|
|
Hodnoty, postoje a volný čas nerasistických skinheads
KOKEŠOVÁ, Lucie
Práce se zabývá hodnotami, postoji a volným časem nerasistických skinheads. Pomocí kvalitativního výzkumu poskytuje vhled do jejich života, vyjasňuje jejich postoje k různým aktuálním tématům, objasňuje vztahy ke společnosti, dále se pokouší nastínit jejich hodnoty, reflektovat jejich cíle a poukázat na trávení jejich volného času jakožto podstatnou součást typických rysů této subkultury. Líčí historii subkultury skinheads v Anglii a v České republice, popisuje důvody vstupu do této subkultury a pokouší se srozumitelně poukázat na problematiku týkající se rozdělování jednotlivých odnoží v subkultuře skinheads.
|
|
|
Meze svobody: Cenzura, regulace a politická korektnost v literatuře po roce 1989
SEGI, Stefan
Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání literární cenzury po roce 1989 a představuje polemické doplnění monografie V obecném zájmu, která se daným obdobím také zabývala. Jádro disertační práce představují čtyři kapitoly, které na základě původního výzkumu zkoumají charakteristické případy cenzury a diskurzu o ní a jež jsou zasazeny do širšího rámce proměn myšlení o cenzuře a politické korektnosti ve sledovaném období. Kapitola věnovaná zákazu skinheadské skupiny vychází z analýzy soudního spisu a na rozboru proměny myšlení o svobodě slova na počátku devadesátých let. Kapitola o cenzuře na poli literatury pro děti a mládež je založena na komparaci různých vydání knih Bohumila Říhy a sledování podmínek, za jakých jsou zásahy do nových vydání textů označeny za cenzuru. Zkoumáním cenzury na internetu se zabývá kapitola věnovaná regulaci virtuální (literární) dětské pornografie a kapitola věnovaná politické korektnosti se pak zaměří na texty a paratexty splatterpunkové literatury. Tato disertační práce by tak měla poskytnout komplexní obraz proměn podob cenzury a myšlení o ní po roce 1989.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
|
|
Skinheads - političtí aktivisté?
Stejskalová, Petra ; Kolářová, Marta (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem "Skinheads - političtí aktivisté" je deskripce a následná hlubší analýza apolitického - tradičního segmentu české subkultury skinheads, a to především z pohledu jejich politických orientací. Uvedení do tématu představuje teorie subkultur, tak, jak byly v minulosti vnímány a analyzovány. Následuje metodologická část, ve které je shrnut postup výzkumu od výběru respondentů, přes scénář vedení hloubkových rozhovorů až po analýzu alternativních médií. Před samotnou analýzou je část věnovaná vzniku a vývoji subkultury skinheads ve světě i v českém prostředí. Empirická část shrnuje výsledky zjištění z analýzy politických vlivů na subkulturu, hodnotové a politické orientace příslušníků subkultury a především dává do souvislostí běžně vnímaný obraz subkultury v kontrastu s její vlastní interpretací. Cílem práce je odhalit souvislosti mezi extremismem a subkulturou skinheads v českém prostředí. Výsledky analýzy přinesly zjištění, že subkultura ne-politických skinheads není extrémistickým hnutím, a to i přes některé styčné plochy s pravicovým extrémismem. Samotné základy subkultury se ale od politiky distancují a dnešní čeští skinheads toto pravidlo neporušují a svou existenci staví na hodnotách vztažených k zábavě a stylu. Politický extrémismus většina z nich rázně odmítá.
