|
|
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
|
|
|
Posouzení finanční efektivnosti pronájmu a koupě bytu jako možných alternativ řešení bydlení
Šindelek, Martin ; Hroníková, Marta (oponent) ; Chovancová, Jitka (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je finanční problematika vlastnického a nájemního bydlení v ČR. Teoretická část se zabývá životní úrovní, plánováním peněžních toků domácnosti, bytovým fondem ČR a největší pozornost je kladena na možnosti financování vlastního bydlení. Jde především o hypoteční úvěr a o stavební spoření. V praktické části jsou aplikovány předchozí poznatky na konkrétní případ pronájmu bytu a koupě bytu. Dále jsou provedeny různé varianty financování vlastního bydlení. A na závěr je z dlouhodobého hlediska porovnána finanční efektivita pronájmu a vlastního bydlení.
|
|
|
Komparace životní úrovně v zemích Visegradské skupiny v letech 1989-2015
Horáková, Lucie ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je komparace životní úrovně v zemích Visegradské skupiny od roku 1989 do současnosti. Text je rozdělen na dvě hlavní části- teoretickou a analytickou. V teoretické části je nejprve rozebrána Visegradská skupina jako taková- co tento pojem znamená, proč vznikla, a v jaké výchozí situaci byly její jednotlivé země po pádu komunismu v roce 1989. Dále je součástí teoretické části vysvětlení pojmu životní úroveň a jeho jednotlivých ukazatelů, a to jak z ekonomického, tak sociologického hlediska. Druhá, analytická část se pak zabývá komparací jako takovou. Pro každou jednotlivou zemi jsou vytvořeny popisné statistiky vybraných ukazatelů životní úrovně, které jsou pomocí tabulek a grafů vysvětleny a okomentovány. Součástí každé kapitoly je rovněž faktorová analýza, která má za úkol ukázat, jaké faktory byly pro danou zemi nejklíčovější. Na závěr jsou všechny země porovnány mezi sebou.
|
|
|
Spotřeba amerických domácností v době druhé světové války
Akhlasová, Nicoletta ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vlivu druhé světové války na spotřebu domácností v USA. Stěžejní část práce je věnována spotřebě jednotlivých položek a vládním regulacím, které spotřebu ovlivňovaly. Vedle vývoje trhu práce a mezd se práce zaměřuje na přeměnu role žen a změny životní úrovně mnoha Američanů. Práce poukazuje na to, že v průběhu druhé světové války byly spotřeba i úspory obyvatelstva významně ovlivněny přídělovým systémem, stanovením cenových stropů a dalšími faktory. Výsledky práce naznačují, že ačkoliv docházelo ke zvyšování mezd a významnému snižování nezaměstnanosti, spotřeba domácností byla značně ovlivněna přídělovým systémem a cenovými stropy. V důsledku těchto regulací docházelo ke snižování kvality zboží a omezenému prodeji určitých položek zboží krátkodobé či dlouhodobé spotřeby. Životní úroveň obyvatel byla tedy značně ovlivněna právě omezeními ve spotřebě.
|
|
|
Insurance companies products comparison
Mihók, Róbert ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Šípek, Ladislav (oponent)
Diplomová práce Komparace produktů pojišťoven na trhu České republiky se zaměřuje na podskupinu životního pojištění a to životního pojištění rizikového. Práce je rozdělena na část teoretickou, kde je čtenáři přiblížena situace na českém pojistném trhu a zároveň detailně rozebráno životní pojištění i důvod výběru rizikového pojištění před jinými. Teoretická část je připravena tak, aby nejen přiblížila problematiku životního pojištění běžnému čtenáři, ale poskytla cenné informace i osobám pracujícím v této oblasti. Praktická část představuje gro práce, kde je představena podrobná analýza jednotlivých produktů a jejich aplikování na vymezené skupiny obyvatel. Práce se snaží o interpretaci důležitosti osobního zajištění lidí a aspiruje k tomu, aby byla brána i jako pomůcka při výběru správného produktu rizikového životního pojištění.
