|
|
Analýza a zhodnocení skupinových simulací regionálních klimatických modelů v Evropě pro vybrané scénáře skleníkových plynů
Kluková, Zuzana ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Belda, Michal (oponent)
Byla provedena analýza teploty a srážek pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů z aktivity Euro-CORDEX. Validace modelů byla provedena pro období 1989 - 2005 porovnáváním výsledků modelů s databází E- OBS reprezentující reálné hodnoty. Teploty se v tomto období s pozorováním poměrně dobře shodují, u srážek se shoda o poznání horší, přičemž typické je především jejich nadhodnocování. Budoucí vývoj, který je založen na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5, byl sledován na obdobích 2021 - 2050 a 2071 - 2100 v porovnání s referenčním obdobím 1971 - 2000. U těchto výsledků je patrný přibližně lineární nárůst teplot, který je nejvýraznější na severovýchodě Evropy. Ohledně srážek modely predikují na severu přibývání a na jihu ubývání jejich průměrných úhrnů.
|
|
|
Analýza propojení adaptačních opatření s omezováním rizika katastrof v kontextu environmentální bezpečnosti
Sebőková, Angelika ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Michael (oponent)
Hlavným cieľom diplomovej práce je predložiť podrobnú analýzu dosiahnutej úrovne prepojenia adaptačných opatrení na dôsledky klimatických zmien s postupmi obmedzovania rizík katastrof vo vybraných dokumentoch. Analýza bola postavená na vyhľadávaní vopred stanovených okruhov kľúčových slov. Teoretickým východiskom pre tento výskum je budovanie konceptu environmentálnej bezpečnosti. Na základe vybraných teoretických koncepcií diplomová práca tiež identifikuje stávajúce prekážky synergie oboch typov opatrení a ponúka návrhy a riešenia pre ich prekonanie. Výsledky analýzy preukázali nedostatočnú úroveň vzájomného prepojenia opatrení predovšetkým na medzinárodnej úrovni ich úpravy. Tá vymedzuje len najširší kontext ich implementácie a navyše vôbec nepracuje s aspektom budovania environmentálnej bezpečnosti. Dokumenty na národnej úrovni naopak vykazujú podrobnú vzájomnú nadväznosť opatrení a dopĺňajú sa v sektorovo vymedzených oblastiach s cieľom efektívnejšej úpravy opatrení. Sú zároveň jedinými dokumentmi, ktoré odkazujú priamo na potrebu budovania environmentálnej bezpečnosti, ako jedného zo základných predpokladov udržania celkovej bezpečnosti prírodných aj socioekonomických systémov. Kľúčové slová: adaptácia, klimatická zmena, adaptácia na klimatickú zmenu, obmedzovanie rizík, obmedzovanie rizík...
|
|
|
Změny rozlohy porostů borovice kleče v Krkonoších
Bernhäuserová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Ekosystémy nad horní hranicí lesa jsou citlivé ke změnám klimatických podmínek, a proto jsou vhodným modelem pro hodnocení klimatických změn. Borovice kleč (Pinus mugo) je keřem vyskytujícím se nad hranicí lesa v pohořích střední a východní Evropy včetně Krkonoš. V této práci bylo využito ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1958/1964 a 2012 pro porovnání změn rozlohy a okrajů porostů borovice kleče v souvislosti s klimatickou změnou. Snímky byly vektorizovány ve čtyřech územích. Dvě území se nachází v dolní hranici areálu výskytu borovice kleče a dvě území v horní hranici areálu výskytu. Tím pádem bylo možné porovnat reakci porostu kleče nejen mezi dvěma časovými horizonty, ale i v souvislosti s rozdílnou nadmořskou výškou. Předpokládaná negativní závislost mezi nadmořskou výškou a expanzí se však nepotvrdila, k většímu nárůstu rozlohy došlo oproti předpokladu v územích reprezentujících horní hranici výskytu areálu kleče. Z výsledků je však patrná závislost rychlosti expanze na délce okrajů porostů kleče v iniciálním období, kdy kleč expandovala více na lokalitách s relativně delšími hranicemi areálu v iniciálním období. Zdá se tedy, že pro expanzi kleče v Krkonoších je důležitějším faktorem délka okraje porostu než nadmořská výška. Klíčová slova: borovice kleč (Pinus mugo), expanze,...