|
|
|
Vzrůstající oblíbenost extremisticky orientovaných politických stran v ČR
LEPIČ, Jiří
V předložené diplomové práci se autor zaměřuje na vzrůstající oblíbenost extremisticky orientovaných politických stran v České republice. Růst oblíbenosti extremisticky orientovaných politických stran v České republice dokazují volební výsledky z posledních let. S rostoucí {\clqq}bojovou sílou`` pravicových extremistů stoupá i počet jejich příznivců. Důkazem mohou být krajské volby v roce 2008, v kterých Dělnická strana získala téměř 29 tisíc hlasů, což je osmkrát více než při volbách v roce 2004. Ve volbách do Evropského parlamentu získala tato strana dokonce 1,07 % hlasů, čímž překročila hranici nutnou k možnosti nárokovat si státní dotaci. V teoretické části se autor zaobírá vymezením základních pojmů extrémní a radikální. Dále se věnuje teoretickému rozdělení politické scény na pravici a levici z hlediska současnosti i historie. Poté se věnuje pojmům s extremismem úzce souvisejícími. Mezi tyto pojmy patří nacionalismus, antisemitismus a rasismus. V závěru teoretické části se autor zaměřuje na krajní pravici a krajní levici. Věnuje pozornost nejen současným představitelům těchto směrů, ale i jejich předchůdcům. V praktické části autor vymezuje cíle a stanovené hypotézy. Věnuje se zde i metodice použité při výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Otázky byly zaměřeny na názory týkající se nepřizpůsobivých občanů a extremismu. Nechyběly také otázky zaměřené na činnost politických stran zastoupených v Parlamentu České republiky ve výše zmíněných oblastech nepřizpůsobivých občanů a extremismu. Výsledky byly autorem zhodnoceny z hlediska stupně dosaženého vzdělání dotazovaných respondentů. V diskuzi autor srovnává získaná data s poznatky odborníků. Zaměřuje se zde také na názorovou odlišnost dotazovaných respondentů v souvislosti se stupněm dosaženého vzdělání. Tato diplomová práce a její výsledky by mohly sloužit široké veřejnosti zajímající se o extremismus v České republice jako informační materiál napomáhající k lepší znalosti extremistické scény v České republice a problematice s ní související.
|
|
|
Postoje a předsudky veřejnosti ke kriminalitě páchané extremisty
NOVÝ, Vít
Tématem této diplomové práce je převážně politický extremismus v jeho základních podobách. V teoretické části se autor zabývá hlavně rozdělením politického extremismu, kde popisuje jednotlivé extremistické skupiny. Dále se zde zabývá trestnou činností, kterou stoupenci extremismu páchají. Velká pozornost je věnována hlavně rasově motivované trestné činnosti. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit názorovou hladinu dvou odlišných cílových skupin na extremistická hnutí a jimi páchané formy trestné činnosti. První skupinou informantů jsou osoby vychovávané v době totalitního režimu u nás. Druhou ti, jež byli vychováváni v době porevoluční. Výstupem by měla být komparace názorů, postojů a předsudků stanovených skupin respondentů k extremistům a jejich aktivitám. V praktické části je použita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat autor použil metodu fenomenologického rozhovoru, který byl předem připravený, strukturovaný. Zkoumaný vzorek tvoří respondenti žijící v Českých Budějovicích, nebo v jejich bezprostředním okolí. Cíleně byl jejich počet a výběr stanoven tak, aby zde bylo vyrovnané zastoupení mužů a žen a tím pádem data obsahovala náhled obou těchto skupin.
|
|
|
Příčiny a důsledky extremismu v České republice
NOVÝ, Vít
Extremismus je v současné době podceňovanou hrozbou demokratického systému státu. Většina lidí nemá přehled o myšlenkách jednotlivých skupin a nedokáže docenit hrozbu, která jim potenciálně hrozí. Statistiky vykazované Policií ČR v rámci extremistického dění, udávají pozvolný, ale neustálý nárůst sympatizantů s extremistickými skupinami. Je otázkou, jaká prognóza pro extremismus se do budoucna zjeví jako pravdivá a zda extremismus v ČR zůstane i nadále v latentní podobě. Velkým úskalím této problematiky je samotná definice extremismu. V trestním zákoně se s tímto pojmem nesetkáme, jedná se spíše o termín politologický. Všeobecně pak do podvědomí lidí extremismus vstoupil spíše jako terorismus, respektive islámský terorismus. Tématem této bakalářské práce je extremismus v jeho základních podobách. V rámci toho se snaží zdokumentovat situaci extremismu v České republice, respektive v Trhových Svinech jeho základní nezákonné aktivity, delikventní chování osob sympatizujících s extremismem a také jeho možnou hrozbu pro společnost. Dále uvádí nástin postojů obyvatel Trhosvinenska k takovýmto skupinám, jejich znalost v této oblasti a poukazuje na možnou prevenci násilnického prosazování vlastních názorů extremistickými skupinami. V praktické části této bakalářské práce jsem zjistil, že se většina respondentů obává extremismu a to i přes fakt, že ne všichni zaznamenávají extremistické skupiny a jejich jednání ve svém okolí. Je zajímavé, že za nebezpečnější je považována pravicová forma extremismu. Řešení problematiky extremismu je složité a vyžaduje komplexní a systematické změny. Jedním krokem ke zlepšení situace by mohla být větší preventivní činnost na základních školách. Dalším krokem by mohlo být budování projektů zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže, které by také mohly sloužily jako kontrola potenciálních extremistů.
|
host ::
RSS.