|
|
Produkce cytokinů u myší infikovaných ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti
Majer, Martin ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Neuropatogenní motolice Trichobilharzia regenti (Schistosomatidae) infikuje centrální nervovou soustavu ptáků a savců. Během své migraci míchou poškozuje nervovou tkáň a vyvolává zánět, který je při infekci savců patrně zodpovědný za eliminaci parazitů. Tato práce s využitím imunohistochemického značení detekovala v postižené míše myší C57BL/6J během infekce prozánětlivé cytokiny IL-1β a IL-17. Zároveň však byly identifikovány i IL-4 a IL-6, které se patrně podílely na regulaci zánětu a poškození tkáně. Tyto cytokiny byly produkovány mikrogliemi a astrocyty, ale i dalšími neidentifikovanými buňkami. Reakce periferní imunitní odpovědi byla charakterizována na základě fenotypizace T lymfocytů ve slezině infikovaných myší pomocí průtokové cytometrie. Produkované cytokiny v době kulminace zánětu v míše vypovídaly o smíšené imunitní odpovědi (Th1/Th2). Výsledky této práce prohloubily znalosti o buněčné imunitní odpovědi myší při infekci T. regenti a potvrdily vliv zánětu v míše na polarizaci periferní imunitní odpovědi. Klíčová slova: cytokiny, slezina, CNS, mikroglie, astrocyty, Trichobilharzia regenti, imunohistochemie, průtoková cytometrie
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
|
Changes in neuroglia in degenerative disorders of the central nervous system
Kirdajová, Denisa ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Neurodegeneratívne ochorenie je závažná porucha nervového systému charakteristická stratou neurónov s následným poškodením mozgu. Toto poškodenie môže mať rôznorodé následky ako postupná strata pamäti a intelektu, problémy s pohybovým aparátom a v neposlednej rade smrť. Príčiny týchto chorôb nie sú doposiaľ úplne objasnené. Okrem neurónov v týchto poruchách hrajú dôležitú úlohu neuroglie centrálnej nervovej sústavy. V neurodegeneratívnych chorobách sú astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a NG2 bunky zapletené v ich mnohých aspektoch. Podieľajú sa ako na ochrannej, tak aj na poškodzujúcej stránke týchto ochorení. Táto práca preto predstavuje prehľad doposiaľ nadobudnutých poznatkov o neurogliách v rôznych typoch degeneratívnych porúch CNS (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofná laterálna skleróza, skleróza multiplex, Wernikeova encefalopatia, demencia asociovaná s HIV, frontotemporálna demencia, vaskulárna demencia). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Calcium signalling in glial cells in progress of Alzheimer disease
Waloschková, Eliška ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
Alzheimerova choroba je neudegenerativní onemocněmí postihující celou centrální nervovou soustavu včetně gliových buněk. Mechanismy tohoto onemocnění stále nejsou zcela objasněny, přesto současný výzkum naznačuje, že spolu se známými charakteristickými znaky Alzheimerovy choroby, jako je hromadění amyloidu β a hyperfosforylovaného tau, by důležitým rysem jak v neuronech, tak v gliových buňkách, především v astrocytech a mikrogliích, mohla být dysregulace vnitrobuněčné vápníkové homeostáze. Gliové buňky hrají důležitou roli jak ve zdravém mozku, tak během progrese Alzheimerovy choroby. Jejich hlavní funkce, jako například podpora neuronů a udržování synapsí, jsou během této nemoci narušeny. Současný výzkum naznačuje, že narušená vápníková signalizace gliových buněk vyvolaná během Alzheimerovy choroby, by eventuálně mohla podporovat nesprávnou činnost těchto buněk a zvýšit jejich zánětlivou reakci, tudíž ovlivňovat neurony a zůsobit poškození mozku. Je pravděpodobné, že probíhající zánětlivá reakce a zhoršená vápníková signalizace se navzájem ovlivňují a následně urychlují progresi Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Regenerace ischemicky poškozené nervové tkáně u dospělých jedinců - úloha gliových buněk
Kamenická, Monika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kletečková, Lenka (oponent)
Celosvětově je ischemická cévní mozková příhoda (ischemie) jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Následky ischemického poškození mozku jsou značné a ovlivňují život pacientů, kteří velmi často nemohou žít plnohodnotný život tak jako dříve. Proto se vědci snaží najít způsob, kterým by mohli zmírnit jeho následky a zajistit účinnější regeneraci nervové tkáně. Tato práce se zaměřuje na shrnutí získaných poznatků, týkajících se neurogeneze a gliogeneze v nervové tkáni za fyziologických podmínek, po poranění a v průběhu následné regenerace. První kapitola je zaměřena na neurogenezi v nervové tkáni u dospělých jedinců. Jsou zde zmíněny dvě hlavní oblasti neurogeneze; subventrikulární zóna a gyrus dentatus hipokampu. Následuje stručný popis nervových buněk, které se v hipokampu nacházejí a jejich funkce za fyziologických podmínek. Druhá kapitola je zaměřena na gliogenezi dospělé nervové tkáně. Je brán zřetel na gliové buňky zodpovídající za správné funkce neuronů a tím i celkové nervové tkáně. Dále jsou popsány funkce jednotlivých gliových buněk. Třetí kapitola shrnuje poznatky týkající se ischemického poškození mozku, jakým způsobem k němu dochází, jaké druhy ischemie rozlišujeme a jak se v laboratorních podmínkách stimuluje toto poranění. Následuje popis reakcí jednotlivých buněčných typů na ischemické...
