|
|
Vstup techniků do pražské městské samosprávy na konci 19. století a na začátku 20. století.
Košacký, Marcel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce zachycuje vývoj postavení techniků ve společnosti, kteří ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století usilovali o vstup mezi akademicky vzdělanou společenskou elitu. Podmínkou pro uznání elitního společenského postavení techniků bylo dokončení jejich profesionalizace. Profesionalizace techniků tedy byla jedním z hlavních důvodů, proč technikové vstupovali do městské samosprávy. Cílem této práce je doplnit výzkum zabývající se přechodem od "honorační" k "výkonné" samosprávě v Praze. Práce se zabývá historickým vývojem technické inteligence jako nové skupiny akademicky vzdělaných elit, přibližuje důvody, které vedly k zapojení technických odborníků do procesu modernizace města, a hlavně přibližuje soupeření o vedoucí postavení mezi nimi a právníky. Příklad Ing. Jana Kaftana popisuje úspěšnou kariéru technika, který se i díky svým odborným znalostem stal poslancem říšské rady. Práce popisuje také proměnu hospodářské politiky města, která též byla ovlivněna rozvojem techniky a zapojením techniků do správy obce. Práce vychází především z dobového odborného tisku a ze studií zabývajících se vývojem obecní samosprávy. Klíčová slova: technik, úředník, právník, obecní samospráva, Praha, modernizace, profesionalizace, Spolek inženýrů a architektů v království Českém, Jan Kaftan.
|
|
|
Volby do zastupitelstva města Telč (1848-1914)
HAVLÍK, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá volbami do zastupitelstva města Telč mezi léty 1848-1914. Je rozdělena na tři tematické oddíly. V prvním je stručně představena kulturní a hospodářská situace města, která je doplněna o zařazení Telče do systému státní správy ve zkoumaném období. Druhý oddíl charakterizuje na základě vydaných pramenů zákonné normy upravující volby a fungování městské samosprávy, a to Prozatímní obecní zřízení, Obecní řád Markrabství moravského a Volební řád Markrabství moravského. Stěžejní třetí část se věnuje volbám do zastupitelstva města Telč, kdy jsou převážně podle protokolů ze schůzí výboru sestavovány jmenné seznamy jeho členů a náhradníků.
|
|
|
Zhodnocení hospodaření vybrané obce
Hyršová, Tereza ; Nečadová, Věra (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na definování úlohy obce ve veřejné správě České republiky a jejím hospodařením s rozpočtem. Teoretická východiska jsou popsány v první části práce. V analytické části se pak zabývá zhodnocením hospodaření vybrané obce Rozsochatec v letech 2012-2016 za použití vybraných analýz. V závěru jsou navržena možná zlepšení dosavadní situace.
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Rodinná politika na úrovni obcí
Hošková, Alžběta ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce "Rodinná politika na úrovni obcí" se zabývá podporou rodin ze strany obecních samospráv i dalších institucí v obcích. Vychází z předpokladu, že ve společnosti by mělo vzniknout prostředí vstřícné vůči rodinám, které je podporuje a oceňuje, přičemž pro vytvoření takového prostředí je velmi důležitá úroveň obcí. Dalším východiskem práce je předpoklad, že politická opatření nepůsobí jen instrumentálně, ale velmi důležitou součástí jejich efektů jsou symbolické vzkazy, které politika vysílá směrem k cílovým skupinám. Práce se zaměřuje na rychlou analýzu aktérů, kteří do rodinné politiky na obecní úrovni vstupují, dále popisuje hlavní aktivity obcí v oblasti rodinné politiky, identifikuje příklady dobré praxe a analyzuje překážky, se kterými se obce mohou potýkat. Následuje zhodnocení komunální rodinné politiky z hlediska charakteristik dobré komunální rodinné politiky, na kterých se shoduje odborná veřejnost. Jako zdroje dat využívá práce analýzu dokumentů, polostrukturované i neformální rozhovory a zúčastněné pozorování. Ačkoliv se jedná o kvalitativní studii a není proto možné její závěry zobecňovat na všechny obce v ČR, představuje tato práce přínos především v novém pohledu na tuto zřídka diskutovanou problematiku, který spočívá v zahrnutí pohledů jednotlivých aktérů i konkrétních...
|
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
|
|
Transparentní mechanismy fungování obecních samospráv: případová studie mikroregionu Příbram
Krejčová, Jitka ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Štěpanyová, Gabriela (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je ukázat různé pohledy na transparentnost a nástroje, které ji posilují. Na základě vlastní vypracované metodologie pro hodnocení transparentnosti obcí založené na kriteriální analýze je cílem práce odpovědět výzkumnou otázku: Nakolik jsou obce samy od sebe transparentní ve zveřejňování informací občanům a jak snadno nebo nesnadno mohou občané správu obce kontrolovat? První kapitola se zabývá teoretickým vymezením transparentnosti a jejích nástrojů, druhá kapitola je zaměřena na fungování obecní samosprávy a na možnosti její kontroly. Další kapitola představuje vlastní vypracovanou metodologii, podle které je analyzováno a hodnoceno naplňování transparentnosti u tří vybraných obcí v rámci poslední kapitoly, kterou je případová studie mikroregionu Příbram. Pro zpracování případové studie a následnou analýzu jsou využita otevřená a veřejnosti přístupná data z webových portálů obcí Příbram, Dobříš a Sedlčany.
|
|
|
Správa města Písek ve 2. polovině 19. století
NOVOTNÁ, Radka
Tématem této bakalářské práce je vznik a vývoj samosprávy v královském městě Písku. V první kapitole je představeno královské město Písek ve 2. polovině 19. století, tedy v době, na kterou je tato práce zaměřena. Druhá kapitola popisuje všeobecný vývoj samosprávy na našem území spolu s vymezením její působnosti. Následující a nejobsáhlejší kapitola zahrnuje stěžejní část práce představení pramenů, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Dále jsou zde popsány všechny uskutečněné volby do obecního výboru v daném časovém úseku, poté následuje rozbor zápisů ze schůzí výboru spolu s jednotlivými příklady.
|
|
|
Týn nad Vltavou 1850 až 1918 - samospráva města a úloha místních elit v ní
JANOŠOVÁ, Pavla
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila hlavně na přenesenou působnost obce, tedy agendu, kterou na ní delegoval stát. Navázala jsem tím na svou bakalářskou práci, kde jsem zpracovala zejména samostatnou působnost obce a volby do obecních orgánů. Upozornila jsem na problémy s tím spojené, jako otázka financování a spolupráce na jednotlivých úrovních státní správy. Na úvod jsem zařadila teoretickou část o vzniku obecní samosprávy, okresní samosprávy, vývoji politické správy a zařadila jsem i pár biogramů významných představitelů obce. Další hlavní část jsem věnovala zákonům, které byly pro obec vydávány v zemských a říšských zákonících. Doplnila jsem volby do místní školní rady a jednotlivých odborů zastupitelstva. Hlavní oporou mi opět byla metodika brněnské školy vedená Lukášem Fasorou, Jiřím Malířem a Jiřím Hanušem.
|
|
| |
host ::
RSS.