|
|
Klimaskepse v českém provedení: kontrahnutí a jeho strategie
Vidomus, Petr ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Strmiska, Maxmilián (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
Klimatický skepticismus se stává stále zřetelnějším a zjevně narůstajícím sociálním fenoménem. Západní teoretici doposud popsali různé formy, kterých skepticismus nabývá, i faktory, které jeho nárůst podporují. V posledních letech pozorujeme v Česku známky podobného trendu, kdy se snižuje množství lidí, kteří antropogenní změny klimatu považují za závažné a postupně se zvětšuje podíl "skeptické populace". Ačkoli v první polovině práce přináším také přehled dat o "veřejné klimaskepsi" (kvantitativní výzkumy veřejného mínění), těžištěm je výzkum aktivit jedinců a skupin, kteří relativizují závažnost změn klimatu soustavně, veřejně a více či méně organizovaně. V takovém případě lze mluvit o klimaskeptickém aktivismu jako jisté formě kontrahnutí vůči environmentalismu a mainstreamové klimatologii. Studie staví hlavně na kvalitativním výzkumu uskutečněném mezi lety 2011 - 2014 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s aktivními českými klimaskeptiky. Cílem výzkumu bylo popsat strategie jednání klimaskeptiků v měnícím se politickém a diskursivním prostředí, podoby jejich organizace a rámování změn klimatu i zúčastněných aktérů. Hlavním zjištěním je poznatek, že aktivní česká klimaskepse si mezi lety 2007 - 2014 prošla obdobími měnící se intenzity a dynamiky. Nejsilnější byla patrně v letech 2007 -...
|
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Vliv sociálních faktorů na reprodukci a stres u myši bodlinaté (Acomys cahirinus)
Fraňková, Marcela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Pavelková Ricanková, Věra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
9 Souhrn Předložená dizertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi sociálními faktory, fyziologií a reprodukcí u myši bodlinaté (Acomys cahirinus). Myš bodlinatá patří mezi sociálně žijící hlodavce, samci jsou vzájemně agresivní a samice jsou schopny kooperace. V laboratorních podmínkách bývá chována v rodinných skupinách, které tvoří dominantní samec, více samic a jejich mláďata. Samice rodí po dlouhé době gravidity malý vrh prekociálních mláďat, což je v rámci myšovitých hlodavců neobvyklé. V první části práce jsem se zaměřila na vzájemné vztahy mezi jedinci ve skupině, které byly zkoumány pomocí hladin stresových hormonů. Pro stanovení hormonálního statutu zvířat ve skupině byla použita neinvazivní metoda měření hladin metabolitů glukokortikoidů (GCM) z trusu imunochemickými metodami. Pro tyto účely byly pomocí ACTH challenge testu nejprve validovány dvě specifické protilátky. Dále bylo zkonstruováno speciální testovací zařízení na odběr vzorků trusu od sociálně žijících hlodavců. Toto testovací akvárium umožňuje opakovaný odběr vzorků trusu od jedince žijícího v sociální skupině, během odběru vzorků dochází k minimální disturbanci ostatních členů a pokusný jedinec se stále vyskytuje ve svém domácím prostředí. Následně byly změřeny hladiny GCM u samců a samic různého stáří/sociálního postavení v...
|
|
|
Metabolism of and DNA Adduct Formation by Carcinogenic o-Anisidine and its Metabolite N-(2-Methoxyphenyl) hydroxylamine
Naiman, Karel ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Sofrová, Danuše (oponent) ; Befekadu, Asfaw (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOCHEMIE Studium metabolizmu kancerogenního o-anisidinu, jeho metabolitu N-(2-methoxyfenyl)hydroxylaminu a tvorby jejich aduktů s DNA Autoreferát dizertační práce RNDr. Karel Naiman Školitel: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. PRAHA 2010 Úvod - 2 - ÚVOD Aromatické aminy patří mezi toxické a kancerogenní sloučeniny, které představují značný rizikový faktor pro člověka (NTP, 1978; IARC, 1982; Garner et al., 1984). Aromatické aminy jsou řazeny mezi všudypřítomné polutanty životního prostředí a jsou často využívány v průmyslových výrobách. Tyto sloučeniny jsou přítomné ve výfukových plynech a jsou též adsorbované na vzdušné prachové částice (NTP, 1978; IARC, 1982). Jejich toxické a kancerogenní působení bylo a je středem vědeckého zájmu, ale stále není zcela objasněn komplexní metabolizmus některých aromatických aminů spolu s jejich fyziologickým působením na lidský organismus. Tento fakt také platí pro o-anisidin. Proto je metabolizmus tohoto kancerogenu studován v předkládané dizertační práci. 2-Methoxyanilin (o-anisidin, obr. 1) je silným kancerogenem, způsobujícím nádory močového měchýře u obou pohlaví potkanů F344 a myší B6C3F1 (NTP, 1978; IARC, 1982). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (The International Agency for Research on Cancer; IARC)...
