|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
| |
|
|
Prevalence vybraných polymorfizmů v genu pro receptor luteinizačního hormonu v české populaci a u pacientek s ovariálním hyperstimulačním syndromem
Chrudimská, Jana ; Macek, Milan (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS) je komplikací technik asistované reprodukce (ART), která potenciálně může ohrozit život pacientky. Je způsoben zvýšenou citlivostí ovarií na léčbu gonadotropiny při kontrolované hyperstimulaci ovarií (COH). Míru ovariální odezvy přitom mohou jemně regulovat polymorfizmy v genech pro gonadotropiny a jejich receptory. Cílem této studie je zjistit prevalenci polymorfizmů Asn291Ser (rs1470652), Ser312Asn (rs2293275) a insLQ (inzerce leucinu a glutaminu, rs58356637) v genu pro receptor luteinizačního hormonu a choriového gonadotropinu (LHCGR) u 102 českých fertilních mužů, 149 fertilních žen a u 58 pacientek, u kterých se rozvinul závažný stupeň OHSS. Polymorfizmy Asn291Ser a Ser312Asn byly detekovány pomocí TaqMan SNP Genotyping Assay, insLQ na kapilární elektroforéze s fluorescenčně značenými primery. Zjištěné prevalence studovaných polymorfizmů v české fertilní populaci jsou ve shodě s většinou výsledů z ostatních evropských studií. Nebyl zjištěn rozdíl v jejich prevalenci mezi muži a ženami, stejně jako nebyl objeven žádný vztah těchto polymorfizmů k rozvoji OHSS. Na provedení haplotypové analýzy byl počet analyzovaných vzorků příliš nízký. Získaná data budou použita pro následné asociační studie v oblasti dysfertility, hormonálně dependentních onemocnění a nádorů...
|
|
|
Má dítě vzniklé uměle, z darovaných gamet, přirozené právo na poznání svých biologických rodičů?
TOŠNEROVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce, etickými aspekty této léčby neplodnosti a zejména hledá odpověď na otázku, zda mají děti vzniklé z darovaných gamet přirozené právo poznat své biologické rodiče, tedy dárce gamet. V práci je věnována pozornost tématu neplodnosti a popisu některých metod asistované reprodukce. Důraz je kladen na postavení dítěte vzniklého z gamet, zejména s ohledem na jeho přirozené právo poznat dárce. Právo poznat dárce gamet, z nichž dítě vzniklo, mají děti v zemích, v nichž není dárcovství anonymní. K těmto zemím Česká republika nepatří. Při hledání odpovědi na otázku, zda se v případě těchto dětí jedná o přirozené právo znát totožnost dárce, je vycházeno z toho, jak je v obecné rovině pojímán přirozený zákon, a taktéž z bio-psycho-sociálních potřeb, které děti mají. Součástí práce je i popis průzkumného šetření realizovaného v jedné z reprodukčních klinik. V něm se neplodné páry vyjadřovaly k tématu dárcovství a možnosti přiznat dětem přirozené právo poznat své biologické rodiče.
|
|
|
Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti
Křížan, Jiří ; Šíma, Petr (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Autoreferát dizertační práce Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti Jiří Křížan Praha 2010 1 | S t r á n k a Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Program: Biomedicína Předseda oborové rady: Doc. RNDr. Vladimír Holáň, Dr.Sc. Školicí pracoviště: Mikrobiologický ústav, v.v.i., AV ČR Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 tel: +420 296 442 318 Autor: Mgr. Jiří Křížan Školitel: RNDr. Petr Šíma, CSc. S disertací je možno se seznámit na děkanátě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2 | S t r á n k a OBSAH Obsah 2 Souhrn 3 1. Úvod 5 2. Hypotézy a cíle práce 6 3. Materiál a metodika 7 Materiál: 7 Metodika: 8 4. Výsledky 10 5. Diskuse 12 6. Závěry 15 7. Použitá literatura 16 Seznam publikací doktoranda v tomto uspořádání: 18 1. publikace in extenso (podkladem dizertace) 18 2. publikace in extenso (bez vztahu k dizertaci) 19 3 | S t r á n k a SOUHRN Cílem dizertační práce "Úloha mutace genu LIF a relativní zastoupení NK buněk, NKT a T lymfocytů ve folikulární tekutině a krvi žen s různou anamnézou neplodnosti" bylo stanovit, zda diagnostikované příčiny neplodnosti jsou v přímé souvislosti s některými...
