|
| |
|
|
Fyzioterapie a podpora kvality života pacientů s Bechtěrevovou chorobou
Strašáková, Anežka ; Zinková, Iva (vedoucí práce) ; Michalčinová, Klaudia (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anežka Strašáková Vedoucí práce: Mgr. Iva Zinková Název bakalářské práce: Fyzioterapie a podpora kvality života pacientů s Bechtěrevovou chorobou Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou doživotního revmatického onemocnění - ankylozující spondylitidy - z pohledu nositelů, a možným ovlivněním jejích důsledků díky fyzioterapeutickým přístupům. Teoretická část se zabývá anatomickými poznatky axiálního systému, zařazením ankylozující spondylitidy do systému revmatických onemocnění, etiopatogenezí, klinickými projevy, průběhem vývoje nemoci na základě patologicko-anatomických změn, vyšetřením, diagnostikou, možnostmi léčby a terapií. Terapii tvoří samostatná kapitola představující první cíl bakalářské práce - popsat, pomocí kterých fyzioterapeutických přístupů je možné podpořit kvalitu života pacientů s ankylozující spondylitidou. Praktická část se věnuje zjištění a popsání subjektivního vnímání kvality života pacientů s axiální formou ankylozující spondylitidy, během průběhu vývoje nemoci. Bakalářská práce je zpracována jako deskriptivní typ. V praktické části sloužil pro sběr dat semistrukturovaný nestandardizovaný rozhovor. Rozhovoru se účastnili pacienti, kteří splnili stanovená kritéria a před jeho zahájením podepsali informovaný souhlas....
|
|
|
Biologická léčba a její vliv na průběh latentních virových infekcí u pacientů s psoriázou
Laurin, Josef ; Šmahelová, Jana (vedoucí práce) ; Janovec, Václav (oponent)
Existuje přes 80 identifikovaných autoimunitních onemocnění. Mezi ty s nejvyšší prevalencí patří psoriáza, jejíž celosvětová prevalence se pohybuje okolo 2-5 %. Léčebné postupy tohoto zánětlivého onemocnění kůže lze rozdělit následovně: v případech nízké závažnosti se používají topické přípravky pro lokální léčbu a při jejich nedostatečném efektu se přistupuje k silnějším terapiím. Při střední závažnosti onemocnění je nasazována fototerapie a dále při středních až těžkých formách onemocnění se nasazuje léčba systémová. Mezi možnosti systémové terapie patří například cytostatikum metotrexát a imunosupresivum cyklosporin, případně retinoidy (analogy vitaminu A). Ani systémové terapie však nemusí mít žádaný efekt nebo mohou mít negativní vliv na celkový stav pacienta. V takových případech se využívá biologická léčba. Biologická léčba je obvykle prováděna protilátkami a fúzními proteiny, které jsou vyrobeny pomocí rekombinantních technologií. Pro léčbu psoriázy se používají nejčastěji inhibitory faktoru nádorové nekrózy α (TNF-α) a interleukinů 12, 17 a 23 (IL-12, IL-17 a IL- 23). Při inhibici imunitního systému biologiky bylo potvrzeno, že může docházet k reaktivaci virových infekcí. Ty mohou následně vést až k rozvoji onemocnění vyvolaných latentními virovými infekcemi.
