Název:
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
Překlad názvu:
The emergency response organization of NPP Temelín operator
Autoři:
KOŠŤÁL, Jaroslav Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2013
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.This work deals with Organization of Emergency Response in NPP. According assignment this work summarizes its legal preconditions and consequently gives description of its practical realization. The necessary terminology is gathered and the basic overview of OER functioning is given. An attention is paid to staffing, structure and number of workplaces, the used documentation and also to the system of its readiness and functionality verification. The intent is to define the essential aspects of nuclear safety and to describe system of emergency planning and response in condition of real nuclear facility. In the second part of work a comparison of Stress Tests of EDU and ETE NPPs in the reason to evaluate how the goals of Emergency Response are met. The comparison of Stress Tests results is done in shape of tables. My interpretation of the established facts is: 1.The probability of earthquake exceeding the design resistant of structures, technological systems and structures is practically insignificant. The results are for both locations virtually identical. The project robustness of ETE NPP to earthquakes is slightly higher than EDU. 2.The flooding robustness of both our NPP sites is high. Both NPPs are due to its location very resistant to rain water flooding. To ensure a high level of resistance to rain water flooding requires regular maintenance of drainage systems. 3.EDU and ETE NPPs are resistant to earthquakes and in this way they are resistant to the extreme weather condition especially to the gusty wind too. 4.Secured power internal consumption supply systems on EDU and ETE NPPs are projected according to analogical basics and are enough robust to failure from common cause. To secure safe down-cooling of reactor unit the only one independent power supply system is sufficient. In project of ETE NPP there is in comparison with EDU NPP the next system of common independent power consumption supply. It is primarily intended to prevent damages in technology of secondary circle. Two DGs strongly improve the resistance of unit to SBO accident. 5.Heat removal from separate technological systems is on both power stations realized by using of analogical cooling system. Constructional differences in projects of our power stations are given by different time of their project works. There is a possibility that cooling systems of EDU NPP will be improved. 6.System of severe accident management is organized in the similar way at both facilities. The staff of Accident Board and Technical Support Centre is analogical. Recently the staff of TSC was reinforced to improve its ability to cope the multiply accident on several units. The documentation for solving of abnormal states, accidents and severe accidents has got the same basic structure. Procedures and guidelines are continually improved. Attention is paid to verification and validation of these procedures. 7.On the basis of performed Stress Tests there is a high possibility of gradual realization of partial administrative, personal and technological improvements that will be done in reason to improve Nuclear Safety and Organization of Emergency Response. The specific measures are summarized in the National Action Plan. An absolute elimination of an accident is impossible, but the probability of an accident with fuel degradation must be as low as it is reasonably possible to achieve. The NPP must be able to diminish the impacts of such event to the generally acceptable low. The ability to manage such events is the major goal of Emergency Response that should be taken as a sophisticated interdisciplinary system.
Klíčová slova:
jaderná bezpečnost (JB); jaderné zařízení (JZ); národní akční plán; organizace havarijní odezvy (OHO); zátěžové testy; National Action Plan (NAcP); Nuclear Facility; Nuclear Safety; Organization of Emergency Response (OER); Stress Tests Citace: KOŠŤÁL, Jaroslav. Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33424
host ::