|
|
|
Role of glial cells in the immune response of mice infected by neurotropic fluke Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Centrální nervová soustava (CNS) může být napadena celou řadou cizopasníků, včetně parazitických helmintů. Imunitní odpověď hostitele zahrnuje při těchto infekcích nejenom účast periferních leukocytů, ale mohou se na ní podílet i astrocyty a mikroglie, rezidentní gliové buňky CNS. Aktivace astrocytů a mikroglií byla v poslední době potvrzena i při infekci myších hostitelů neurotropní ptačí motolicí Trichobilharzia regenti (Digenea: Schistosomatidae), pro niž savci představují náhodné hostitele. Parazit v nich nedospívá a vyvolává v CNS rozvoj zánětlivé odpovědi, která se může podílet na jeho destrukci. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit na základě in vitro experimentů možnou úlohu astrocytů a mikroglií v imunitní odpovědi myší proti motolici T. regenti. Za tímto účelem byly zavedeny postupy pro přípravu primárních kultur myších astrocytů a mikroglií a tyto buňky byly následně stimulovány antigeny T. regenti (homogenátem transformovaných cerkárií a rekombinantními katepsiny B1.1 a B2). Následně byla v těchto kulturách vyhodnocována produkce oxidu dusnatého a vybraných prozánětlivých cytokinů (IL-1 beta, IL-6, TNF-alfa). Získané výsledky ukázaly, že in vitro stimulované astrocyty a mikroglie zvyšují produkci oxidu dusnatého, IL-6 a TNF-alfa. Taková odpověď může mít vliv na průběh infekce in...
|
|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
Glial cells and their role in Alzheimer disease
Eliášová, Barbora ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kazantsev, Dmitry (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, postihujúce hlavne starších ľudí. Postihuje ich pamäť, schopnosť rozprávať, učiť sa či rozhodovať sa. Tie sa postupne zhoršujú až ich pacient úplne stráca. Alzheimer je najčastejšia forma demencie vo svete, no dodnes nie je známy liek, ktorý by ho úplne vyliečil. Hlavným dôvodom je, že ešte stále nie sú úplne objasnené všetky mechanizmy a dôvody, prečo k tomuto ochoreniu dochádza. Okrem postupného odumierania neurónov vplyvom hromadenia proteínu βamyloidu a hyperfosforylovanéhotau proteínu hrajú v priebehu Alzheimerovej choroby dôležitú úlohu aj gliové bunky centrálnej nervovej sústavy. Astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a nedávno objavené synantocyty zabezpečujú rôznorodé funkcie, ktoré sú životne dôležité pre správne fungovanie mozgu a ich poškodenie môže byť smrteľné. Pri neurodegenratívnych ochoreniach mozgu ako je Alzheimer sú schopné pomáhať a zmierňovať ochorenie, no často naopak priebeh choroby zhoršujú nesprávnym fungovaním alebo stratou jednej či viacerých funkcií. Kľúčové slová: Alzheimerova choroba, βamyloid, tauproteín, astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie, synantocyty
|
|
|
Imunitní odpověď hostitele při neuroinfekcích způsobených parazitickými helminty.
Macháček, Tomáš ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Mezi parazitickými helminty jsou i takoví, kteří se mohou v některé části svého ontogenetického vývoje vyskytovat v centrální nervové soustavě člověka. I zde proti nim hostitel vyvíjí imunitní odpověď, a to navzdory původní představě tzv. imunitního privilegia centrální nervové soustavy. Imunitních reakcí se zde účastní jak buňky imunitního systému, tak rezidentní imunokompetentní buňky (astrocyty a mikroglie). Imunitní odpověď hostitele zahrnuje jak buněčnou, tak protilátkovou složku. Tato bakalářská práce se zabývá obecnou charakteristikou imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě a jejím popisem při vybraných helmintárních neuroinfekcích: neuroschistosomóze, neurocysticerkóze a neurotoxokaróze.
|
|
| |
host ::
RSS.