|
|
|
Imunopatologické aspekty a nové možnosti léčby revmatoidní artritidy
Bartoňová, Michaela ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Revmatoidní artritida (RA) je systémové zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby. Významnou měrou negativně ovlivňuje kvalitu života a je spojeno se zvýšenou mortalitou. Ačkoli není zcela známa její etiologie, předpokládá se, že na propuknutí onemocnění se podílejí jak genetické, tak environmentální rizikové faktory. Znalost těchto rizikových faktorů nám pomáhá stanovit riziko propuknutí RA u ohrožených jedinců a také nám poskytuje nové poznatky pro možnou prevenci. Na patogenezi RA se podílejí aktivované mezenchymální buňky a buňky vrozeného a adaptivního imunitního systému, například endotelové buňky, synoviální fibroblasty, monocyty, makrofágy, dendritické buňky, T a B lymfocyty. RA je nevyléčitelné onemocnění, ale v současné době existuje řada léků, jejichž užíváním lze docílit stavu nízké aktivity nemoci, nebo dokonce remise. Velký úspěch byl zaznamenán s použitím biologické léčby a inhibitorů Janusových kináz. Protože část pacientů na tuto léčbu neodpovídá dostatečně, je nezbytný další vývoj léků s jinými mechanismy působení. Příkladem může být např. inhibice faktoru stimulujícího kolonie granulocytů a makrofágů, inhibice interleukinu 6 nebo interleukinu 17 a bispecifické protilátky. V neposlední řadě rostou na významu tzv. biosimilární léky, jimiž by se léčba, díky nižší...
|
|
|
Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života
Němečková, Jana ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Křivková, Jana (oponent)
Bibliografický záznam NĚMEČKOVÁ, Jana. Vliv roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2016. 87 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová Abstrakt V bakalářské práci se budu zabývat vlivem roztroušené sklerózy na aktivity denního života. Záměrem je předložit přehled poznatků k samotnému onemocnění a zmapovat jejich vliv na aktivity běžného dne. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se v úvodu věnuji důvodům svého rozhodnutí zpracovávat toto téma, definuji zde cíle práce a pracovní hypotézy, následně je popsáno samotné onemocnění, a to přehledně dle jednotlivých oblastí jako je charakteristika onemocnění, průběh onemocnění, diagnostika, léčba atd. Dále se pak věnuji aktivitám denního života a potřebám nemocného. V praktické části je proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření pacientů ze specializovaného centra pro léčbu demyelinizačních nemocí při Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici v Motole. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a grafických přehledech. Klíčová slova Roztroušená skleróza, aktivity denního života, vliv onemocnění, ataka, potřeby
|
|
|
Roztroušená skleróza: kortikoidní a biologická léčba, význam pedagogiky v rehabilitaci
Rosová, Anna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je neurodegenerativní autoimunitní onemocnění, roztroušená skleróza mozkomíšní. Přestože tato závažná nemoc je v posledních desítkách let předmětem intenzivního výzkumu a je k dispozici nepřeberné množství literatury, nebyly zatím zcela poznány příčiny nemoci a nemáme ani takovou účinnou léčbu, která by vedla ke konečnému uzdravení pacientů. Předmět svého zájmu jsem zúžila na dva hlavní okruhy: prvním je popis a především srovnání postupů v rámci farmakoterapie s důrazem na její efekt pro pacienta, druhým pak pohled na jinou významnou, ale přesto ne vždy doceňovanou složku terapie, a sice fyzioterapii či rehabilitaci; zde se soustředím na studium procesů a aktivit z pedagogického hlediska.
|
|
|
Změny střevního mikrobiomu u pacietů s idiotypickými střevními záněty léčenými pomocí anti-TNF-α
Damašková, Dagmar ; Mrázek, Jakub (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
česky Crohnova choroba spadá společně s ulcerózní kolitidou do skupiny idiopatických střevních zánětů označovaných jako IBD (inflammatory bowel disease). Vyskytuje se především ve vyspělých zemích, kde pacientů s touto nemocí neustále přibývá. IBD je imunologicky podmíněné multifaktoriální onemocnění, jehož mechanismus vzniku stále není znám. Zavedeným léčebným postupem je léčba zánětu pomocí kortikosteriodů a imunosupresiv. Kromě střevního zánětu, který je primárním cílem léčby, je u pacientů prokázaná i střevní dysbióza. Právě mikrobiota může být jedním z možných terapeutických cílů a léčebným postupem adjuvantní nebo biologická terapie. Adjuvantní terapie přímo cílí střevní mikrobiotu za pomoci probiotik, kdežto cílem biologické léčby je TNF-α, prozánětlivý cytokin, produkovaný ve velké míře makrofágy. Cílem této diplomové práce je zhodnotit změny střevní mikrobioty u IBD pacientů ve vztahu k adjuvantní a biologickou terapii. Pro analýzu bakteriální diverzity byly vyzkoušeny tři možné metody izolace DNA. Rapid beat beating + column (RBB+C) byla vybraná pro analýzu vzorků pacientů, protože vykazovala jak největší výtěžek DNA, tak nejvyšší čistotu DNA. Nejprve byla diverzita zkoumána kvalitativně pomocí degradační gradientové gelové elektroforézy (DGGE) s následnou sekvenací zajímavých bandů. Dále...