|
|
|
Problematika neplodnosti v ČR: analýza úspěšnosti asistované reprodukce
Plačková, Veronika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza vývoje reprodukčního chování české populace s cílem zhodnotit změny v čase, především pak po roce 1989 a analýza úspěšnosti asistované reprodukce v České republice v období let 2007 až 2013. Práce je rozdělena do několika částí. První teoretická část popisuje změnu reprodukčního chování po roce 1989, rizikové faktory a příčiny ženské a mužské neplodnosti, možné způsoby léčby diagnostikované neplodnosti a jednotlivé metody asistované reprodukce. Další analytická část je věnována vývoji porodnosti a fenoménu bezdětnosti mladých žen. Pro celkové zhodnocení jsou některé ukazatele srovnány s vybranými evropskými státy. Následně jsou podrobně analyzovány nejvíce využívané metody asistované reprodukce IVF, ICSI a kryoembryotransfer a pomocí ukazatelů Pregnancy rate a Take-home baby rate zhodnocena jejich efektivnost. Diplomová práce je doplněna vlastním výzkumem reprodukčního a rodinného chování na vybraném vzorku české populace.
|
|
|
Ženy ve věku střední a pozdní dospělosti, kterým se nepodařilo mít děti.
NEVORALOVÁ, Edita
Bakalářská práce pojednává o ženách, ve věku střední a starší dospělosti, kterým se nepodařilo mít děti. Práce se zabývá ženami, které si vždy přály mít děti, ale odkládaly své rozhodnutí založit rodinu do věku střední dospělosti. Některé z těchto žen se stále snaží mít děti a některé z nich se postupně smiřují nebo už dokonce smířily s faktem, že zůstanou bezdětné. Má práce bude zaměřena na zjišťování životních okolností žen, které jim nedopřály mít děti. Zaměřím se na zjišťování postojů žen k rodičovství. Rovněž se pokusím popsat náročnou situaci vyrovnávání se s faktem, že nebudou moci mít dítě.Práce se člení na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na psychiku ženy, v souvislosti s poruchami plodnosti. Dále se zabývá odpovědným plánováním rodičovství, motivací k rodičovství, ale také problematikou interrupcí, využitím umělého oplodnění, či formami náhradního rodičovství. V neposlední řadě se zmiňuje o změnách života v rodině, s čímž úzce souvisí fenomén singles a život bez dětí. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který je podložen čtyřmi polostrukturovanými rozhovory se ženami ve věku nad 38 let, které nemají děti. Dále použiji psychodiagnostický test projektivního typu - chromatický asociační experiment od Doc. PhDr. Vadima Ščepichina CSc. Cílem výzkumného šetření je zachytit a přiblížit náročnou situaci žen, kterým se nepodařilo mít dítě. Dílčími cíly práce je odhalit příčiny, které vedou ženy k odkládání rozhodnutí založit rodinu do středního věku jejich života. Jaké faktory ovlivňují ženy pro rozhodnutí stát se rodičem ve věku střední dospělosti. Rovněž se pokusím zjistit, jakou roli hraje stres ve snaze o otěhotnění a jak se ženy následně vyrovnávají s možným neúspěchem ve snaze o početí.
