|
|
Územní diferenciace stability lokálních elit v Česku (1994-2010)
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Müller, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá stabilitou lokálních elit a jejich vlivem na rozvoj obcí v Česku. Stabilitou lokálních elit se rozumí doba působení zastupitelů obce zvolených v komunálních volbách v letech 1994 až 2010. Práce sleduje tři cíle. Zaprvé prokázat závislost mezi stabilitou lokálních elit a velikostí obce. Zadruhé zjistit, zda existuje statisticky významná závislost mezi stabilitou lokálních elit a vybranými rozvojovými charakteristikami obcí. Zatřetí identifikovat prostorové vzorce vysoké a nízké stability lokálních elit na území Česka. Řešení těchto cílů vyžádalo navrhnout metodiku a vypočítat stabilitu lokálních elit za jednotlivé obce Česka a následně je kategorizovat podle dosažené míry stability (nízká, střední, vysoká). Na základě dílčích kvantitativních analýz byla prokázána nepřímá závislost mezi stabilitou lokálních elit a velikostí obce a také nepřímá závislost mezi vybranými rozvojovými ukazateli (intenzita bytové výstavby, nezaměstnanost a podíl vysokoškoláků). Metoda prostorové autokorelace identifikovala výrazné shluky s nízkou a vysokou mírou stability lokálních elit a to v dichotomii vnější a vnitřní periferie versus zbytek území Česka. Klíčová slova: regionální rozvoj; lokální aktéři; elity; endogenní potenciál rozvoje; komunální volby
|
|
|
Populistická uskupení na území České republiky
Bican, Jaroslav ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
1 Práce "Populistická uskupení na území České republiky" se zabývá osobnostmi a politickými uskupeními, které v prostředí České republiky výrazným způsobem používají populistické apely, jež se odkazují na dobrý lid a vymezují se proti lidu nepřátelským elitám. Práce mapuje hlavní témata těchto politických subjektů a na jejich základě konstruuje několik populistických rodin. V úvodní části se shrnuje několik teoretických přístupů k problematice populismu obecně a různých pojetí vztahu mezi populismem a demokracií. Cílem práce je zmapovat prostředí populistických subjektů v České republice a zpřehlednit ho pomocí jejich zařazení na základě jejich podobností a shodných štěpících linií do několika rodin.
|
|
| |
|
|
Politické a vojenské elity v Granadském emirátu
Ženka, Josef ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent) ; Pirický, Gabriel (oponent)
Politické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátuPolitické a vojenské elity v Granadském emirátu disertační prácedisertační prácedisertační prácedisertační práce (PhDr. Josef Ženka) Abstrakt Disertační práce se zabývá politickými elitami v Granadě a analyzuje je jako sociální skupinu v rámci jejich vlastní dynamiky a vlivu na politický rozhodovací proces vyjádřený vlivem na panovnickou dynastii. Zkoumá pojmenování této elity u arabsky psaných pramenů, její vymezení a pojítka. Těmi byl ǧāh a hospodářsko-mocenské zájmy. Na základě stanovené ǧāhové pyramidy společnosti se pak soustředí na jednotlivé složky, Panovníky jako zdroje legitimity politické moci, vezíry jako hlavní protiváhu panovníka, palácový okruh, ve kterém byla soustředěna zbylá část politické elity, a granadské princezny. Nejvyšší vezír jako nejvýraznější postava této skupiny se časem přeměnil v regenta a vládcova veřejného reprezentanta a svou mocí začal od počátku 14. století značně omezovat moc samotného panovníka a v 15. století ji již téměř trvale převzal. Důraz v rámci sociální skupiny elity je kladen na vzájemné vazby jednotlivých složek a jejich praktický vliv na chod emirát. Jako nepostradatelná pak vystupuje panovnická elita, naopak vládce byl...
|
|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
| |
|
|
Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu
Vimmr, Martin Kryšpín ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...
|
|
|
Lokální politika a její specifika: případová studie Prahy 16 – Radotína
Nikodýmová, Anna ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Kný, Daniel (oponent)
Lokální politika většinou nestojí v centru všeobecného zájmu, ačkoli je nezbytná pro chod celého demokratického politického systému. Tato práce se zabývá fungováním lokální politiky v městské části Praze 16, ve které v komunálních volbách už od roku 1994 jasně vítězí pouze jediná politická strana - Občanská demokratická strana. Cílem práce je nalézt hlavní faktory, které vedly k jejímu vítězství i v obecních volbách v roce 2014. Hlavní text celé práce je rozdělený do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se teorií demokracie, občanské společnosti a občanskými elitami. Druhá kapitola se zaměřuje na utváření komunální politiky na Praze 16, konkrétně na výsledky obecních voleb v jednotlivých letech, složení Zastupitelstva a Rady MČ Prahy 16 a na volební strany kandidující v této městské části v obecních volbách v roce 2014. Třetí kapitola se věnuje analýze volebních výsledků a rozhovorů s radotínskými radními a zastupiteli.
|
|
|
Vzdělávání politických elit
Melyekhov, Yevgen ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Lupták, Milan (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat proces vzdělávání politických elit na Ukrajině. Na základě odborných rozhovorů s představiteli politických elit na Ukrajině, příp. v Doněcku byly zjištěny specifické metody vzdělávání ukrajinských politiků a úředníků, byly posouzeny přínosy a nedostatky stávajícího systému vzdelávání politických elit a byla vytvořena sada doporučení pro zlepšování existujícího vzdělávácího modelu. Bakalářská práce je rozdělená na tři kapitoly. V úvodní teoretické části jsou analyzovány pojmy "politika", "elita" a popsan historický rozvoj postojů k vzdělávání elit. Ve druhé a třetí praktické kapitole je věnovaná pozornost specifickým vzdělávacím metodám na příkladě celé Ukrajiny a konkrétně na příkladě Doněcké oblasti.
|
|
|
Střídání elit v obci Studená po roce 1948. Osudy dvou podnikatelů a proměny maloměsta v době poúnorové
BARTUŠEK, Petr
Anotace Prostřednictvím analýzy střídání elit v obci Studená a poúnorových osudů dvou podnikatelů, jsem se pokusil popsat proměny maloměsta v období třetí republiky a především za vrcholného stalinismu. Výměnu maloměstských elit jsem mimo jiné doložil na příkladech dvou podnikatelů Jana Satrapy a Karla Bartuška, jejichž životní osudy se jevily jako velice vhodné pro takto pojatou případovou studii. Pokusil jsem se rovněž zaznamenat proměny obecných kulturních a ideologických dobových trendů v rámci této obce. Skrze konkrétní životní osudy jsem popsal obraz maloměsta po 25. únoru 1948 a konfrontoval jej s odbornou literaturou, čímž jsem se případ Studené pokusil zasadit do dobového kontextu. K tomu mi posloužily především prameny osobní povahy či prameny pamětní (rodinné i obecní kroniky), rozhovory s pamětníky a rovněž knihy Vlasty Javořické, které se ukázaly jako nesmírně hodnotný pramen.
|
host ::
RSS.