|
|
|
Dlouhodobé trendy početnosti ptáků v Evropě a v Severní Americe: metaanalýza dosavadních studií
Říhová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Od začátku minulého století došlo k výrazným změnám v životním prostředí, ve způsobu hospodaření i ve struktuře krajiny. Protože ptáci jsou jednou z nejdéle sledovaných skupin organismů a jsou považováni za dobré indikátory kvality životního prostředí, je vhodné snažit se dát tyto změny do souvislosti se změnami početnosti ptačích populací. Nalezení těchto vztahů umožní lepší a přesnější formulaci ochranářských plánů a priorit, a proto se jim věnovalo velké množství studií. I přesto, že tyto dílčí studie dosáhly velkého pokroku v poznání nejdůležitějších faktorů, které ptačí populace ovlivňují, šlo o poněkud neúplné a fragmentární znalosti, takže nebylo zcela jasné, které faktory jsou obecně platné a kdy jde spíše o lokální záležitosti. Proto jsem vyhledala všechny studie zabývající se dlouhodobými trendy početnosti ptáků na území Evropy a Severní Ameriky a provedla metaanalýzu jejich výsledků. Pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty jsem prokázala například signifikantní pokles druhů otevřených stanovišť v důsledku intenzifikace zemědělství a opouštění a zarůstání zemědělské půdy, který je konzistentní bez ohledu na region či časové období a je tedy závažným ochranářským problémem. Prokazatelný nárůst byl zaznamenán také u druhů migrujících na krátkou vzdálenost a u rezidentů. Zde je...
|
|
|
Závislost dlouhodobých změn teploty na nadmořské výšce
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Závislost dlouhodobých změn přízemní teploty na nadmořské výšce Abstrakt V této práci je shrnuta odborná literatura zabývající se prostorovým rozložením dlouhodobých změn přízemní teploty, konkrétně závislostí intenzity oteplování na nadmořské výšce. V textu je tato závislost analyzována jak celosvětově tak v několika významných horských oblastech světa. Největší pozornost je věnována Švýcarským Alpám, kde se nachází nejrozsáhlejší síť klimatických stanic a mělo by zde být dosaženo nejdůvěryhodnějších výsledků. Dále jsou v této práci uvedeny mechanismy, které způsobují rozdílná tempa oteplování v rozdílných nadmořských výškách, jako je například zpětná vazba sníh-albedo či změny v četnosti mlh a oblačnosti. Cílem praktické části práce je poté analyzovat trendy přízemní teploty v České republice a posoudit závislost dlouhodobých teplotních změn na nadmořské výšce právě na našem území. Klíčová slova: klimatická změna, teplota, trendy, nadmořská výška
|
|
|
Effect of global climate change on hydrological patterns in headwater catchments
Lamačová, Anna ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Kalvová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo (i) vyhodnotit dlouhodobé změny ve vydatnostech pramenů v České republice (1971-2007) a v odtocích z malých lesních povodí sítě GEOMON (1994-2011), (ii) vyhodnotit vliv změny klimatu na chemismus povrchových vod v povodí citlivém na kyselou atmosférickou depozici (Lysina); a (iii) odhadnout dopady očekávané změny klimatu na hydrologický režim malých lesních povodí (GEOMON) a alpinského pramenného povodí (Skalnaté pleso) podle různých emisních scénářů CO2 v období 2021-2050 a 2071-2100. Statisticky významné poklesy průměrných ročních vydatností byly pozorovány u 18 % pramenů, zatímco rostoucí vydatnosti v méně než 0,5 % z celkových 157 testovaných objektů. V případě hodnocení trendů v hydrogeologických oblastech se významný klesající trend projevil ve 4 z 18 oblastí. Mezi tyto oblasti patřily rajony v sedimentech paleogénu a křídy Karpatské soustavy v jihovýchodní a severovýchodní části České republiky, rajony v terciérních a křídových sedimentech pánví na jihovýchodě a krystalinika, proterozoika a paleozoika v centrální části České republiky. Vydatnosti pramenů klesaly nejčastěji v letních měsících červen - srpen (v průměru o 24 %) a nejméně v období únor až duben (v průměru o 15 %) (Článek I). Napříč povodími sítě GEOMON nedochází ke statisticky významným poklesům nebo...
