrožený endemický taxon C. biebersteinii subsp. sudetica, jehož odlišnost od ostatních středoevropských populací nebyla dosud studována. Cílem navazující magisterské práce proto bude výzkum genetické variability spolu s morfometrickými analýzami za účelem nalezení vhodného biosystematického řešení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Endemity sudetských pohoří, s důrazem na kritický taxon Primula elatior subsp. corcontica
Konečná, Veronika ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Knotek, Adam (oponent)
Endemické druhy české květeny představují stále aktuální téma. Jejich efektivní studium je spojeno s porozuměním faktorům a procesům, které je ovlivňují. Ve střední Evropě jsou endemické druhy relativně vzácné, výjimku tvoří Alpy a Karpaty. Na území České republiky jsou vázány především na subalpínský (alpínský) stupeň, tedy na území Vysokých Sudet. Většina českých endemitů představuje evolučně mladé taxony, které ještě nejsou dostatečně diferencovány. Z tohoto důvodu je jejich taxonomické zhodnocení obtížné. Endemity Vysokých Sudet pochází pravděpodobně z holocénu. Výjimku tvoří apomiktické taxony, např. druhy rodu Hieracium, které pravděpodobně vznikly dříve než v holocénu. Vznik většiny sudetských endemitů umožnila geografická izolace malých populací, které byly ponechány samovolnému vývoji. Tento typ alopatrické speciace se nazývá peripatrická. Peripatrická speciace je nejspíše zodpovědná i za vznik taxonomicky sporného endemita Primula elatior subsp. corcontica, který je podruhem značně variabilní P. elatior. Na území České republiky se vyskytují tři poddruhy P. elatior - subsp. corcontica, subsp. elatior a subsp. tatrensis. Tyto podruhy se odlišují morfologií listů a rozšířením. Primula elatior subsp. corcontica byla popsána na základě alopatrického výskytu a morfologické charakteristiky. Zda...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
|
Mikroevoluční procesy u endemického taxonu Krkonoš Campanula bohemica
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Campanula L. - zvonek - je největším rodem čeledi Campanulaceae. Jedná se o druhově bohatý rod cévnatých rostlin se subkosmopolitním rozšířením, jehož taxonomické členění není do dnešní doby uspokojivě vyřešeno. Evoluční historii tohoto rodu provází řada mikroevolučních procesů, jako je hybridizace, polyploidizace a geografická izolace. Především díky geografické izolaci lze u zvonků v rámci Evropy nalézt značné množství endemitů. V České republice docházelo k této geografické izolaci zejména ve vyšších pohořích (Krkonoše, Jeseníky). V této oblasti můžeme nalézt tři endemické zástupce rodu Campanula. Jsou to: Campanula gelida Kovanda, Campanula rotundifolia L. subsp. sudetica (Hruby) Soó a Campanula bohemica Hruby. Jedná se o fytogeograficky významné taxony naší květeny, navzdory tomu zůstávají údaje o jejich variabilitě, evoluční historii a procesech v jejich populacích značně fragmentární. Dosud chybí jejich podrobné zhodnocení pomocí moderních biosystematických přístupů. Campanula bohemica je silně ohroženým, neoendemickým druhem vyšších poloh Krkonoš. Řadí se do příbuzenství druhu Campanula scheuchzeri Vill., ze kterého se i s největší pravděpodobností vyvinul. Na podobných stanovištích v Krkonoších jako C. bohemica se vyskytuje i fenotypově velmi podobný druh C. rotundifolia L. V místě...
|
|
|
Taxonomy and variability of selected Sorbus taxa
LEPŠÍ, Martin
Tato dizertační práce je biosystematická studie zaměřená na taxonomii a variabilitu vybraných taxonů rodu Sorbus, který je jedním z nejvíce diverzifikovaných a taxonomicky nejvíce komplikovaných rodů cévnatých rostlin v Evropě. Tradiční a moderní biosystematické metody - klasické srovnávací studium, počítání chromosomů, analýza variability jaderných mikrosatelitů, průtoková cytometrie a mnohorozměrná a obrysová morfometrická analýza byly použity při hodnocení morfologické, karyologické a genetické variability. Finální syntéza výstupů z těchto analýz vedla k popisu několika nových taxonů pro vědu (druhů, hybridů a podrodu) a k opravě několika taxonomických omylů. Pro odhalení evolučních procesů vedoucích ke vzniku pozorované variability byly pomocí analýzy semen a pylu průtokovým cytometrem studovány reprodukční systémy 42 taxonů rodu Sorbus. Kromě odhalení hlavních trendů, studie odkrývá frekvenci vzácných událostí a poskytuje několik nových závěrů, které jsou významné jak pro rod Sorbus a čeleď růžovité tak obecně pro apomixi.
|
|
|
Populační biologie hvozdíku písečného českého
Špalová, Zuzana ; Raabová, Jana (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Hvozdík písečný český je česká endemitní rostlina, která je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené, ve stejné kategorii je uveden i ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Naposledy zjištěný počet jedinců hvozdíku písečného českého je přibližně 1500 (Bělohoubek J., nepub.). V rámci soustavy Natura 2000 je hvozdík písečný český zařazen mezi druhy prioritní ochrany. Příčinou ohrožení byla pravděpodobně změna hospodaření na lokalitách jeho výskytu. Přes snahy o jeho záchranu trvající od 70. let minulého století populace hvozdíku písečného v Čechách rapidně ubývala až do roku 1999, kdy se přistoupilo ke stržení humusové vrstvy na lokalitě výskytu hvozdíku písečného, po němž došlo ke zvětšení populace z pouhých 200 na současných 1500 trsů. V současné době je realizován záchranný program hvozdíku písečného. Součástí tohoto programu jsou managementová opatření k posílení populace tohoto druhu v Čechách, ale též studium populační dynamiky druhu, které bude předmětem mé diplomové práce. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující současné poznatky o hvozdíku písečném českém, příčinách jeho ohrožení a metodách využitelných na jeho záchranu.
|
host ::
RSS.