|
|
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
|
|
|
Přístavy ve starém Egyptě
Šichan, Daniel ; Krejčí, Jaromír (vedoucí práce) ; Bareš, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá přiblížením problematiky přístavních zařízení ve starověkém Egyptě a to jak v údolí Nilu, tak i v přímořské oblasti. Cílem je shromáždit a interpretovat dochovaný písemný, ikonografický a archeologický materiál od Raně dynastické po Pozdní dobu. To znamená, že zpracovány jsou pouze informace egyptské provenience a to v chronologickém sledu. Jednotlivé skupiny pramenů jsou řazeny dle jednotného schématu (písemné-ikonografické-archeologické) dle tradičního členění dějin starověkého Egypta. Poznatky takto získané potom slouží k vytvoření uceleného přehledu vývoje, funkce, významu a organizace přístavišť ve starověkém Egyptě. Jako metoda výzkumu je použit především logický úsudek, zohledňující dosavadní výsledky vědeckého bádání dané problematiky. Hlavním problémem studia staoegyptských přístavišť je především značná torzovitost pramenů, která v podstatě znemožňuje vytvořit kontinuální výklad daného tématu a která spíše řadu otázek klade než zodpovídá. Nejlépe dochovanou skupinou pramenů jsou písemné, poté následují archeologické informace a nejméně jsou přístaviště zastoupena v oblasti ikonografické. Ačkoliv je drtivá většina těchto pramenů z hlediska interpretace poměrně jednoznačná, vyskytují se samozřejmě i případy, jejichž výklad je při nejmenším spekulativní. Zásadní otázkou,...
|
|
|
VODA + MĚSTO MARINA BRUNENSIS
Bartošová, Radmila ; Navrkal, Martin (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh loděnic. Řešené místo se nachází na břehu Brněnské přehrady. Pozemek je svažitý a úzký. Inspirací mi byla středomořská města, jejichž zástavba kopíruje terén. Protože jde o sportovní stavbu byl další inspirací právě sport. Sport je otevřený pro všechny, tak jako navrhovaná budova. Snaží se integrovat do dění všechny, nejen závodníky. Veškeré sportovní pomůcky jsou v první řadě funkční. Můj projekt klade velký důraz na funkčnost, která se ropisuje i do jeho vnější formy. A sport je hlavně zábava. Loděnice nejsou uzavřené ale nabízejí dost volných ploch pro volný čas a zábavu.
|
|
|
Návrh mrakodrapu pro EVOLO Skyscraper Competition 2011
Smékal, Jan ; Rosa, Martin (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Projekt na rozšíření monackého pobřeží sestává z přístavby několika obytných resortů, vlnolamu, komerčních ploch a přístavu ke stávajícímu pobřeží. Největší a nejkomplexnější je Skyscraper resort na uměle vytvořeném poloplovoucím ostrově uprostřed laguny vytvořené mezi pobřežím a plovoucím vlnolamem. Jeho hlavní funkcí je bydlení – to je situováno do několika pater prstence, do bílých ramen vybíhajících z mrakodrapu a do mrakodrapu samotného. V něm se také nachází hotel pro 500 hostů, dále návštěvnické centrum, vyhlídková platforma, technické zázemí, wellness a fit centrum. Resort je přístupný z dvou hlavních příjezdových komunikací – jedné vedoucí z přístavu a drhé z kruhového objezdu u hotelu Fairmont. Doprava se před mrakodrapem rozvádí buď přímo před recepci hotelu, do podzemních garáží pro návštěvníky, do garáží pro obyvatele a do jednotlivých zásobovacích zón. Dalšími funkcemi jsou obchod – komerční plochy situované po perimetru ostrova přístupné z promenád v 1np a 2np. Stejně tak jsou další komerční plochy situované dovnitř ostrova, kde se také nachází veřejné wellness a restaurant zóny a především kulturní multifunkční centrum. To v sobě spojuje funkci kinosálu, otevřeného amfiteátru, divadelního sálu, galerie a je zde také umístěna umělecká škola. Z 1np je také možné vstoupit do návštěvnického centra, především pak do 4 rychlovýtahů vyvážejících návštěvníky do nejvyšších pater mrakodrapu na vyhlídkové plošiny. Pro obyvatele nabízí resort plavecký bazén o „nekonečné“ délce, kapli, relaxační bazény, 2 parky a všechny ostatní funkce, které jsou přístupné i návštěvníkům. Konstrukčně je celý ostrov díky environmentální politice monackého prince koncipovány jako poloplovoucí – je částečně podepírán megapiloty a kesony a částečně plave. O energetickou nenáročnost se starají odsolovací zařízení, kterými je z mořské vody získávána pitná voda, čistička odpadních vod, solární elektrárna a energetické piloty.