|
|
|
Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change
Rečková, Dominika ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zeynalov, Ayaz (oponent)
O klimatické změny se zajímají lidé po celém světě. Zejména vliv člověka na klimatické změny hraje důležitou roli při rozhodování o politice vůči životnímu prostředí. Jedním z měřítek klimatické změny způsobené člověkem je klimitická citlivost (climate sensitivity). Cílem této práce je aplikovat metodu meta-regresní analýzy na vztahu mezi lidskou činností a klimatickou změnou. Doposud byly napsány desítky až stovky studií zabývajících se vlivem lidské činnosti na klimatickou změnu, ale jen málo z nich reportuje odhad klimatické citlivosti. Navzdory tomu, že většina studií poukazuje na znatelný vliv lidské činnosti na globální oteplování, výsledky jednotlivých studií se co do absolutní hodnoty značně liší. Doposud se publikačním vychýlením literatury o kliamatických změnách zabývala jen jedna studie, která používá metodu sčítání hlasů (vote-counting) a odhalila snahu o publikování jen vybraných výsledků. Ale žádná meta-regresní analýza na toto téma pulikována zatím nebyla. Tato práce zkoumá, zda jsou výsledky studií reportujících klimatickou citlivost ovlivněny snahou o publikování pouze pozitivních a statisticky signifikantních odhadů. K tomu používá efektivního statistického nástroje, meta-regresní analýzu, která umožňuje systematicky zhodnotit různorodou skupinu odhadů. Pomocí této metody bylo na základě...
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické sucho v povodí horní Otavy
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Theodor (oponent)
VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA HYDROLOGICKÉ SUCHO V POVODÍ HORNÍ OTAVY Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá hydrologickým suchem v podmínkách klimatické změny v povodí horní Otavy. Tématika je zkoumána ze čtyř aspektů, které společně tvoří ucelenou informaci o hydrologickém suchu v povodí. První rovinou je analýza hydrologického sucha v dlouhých časových řadách, kde je pomocí metody threshold a SPA zkoumán režim nízkých průtoků, nedostatkové objemy a intenzita sucha. Druhou rovinou je zkoumání vlivu klimatické změny na hydrologické sucho v povodí. K tomuto účelu byl použit model BILAN. Dalším zkoumaným aspektem je předpověď odtoku a vývoje nedostatkových objemů v bezesrážkových obdobích. Předpovědní vztah byl definován pomocí recesních křivek. Závěrečná část práce se věnuje procesu plánování, managementu a možnostem adaptace na hydrologické sucho. Klíčová slova: hydrologické sucho, nedostatkové průtoky, nedostatkové objemy, klimatická změna, model BILAN, Otava, Modrava, Rejštejn, Sušice, adaptační opatření
|
|
|
Regional Climate Modeling
Belda, Michal ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Regionální klimatické modely slouží pro regionalizaci globálních simulací klimatu za použití metody vnořených modelů pracujících na omezené oblasti. Jedním z hlavních cílů této práce bylo využití regionálního modelu RegCM ve velmi vysokém rozlišení v oblasti s komplexní topografií v rámci projektu CECILIA šestého rámcového programu EK. Model RegCM byl aplikován pro regionalizaci globálních simulací scénářů klimatické změny v regionu střední a východní Evropy. Použit byl emisní scénář A1B podle IPCC a globální simulace modelu ECHAM5. Horizontální rozlišení regionálního modelu bylo 10 km. Pro validaci byly použity okrajové podmínky z reanalýzy ERA-40. Vysoké rozlišení regionálního modelu přináší vylepšení modelového klimatu především v horských oblastech. Průměrné teploty jsou dobře zachyceny, model je většinou chladnější než realita, systematická odchylka je přibližně -1 žC. Srážky jsou modelem silně nadhodnoceny, průměrně o 80 %, v horských oblastech až o 400 %. Regionální scénáře budoucího klimatu ukazují oteplování mezi 0.5 a 1.5 žC v období 20212050 a mezi 2 a 4 žC v období 20712100. Změny srážek jsou většinou v rozmezí ±0.5 mm/den. Možnost vylepšení simulace srážek v modelu je ukázana na verzi RegCMbeta. V práci jsou také ukázány experimenty se simulacemi modelu RegCM pro Afriku v rámci projektu...
|
host ::
RSS.