|
|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva v Severomoravském kraji a v Praze v 70. a 80. letech 20. století
Kalníková, Eva ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ekonomiku ČSSR a životní úroveň obyvatel v Československé republice v 70. a 80. letech minulého století lze hodnotit v porovnání s vyspělými zeměmi tehdejšího západního světa jako zaostávající. Ve srovnání však je potřeba brát v potaz rozdílné politické systémy jednotlivých zemí. Bakalářská práce se zabývá analýzou životní úrovně občanů ČSSR ve vybraných krajích a následnou komparací těchto dvou vybraných území. Teoretická část práce obsahuje nejen úvod do problematiky životní úrovně obyvatel, ale také obecný nástin politicko-ekonomické situace v tehdejším Československu. Na základě empirického výzkumu se práce pokouší najít vypovídající data o této problematice. Srovnání výdajů a příjmu domácností, dostupnost zdravotních a sociálních služeb, vybavenost spotřebiči či trávení volného času - to vše je zahrnuto ve výzkumu, který nejdříve analyzuje data v obou regionech, jež jsou následně porovnány v poslední části práce. Zadaná hypotéza, že obyvatelé Severomoravského kraje měli srovnatelnou, ne-li vyšší životní úroveň než v Praze, především díky v té době podporovanému hutnímu průmyslu, byla v rámci některých zkoumaných faktorů zčásti potvrzena. A to zejména z důvodu vyšší celkové průmyslové zaměstnanosti a s tím spojenými vyššími mzdami v tomto odvětví. Lépe na tom byli občané Severomoravského kraje také v rámci vybavenosti domácností. Na druhou stranu měli ovšem Pražané lepší podmínky v dostupnosti zdravotních a sociálních služeb a bohatší možnosti trávení volného času v oblasti kulturního vyžití.
|
|
|
Životní úroveň v Československu v 50. a 60. letech 20. století
Rod, Pavel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá životní úrovní v Československu v 50. a 60. letech 20. století. V první části práce je charakterizován vývoj v Československu v 50. a 60. letech jak už z politického hlediska, tak i v souvislostech jaké měla politika na společnost. V druhé části je popsán vývoj sociální politiky ve sledovaných letech. Třetí část se zabývá otázkou volného času a otázce ovlivňování trávení volného času socialistickou mocí. Ve čtvrté části je věnována pozornost vybraným determinantům životní úrovně a jejich srovnání ve vybraných zemích. Hlavními cíli je analýza životní úrovně a její srovnání s okolními státy a hodnocení role socialistické moci ve vývoji životní úrovně a volného času. Socialistická moc hrála v životní úrovni velkou roli a to jak ve veličinách ovlivňující životní úroveň, tak ve formování volného času. Srovnání životní úrovně není tak zcela jednoznačné. Zatímco v některých veličinách se ukazuje zaostalost Československa za ostatními zeměmi, v některých proměnných si Československo stojí podobně jako západní státy.
|
|
|
Analýza uzavřených smluv životního pojištění
POSPÍŠILOVÁ, Jana
Život každého z nás je ohrožován mnoha riziky, která se snažíme eliminovat, snižovat. Rizika, která nás ohrožují, jsou skrytá a nevybírají si okamžik, kdy udeří a změní náš život. Jedná se o rizika, která ovlivňují buď přímo náš vlastní život, nebo život naši blízkých, respektive životní úroveň našich blízkých. Ve své diplomové práci, se zaměřím na rizika spjatá se vznikem úrazu či civilizační choroby, které nám vždy přináší komplikace, nejčastěji však finanční problémy díky poklesu pracovního příjmu. Těmto rizikům se většina obyvatel snaží předcházet pomocí finančních produktů., nejčastěji sjednáním určitého typu životního pojištění. Problematiku pojištění, pojišťovnictví a životního pojištění vysvětlím pomocí odborné literatury. Jaký typ životního pojištění lidé vyžadují, zda se pojišťují na ta rizika, ze kterých mají obavy a jestli mají vůbec o životní pojištění zájem, ukáže dotazníkové šetření. Na základě mnou stanovených hypotéz prokážu závislost/ nezávislost testovaných hodnot.
|
|
|
KVALITA ŽIVOTA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ NA PRACHATICKU
BEYEROVÁ, Jana
Práce se zabývá kvalitou života pedagogických pracovníků v regionu Prachatice. Cílem bylo zmapovat vnímání kvality života pedagogů mateřských, základních, speciálních a středních škol. Teoretická část se věnuje Světové zdravotnické organizaci, jejíž strategické záměry se týkají zdraví a kvality života v holistickém pojetí. Je vymezen samotný pojem kvalita života a pedagogičtí pracovníci, u kterých je zájem soustředěn na učitele, vychovatele a asistenty pedagoga, profese dotazovaných ve výzkumné části této práce. S tématem a cílovou skupinou souvisí další části práce - únava, stres, deprese, syndrom vyhoření, psychohygiena a smysl života. Na začátku výzkumné části je vytyčen cíl a úkoly práce a stanoveny hypotézy. Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF. Kapitoly výsledků a diskuze jsou věnovány hodnocení kvality života cílové skupiny, větší zájem je soustředěn pouze na pedagogy základních škol, vnímání jejich kvality života a prožívání negativních pocitů. Hodnoty výsledků dotazování jsou porovnávány se státním průměrem běžné populace. Ukázaly normální kvalitu života cílové skupiny ve zjišťovaných oblastech (fyzický stav, prožívání, sociální vztahy), ve vnímání celkové kvality života a spokojenosti se zdravím; v oblasti životního prostředí dosahují kvality života mírně zvýšené oproti výsledkům z výzkumu realizovaného v roce 2006 týmem PhDr. Evy Dragomirecké.
|
|
| |
host ::
RSS.