|
|
|
Syntéza a studium analogů ceramidů
Školová, Barbora ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matějka, Pavel (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra anorganické a organické chemie Kandidát: Mgr. Barbora Školová Školitel: doc. PharmDr. Kateřina Vávrová, Ph.D. Název dizertační práce: Syntéza a studium analogů ceramidů Ceramidy spolu s vyššími mastnými kyselinami a cholesterolem tvoří lamely mezibuněčné hmoty nejsvrchnější vrstvy kůže (stratum corneum, SC). Tato lipidová hmota představuje vlastní kožní bariéru - chrání organismus před vnějším prostředím a zároveň udržuje jeho vnitřní rovnováhu. Složení a uspořádání mezibuněčné hmoty SC jsou pro bariérové vlastnosti kůže zásadní, přesto její organizace na molekulární úrovni stále není objasněna. Cílem této práce bylo přispět k detailnějšímu popisu organizace kožní bariéry pomocí studia lipidových modelů SC, především najít strukturální parametry v molekulách ceramidů, které se na bariérových vlastnostech lipidové hmoty podílí. Modelové lipidové membrány SC představují užitečný nástroj ve studiu lipidů SC, jejich složení totiž napodobuje (pato)fyziologický stav v kůži. Získané poznatky by mohly být využity v diagnostice a/nebo terapii onemocnění s poškozenou bariérovou funkcí kůže (např. atopická dermatitida nebo psoriáza). Nejprve jsme se zaměřili na objasnění mechanismu ztráty bariérových vlastností kůže po zkrácení...
|
|
|
Molekulárně- genetická analýza karcinomů štítné žlázy
Sýkorová, Vlasta ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Úvod: Nadory štitne žlazy představuji vice než 90% endokrinnich tumorů a jejich incidence, předevšim papilarniho karcinomu, se v Česke republice neustale zvyšuje. Je znamo několik genetickych přičin, ale jejich vliv na fenotyp je stále kontroverzni. Cíle: Studium genetickych přičin (RET/PTC, BRAF a RAS alteraci) a polymorfismů v RET genu u nadorů štitne žlazy (předevšim PTC) a korelace genotypu s fenotypem. Soubor a metody: Celkem bylo analyzovano 234 PTC tkani, 8 špatně diferencovanych karcinomů, 3 anaplasticke karcinomy, 23 medularnich karcinomů, 6 folikularnich karcinomů a jeden folikularni adenom. Pro analyzu byly použity vzorky zamraženych čerstvych tkani, biopsii tenkou jehlou a parafinovych bločků od pacientů s nadory štitne žlazy a vzorky krve od zdravych kontrol. Exprese RET/PTC přeskupeni byla detekovana na agarozovem gelu, RET polymorfismy byly analyzovany pomoci specifickych TaqMan sond. Detekce mutaci v BRAF genu a třech RAS genech byla provedena přimou sekvenaci. Zjištěne alterace byly korelovany s klinicko-patologickymi parametry. Výsledky: Zjistili jsme, že některe polymorfismy v RET genu asociuji se vznikem RET/PTC přeskupeni u PTC a prokazali jsme, že BRAF mutace koreluje s větši agresivitou tumoru. V RAS genech jsme nalezli několik genetickych změn. Závěr: Studie přinesla...
|
|
|
Bioremediation of persistent aromatic pollutants
Stella, Tatiana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Tesařová, Eva (oponent)
Remediace persistentních chlorovaných aromatických sloučenin se stala prioritou vzhledem k teratogenním, karcinogenním a endokrinním účinkům těchto xenobiotik. V současné době si získává při sanacích znečištěných lokalit stále větší pozornost použití biologických remediačních technologií, souhrnně označovaných jako bioremediace. Představují efektivní, cenově konkurenceschopnou alternativu šetrnou k životnímu prostředí ve srovnání s fyzikálně-chemickými dekontaminačními postupy. Jako vhodný kandidát pro vytvoření remediační technologie se jeví skupina ligninolytických basidiomycetních hub tzv. houby bílé hniloby (mykoremediace). Doposud však nebyly pro své metabolické schopnosti široce využívány a mechanismus, jakým jsou schopny degradovat výše zmíněné polutanty, není rovněž plně prozkoumán. Tato disertační práce byla zaměřena na: i) zhodnocení účinnosti různých mykoremediačních strategií při odstraňování polychlorovaných bifenylů (PCB) z kontaminované půdy, ii) porozumění mechanismu specifických houbových degradačních drah PCB a jejich hlavních metabolitů (CBA, chlorbenzoové kyseliny a OH-PCB, hydroxylované polychlorované bifenyly). i) K vyhodnocení technické proveditelnosti vybraných remediačních strategií byla použita kombinace chemických, toxikologických a molekulárně-biologických technologií....
