|
| |
|
|
Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.
|
|
| |
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
|
Psychologické aspekty péče o seniory
LACINOVÁ, Irena
Práce se zabývá psychologickými aspekty péče o seniory v závěrečné fázi života. Zaměřuje se na pečující profesionály a pečující laiky. Teoretická část popisuje fyziologické stárnutí a jednotlivé psychologické aspekty, které se mohou během péče o seniory v závěrečné fázi života vyskytnout. V praktické části zaznívají krátké výpovědi pečujících profesionálů a pečujících laiků, kteří mají zkušenost s péčí o umírající seniory. Práce se věnuje negativní pocitům a stavům, které se u pečujících profesionálů i laiků mohou vyskytnout a mohou vést k syndromu vyhoření. Nabízí i možnosti řešení tak, aby péče v poslední fázi života přinášela všem pečujícím vedle ztráty i naději.
|
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
|
|
Zatížení profesionálních pečovatelů v ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou
FEIKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá problematikou zatížení profesionálních pečovatelů o seniory s Alzheimerovou chorobou. Cílem práce je zjištění míry zatížení profesionálních pečovatelů v konkrétním ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se zabývám, v širší souvislosti současným stavem, který se vztahuje ke stáří, k Alzheimerově chorobě ke stresu a syndromu vyhoření. V části empirické jsou uvedeny kazuistiky profesionálních pečovatelů, shrnutí největších stresorů při péči o seniory s Alzheimerovou chorobou, rozbor dotazníku Inventář projevů syndromu vyhoření. V závěru je uvedeno shrnutí všech předchozích částí. Je řešena otázka naplnění cíle. Uvádí se zde i možnost využití výsledků bakalářské práce v praxi. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv negativních vztahů mezi lidmi na možnost vzniku syndromu vyhoření. Dalším stresogenním podmětem je projev demence, její progrese u klientů. Z výsledků dotazníku se prokázalo, že v emocionální rovině dosahuje většina zaměstnanců nejvyšší míry syndromu vyhoření.
|
|
|
Názory seniorů na způsob odměn pečovatelům, kteří jim poskytují domácí péči
KRŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá odměnami, které poskytují senioři pečovatelům terénních pečovatelských služeb. Jejím cílem je zjistit, zda tyto odměny ovlivňují vztah mezi pečovatelem a seniorem a kvalitu péče o seniora. Vztahy mezi účastníky ovlivňují přijetí, odmítnutí či poskytnutí daru. Ačkoliv senioři i pečovatelé odmítají, že by docházelo ke změně vzájemných vztahů po přijetí odměny, přesto k jistým změnám, někdy i negativním, dochází. Ze strany seniorů jde o případ, kdy senior považuje poskytnutí odměny za jistou nutnost a součást péče. Na straně pečovatele může dojít ke zhoršení vztahu v případě přijetí odměny, kterou pečovatel považuje za nadměrnou a není schopen ji asertivně odmítnout. Odměna někdy vede ke zvýšení propustnosti hranice pečovatel {--} senior. Někteří pečovatelé pociťují jistou míru zavázanosti vůči svému klientovi a snaží se mu jeho přízeň oplatit. Dochází tak k "nevědomému" posunu v kvalitě péče o seniora. Pečovatelé přiznávají, že někdy udělají pro klienta službu "navíc`` mimo rámec své pracovní náplně. Práce se zbývá také etickými hledisky přijímání darů.
|
|
|
Význam pečovatelské služby u seniorů s duševním onemocněním (neuróza a deprese)
DOHNALOVÁ, Helena
Senioři ztrácí schopnost pohybu a sociálního kontaktu, ztráta jejich blízkých vede k velkým otřesům v psychice. A senioři ztrácí i schopnost prožívat štěstí a radost. Na sklonku svého života jsou navíc odkázáni na cizí pomoc. Šlo mi o to dokázat zda pomoc v domácnosti je pro seniory koupenou službou, nebo pečovatelé doplňují i chybějící moment v kontaktu a v komunikaci s okolním světem.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
host ::
RSS.