|
|
Underground jako politický fenomén
Denčevová, Ivana ; Junek, Marek (vedoucí práce) ; Horák, Vladimír Jaromír (oponent)
Český underground měl některé rysy charakteristické pro život v podzemí ve všech státech. Výjimečným a ojedinělým jevem se stal na území komunistického Československa, kdy se přes svou typickou apolitičnost stal impulsem pro vznik opozičního uskupení Charta 77. Tím se stal politickým fenoménem, který byl nedílnou součástí opozičních politických aktivit až do listopadu 1989. Ve své práci jsem se zaměřila na přelomové období zhruba pěti let, kdy underground prošel tímto zásadním vývojem. Využívala jsem vzpomínky pamětníků, archivní zdroje a dostupné práce na dané téma.
|
|
|
Urbanistický vývoj Žižkova ve druhé polovině 20. století
Poláčková, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se věnuje urbanistickému vývoji Žižkova od jeho založení ve druhé polovině devatenáctého století do současnosti, s důrazem na plánovanou a částečně realizovanou asanaci ve druhé polovině století dvacátého. V úvodní části popisuje historii Žižkova od nejstarších písemných zmínek do konce devatenáctého století, přibližuje koncept výstavby i její podobu. V dalších kapitolách charakterizuje vývoj v přístupu k Žižkovu od prvotních ideálních plánů z počátku dvacátého století, přes návrhy meziválečné až k plánům z 60. až 80. let vedoucím k bourání staré zástavby této čtvrti s ohledem na jejich funkční, společenský, památkový a estetický dopad. Postupně přibližuje, co vedlo k potřebě plošné přestavby Žižkova, jaké byly dobové souvislosti stavební výroby a jaké ohlasy přestavba vyvolala mezi odbornou i laickou veřejností. Pozornost je věnována také popisu jednotlivých plánů od ideálních vizí Zářícího města k realizovaným plánům panelových domů v okolí Olšanského náměstí a náměstí Komenského.
|
|
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
|
Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900
Zimmer, Tomáš ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Koncem devatenáctého století se postupně opouštějí objektivní principy v architektuře směrem k principům individuálním a lokálním. Nově se rehabilituje česká renesance i české baroko. Působí zde mnoho faktorů, které k tomu přispívají. Jde zejména o vliv okolních států, kde je baroko rehabilitováno o něco dříve. Dále je to poznání samotných architektů, kteří se podílejí na rekonstrukci barokních památek. Postupně přibývá i článků a knih týkajících se barokní architektury. Novobaroko je oceňováno jako styl, který dobře zapadne do pražské architektury a nepůsobí zde rušivě a cize. Novobarokní realizace se uplatňují v nově vznikajících urbanistických centrech a v místech pražských asanací, najdeme je též na architektonických výstavách. Existují určité předstupně novobarokní architektury, jako je například druhé rokoko, módní styl poloviny století a také architektonické importy, ale hlavní proud novobarokní architektury začíná až s příchodem Friedricha Ohmanna do Prahy kolem roku 1889. Stojí tu vedle sebe novobaroko ve své čisté formě proti eklektické formě s vlivy ostatních architektonických stylů, zejména secese. Samotné inspirační zdroje novobaroka jsou více různorodé, čerpají jak z domácí tradice, a to z jejich různých etap, tak i ze zahraničí, především z Vídně, ale i vzdálenější Francie. Není však žádný...
|
|
| |
|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
|
| |
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - LOKALITA VYŠKOV
Šupák, Lukáš ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Projekt obsahuje urbanistickou studii přestavby veřejného městského prostoru bývalých prádelen v centrální městské zóně. Konverze tohoto areálu zahrnuje revitalizaci a asanaci staré zástavby a okolí, nové objekty, volné prostory pro relaxaci s širokým programem funkcí i služeb jako např. fitness, galerie, restaurace, administrativní prostory, obchodní prostory, bydlení, loftové bydlení . Objekty i plochy jsou umístěny či vytvářeny pro jednoduchý pobyt návštěvníků a pohyb pasantů. Důležitou součástí projektu je řešení a transformace říčního nábřeží. Studie zohledňuje veškerá specifika soudobé architektury v historickém prostředí.
|
|
|
Poasanační výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě
MATĚJKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě po demoličních pracích původního Židovského města. Dle asanačního plánu vznikla na Starém Městě dlouhá široká třída, která ideově navazovala na původní záměr propojit Staré Město s levým břehem Vltavy přes Letenskou pláň až k Pražskému hradu. Tento urbanistický zásah přinesl do Prahy fenomén dlouhých širokých bulvárů podle francouzského vzoru. Je tedy nasnadě, že se výstavby účastnili významní pražští architekti té doby. Architektonické průčelí fasád je laděno převážně v duchu historizujících slohů a využívá zde prvky gotiky, renesance, baroka a také secese. Cílem práce je objasnit realizace vybraných činžovních domů a zasadit jejich výtvarné zpracování do širšího kontextu architektury 19. století a dále zmapovat ideové návrhy na pokračování Mikulášské třídy průkopem Letenské pláně.
|
|
|
Nákladové nádraží Žižkov
Vlčková, Jovanka ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje nákladovému nádraží Žižkov a jeho přeměně na kulturní centrum. Představuje jeho charakteristiky, provoz a výstavbu. Dále zkoumá jeho cestu k prohlášení za kulturní památku, se všemi peripetiemi popisuje složité vztahy a zájmy mezi vlastníkem budovy, developery, městskou částí Praha 3, politiky, ale i neziskovou sférou a občanskými iniciativami. Jedná se o studii prostředí, ve které je nutné se orientovat předtím, než se začne plánovat jakýkoli projekt. Dále práce popisuje konkrétní vize kulturního centra, majetkovou a finanční situaci a prezentuje vybrané subjekty - budoucí obyvatele nádraží, včetně konkrétního projektu, který se chystá realizovat přímo autorka práce. V závěrečné části jsou představeny příklady již funkčních center nejen ze zahraničí, které dokazují veskrze pozitivní dopady na společnost, na uměleckou komunitu i ekonomický vzrůst okolí. Budoucnost nákladového nádraží Žižkov je jen zlomkem v široké problematice konverzí industriálních či nádražních prostor. Jedná se o ojedinělou příležitost, jak v Praze vybudovat z výjimečného místa unikátní projekt.
|
host ::
RSS.