|
|
Dramatické dílo Jana Amose Komenského
Klosová, Markéta ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Scherl, Adolf (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Markéta Klosová Dramatické dilo Jana Amose Komenského (abstrakt disert. práce) Předložená práce rozcbírú 1O dramatických prací Komenského v kontextu s historickými poměry a spolu s praxí středoevropského (zvlúštč školského) divadla 16. a 17. století. Ncjprve se disertace zabývá hrami na lešenském gymnáziu. jcjich2 zavedení došlo v r. 1635. První doložená představení (od r. 1639) se zde konala prúvě v době Komenského rektorátu. Dramata. která se v Lcšnč v 17. století hrála. byla zcela v souladu s dobovými trendy. Jejich autoři čerpali inspiraci z protcstantskí,ch her (psaných zvl. německy a latinsky). ale nevyhýbali se ani látkám typickým pro jezuitské dramatiky. V Lcšnč se hrály i Komenského hry Diogenes Cynicus redivivus (hráno 1640, vyšlo 1658) a Abrahamu.\· patriarcha (!mino 1641. vyšlo 1661/1662). c":ást badatelů na Diogenovi vyzdvihuje vtipné zpracování a volbu nezvyklého antického tématu. Druzí se zamýšlejí nad tím, proč si autor vybral prúvč tohoto lllosofa: kynismu je vlastní absolutní neuznání společenské konvence včctnč sklonu k vcřcjnč provozované promiskuitč. Komenský však spatřoval v kynismu do jisté míry dCislcdné naplnční po7.adavkú stoické morálky a filosofie a viděl Diogena jako velkého myslitele vnitřní svobody. ;\utorka dokládá, že podíl na Komenského výbčru látky měla i síla l!·adicc:...
|
|
|
Dramatické dílo Jana Amose Komenského
Klosová, Markéta ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Scherl, Adolf (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Markéta Klosová Dramatické dilo Jana Amose Komenského (abstrakt disert. práce) Předložená práce rozcbírú 1O dramatických prací Komenského v kontextu s historickými poměry a spolu s praxí středoevropského (zvlúštč školského) divadla 16. a 17. století. Ncjprve se disertace zabývá hrami na lešenském gymnáziu. jcjich2 zavedení došlo v r. 1635. První doložená představení (od r. 1639) se zde konala prúvě v době Komenského rektorátu. Dramata. která se v Lcšnč v 17. století hrála. byla zcela v souladu s dobovými trendy. Jejich autoři čerpali inspiraci z protcstantskí,ch her (psaných zvl. německy a latinsky). ale nevyhýbali se ani látkám typickým pro jezuitské dramatiky. V Lcšnč se hrály i Komenského hry Diogenes Cynicus redivivus (hráno 1640, vyšlo 1658) a Abrahamu.\· patriarcha (!mino 1641. vyšlo 1661/1662). c":ást badatelů na Diogenovi vyzdvihuje vtipné zpracování a volbu nezvyklého antického tématu. Druzí se zamýšlejí nad tím, proč si autor vybral prúvč tohoto lllosofa: kynismu je vlastní absolutní neuznání společenské konvence včctnč sklonu k vcřcjnč provozované promiskuitč. Komenský však spatřoval v kynismu do jisté míry dCislcdné naplnční po7.adavkú stoické morálky a filosofie a viděl Diogena jako velkého myslitele vnitřní svobody. ;\utorka dokládá, že podíl na Komenského výbčru látky měla i síla l!·adicc:...
|
|
|
Jezuitské školské drama v Praze v 1. polovině 18. století
Jacková, Magdaléna ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Svatoš, Martin (oponent) ; Scherl, Adolf (oponent)
Pod pojmem skolske divadlo rozumime takove divadelni akce provozovane studenty nebo zaky, ktere maji sve pevne misto v pnlbehu skolniho roku alnebo je jednim z jejich hlavnich ucelu predvest, jakych do sahli studenti pokroku, predevsim co se tyee vystupovani na verejnosti a ovladani latiny. Skolske divadla predstavuje sice nejmene efektni, ale zaroven nejpoeetnejsi tvar jezuitskeho divadla. Zaroven je jeho nejmene znamou cast!, protoze skolske hry se temer zadne nedochovaly. o to cennejsi je 66 kompletnich textu her z praiskych koleji, diky nimz si muzeme udelat alespon pribliznou predstavu 0 tom, jak vypadaly hry provozovane v 1. pol. 18. stol. na praiskych gymnaziich. Nejjednodussi formu skolskeho divadla predstavovaly tzv. cvieeni (exercitationes) a deklamace (declamationes), poloverejne produkce predvadene pred velmi omezenym okruhem publika, obvykle pred studenty jedne tridy, ktere ani nemusely nutne mit dramatickou formu. Pravidelnou prilezitost k nastudovani skolskych her poskytovala zejmena dye obdobi: masopust a konec skolniho roku. 0 provozovani masopustnich her na praiskych jezuitskych gymnaziich v prvni polovine 18. stoleti marne jen velmi skromne dUkazy. Naprosta vetSina dochovanych her zrejme spada do kategorie her uvedenych na konci skolniho roku. Zatimco puvodne byvalo zvykem nastudovat v...
|
|
|
Astarto versus Atalanta. Heinrich Rademin, "Director Comicus" (1674-1731), v kontextu italskoněmecké divadelní dramaturgie počátku 18. století
Bohadlová, Kateřina ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Scherl, Adolf (oponent) ; Flemrová, Alice (oponent)
Práce kriticky nahlíží do benátského hudebního a německého dvorského a kočovného lidového divadla na počátku 18. století. Shrnuje dosud známá fakta včetně nejnovějších studií z oblasti benátské libretistiky a její vliv na činoherní divadlo a operu v habsburské monarchii. Na příkladě reprezentativních básníků - Apostola Zena a Pietra Pariatiho - dokumentuje zrod profesionálního libretisty vrcholného baroka včetně úspěšné kariéry na císařském dvoře ve Vídni. Jejich společné dílo Astarto z roku 1708 představuje klasickou operu seria. Zatímco v německy mluvících zemích s centrem ve Vídni převládá v aristokratických kruzích italská opera, kočovné lidové divadlo je ve znamení hauptakcí, které se vlivem ostatních žánrů transformují v komickou burlesku. Spojovacím článkem těchto světů je všestranný divadelník Heinrich Rademin (1674-1731). Jako principál Hochdeutscher Komödianten procestoval střední Evropu, s J. A. Stranitzkym založil Divadlo U Korutanské brány ve Vídni a byl jeho členem, s A. J. Geißlerem získal exkluzivní koncesi hrát v Praze a Kuksu, vymyslel nový žánr operní parodie, během krátké doby se zasadil o výrazný posun divadelní dramaturgie a napsal zásadní sbírku Wiener Haupt- und Staatsaktionen (1724-5), v níž stvořil typizovanou komickou postavu Hanswursta, integrovanou do německého...
|
host ::
RSS.