|
|
Sociální stratifikace v oblasti sportu: komparace osob s tělesným postižením (vozíčkáři) a běžné populace
BARTOŇOVÁ, Květoslava
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání možností využití pohybových a sportovních aktivit pro běžnou populaci a osoby s tělesným postižením v Českých Budějovicích. Cílem teoretické části bylo nastudování dostupných materiálů a vymezení základních pojmů. V praktické části vyhledání možností pohybových a sportovních aktivit, pro běžnou populaci a tělesně postižené osoby, zkontaktování organizací a vedení komunikace (řízený rozhovor), utřídění dat. Součástí praktické části je rovněž i porovnání a vyhodnocení zjištěných dat pro obě populace.
|
|
|
Etické zásady profesionálního přístupu pomáhajících pracovníků k lidem s tělesným postižením na vozíku
HANTOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je vymezení nejdůležitějších etických zásad, které by měly být součástí profesionálního přístupu pomáhajících pracovníků vůči lidem s tělesným posti-žením na vozíku, nicméně jejich uplatňování se vztahuje i na příslušníky většinové spo-lečnosti. Dále se práce zmiňuje o podmínkách, které podporují u pomáhajících pracov-níků uplatňování těchto zásad či o historickém vývoji péče o osoby s tělesným postiže-ním na vozíku. Významnou část práce pak zaujímá také provedený výzkum, který se zabývá pohledem na tyto zásady ze strany lidí s tělesným postižením upoutaných na vozík a ze strany samotných pomáhajících pracovníků. Cílem výzkumu tedy je určité porovnání obou pohledů.
|
|
|
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
|
|
| |
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách na Písecku
ŠINDELÁŘOVÁ, Eva
Práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v běžných mateřských školách. V první části je teoretické ukotvení problematiky. Zde autorka popisuje druhy tělesných postižení, podstatu inkluzivního vzdělávání, kterou porovnává s integrací a specifika dítěte v předškolním věku. V druhém, analytickém oddílu jsou popsány výsledky provedeného šetření. Výzkum byl založen na dvou výzkumných metodách. První byly polostrukturované rozhovory, druhou pak tištěné dotazníky. Práce má charakter případové studie, její závěry tak nemají ambice být zobecňovány na všechny běžné mateřské školy v daném regionu. Přesto však poskytuje aktuální obraz o dané problematice na území píseckého regionu. Zjištění přiblížila představu o postojích veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání dětí s tělesným postižením, dále pak o jejich informovanosti, týkající se tohoto fenoménu.
|
|
|
Tvorba mapové aplikace pro sledování polohy v Cloudu - klientská část Windows Phone 7
Čurda, Vít ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Skoupý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem aplikace na platformě Windows Phone 7. Aplikace se zaměřuje na cílové skupiny vozíčkářů a cyklistů. Těm nabízí možnost navigace po městě a obtížným terénem. Aplikace je rozdělena na dvě části -- klientskou část a serverovou část. Vývoj serverové části je analyzován v diplomové práci Tvorba mapové aplikace pro sledování polohy v Cloud -- serverová část Windows Azure, která je zpracovávána Bc. Vojtěchem Růžičkou. Hlavním cílem práce je nabídnout nová řešení při vývoji na platformě Windows Phone 7, zejména zaměřená na komunikaci mezi klientem a serverem. Druhým cílem je nabídnout veřejnosti bezplatnou aplikaci, která pomůže cyklistům a vozíčkářům při navigaci ve městě. Prvního záměru bude dosaženo samotným řešením problémů během vývoje a jejich následným zobecněním a udělením doporučení. Druhý cíl bude splněn zveřejněním samotné aplikace.
|
|
|
Vzdělávání žáků s tělesným postižením
Masná, Lucie ; Hadj Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzděláváním žáků s tělesným postižením a jejich integrací do běžných základních a středních škol. Teoretická část se věnuje charakteristice tělesného postižení se zaměřením na dětskou mozkovou obrnu, vzdělávání tělesně postižených - kompenzační pomůcky, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, inkluzi a integraci, legislativní úpravě této oblasti a samozřejmě také financování, u kterého je zmínka i o programech podporovaných Evropskou unií. V praktické části se věnuji případové studii žáka s diagnózou "dětská mozková obrna" a jeho vzdělávání pomocí individálního vzdělávacího plánu, následně pak plnění tohoto plánu žákem. Druhá část je zaměřena na statické šetření na téma vzdělávání žáků s tělesným postižením a jejich integraci do běžných tříd základních a středních škol, popřípadě do speciálních tříd.
|
|
|
Možnosti přijetí žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa do základních škol v Plzeňském kraji
SMOLOVÁ, Magdalena
Práce se zabývá možnostmi integrovaného vzdělávání žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa v základních školách v Plzeňském kraji. Teoretická část popisuje tělesná postižení, inkluzívní vzdělávání, historii přístupu ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením v ČR a právní úpravu integrace a inkluze. Dále charakterizuje význam asistenčního psa pro žáka s tělesným postižením a jeho rodinu, podrobně vysvětluje způsob výchovy, výcviku a předávání asistenčního psa. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření v základních školách Plzeňského kraje orientovaného na ředitele škol, jako osoby plně kompetentní při rozhodování o přijetí žáka s tělesným postižením v doprovodu asistenčního psa do školského zařízení. Pozitivní přístup k přítomnosti asistenčního psa ve škole mají častěji ředitelé, kteří jsou dostatečně informování o problematice asistenčních psů z přednášek a veřejných ukázek práce psa. Rozhodování o povolení vstupu asistenčního psa do budovy školy dále ovlivňují sociálně psychologické faktory.
|
|
|
Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.
|
host ::
RSS.