|
Legendy o svatém Prokopovi
VOSÁTKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá vybranými legendami o svatém Prokopovi. Na počátku práce je popsán život svatého Prokopa a je představen žánr legendy. Mezi úvodní kapitoly je dále zařazena kapitola o Sázavském klášteře, který světec založil, a poslední kapitola této teoretické části se věnuje výtvarnému zpracování prokopské legendy v Liber depictus. Po těchto úvodních kapitolách v diplomové práci následuje komparace a analýza prokopských legend od středověku do současnosti. Východiskem je pět základních textů, kterými jsou Vita minor, Legenda aurea, dílo italského dominikána Jakuba de Voragine, jež je napsána kolem roku 1260, dále staročeské veršované zpracování prokopské legendy z doby Karlovy, prokopská legenda Jaroslava Vrchlického ze století devatenáctého a poslední komparovaným textem je pověst O svatém Prokopovi s legendistickými prvky publikovaná M. Drahovzalem, jež je součástí lidové kultury. Tato komparace je doplněna o kapitolu s názvem Světec v době baroka. Každému analyzovanému zpracování předchází úvodní část, ve které je buď představena doba, v níž legenda vznikla, nebo obsahuje stručnou charakteristiku autora, jenž legendu zpracoval.
|
|
Barokní Lysá nad Labem a její využití ve výchovně vzdělávacím projektu na druhém stupni základní školy.
Šenkýřová, Martina ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Klíčová slova: Regionální dějiny, projektová výuka, baroko a barokní kultura Anotace: Práce se zabývá barokním obdobím regionálních dějin města Lysá nad Labem a jeho využitím ve výchovně vzdělávacím projektu na druhém stupni základní školy. V první části diplomové práce jsem se věnovala stručnému přehledu a zhodnocení regionální literatury Lysé nad Labem a pedagogické literatury využitelné pro projektovou výuku. Dále jsem charakterizovala dobu baroka v českých zemích - konkrétně způsob, jak se promítala v umění, víře a myšlení člověka a v utváření krajiny. Popsala jsem historii města Lysé nad Labem s důrazem na její barokní etapu a významný rod Šporků. Pro ucelenost teoretické části práce a upotřebení v projektové výuce, jsem také popsala všechny barokní památky města a jeho nejbližšího okolí. Zabývala jsem se významem regionálních dějin a projektové výuky. V praktické části diplomové práce se snažím pomocí realizovaného projektu prokázat vhodnost využití projektové výuky pro začlenění regionálních dějin do výuky dějepisu a dalších předmětů na Základní škole v Lysé nad Labem. Při přípravě projektu jsem vycházela z nejvýznamnější a nejdůležitější etapy historického vývoje města - doby baroka. Nejdříve jsem naplánovala koncepci projektu, jeho fáze, mezipředmětovou propojenost, rozdělení žáků do skupin a...
|
|
Te Deum v české hudbě 18. století, edice vybraných skladeb, analýza
KUBA, Petr
Následující práce si klade za cíl sledovat funkce, které zastávalo zhudebnění textu Te Deum laudamus v průběhu dějin hudby, zhruba od 15. století. Předmětem jsou pak příležitosti, ke kterým skládali Te Deum významní skladatelé své doby. Zvláště přihlíží k české hudbě 18. století, která se v historickém bádání zatím jeví jako méně objasněná. S tím souvisí také edice vybraných skladeb dvou významných českých skladatelů, působících v době pozdního baroka a klasicismu, Jana Zacha a Vojtěcha Jírovce. Edice převádí rukopisy do dnešních klíčů a zapisuje je do partitury. Dále zkoumá formu a styl, v jakém jsou díla psána.
|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
| |
|
Žánrová malba 17. a počátku 18. století v Čechách
Rousová, Andrea ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Tema pn'ice "Zanrova malba 17. a pocatku 18. stoleti v Cechach" bylo zvoleno pfedevsim z toho duvodu, ze se doposud nikdo z badatelu teto problematice nevenoval. Prace tedy poprve mapuje situaci na umelecke scene, a to z nekolika lihlu pohledu, pficemz stezejni je poznani 0 zanrovych dflech umelcu pracujicich v Cechach obdobi raneho, a pfedevsim vrcholneho baroka. Pfedtim ale bylo tfeba definovat zanrovou malbu jako takovou, nebot' od jejiho vymezeni se pote odvijel vyber del, ktera v praci oznacuji za zanrova. Stirn souvisi take blizsi pfedstaveni problematiky ikonografie a ikonologie zanrove malby a to i z hlediska vyvoje interpretace pfednich specialistu na tuto diskutovanou oblast. Pozornost je venovana take zminkam 0 zanrove malbe v komentarich historiografU, maliru, teoretiku umeni a dalSich autoru od doby antiky po zaver 17. stoleti, nebot' z nich krome jineho vyplyva, ze tato kategorie nestala v popfedi jejich zajmu a staveli se k ni temer vyhradne kriticky. Na pfikladu sberatelstvi doby 17. a 18. stoleti je vsak prezentovan opacny pfistup, nebot' pocetne zastoupeni zanrove malby ve sbirkach at' uz aristokratickych, mest'anskych Ci klasternich poukazuje na jeji nesmirnou oblibu. Umelecke kolekce slouzily take jako zdroje inspirace pro mnohe z malifu pusobicich v Cechach, nebot' v nich byli pocetne...
|
|
Technologie a techniky závěsného obrazu v období baroka jako inspirační zdroj pro vizuální interpretaci.
BUČKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se bude zabývat malířskou, technologickou výstavbou závěsného obrazu v období baroka a bude inspiračním zdrojem pro vizuální interpretaci. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá technologiemi barokní malby na závěsném obrazu a malířskými technikami té doby. Klíčovou postavou bude studium díla Karla Škréty. Nedílnou součástí budou teoretické a technologické poznatky předních restaurátorů. Na základě jejich poznání bude aplikován technologický postup ve vlastní tvorbě, která je součástí praktické části.
|
|
Panovník na sakrálním obraze doby protireformace a baroka. Ikonologická studie k pobělohorskému malířství v Praze
Vácha, Štěpán ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Na počátku této práce stálo okouzlení tématem barokní Habsburkové a jejich reprezentace ve výtvarném umění, se kterým jsem se seznámil při svém prvním pobytu ve Vídni v roce 2002 v rámci studijního programu Sokrates-Erasmus. Pominu-li obecně přitažlivý fenomén rudolfínského umění, který je u nás již po několik desetiletí předmětem systematického studia 1 i ojedinělé ikonografické studie k habsburské problematice,2 pak je třeba konstatovat, že "politické" umění v Čechách 17. a 18. století je dosud jen málo probádaným polem.3 Analyzovat důvody tohoto stavu by přesahovalo rámec předmluvy; postačí uvést, že jde v prvé řadě o důsledek dlouhodobého negativního hodnocení úlohy Habsburků v českých dějinách. Při hledání vnitřní souvislosti a intepretačního klíče se historik umění navíc potýká s problémem, že v pobělohorské době Habsburkové trvale sídlili ve Vídni, a tak o dvorském umění či uměleckém programu soustavně rozvíjeném panovníkem nemůže být v Čechách řeč. Za vznikem výtvarných děl tématicky a ideově svázaných s touto panovnickou dynastií stáli nejčastěji domácí šlechtici, měšťané, preláti a různé korporace. Je pak vůbec možné - vzhledem k tak různorodému původu artefaktů - uceleně pojednat o reprezentaci Habsburků ve výtvarném umění u nás, nemá-li jít o pouhý soupis dochovaného ikonografického materiálu?...
|
|
Panovník na sakrálním obraze doby protireformace a baroka. Ikonologická studie k pobělohorskému malířství v Praze
Vácha, Štěpán ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Na počátku této práce stálo okouzlení tématem barokní Habsburkové a jejich reprezentace ve výtvarném umění, se kterým jsem se seznámil při svém prvním pobytu ve Vídni v roce 2002 v rámci studijního programu Sokrates-Erasmus. Pominu-li obecně přitažlivý fenomén rudolfínského umění, který je u nás již po několik desetiletí předmětem systematického studia 1 i ojedinělé ikonografické studie k habsburské problematice,2 pak je třeba konstatovat, že "politické" umění v Čechách 17. a 18. století je dosud jen málo probádaným polem.3 Analyzovat důvody tohoto stavu by přesahovalo rámec předmluvy; postačí uvést, že jde v prvé řadě o důsledek dlouhodobého negativního hodnocení úlohy Habsburků v českých dějinách. Při hledání vnitřní souvislosti a intepretačního klíče se historik umění navíc potýká s problémem, že v pobělohorské době Habsburkové trvale sídlili ve Vídni, a tak o dvorském umění či uměleckém programu soustavně rozvíjeném panovníkem nemůže být v Čechách řeč. Za vznikem výtvarných děl tématicky a ideově svázaných s touto panovnickou dynastií stáli nejčastěji domácí šlechtici, měšťané, preláti a různé korporace. Je pak vůbec možné - vzhledem k tak různorodému původu artefaktů - uceleně pojednat o reprezentaci Habsburků ve výtvarném umění u nás, nemá-li jít o pouhý soupis dochovaného ikonografického materiálu?...
|
|
Astarto versus Atalanta. Heinrich Rademin, "Director Comicus" (1674-1731), v kontextu italskoněmecké divadelní dramaturgie počátku 18. století
Bohadlová, Kateřina ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Scherl, Adolf (oponent) ; Flemrová, Alice (oponent)
Práce kriticky nahlíží do benátského hudebního a německého dvorského a kočovného lidového divadla na počátku 18. století. Shrnuje dosud známá fakta včetně nejnovějších studií z oblasti benátské libretistiky a její vliv na činoherní divadlo a operu v habsburské monarchii. Na příkladě reprezentativních básníků - Apostola Zena a Pietra Pariatiho - dokumentuje zrod profesionálního libretisty vrcholného baroka včetně úspěšné kariéry na císařském dvoře ve Vídni. Jejich společné dílo Astarto z roku 1708 představuje klasickou operu seria. Zatímco v německy mluvících zemích s centrem ve Vídni převládá v aristokratických kruzích italská opera, kočovné lidové divadlo je ve znamení hauptakcí, které se vlivem ostatních žánrů transformují v komickou burlesku. Spojovacím článkem těchto světů je všestranný divadelník Heinrich Rademin (1674-1731). Jako principál Hochdeutscher Komödianten procestoval střední Evropu, s J. A. Stranitzkym založil Divadlo U Korutanské brány ve Vídni a byl jeho členem, s A. J. Geißlerem získal exkluzivní koncesi hrát v Praze a Kuksu, vymyslel nový žánr operní parodie, během krátké doby se zasadil o výrazný posun divadelní dramaturgie a napsal zásadní sbírku Wiener Haupt- und Staatsaktionen (1724-5), v níž stvořil typizovanou komickou postavu Hanswursta, integrovanou do německého...
|
host ::
