|
| |
|
|
Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle
Semsch, Alžběta ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle je představit a interpretovat básnické dílo Emanuela Haunera, které dosud stálo na okraji české literární historie. Usilovala jsem o analýzu příčin, kvůli kterým se jeho dílo ocitlo na okraji zájmu čtenářů i kritiky. K upřesnění této analýzy bylo potřeba se ve vztahu k Haunerově dílu blíže zabývat dvěma fenomény: fenoménem stylizace a epigonství. Druhou stěžejní částí práce je hledání odpovědi na otázku, jak Haunerův vztah k okultismu a katolictví ovlivnil jeho tvorbu. Ke zvratům v Haunerově vztahu ke katolictví jsem hledala paralely u dalších autorů evropské literatury, kteří konvertovali ke katolictví a v některé fázi svého života měli blízko k okultismu. Haunerovo dílo jsem tak zasadila jednak do kontextu tvorby autorů, do jejichž díla se konverze ke katolictví výrazně promítla, jednak do kontextu tehdejších uměleckých kritérií. Klíčová slova: Česká literatura, dekadence, Emanuel Hauner, epigonství, fin de siècle, katolictví, martinismus, okultismus, Rudolf Steiner, stylizace, Sursum, teosofie
|
|
|
Fin-de-siècle Elements in Flann O'Brien's Novel The Third Policeman
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Práce se zabývá podobnostmi mezi románem Flanna O'Briena Třetí strážník a literaturou fin de siècle, přesněji dekadentní literaturou a literaturou rané avantgardy. Fakt, že kromě metafikce se O'Brienův román nezabývá estetikou (ani co do formy, ani co do tématu) nijak neruší přítomnost fin-de-siècle prvků nebo strategií v něm; prvky se pouze mění a přizpůsobují se tak novému prostředí. Mnoho z nich vyznívá ironicky, jiné aktivně přispívají k metafiktivnímu vyznění románu. První kapitola vysvětluje podobnosti mezi Třetím strážníkem a fin-de-siècle literaturou obecně. Soustředí se převážně na dekadentní literaturu a její ústřední téma "nepřirozenost." Nepřirozenost se objevuje v různorodých podobách - vynalézavost, umělost i přetvářka. Nepřirozenost se nachází i v postavách samotných a dokonce (v souladu s metafikcí románu) i v podobě O'Brienova pekelného světa, kde se vypravěč ocitne. Objevování a pociťování různých forem nepřirozenosti jde ruku v ruce se smyslovými vjemy a na to také kapitola odkazuje - Třetí strážník pozoruhodně reflektuje popisy smyslových prožitků známé z fin-de-siècle literatury. Společensky vnímaná nepřirozenost se promítá také do fin-de-siècle motivů zženštilosti a sexuální nekonvenčnosti - oba druhy se objevují v O'Brienově románu a dostávají specificky absurdní ráz. Druhá...
|
|
|
Vladimír Houdek
Paulus, Petr ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá pozapomenutým básníkem Vladimírem Houdkem, jenž své jediné dvě sbírky publikoval na samém přelomu 19. a 20. století. Důraz je kladen na všechny dostupné materiály o jeho díle a životě. Na základě analýzy těchto pramenů a literárněhistorické charakteristiky autorových textů a jejich motivů se práce pokouší určit místo Vladimíra Houdka v české literatuře. Představuje dobový ohlas jeho poesie a současně ji porovnává s tvorbou dalších autorů.
|
|
|
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
|
|
|
Recepce a vliv severských literatur období fin de siécle v Českých zemích
Thál, Jonáš ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá recepcí skandinávské dekadentně laděné literatury v českém kulturním prostředí, přičemž je brán v úvahu celkový evropský kulturní a myšlenkový kontext konce 19. století; akcentována je zároveň kulturní homogenita evropské literatury období fin de siècle. Skandinávská literatura je v práci vnímána jako důležitý element jak v českých periodicích (nejzásadnější je z hlediska tohoto pojednání činnost skupiny kolem Moderní revue), tak v běžné vydavatelské činnosti. Práce se detailněji věnuje osobnostem skandinávské literatury jako Ola Hansson, August Strindberg, Georg Brandes, Herman Bang, Arne Garborg a jejich vlivu na českou resp. evropskou literární scénu. Autor též zdůrazňuje význam osobního kontaktu mezi jednotlivými osobnostmi literárního a uměleckého světa fin de siècle.
|
|
|
Female Characters in Arthur Schnitzler's Works. Comparative Description, Analysis and Interpretation of Selected Texts.
Prajzlerová, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou ztvárnění ženských postav v díle Arthura Schnitzlera. Východiskem interpretace je základní rozdělení literárních figur přelomu století na femme fatale, femme fragile a femme enfant. Na základě rozboru sedmi vybraných děl (Märchen, Liebelei, Reigen, Frau Berta Garlan, Fräulein Else, Traumnovelle, Therese. Chronik eines Frauenlebens) diskutuje ukotvení ženských charakterů v rámci narativní struktury. V závěru komentuje otázku typizace těchto figur a Schnitzlerovu tendenci zařazovat je do určených skupin.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století
Dospělová, Veronika ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Bakalářská Práce Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století podává formou případové studie kulturně-historický rozbor příčin a následků nástupu liberální vlády v Rakousko-Uherské monarchii a její odraz ve vzhledu hlavního města. Pokouší se též nastínit, jak byla situace tehdy vnímána významnými osobnostmi kulturního života metropole, ale i jejími běžnými obyvateli. Největší pozornost je věnována prostoru samotné Ringstrasse, genezi jejího vzniku a jejímu obsahovému významu. Právě jednotlivé budovy, parky nebo pomníky mají symbolický význam, zosobňují myšlenky své doby.
|
|
|
Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva
Charypar, Michal
Studie interpretuje romaneto Jakuba Arbesa Poslední dnové lidstva (1895) na základě motivu katastrofy. Mimo cenzurní epizodu, jež postihla publikaci prvního sešitu, se zaměřuje zvláště na tematické prvky textu spojené s motivy zkázy, zániku, neštěstí. Jejím cílem je mj. postihnout v textu uplatněnou narativní metodu, jež zahrnuje fragmentaci zápletky, paralelnost několika časových rovin či subjektivizaci vyprávěného do mysli několika protagonistů a nevylučuje ani sebeklam autorského ich-vypravěče.
|
host ::
RSS.