|
|
|
Přístavní terminál Brno
Liška, Zdeněk ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem zadání tohoto projektu bylo vytvořit objekt sloužící pro rekreačně sportovní účely na Brněnské přehradě. Navrhovaná budova obsahuje následující části: zázemí pro zaměstnance Dopravního podniku města Brna, přístaviště, informační centrum s prodejem lístků, restauraci a provoz rychlého občerstvení a hygienické zařízení pro návštěvníky. Stavební parcela je vymezena stávajícím parkovištěm, přístupovou komunikací k parkovišti, prodejnou lodních lístků a stávající budovou jachtařského klubu. Organický tvar budovy komponuje s okolním terénem parcely. Budova je z východní strany zcela zasazena do mírně svažitého terénu. Zalomené plochy prosklených fasád na jihozápadní straně reagují na výběžkovitý tvar parcely vůči přehradnímu jezeru. Jednotlivé prvky abstrahují prvky výletní lodi. Objekt je podélného charakteru. Zešikmené dřevěné plochy symbolizují nástupní molo lodi,tedy na střechu. Po té se mohou lidé volně procházet, či kochat se pohledem na přehradu a její okolí. Na nástupní šikmině ze severní strany je velký průhled do venkovního posezení restaurace. V zimě tyto plochy mohou sloužit dětem jako bobová dráha. Na pochozí střechu navazuje chodník z ulice Přístavní. Jednotlivé vstupy do budovy jsou situovány na západ. Zásobování restaurace bude zajištěno dodávkou přijíždějící po komunikaci ul. Přístavní. Budova je členěna na 2 funkční celky – restaurace a přístavní terminál. Vnitřní prostor vychází z koncepce Planu Libre. Odbytový prostor restaurace plynule přechází do čekárny cestujících. Uprostřed tohoto otevřeného prostoru je umístěno schodiště, které spojuje první nadzemní podlaží s druhým nadzemním podlažím a zároveň je zde schodiště, které vede do suterénu. Imobilní či méně zdatní lidé se do jednotlivých podlaží dostanou výtahem,které je rovněž umístěno v tomto centrálním prostoru. Z druhého nadzemního podlaží je možnost jít na pochozí střechu.
|
|
| |
|
|
The position of the Port of Hamburg in the Czech foreign trade
Smiková, Denisa ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je definovat postavení přístavu Hamburk v českém zahraničním obchodě. První část práce popisuje komoditní a teritoriální strukturu zahraničního obchodu České republiky, druhá část je zaměřena na dopravu, její druhy no zejména na námořní přepravu. Tady jsou popsány typy plavidel, realizace přepravy, subjekty působící na námořním trhu, pravidla upravující vztahy mezi subjekty a používané dokumenty jako konosament a Charter Party. Jsou tam uvedeny důležité mezinárodní organizace působící na tomto trhu a popsána funkce přístavu v mezinárodním obchodě. Třetí část je zaměřena na konkrétní přístav Hamburk, kde jsou uvedeny informace o jeho zprávě, terminálech a důležité ukazatele za rok 2011. Nakonec jsou zmíněny vzájemné vztahy České republiky a hamburského přístavu, konkrétně Versailleská dohoda a zastoupení přístavu v Praze.
|
|
|
Nové trendy v mezinárodní kontejnerové přepravě
Havlíček, Václav ; Machková, Hana (vedoucí práce) ; Švábková, Eva (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První zkoumá vývojové trendy v mezinárodní kontejnerové přepravy od svého zrodu v 60. letech 20. století do současnosti, proces její standardizace a typologii jednotlivých typů kontejnerů. Druhá část charakterizuje různé druhy smluvního zajištění mezinárodních přeprav a poukazuje na odlišnosti v postavení jednotlivých subjektů dle typů zvolených smluv. Ve třetí kapitola podrobněji rozebírá jednotlivé přepravní obory, na které v předposlední kapitole navazuje detailnější analýza hlavního přepravního oboru -- námořní kontejnerové přepravy. V poslední, páté kapitole je provedeno srovnání nejvýznamnějších evropských kontejnerových terminálů na základě čtyřech autorem zvolených zvolených hledisek.
|
|
|
Námořní kontejnerová přeprava z EU do USA
Machura, Petr ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Švec, Václav (oponent)
Práce charakterizuje a analyzuje námořní přepravu z EU do USA. Zejména rozebírá námořní politiky EU a USA a jejich prioritní oblasti. Charakterizuje přístav Bremerhaven a činnosti probíhající před nakládkou kontejneru na loď. Zmíněny jsou i dvě největší rejdařské společnosti - Maersk Line a MSC - které půsbí na relaci EU - USA. Aplikační část se zaměřuje na vývoz kontejnerů z Německa do USA.
|
|
|
Námořní přeprava mezi Evropskou unií a Spojenými státy mexickými
Kolář, Petr ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Tichý, Pavel (oponent)
Práce charakterizuje a analyzuje námořní přepravu mezi Evropskou unií a Mexikem. Důraz je kladen na liniovou námořní přepravu kontejnerů na trase mezi přístavy Progreso a Rotterdam s návaznou vnitrozemskou přepravou do České republiky. Stručně jsou také popsány mezinárodní instituce v oblasti námořní přepravy. Dále je charakterizována společnost A. P. Moller Maersk a její organizační složky. Aplikační část se zaměřuje na dovoz nákladu z přístavu Progreso do České republiky.
|
host ::
RSS.