Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Práce s literárním textem metodami dramatické výchovy
Tulisová, Kristina ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dítětem předškolního věku a jeho zájmem o knihu pro děti. Zjišťuje, s jakými literárními žánry jsou děti v mateřské škole seznamovány. Ověřuje rozdíl mezi dvěma postupy při práci s knihou pro děti, a to předčítáním a prostřednictvím metod dramatické výchovy. V první části jsou rozpracovány dvě hlavní oblasti: literatura a dramatická výchova ve vztahu k dítěti předškolního věku. Druhá část zjišťuje prostřednictvím dotazníkového šetření míru a podobu využívaní literárních žánrů učiteli mateřských škol. Na dotazníkové šetření navazuje zpracování výsledků akčního výzkumu, který se zabýval mírou dětského zaujetí pro dané knihy. Hlavním kriteriem pro vyhodnocení výsledků akčního výzkumu je paměť.
Hračka jako didaktická pomůcka pro dítě předškolního věku
ŠPINDLEROVÁ, Andrea
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na dětskou hru a hračku. Herní předmět je zde koncipován jako didaktická pomůcka, která má pomáhat při vývoji dítěte v období jeho předškolního věku. Práce je rozdělena na dvě části - praktickou a teoretickou. V první, teoretické části, najdeme shrnutí základních informací o hračce pro předškolní věk její definici, jakým způsobem se vyvíjela, včetně problematiky těchto herních předmětů pro věkovou kategorii tří až šesti let. Najdeme zde zmíněny funkce a význam hračky pro preprimární sféru vývoje, včetně důležitých aspektů rozvoje osobnosti v předškolním období. V druhé části práce jsou aplikovány shrnuté poznatky o problematice předškolního dítěte a dětské hračky. Je zde rozvinuta metoda a realizace vybraného herního předmětu stavebnice. Celkový postup a realizace tří vybraných stavebnic, určených pro děti ve věkové skupině čtyř až pěti let. Cílem práce je zhotovit takové stavebnice, které budou rozvíjet dětskou imaginaci a prostorové vnímání.
Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní
KOVAŘÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce na téma "Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní'' mapuje situaci dětí v posledním roce školní docházky, ve věkově heterogenních třídách. Zjišťuje, jaká je možnost rozvoje těchto dětí a jejich přípravy na vstup do základní školy. Teoretická část je zaměřena na dítě předškolního věku včetně školní zralosti, členění dětí do tříd v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské školy a v rámci možností mateřských škol. V praktické části je realizováno kvantitativní výzkumné šetření metodou internetového dotazníku. Výzkumným souborem jsou učitelé mateřských škol. Z odpovědí vyplývají názory učitelů na věkově heterogenní třídy a s tím související školní připravenost a zralost dětí ve věku 5-7 let. Práce je doplněna zásobníkem her.
Dítě s breptavostí v mateřské škole a úroveň jeho motoriky.
KAPRÁLKOVÁ, Věra
Bakalářská práce je věnována tématu úroveň motoriky u předškolního dítěte s breptavostí, nebo se zrychleným, či překotným tempem řeči. Práce seznamuje s pojmem breptavost, uvádí její definice, příčiny vzniku, projevy a možnosti terapie. Poukazuje na podobnost breptavosti a syndromu ADHD. Seznamuje s motorikou a jejím dalším dělením na motoriku hrubou, jemnou, grafomotoriku, oromotoriku a mikromotoriku. Práce zjišťuje úroveň motoriky u dětí s breptavostí, nebo zrychleným, či překotným tempem řeči a ve vybraných oblastech, šetření porovnává s výzkumem E. Vymlátilové z roku 1973 "Psychologické nálezy u breptavých dětí". Klíčová
Výchovné ovlivňování úzkosti a strachu u dětí předškolního věku
STIEBLEROVÁ, Kristýna
Tato práce řeší výchovné ovlivňování úzkosti a strachu. Je zaměřená na předškolní věk dítěte. Cílem této práce je vyřešení problematiky úzkosti a strachu a pomůcka, jak těmto situacím předcházet. Zvolený problém jsem řešila pomocí odborné literatury. V práci jsou sepsána důležitá fakta o úzkosti a strachu, která by měla být známá veřejnosti, hlavně tedy rodičům a vychovatelům. Na základě zjištěných psychologických údajů jsme schopni pomoci dětem, které jsou nadměrně úzkostné.
Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí.
BROŽOVÁ, Pavla
Tématem této bakalářské práce jsou {\clqq}Metody rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí``. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů zrak, vývoj zrakového vnímání a pak také zrakově postižené dítě. Dále jsem zde uvedla pojmy hrubá a jemná motorika, které jsem definovala ve vztahu k dětem se zrakovým postižením v předškolním věku. V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky u zrakově postižených dětí v předškolním věku a také u dětí v běžné mateřské škole. Dalším krokem bylo porovnání výsledků z obou mateřských škol. Hypotézu jsem si stanovila takto: Úroveň rozvoje jemné a hrubé motoriky je lepší u dětí v běžné mateřské škole než u dětí v mateřské škole pro zrakově postižené. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvantitativní typ výzkumu, techniku řízeného pozorování. Výzkum probíhal ve dvou mateřských školách v Českých Budějovicích. Jednou z nich byla mateřská škola pro zrakově postižené, druhou pak běžná mateřská škola. Celkem bylo provedeno 200 řízených pozorování. Výzkumný soubor se skládal z 50 dětí v předškolním věku. Výsledky výzkumu ukázaly, že rozvoj motoriky je u zrakově postižených dětí na vyšší úrovni než u dětí v běžné mateřské škole. V oblasti jemné motoriky se po porovnání výsledků projevily značné rozdíly mezi mateřskými školami. V oblasti hrubé motoriky rozdíly nebyly tak veliké. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít jako studijní materiál pro studenty zdravotně sociální fakulty, neboť tato problematika není v žádné publikaci uceleně zpracována.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.