|
|
Gender aspects of African Development
Kolcunová, Petra ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Liberalizace obchodu nemá stejný dopad na všechny skupiny jednotlivců v společnosti. Situace některých se výrazně zlepší, jiných zase zhorší. Čerpání benefitů z liberalizace v mužsko-ženské společnosti je díky existenci genderových rozdílů disproporcionální. Práce identifikuje základní oblasti, ve kterých jsou genderové rozdíly nejvýraznější. Africké ženy jsou omezovány v přístupu k vzdělání, výrobním zdrojům a technologiím, ale i prostředkům financování. Tyto limity upírají ženám možnost plně se zapojit do obchodu a podílet se na ekonomickém růstu krajiny. Pro Africké ženy je hlavním přínosem liberalizace vytváření pracovních míst v exportních odvětvích. Příjmy plynoucí zo zaměstnání často investují do vzdělání a zdravotnické péče pro svoje děti, čím zvyšují kvalitu jejich života. Práce je zaměřena na vzájemný vztah liberalizace a genderové rovnosti, který je demonstrován na postavení žen v obchodě a zaměstnání v exportních odvětvích.
|
|
| |
|
|
Pozice rozvojových zemí v rámci WTO
Hávová, Lenka ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Práce se zabývá postavením rozvojových zemí ve WTO a jejich zapojením do postupné liberalizace světového obchodu. Zároveň analyzuje aplikovanou politiku WTO vůči rozvojovým zemím. Pozornost je také věnována sporným zájmům mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a jejich dopadům na současný a budoucí stav jednání.
|
|
| |
|
|
Ukraine in the World Trade Organization
Yurko, Darya ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
16. května 2008, Ukrajina se oficiálně stala 152 členem Světove Obchodní Organizace. Práce popisuje proces přijetí Ukrajiny do Světove Obchodní Organizace, ktery trval více než čtrnáct let. V práci je analyzovány zisků a ztráty Ukrajiny po dvou-leté členství ve Světove Obchodní Organizace. Studie se zaměřuje na sílu a slabiny členstva všeobecně a pro Ukrajinu konkrétně.
|
|
|
Nástroje obchodní politiky uplatňované v mezinárodním obchodě s textilem
Voldřichová, Jana ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsání stěžejních nástrojů obchodní politiky, které byly a jsou využívány v mezinárodním obchodě s textilem od druhé poloviny 20. století do současnosti a vyvození jejich důsledků na textilní odvětví, a to zejména evropské textilní odvětví. Práce obsahuje klasifikaci nástrojů obchodní politiky využívaných v mezinárodním obchodě a ekonomické dopady vybraných nástrojů; stručnou charakteristiku vývoje mezinárodního obchodu s textilem od druhé poloviny 20. století, změnu lokalizace a odvětvové struktury textilního a oděvního průmyslu a stěžejní tendence v jeho vývoji. Dále jsou popsány nejvýznamnější multilaterální dohody o obchodu s textilem: Krátkodobá dohoda o obchodu s textilem, Dlouhodobá dohoda o obchodu s textilem, dohoda MFA, Dohoda o textilu a oděvech a současné trendy ve smluvních nástrojích obchodu s textilem. Následují pak nástroje autonomní, a to antidumpingová a vyrovnávací cla a popis konkrétních antidumpingových a vyrovnávacích šetření. V práci jsou rovněž popsány důsledky všech zmiňovaných nástrojů obchodní politiky. V poslední kapitole jsou shrnuty tendence ve vývoji nástrojů obchodní politiky využívaných v obchodě s textilem a je uvedeno zamyšlení nad možnými východisky pro evropský, a tedy i český textilní a oděvní průmysl.
|
|
|
Rozvojové aspekty liberalizace obchodu na příkladu vývoje vztahů EU se zeměmi AKT
Svoboda, Štěpán ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Práce se zabývá dopady liberalizace obchodu mezi různě vyspělými ekonomikami z hlediska rozvoje. V globální rovině se věnuje rozvojové agendě multilaterálních jednání WTO, zatímco v rovině regionální se zaměřuje na severo-jižní integrace a konkrétně pak na vztahy EU-AKT. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem přispívá liberalizace obchodu mezi EU a zeměmi AKT k jejich ekonomickému růstu a rozvoji z hlediska statických a dynamických efektů a vymezit příležitosti a hrozby, které představují Dohody o ekonomickém partnerství.
|
|
|
Rozvojová agenda z Dohá
Obenbergerová, Linda ; Němečková, Tereza (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
S postupující globalizací vzrůstá význam mezinárodního obchodu nejen jako nástroje dosažení bohatství, ale také jako cesty k řešení problémů. Tento přístup se prostřednictvím liberalizace snaží realizovat Světová obchodní organizace (WTO). Současné kolo mnohostranných obchodních jednání WTO, vyhlášené v listopadu 2001 v Katarském hlavním městě Dohá, se zaměřilo na rozvojové země. Nejčastěji se tak pro toto kolo používá označení Rozvojová agenda z Dohá (DDA). Ozývají se však názory, že se rozvojový směr nedaří udržet, protože vyspělé země odmítají ustoupit ze svých pozic (velkým tématem tohoto kola jsou dotace v zemědělství, kterých se vyspělé státy nechtějí vzdát). Úskalím jsou také přetrvávající průtahy a neustálé odkládání data uzavření DDA, nebo také absence věrohodné klasifikace členských zemí dle stupně rozvoje. Původní cíl kola, totiž zlepšení postavení rozvojových zemí ve světovém obchodě, se tak nenaplňuje a situace zůstává již osmým rokem téměř nezměněná.
|
|
|
CEFTA - analýza vývoje, současnost a význam
Dytrych, Martin ; Hitzgerová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce v dějinných, politických a ekonomických souvislostech mapuje vznik a vývoj CEFTA - Středoevropské dohody o volném obchodu a hodnotí význam, který toto integrační seskupení mělo na členské státy v podobě postkomunistických zemí středoevropského regionu. V reakci na změny členské základny souvisící se vstupem středoevropských států do Evropské unie a rozšiřování CEFTA o státy balkánské oblasti pak nastiňuje možný scénař budoucího vývoje tohoto integračního projektu.
|
|
|
Význam a výsledky jednání ministerských konferencí v Cancúnu a v Hongkongu
Okoličány, Ľuboš ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce pojednává o jednání ministerských konferencí WTO v Cancúnu v roce 2003 a v Hongkongu v roce 2005 a jejich významu pro mezinárodní obchod. Současně zhrnuje konkrétní cíle a výsledky jednání v nejdůležitějších bodech programu, kterými byly liberalizace obchodu zemědělskými i nezemědělskými produkty, liberalizace obchodu službami a tzv. singapurské body. Práce se snaží mapovat vývoj plnění cílů stanovených na ministerské konferenci v katarském Dauhá v roce 2001, která byla mezníkem pro zahájení globálních obchodních jednání s orientací na nejméně rozvinuté země.
|
host ::
RSS.