|
|
The European Union and the adoption of the Stabilization and Association Agreement with Kosovo: the role of material interests and shared ideas
Procházka, Karel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním základních motivů, které stojí za uzavřením dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem dne 27. října 2015. Pro určení role věcných zájmů a sdílených myšlenek v procesu uzavírání dohody o stabilizaci a přidružení práce uplatňuje racionalismus a konstruktivismus, klíčové teorie mezinárodních vztahů. Pro testování teorií a jejich příslušných hypotéz určujících úlohu příslušných pojmů, výzkum využívá metodu případové studie s využitím přístupu kongruenční analýzy. Závěrem lze konstatovat, že racionální náhled z perspektivy EU potvrzuje existenci materiálního zájmu o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, představující bezpečnost, moc a hospodářské přínosy. Analýza konstruktivistického přístupu z perspektivy Kosova vyvozuje pouze omezenou roli identity a norem, zatímco zdůrazňuje, že tyto konstruktivistické koncepce spíše bránily dosažení dohody o stabilizaci a přidružení, přičemž zastíraly skutečnou úlohu hmotného zájmu.
|
|
|
Česká republika, Slovensko a měnová integrace v EU
Bendl, Ondřej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice přijetí eura na Slovensku a v České republice. Primárně sledovaným obdobím je interval 2004-2014. Pro zvýšení věrohodnosti dosažených výsledků se však práce ve vybraných případech soustředí i na období mimo tuto periodu. Hlavním cílem této práce je analýza variace vztahu obou sledovaných zemí k procesu evropské měnové integrace. Zatímco totiž Slovensko přijalo euro v roce 2009, ČR doposud nesplnila svůj závazek vyplývající z členství v EU. Sekundárním cílem této práce je navíc i ověření síly mezinárodně vztahových teorií, které se zabývají přesunem pravomocí na nadnárodní úroveň. Tato práce se proto snaží určit, zdali sledovanou problematiku dokáže lépe zachytit konstruktivistický myšlenkový směr, anebo racionalistické paradigma, které je pro účely této práce zastoupenou ideovým liberalismem, obchodním liberalismem a liberálním intergovernmentalismem. Autor se snaží naplnit cíl této práce prostřednictvím aplikace metody rozdílu a metody kongruence. Každá z těchto metod vedle ve finále k mírně odlišným výsledkům. Na základě metody rozdílu práce z možných vysvětlení vyloučila obchodně liberální / liberálně intergovernmentalistickou logiku ekonomicko-materiální výhodnosti. Výsledky dosažené metodou kongruence podporují v českém případě primárně...
|
|
|
Auguste Perret a česká architektura
Veselá, Radmila ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Halík, Pavel (oponent)
Auguste Perret vstoupil do d jin architektury jako první architekt, který využil železobetonu jako výrazového materiálu. D m v ulici Franklin, garáže Ponthieu, kostel v Le Raincy p edstavují milníky ve vývoji sv tové architektury. Ve své disertační práci jsem naznačila situaci na poli francouzské kritiky architektury v prvních desetiletích XX. století, abych vytvo ila pozadí pro obraz Perretovy kariéry, který byl chronologicky vylíčen v další části práce. Její dopln ní p edstavuje p ehled Perretových významných staveb. Dále jsem cht la ukázat, jak byla jeho projektová tvorba spjata s jeho teoretickým uvažováním. Poukázala jsem na zdroje, z nichž Perretova doktrína vyr stala a p edstavila jsem témata, která tento architekt konsekventn rozvíjel po dobu celé své tv rčí činnosti. Mohla jsem čerpat z bohatého fondu zachovaného archívu Perretovy kancelá e a opírat se o dobovou i recentní literaturu. V další části práce jsem se snažila nalézt odpov di na otázky, jaký byl ohlas Augusta Perreta v ýechách a jaké byly jeho kontakty s českými architekty. Zajímalo mne také, jaký vztah mohl mít Perret k české architektu e. V záv rečním oddíle jsem zkoumala, zda nalezneme v české architektu e díla, u kterých se p ímo projevuje vliv Perretových d l. Na posledn položené otázky lze odpov d t, že m žeme konstatovat...
|
|
|
Kritika pozitivismu ve společenských vědách
Janas, Martin ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je představení kritiky pozitivismu ve společenských vědách. V první kapitole je pomocí různých zdrojů literatury ukázáno, co to vlastně pozitivismus je. S tímto pojmem je pak úzce spojen i pojem neopozitivismus a zároveň pojem "metafyzika". Druhá kapitola se zabývá knihou Petera Winche The idea of a social science and its relation to philosophy (Idea sociální vědy a její vztah k filosofii). Rozborem této knihy jsou ilustrována mnohá úskalí pozitivistického přístupu při zkoumání společnosti. Je zde představen Winchův koncept rozumění společnosti, který je založen na systému pravidel. Třetí kapitola se zabývá filosofií vědy Martina Heideggera. Pomocí Heideggerovy filosofie je nejdříve vysvětlen pojem metafyziky. Na tuto kapitolu pak navazuje rozbor významu vědy a techniky v moderní společnosti. Práce je uzavřena stručným porovnáním některých bodů Winchovy a Heideggerovy filosofie a načrtnutím možných témat, kterými by se sociologie mohla do budoucna zabývat.
