|
|
Využití hodnoticích škál u paliativních pacientů
SLÁDKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hodnoticími škálami využívaných u paliativních pacientů. Paliativní péče je rychle se rozvíjejícím oborem. K zajištění individualizované kvalitní péče o paliativní pacienty je důležité, aby sestra uměla pracovat dle nejnovějších ošetřovatelských postupů, které mimo jiné obsahují i práci s hodnoticími nástroji. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda sestry využívají specifických hodnoticích škál u paliativních pacientům a jakým způsobem tyto hodnoticí škály sestře pomáhají v péči o paliativního pacienta. Teoretická část této práce pomáhá čtenáři získat základní náhled na problematiku hodnoticích škál v paliativní péči. Nejprve je popisována historie a dělení paliativní péče. Dále je nastíněno, jak paliativní péče funguje v České republice, jaké role sestra v paliativní péči zastává a jaké potřeby mají pacienti v paliativní péči. V druhé kapitole jsou probírané nástroje pro hodnocení potřeb paliativních pacientů. Empirická část této práce byla realizovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Zpracování proběhlo polostrukturovaným rozhovorem s 10 sestrami z vybraných hospicových zařízeních. Nejprve byly zjištěny identifikační údaje sester. Samotný rozhovor sčítal 14 otevřených otázek sestavených, tak aby byly zodpovězeny výzkumné otázky. Data získaná rozhovorem byla následně zpracována pomocí techniky otevřeného kódování metodou "tužka a papír" a rozdělena do 4 logických kategorií dále členěné do podkategorií. Byl zjištěn rozdíl mezi sestrami z mobilní hospicové péče a lůžkových hospiců z hlediska druhu využívaných hodnoticích nástrojů. Sestrám hodnoticí škály slouží jako ukazatel péče a rychlý přehled problémů paliativního pacienta. Dále informace získané hodnoticími nástroji konzultují s lékaři, kteří díky těmto informacím mohou upravovat plán léčby pacienta.
|
|
|
Role asistenta pedagoga v inkluzivním vzdělávání z pohledu učitele na základní škole
Sládková, Michaela ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tématem diplomové práce je role asistenta pedagoga v inkluzívním vzdělávání z pohledu učitele na základní škole. Jejím cílem je zjistit, jak pedagogové vnímají pozici asistenta pedagoga při edukaci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část se zabývá základním a inkluzivním vzděláváním včetně příslušné legislativy, podpůrnými opatřeními, vymezením pozice asistenta pedagoga, jeho kompetencemi, náplní práce a možnostmi spolupráce s třídním učitelem. Empirická část analyzuje rozhovory s třídními učiteli, kteří vyučují žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a díky tomu kooperují s asistenty pedagoga. Vše je navíc doplněno o poznatky z pozorování činnosti asistenta pedagoga v dané třídě. V závěru práce jsou zodpovězeny výzkumné otázky a vymezena jistá doporučení. Z výzkumu vyplývá, že asistent pedagoga je ve třídě nezbytnou podporou především u žáků s mentálním postižením.
|
|
|
Přístup učitelů k dítěti se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole
SLÁDKOVÁ, Michaela
Tématem mé bakalářské práce je popis přístupů učitelů k dětem se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole. Teoretická část se zabývá klasifikací sluchových vad a jejich diagnostikou. Dále pak procesem edukace, socializace a terapeutickými přístupy v jednotlivých mateřských školách. Praktická část se věnuje srovnání pedagogických metod práce s dítětem se sluchovým postižením v běžné a speciální mateřské škole. Realizované rozhovory s učiteli z obou typů škol analyzují jejich postoje, názory a zkušenosti při výchově a vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Cílem je nejen porovnat činnosti pedagogů, ale také popsat a přiblížit dva typy institucí, které poskytují edukaci dětem se sluchovým postižením.
|
|
|
Proměny učebního textu v čase
Sládková, Michaela ; Daněk, Jan (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Téma diplomové práce je Proměny učebního textu v čase. Cílem práce je identifikovat proměny v učebnicích češtiny pro cizince vydaných po roce 1945. V teoretické části je nastíněna historie výuky češtiny jako cizího jazyka a je zde vymezeno, na jakých učebních textech bude proveden výzkum. Jsou v ní také stanovena kritéria, podle kterých budou hodnoceny jednotlivé učebnice. Ve výzkumné části je objasněn systém hodnocení učebnic češtiny jako cizího jazyka. Dále následuje přehled produkce učebnic stanovených kritérií. Učebnice jsou seřazeny podle roku vydání a rozděleny do jednotlivých období (40. léta, 50. léta…). Ke každému období je ještě připojena jeho charakteristika. V poslední kapitole výzkumné části jsou identifikované vývojové linie podle dříve stanovených kritérií a jejich interpretace.
|
host ::
RSS.