|
|
|
Etické problémy reprodukční medicíny
STANISLAVOVÁ, Lucie
V této práci jsem se zaměřila na etickou stránku reprodukční medicíny. Snažila jsem se nastínit konkrétní dilemata, kterými se zabývají jednotlivá náboženství v kontextu s medicínskými poznatky. Zpracování náboženské části bylo také podpořeno vědomostmi odborníků na danou problematiku. Cílem práce bylo nastínit etickou stránku reprodukční medicíny. Cílem výzkumu byla snaha poukázat na to, zda v dnešní době vidí mladé manželské páry etické problémy v umělém oplodnění a zda by je etická stránka problematiky odradila od tohoto kroku. K výzkumu byl použit kvantitativní výzkum. Jako výzkumná technika byla zvolena metoda dotazování v podobě nestandardizovaného dotazníku. Byl určen lidem v produktivním věku (méně jak 23 let až 41 a více) žijícím v manželství a jejich partnerům, kteří jsou bezdětní, popřípadě mají jedno dítě. Výzkumem bylo zjištěno, že páry v téměř naprosté většině souhlasí s homologním oplodněním, avšak domnívala jsem se, že by mohly mít výhrady k heterologní variantě umělého oplodnění. Jak se však ukázalo ve výzkumu a následně i v diskuzi, touha po dítěti v danou chvíli předčí vše ostatní, tedy i stanoviska církve a jejich etické námitky, ke které se páry hlásí. Výzkumem byl zjištěn fakt, že určitý počet manželů, pokud by měl přistoupit na heterologní variantu umělého oplodnění, by si přál, aby byla odbourána anonymita dárce. Otázkou by však bylo, jaký názor by na tuto možnost měli samotní anonymní dárci. Je to zjištění, které by jistě stálo za hlubší prozkoumání. Za přínos této práce bych viděla poukázání na to, jak je touha po dítěti silná, a to až do té míry, že lidé odsunou svoji mnohdy celoživotní víru do ústraní. Jako další plus bych viděla alespoň základní nástin názorů na problematiku umělého oplodnění a jejich případných výhrad k jeho heterologní variantě.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt V současné době je vznik vícečetného těhotenství většinou spojený s metodami umělého oplodnění, které s sebou mnohdy přináší i mnoho dalších komplikací. Vícečetné těhotenství vyžaduje zvýšenou pozornost, péči porodníka i porodní asistentky a protože se ošetřovatelská péče o tyto ženy neustále vyvíjí současně s novými poznatky, je potřeba poskytovat kvalitní péči, kterou zabezpečuje především vzdělaná porodní asistentka. Vícečetné těhotenství je stav, při kterém dochází v děloze k vývoji více než jednoho plodu. Rozeznáváme nejčastěji dvojčata (gemini), trojčata (trigemini) a čtyřčata (quadrigemini). Vícečetné těhotenství klade zvýšenou zátěž na organismus ženy po celou dobu trvání těhotenství. Pokud hovoříme o vícečetném těhotenství, měli bychom počítat i se vznikem mnohých komplikací, jako jsou například předčasné porody, insuficience placenty a nebo vznik těhotenských gestóz. Proto je u žen s vícečetným těhotenstvím velmi důležitá včasná a pravidelná prenatální péče. Abychom zjistili, zda je ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím prováděna podle daných ošetřovatelských standardů, zvolili jsme kvantitativní výzkum a použili formu dotazníku. Celkem bylo 27 otázek otevřených, polootevřených i uzavřených a porodní asistentky měly možnost odpovědi zaškrtnout nebo doplnit. Z plně vyplněných dotazníků, které byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a.s., v Nemocnici Nymburk, s.r.o. a v Nemocnici Český Krumlov, s.r.o. bylo například zjištěno, že ošetřovatelská péče, jako je například měření krevního tlaku, měření pulsu, vážení těhotných žen, poslech ozev plodů je ve 100 % plněna. Dále bylo zjištěno, že ošetřovatelské standardy jsou používány z 83 %, a že ultrazvukové vyšetření u plodů je ve 100 % prováděno dle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti. Zajímavostí je určitě to, že porodní asistentky považují náročnost v péči o vícečetnou graviditu ve srovnání s péči o jiné těhotné ženy s rizikovým těhotenstvím ve 43 % a 57 % porodních asistentek tvrdí, že péče o ženy s vícečetným těhotenstvím není náročnější. Z výzkumu můžeme vidět, že ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím odpovídá ošetřovatelským standardům, což potvrzuje pracovní hypotézu a zároveň byl splněn i cíl práce, který byl zaměřen na provádění ošetřovatelské péče podle ošetřovatelských standardů.
|
|
| |
host ::
RSS.