|
|
|
Komparativní analýza vlivu léků modifikujících průběh onemocnění a biologické léčby na funkční schopnosti pacientů s revmatoidní artritidou
Sýkorová, Veronika ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Autor: Bc. Veronika Sýkorová Název: Komparativní analýza vlivu léků modifikujících průběh onemocnění a biologické léčby na funkční schopnosti u pacientů s revmatoidní artritidou. Cíl: Cílem diplomové práce je porovnat vliv léků modifikující průběh onemocnění a biologické léčby na hodnocení kvality života pomocí indexu disability, který získáme vyhodnocením dotazníku HAQ, síly stisku drobných svalů ruky, které otestujeme pomocí ručního dynamometru a stability stoje, kterou zjistíme pomocí měření na stabilometrické plošině. Metody: Jde o pilotní studii s využitím subjektivního a objektivního vyšetření. K analýze byla použita česká verze Stanfordského dotazníku Health Assessment Questionnaire (HAQ) validované Revmatologickým ústavem v Praze v roce 2010, stabilometrické a dynamometrické vyšetření. Vyhodnocení sebraných dat probíhalo pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu s opakováním. Výsledky: Biologická léčba i antirevmatické léky modifikující průběh choroby mají významný vliv na hodnocení kvality života, sílu drobných svalů ruky a stabilitu stoje u pacientů s revmatoidní artritidou. Antirevmatické léky modifikující průběh choroby dosáhly v hodnocení kvality života, síly drobných svalů pravé ruky a stability stoje významnějších výsledků než léčba biologická. Biologická léčba měla významnější účinek...
|
|
| |
|
|
Mezibuněčné interakce v maligním melanomu
Nedvědová, Tereza ; Dvořánková, Barbora (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Melanom reprezentuje jeden z nejagresivnějších nádorů s velmi vysokou tendencí k metastazování do prakticky jakýchkoli lokalit, se stoupající incidencí a vysokou mortalitou. Účelem mé diplomové práce bylo zkoumat tento nádor jako komplexní strukturu, která vedle nádorových buněk obsahuje i nádorové stroma. Buňky stromatu jsou pro existenci nádorů zásadní, což je již dobře zdokumentováno např. u epitelových nádorů hlavy a krku. Podobné mechanismy lze očekávat i v melanomu. V první části své diplomové práci jsme simulovali metastazaci nádoru za in vitro podmínek. Zkoumali jsme vliv neadhezivního prostředí, ať samotného, či kombinovaného s vlivem stromálních fibroblastů, na fenotyp nádorových buněk. Získaná data dokládají, že nádorové melanocyty mohou v těchto podmínkách měnit svůj fenotyp, což ukazuje na jejich možnou plasticitu ale současně na zásadní vliv stromálních fibroblastů na nádorové buňky. Jednotlivé linie se mezi sebou liší, což odpovídá známé heterogenitě melanomů v klinické praxi. V naší laboratoři bylo dříve zjištěno, že stromální fibroblasty z různých typů tumorů mají univerzální účinky na nádorové buňky. V druhé části naší studie jsme naopak zkoumali, jak ovlivňují nádorové buňky stromální fibroblasty a zda je toto ovlivnění nádorově specifické. Sledovali jsme růst, metabolickou...
|
host ::
RSS.