|
|
Posouzení rizik jaderné elektrárny Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Historie mírového využívání jaderné energie je, přes veškerý důraz na bezpečnost provozu energetických zařízení, provázena řadou nehod, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do myslí široké veřejnosti a vedly tak ke změnám chápání pojmu jaderné bezpečnosti a přístupů k jejímu zajištění. Protože následky případných nehod na jaderných elektrárnách mají vždy závažné celospolečenské dopady, je žádoucí dokázat pojmenovat možná rizika, kvantifikovat pravděpodobnost jejich vzniku a tak získat možnost těmto rizikům efektivně a účinně předcházet. Hypotéza, kterou má tato práce potvrdit nebo vyvrátit, je, že metoda KARS je prakticky použitelná pro vyhodnocování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny. Cílem práce je zhodnotit události a rizika spojená s provozem konkrétního jaderného zařízení metodou KARS a kriticky zhodnotit získané výsledky a použitou metodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní faktografii potřebnou pro správné pochopení zvoleného postupu přípravy a zpracování dat pro metodu KARS a následnou interpretaci získaných výsledků. V této části práce je podán stručný přehled základních pojmů týkajících se jaderné bezpečnosti, kultury bezpečnosti a havarijní připravenosti, a to včetně jejich definic. Pro vyhodnocení získaných výsledků je vhodné se seznámit se základními pojmy z oblasti vyhodnocování bezpečnosti JE, PSA a zátěžových testů. Samozřejmě je nutné popsat i samotnou metodu KARS a s ohledem na získané výsledky definovat pojem kvalita lidského výkonu. Vlastní zpracování analýzy rizik metodou KARS bylo provedeno v následujících krocích: 1. Sběr dat pro provedení analýzy rizik. 2. Zpracování získaných dat metodou KARS. 3. Interpretace získaných výsledků. 4. Porovnání získaných výsledků s dostupnými daty. Jednotlivá rizika pro sestavení tabulky souvztažnosti rizik byla stanovena na základě analýzy činnosti jednotlivých členů havarijního štábu a technického podpůrného střediska a na základě řídící dokumentace pro jednotlivé funkce. V zásahových instrukcích jsou tato rizika buď přímo pojmenována, nebo jsou v nich stanoveny činnosti pro jejich zvládnutí. Následně byla tato rizika dále upřesněna dle provozní dokumentace používané pro řešení abnormálních a havarijních stavů a řešení těžkých havárií. Stanovení souvztažnosti jednotlivých rizik je poměrně subjektivní a vyžaduje značnou míru odborného vhledu do analyzované problematiky. Vlastní zpracování analýzy rizik bylo provedeno podle postupu stanoveného Ing. Štefanem Pacindou, Ph.D. V rámci interpretace získaných výsledků jsou stručně popsána jednotlivá rizika uvažovaná v této analýze. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu aktivity patří selhání lidského faktoru, zemětřesení, havárie letadla, teroristická hrozba, chyby v provozní a řídící dokumentaci a požár. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu pasivity patří selhání lidského faktoru, závažné poškození zdraví, ekologická havárie, výpadky komponent a zařízení, radiační havárie, porušení celistvosti jaderných materiálů a poruchy systému kontroly a řízení. Na základě porovnání rizik uvažovaných v provedené analýze s riziky postulovanými v zátěžových testech lze usuzovat, že systém havarijní odezvy ETE byl připravován tak, aby byl schopen tato rizika zvládnout. Z výsledků provedené analýzy vyplynulo, že podstatným prvkem pro bezpečné provozování JE je kvalifikovaný, dobře vybraný a systematicky připravovaný personál. S ohledem na zkušenosti získané během vypracování této práce, jsem dospěl k závěru, že metoda KARS může mít jen velmi omezené uplatnění pro posuzování bezpečnosti jaderného zařízení.
|
|
| |
|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
|
|
Význam zátěžových testů bank jako reakce na finanční krizi
Honcová, Eliška ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Brada, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžového testování bankovního sektoru v reakci na současnou finanční krizi. První kapitola práce obsahuje výčet základních příčin vzniku finanční krize, její projevy v bankovním sektoru a následné rozšíření do Evropské unie. Následuje stručný popis vybraných přijatých evropských reforem regulace a dohledu, které svým obsahem souvisí se zátěžovými testy. Druhá kapitola podrobně popisuje původní i současnou metodologii zátěžových testů a zachycuje vývoj, kterým testování prošlo právě po vypuknutí finanční krize. Nedílnou součástí jsou i doplňkové testy bank a následná verifikace výsledků testů. Klíčovou částí práce je analýza zátěžových testů v Evropě a poté i v ČR za rok 2011. Popsány jsou použité scénáře testování a konkrétní výsledky testů. Závěrem práce hodnotí nastavení českých zátěžových testů a posuzuje jejich vypovídací hodnotu v porovnání s testy evropskými.
|
|
|
Stress testing the Czech banking system: Where are we? Where are we going?
Čihák, Martin ; Heřmánek, Jaroslav
Tato publikace shrnuje rozličné výstupy z výzkumného projektu ČNB Stress Testing for Banking Supervision. Tato publikace popisuje současný stav projektu, uvádí nejnovější výsledky zátěžových testů a srovnává metodiku těchto testů s testy jiných centrálních bank. Doporučuje také další kroky ke zkvalitnění programu zátěžového testování v ČNB, jako je posílení modelování úvěrového rizika, včetně zapojení komerčních bank.
Plný text:  PDF
|
|
|
Designing stress tests for the Czech banking system
Čihák, Martin
Tato publikace se zabývá klíčovými otázkami, které hrají roli při navrhování vhodné sady zátěžových testů pro český bankovní sektor. Cílem publikace je navrhnout zátěžové testy, které by Česká národní banka mohla pravidelně používat k hodnocení zdraví tuzemských bank pro účely makroobezřetnostního dozoru i bankovního dohledu.
Plný text: PDF
|
|
|
Stress testing: a review of key concepts
Čihák, Martin
Tato publikace poskytuje přehled literatury o kvantitativních metodách využívaných k hodnocení zranitelnosti finančních systémů. Autor se zaměřuje zejména na úlohu celosystémových zátěžových testů. Shrnuje nejnovější vývoj v odborné literatuře a zdůrazňuje témata relevantní pro český případ. Prezentuje klíčové koncepty související s celosystémovými zátěžovými testy, podává přehled zátěžových testů prováděných centrálními bankami a mezinárodními finančními institucemi a vyjadřuje se ke koncepčním otázkám spojeným s modelováním jednotlivých rizikových faktorů.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Finanční stabilita, formy jejího sledování, vykazování a hodnocení
Polášková, Lucie ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hradil, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou finanční stability ve finančních systémech, jejím sledováním, analyzováním a hodnocením z pohledu různých národních i mezinárodních institucí. Zvýšená pozornost je věnována roli centrální banky v oblasti finanční stability. Její role spočívá zejména ve vykonávání měnové politiky, regulaci a dohledu, prevenci finanční nestability a řešení finančních krizí. V práci je věnován prostor zprávě o finanční stabilitě vydávané Českou národní bankou, publikacím mezinárodních institucí (např. BIS, ECB, MMF) a jejich aktivitám k podpoře finanční stability. Práce se rovněž podrobně zabývá nástroji hodnocení finanční stability, kterými jsou indikátory finanční stability a zátěžové testy.
|
host ::
RSS.