|
|
|
Starší osoby na trhu práce: Proč (ne)pracovat v důchodovém věku
Jandová, Pavlína ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
V souvislosti s nepříznivými demografickými charakteristikami západních společností a narůstajícími náklady států spojenými s dostatečným ekonomickým zajištěním nejstarších osob v postproduktivním věku, je i v České republice stále prodlužována věková hranice odchodu do starobního důchodu. Je trh práce schopen adaptovat se na novou situaci a přijmout vzrůstající podíl starých lidí mezi zaměstnanci? A jsou čeští senioři ochotni se dále účastnit ekonomické aktivity? Tato bakalářská práce je zaměřena na hledání motivace starých lidí k setrvání na trhu práce a sledování překážek, které pociťují. Výsledná zjištění stojí především na provedeném výzkumném šetření na cílové populaci metodou kvalitativních rozhovorů a jsou doplněna a podepřena dříve realizovanými výzkumy. Zjištěné motivační faktory seniorů k pracovní činnosti je možno rozdělit do tří skupin: vliv státu a jeho politiky, vliv životního stylu a socio-demografických charakteristik, které ho ovlivňují a vliv individuálních dispozic. Všechny faktory jsou dále popisovány a diskutován jejich pozitivní či negativní vliv na ekonomickou aktivitu seniorů. Zajímavým zjištěním je, že nezávisle na socio-demografických charakteristikách i individuálních dispozicích jedince se ve všech rozhovorech objevuje jako další významný faktor motiv "setrvačnosti,"...
|
|
|
Studium nových modulátorů acetylcholinesterasy
Račáková, Veronika ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Pohanka, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát: Mgr. Veronika Račáková Konzultant: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Název rigorózní práce: Studium nových modulátorů acetylcholinesterasy. Organofosforové sloučeniny jsou z chemického hlediska organofosfáty či organofosfonáty. Jsou široce používány jako pesticidy, ale jejich vysoká toxicita a relativně snadná a levná syntéza činí z těchto sloučenin lehce zneužitelné zbraně hromadného ničení - nervově paralytické látky. Toxický efekt těchto látek je založen na ireverzibilní inhibici enzymu acetylcholinesterasy (AChE). V případě otrav těmito látkami se používá jako účinných antidot anticholinergik (atropin) a reaktivátorů AChE. Účinek reaktivátorů je založen na štěpení komplexu enzym-inhibitor. Nejběžnějšími ve světě dosud používanými reaktivátory jsou pralidoxim, trimedoxim, obidoxim a asoxim (HI-6). Jedná se o látky, které ve své molekule obsahují oximovou skupinu a jeden nebo dva kvarterní dusíky, zajišťující dostatečnou afinitu k AChE. Hledání a syntéza nových účinnějších širokospektrých reaktivátorů AChE, které by zároveň měly nižší nežádoucí účinky, je stále aktuální. Strategie vývoje nových reaktivátorů AChE zahrnuje několik kroků: popis mechanismu intoxikace...
|
|
|
Fotoperiodická modulace centrálních cirkadiánních hodin v suprachiasmatických jádrech a periferních hodin v játrech
Parkanová, Daniela ; Doležel, David (oponent)
Většina fyziologických procesů se v organismech opakuje v denních intervalech stále znovu a znovu tak, že vykazují cirkadiánní rytmy. Tyto rytmy jsou u savců řízeny centrálními hodinami uloženými v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu. Signalizace z SCN ovlivňuje periferní hodiny, které se nacházejí ve většině tkání těla. V gastrointestinálním systému je běh periferních hodin úzce propojen s metabolismem. Mechanismus tvorby cirkadiánních oscilací je založen na transkripčně-translačních zpětnovazebných smyčkách, díky kterým dochází k rytmické expresi hodinových genů. Cirkadiánní hodiny jsou každodenně seřizovány s vnějším prostředím. Pro synchronizaci centrálních hodin v SCN je důležité především střídání světla a tmy. Perifení hodiny jsou seřizovány jak signály z SCN, tak dalšími faktory, například příjmem potravy. Délka světlé části dne, neboli fotoperioda, se v našich zeměpisných šířkách v průběhu roku mění a cirkadiánní hodiny se tak musí těmto změnám neustále přizpůsobovat. Mechanismus, jakým se cikadiánní systém přizpůsobuje změně fotoperiody, není dosud přesně znám. Cílem této práce bylo objasnit vliv změny fotoperiody na centrální hodiny v SCN a na periferní hodiny v játrech. Specifickým cílem bylo zjistit dynamiku s jakou se tyto hodiny přizpůsobují ke změně z dlouhé fotoperiody s...
|
host ::
RSS.