|
|
Komentovaný překlad: Lukas oder: Unser Weg zum CI, Kessler, A., Schulz- Kirchner Verlang GmbH, Indstein 2000
Petrdlíková, Jana ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Maroszová, Jana (oponent)
Cílem této práce je přeložit část knihy Lukas, oder unser Weg zum CI z německého originálu do češtiny, provést překladatelskou analýzu a vytvořit komentář k překladu. Práce se skládá ze dvou hlavních částí: vlastního překladu a komentáře k překladu. Druhá část práce se dále dělí na překladatelskou analýzu, provedenou podle modelu Christiane Nordové a nástin překladatelských problémů a posunů.
|
|
|
Novorozenecký screening sluchu v České republice
Hašková, Olga ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Novorozenecký screening sluchu v České republice Abstrakt Cílem této diplomové práce je shrnout důležité a aktuální informace o screeningu sluchu novorozenců a o jeho příbuzných tématech. Teoretická část této práce obsahuje dosavadní poznatky k dané problematice, definici pojmů potřebných k ucelenému zasazení problematiky do kontextu, dokládá současný stav poznání dané problematiky v České republice s porovnáním situace v některých evropských a světových zemích a odhaluje některá další bezprostředně a neoddělitelně navazující témata. Praktická část vychází z poznatků části teoretické. Zaměřuje se na zjištění úrovně informovanosti těhotných žen o screeningu sluchu, šetřené formou dotazníku. Analyzuje, vyhodnocuje a diskutuje výsledky a jejich možné návrhy pro praxi. Úkolem praktické části bylo nejen zjišťovaní výzkumných dat, ale vhodnou formou informovat nastávající matky o možnostech a významnosti screeningu sluchu novorozenců, neboť toto téma je velmi aktuální i pro laickou veřejnost. Klíčová slova: časná diagnostika novorozenecký screening sluchu otoakustické emise raná péče rehabilitace sluchového postižení sluchové postižení
|
|
|
Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení
Efflerová, Adéla ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce na téma Faktory ovlivňující tlumočnický výkon ve vzdělávacím zařízení se zabývá základními vlivy, které ovlivňují tlumočníka během tlumočení výuky v prostředí základních, středních a vysokých škol, ať už se jedná o školy pro sluchově postižené či o běžné školy, ve kterých jsou neslyšící studenti integrováni. V teoretické části práce se seznámíme s charakteristikou tlumočení ve vzdělávání, základními milníky ve vývoji tohoto typu tlumočení v České republice od 90. let do současnosti. Hlavní část práce se zabývá jednotlivými faktory, které ovlivňují kvalitu simultánního tlumočení obecně. Z těchto faktorů jsou dále vybrány ty, které jsou specifické pro tlumočení znakového jazyka v oblasti školství a vzdělávání. Pro utvoření rámcové představy o tom, jaká je aktuální situace tlumočníků ve vzdělávání, poskytlo rozhovor 5 tlumočníků ze středních a vysokých škol, na nichž probíhá tlumočení pro neslyšící studenty. V praktické části práce najdeme vyhodnocení dotazníkového šetření mezi 19 tlumočníky českého znakového jazyka působícími v současné době v oblasti vzdělávání v ČR. Tento výzkum má za cíl ověřit, zda vybrané faktory mají předpokládaný vliv na tlumočníky znakového jazyka ve vzdělávání během tlumočnického procesu a případně v jakém rozsahu. Klíčová slova: neslyšící, tlumočení pro...
|
|
|
Kvalita každodenního života sluchově postižených
Hradilová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou kvality každodenního života sluchově postižených osob. Část textu se zabývá definicí a problematikou pojmu kvalita života, a je poukázáno na běžné (současné) problémy, týkající se života osob se sluchovým postižením. Práce upozorňuje na problematiku vzdělávání, pracovního uplatnění, identity a osobní realizace jedince se sluchovým postižením v kontextu současného náhledu na kvalitu života. V textu je věnována pozornost heterogenitě sluchově postižené populace s důrazem na odlišné postavení sluchově postižených (vztahující se k jimi užívanému komunikačnímu kódu) v majoritní společnosti. Cílem práce je přiblížení současné kvality života sluchově postižených s důrazem na aktuální problematické oblasti, které je třeba dále zlepšovat. Praktická část práce obsahuje rozbor a vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na specifické oblasti kvality života osob se sluchovým postižením - kvalifikaci, zaměstnanost, pracovní uplatnění a komunikaci. Závěrečná část praktické části zahrnuje komentáře k výsledkům výzkumného šetření. Klíčová slova: Kvalita života Sluchové postižení Komunikační kódy Minorita 2
|
|
|
Role neslyšícího asistenta na základních školách pro žáky se sluchovým postižením
Przeczková, Tereza ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývala neslyšícími asistenty, kteří působí na základní škole pro žáky se sluchovým postižením. Cílem bylo zjistit, jaký je jejich celkový význam, přínos pro žáky se sluchovým postižením. První kapitoly obsahují uvedení do problematiky sluchového postižení, kulturní a jazykové menšiny Neslyšících, vývoje a vzdělávání žáků se sluchovým postižením se zaměřením na osobnost neslyšícího asistenta a jeho přínosu ve vzdělávacím procesu. Další část bakalářské práce pojednává o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit a popsat vliv neslyšících asistentů na jedné základní škole pro žáky se sluchovým postižením přímo ve vyučovacím procesu. Výzkumné šetření probíhalo formou pozorování ve třídách, kde působil primárně slyšící pedagog spolu s neslyšícím asistentem. Jak vyplývá z výsledků šetření, přítomnost neslyšícího asistenta na základní škole pro žáky se sluchovým postižením má velký význam pro vývoj a vzdělávání žáků se sluchovým postižením v mnoha ohledech.
|
|
|
Rozdíl v charakteru chápání a prožívání emocí u sluchově postižených uživatelů znakového jazyka a u osob intaktních.
HEIDINGEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem chápání a prožívání emocí u sluchově postižených uživatelů znakového jazyka. Popisuje podobnosti a rozdíly v porozumění emocím a v emočním prožívání cílové skupiny a intaktní populace a v rámci teoretické i praktické části se snaží zmapovat příčiny vzniku případných rozdílů. Teoretická část shrnuje nejdůležitější vlivy na vývoj osobnosti sluchově postiženého uživatele znakového jazyka a na jeho emoční prožívání, mezi nimi například charakter rodinného prostředí, druh osvojeného komunikačního systému, specifické vzdělávací strategie a různé pohledy a postoje intaktní populace vůči sluchově postiženým. Empirická část zahrnuje dva rozhovory s odborníky na problematiku sluchového postižení a výsledky Testu barevně sémantického diferenciálu, doplněného o výrazy jednotlivých emocí a pojmy související s tématem práce. Popsány jsou rozdíly v hodnocení podnětových slov, jednotlivé asociace atd. Výstupy z rozhovorů se pohybují na rovině deskripce jednotlivých podobností i rozdílů u cílové a kontrolní skupiny, případně jejich explanace. Výsledky testu poukazují na určité odlišnosti v diferenciaci intenzity emocí, v hodnotové hierarchii podnětových slov a v počtu neshod mezi vědomým a nevědomým hodnocením podnětů. Vzhledem k omezenému výzkumnému vzorku a použitým metodám nelze výsledky této práce zobecňovat. Závěry této práce však mohou být námětem pro další studie.
|
|
|
Přístup učitelů k dítěti se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole
SLÁDKOVÁ, Michaela
Tématem mé bakalářské práce je popis přístupů učitelů k dětem se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole. Teoretická část se zabývá klasifikací sluchových vad a jejich diagnostikou. Dále pak procesem edukace, socializace a terapeutickými přístupy v jednotlivých mateřských školách. Praktická část se věnuje srovnání pedagogických metod práce s dítětem se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole. Realizované rozhovory s učiteli z obou typů škol analyzují jejich postoje, názory a zkušenosti při výchově a vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Cílem je nejen porovnat činnosti pedagogů, ale také popsat a přiblížit dva typy institucí, které poskytují edukaci dětem se sluchovým postižením.
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice
TESAŘ, Petr
Téma bakalářské práce je nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje jednotlivé disability (mentální, sluchovou a zrakovou) a s nimi související termíny. Dalšími tématy teoretické části jsou pohybová volnočasová aktivita, řízená pohybová aktivita a samotná charakteristika regionu Strakonice. Druhá - praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumným šetřením v regionu Strakonice. Pro výzkum bylo použito anketní šetření, které mělo za úkol zmapovat nabídku volnočasových pohybových aktivit v regionu Strakonice umožňující zapojení i dětí s disabilitou mentální, sluchovou a zrakovou ve věku 8 - 15 let. Dále se praktická část práce zabývá názorem intaktních děti na integraci disabilních dětí do jimi navštěvovaných pohybových aktivit a chutí dětí s disabilitou navštěvovat volnočasové pohybové aktivity společně s intaktními dětmi. Vzhledem k vzájemnému propojení se výzkumu za použití anketního šetření zúčastnilo celkem 17 ředitelů škol a sportovišť, 24 učitelů, 33 intaktních dětí, 27 dětí s disabilitou a 13 rodičů dětí s disabilitou. Z výsledků zkoumání vyplynulo, že v místech prováděného výzkumu je nabízeno 132 pohybových aktivit pro děti s disabilitou ve věku 8 - 15 let. Intaktní děti jsou ze 72 % nakloněny integraci dětí s disabilitou do jimi navštěvovaných pohybových aktivit. Děti s disabilitou uvedly v 96 %, že se rády zapojí do pohybových aktivit s intaktními dětmi.
|
|
|
Gender na školách pro sluchově postižení
Pánková, Tereza ; Ptáčková, Klára (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce se zabývá projevy genderu a genderovými stereotypy na školách pro žáky/kyně se sluchovým postižením a to v oblasti vztahů a komunikace mezi vyučujícími a studujícími a mezi studujícími navzájem. Teoretická část je rozdělaná na dvě poloviny, kdy první polovina teoretické části práce se věnuje vymezení základních pojmů souvisejících s generovou problematikou, tzn. pojmů gender, genderové stereotypy, genderové role apod. Dále se zbývá problematikou genderu na škole. Druhá polovina se věnuje člověku se sluchovým postižením, jeho vývojem a vlivem sluchového postižení na osobnost člověka. Také se věnuje základnímu vzdělávání osob se sluchovým postižením. Tyto dvě části propojuje kapitola, která se věnuje genderu, postižení a vzdělávání. Praktická část se zabývá konkrétními oblastmi týkající se vztahů a komunikace mezi vyučujícími a studujícími a mezi studujícími navzájem. Ke zkoumání projevujících se genderových stereotypů v této oblasti práce využívá kvalitativního analýzu dat, získanou formou pozorování výuky na škole pro žáky/žákyně se sluchovým postižením a strukturovaných rozhovorů s vyučujícími.
|
|
| |
host ::
RSS.