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Ukotvení principu flexicurity v ČR z pohledu teorie racionální volby a z pohledu sociologického institucionalismu
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující ukotvení principu flexicurity v ČR, který je prosazován EU skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie racionální volby (RCT), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení ukotvení principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění studie dochází k závěru, že vhodnější teorií je teorie RCT.
|
|
|
Dostavba městského bloku Studie dostavby městského bloku mezi ulicemi Koliště, Cejl a Vlhká
Czapek, Jakub ; Toman, Radek (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Takto velkých zastavitelných parcel v centru v Brna už moc není, navíc je parcela umístěná těsně za bývalým hradebním pásem, jehož stopa je v uliční síti čitelná dodnes, a do současností stanoví jakousi bariéru - citelné rozmezí centra a širšího centra Brna. Úkol byl tedy výzvou, jak rozvinout město a jeho centrum, aby prorostlo do okolí a zahustilo jej při zachování jeho kvalit. Možná je otázkou, zda je potřeba, aby město rostlo. Na to mám jednoduchou odpověď. Základní zákon přírody říká: co se nerozvíjí, umírá. Svůj stavební program jsem si zvolil a formy architektonického jazyka používám tak, abych vytvořil městotvornou zástavbu velkoměstského charakteru. Jakýsi městský palác se vším vybavením. Jako vzor si beru městské paláce v centru Brna, které jsou multifunkčními komplexy s parkováním, koncertními sály, pasážemi, obchody, kancelářemi, holičstvími, službami a bydlením vybaveným vším, co městský člověk dnes potřebuje.
|
|
|
EU's Policy on Ukraine, Influencing Factors
Chmelařová, Alžběta ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Vít (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT POLITOLOGICKÝCH STUDIÍ OBOR MEZINÁRODNÍ VZTAHY EU's Policy on Ukraine, Influencing Factors Alžběta Chmelařová MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE PRAHA 2011 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně, uvedla v ní všechny zdroje, s nimiž jsem pracovala a v textu jsem řádně vyznačila jejich použití. Prohlašuji, že text práce nebyl využit pro získání jiného akademického titulu a souhlasím se zveřejněním práce pro studijní a výzkumné účely. Dne 8.5.2011 podpis …………………………… Bc.Alžběta Chmelařová Abstract This thesis discussed factors that influence the process of integration into the European Union and sought to answer a question which of the two most frequently used meta-theories dealing with European integration, rationalism or social constructivism, can better capture the dynamics of EU-Ukrainian relations. According to rationalists (liberal intergovernmentalists), interest in Ukraine is based on pure cost/benefit calculation and on the level of economic interdependence. According to constructivists, the main incentive for deeper integration is the level of democracy in the country, the extend of Europeaness of Ukraine.Without doubt, the process is a cocktail of norms and economic interests but what factors, material or normative, play main role...
|
|
|
Racionalismus a empirismus v etice sociální práce
PATEROVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá etickými teoriemi v sociální práci. Zhodnocuje přínos etických teorií pro oblast sociální práce obecně a následně i konkrétně, rozpracováním tří vybraných etických teorií- Kantovy racionalistické etiky, Humovy empiristické etiky a etiky péče. Poukazuje na důležitost eticky správného rozhodování, s čímž souvisí i znalost základních etických hodnot. Obojí je nezbytnou součástí profesionality sociálního pracovníka. Etické teorie přispívají k lepšímu pochopení etiky a přicházejí s teoretickým návodem, jak lze etické hodnoty aplikovat v praxi.
|
|
|
Perspektivy rozšiřování Evropské unie: případová studie - Turecko
Humplíková, Kateřina ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Práce se zabývá možným rozšířením Evropské unie o Turecko a to zejména případnými dopady tureckého členství na jednotlivé členské státy a Evropskou unii jako celek. Hlavní smysl práce spočívá v přiblížení aspektů, které jsou kromě plnění přístupových kritérií klíčové pro rozhodování Evropské unie. Práce nejdříve představuje proces přijímání nového státu do Evropské unie a podmínky, které každý stát musí splnit, dále analyzuje přínos potenciálního tureckého členství očima konstruktivistů a racionalistů a na závěr uvádí pohled jednotlivých členských států a některých vysokých státních představitelů. Cílem bylo dokázat, že rozhodující pro přijetí Turecka do Evropské unie není jen splnění stanovených kritérií, ale také přínos takového kroku jak pro jednotlivé členské státy, tak pro Unii jako celek.
|
host ::
RSS.