|
Špitál svatého Pavla v Praze
Katovská, Jitka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Fenomén nemoci, stáří a chudoby - z těchto často plynoucí - provází chtě nechtě lidskou společnost jako její přirozená součást. Postavení člověka, který do nemoci, chudoby nebo stařecké nemohoucnosti upadne, je pak ve společnosti o to složitější, protože takový člověk ztrácí síly a prostředky k tomu, aby se o sebe mohl postarat. Stane se závislým na svém okolí, na milosrdenství druhých, které však ne vždycky přichází v pravou chvíli a v dostatečné míře. Už Bible to ví a dává návod, jak se s takovou situací s křesťanskou ctí vypořádat. Pomoc bližnímu svému má tedy být automatickou reakcí na to, když se někdo druhý z jakýchkoliv důvodů ocitne v bídě a na dně svých fyzických či psychických možností. Systém sociální péče o potřebné lidi v dnešní době do určité míry funguje, ačkoliv procházka po rušných pražských uličkách, kde nejeden bezdomovec či starý zoufalec prosí s nataženou rukou a ošuntělým kloboukem o nějaké ty korunky, nebo pohled do zamřížovaných oken domova důchodců přesvědčují o tom, že skoro nedostatečně. Jak vypadalo řešení lidské nemohoucnosti a chudoby v raném novověku? Sonda do historie jednoho pražského špitálu se pokouší dát odpověď. 1
|
|
Design tepelného čerpadla.
Nečas, Martin ; Karásek, David (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá designem tepelného čerpadla typu vzduch - voda pro vytápění budov. Výsledné řešení využívá inovativního technického konceptu modulového systému, který by přinesl nové kvality pro toto zařízení. Jedním ze stěžejních cílů bylo navrhnout univerzální systém, který by nahradil širší produktovou řadu s čerpadly o různých výkonech. Práce je podpořena rešeršní částí, kde je stručně shrnut vývoj v odvětví tepelných čerpadel, dále pak technická a designérská analýza současné produkce. V textu průvodní zprávy jsou popsány vymezené designérské problémy, variantní designérské koncepty, alternativní řešení dílčích částí a nakonec detailní popis finálního řešení. Ten je doplněn modelem návrhu v měřítku 1:3 a čtyřmi prezentačními plakáty.
|
|
Vliv montáží na kvalitu kabelážních systémů
Dočkal, Martin ; Křepelka, Václav (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
V první části je zmíněno, co je vlastně strukturovaná kabeláž. Její vznik, z čeho a proč se vyvinula. Historie, kdy se nejdříve používali nesymetrické koaxiální kabely, které byly časem nahrazeny symetrickými kabely. U kabeláží pro TV přijímače se používají stále koaxiální kabely. Symetrické kabely se podle typu dále nazývají UTP, STP, FTP, a další. S rostoucí oblíbenosti tohoto typu kabeláže a tudíž její rozsáhlou výstavbou se musela určit nějaká pravidla, standarty, normy a požadavky, jak postupovat od návrhu až po realizaci. Tato pravidla „využívá“ struktura systému, jako třeba délky jednotlivých subsystémů a rozhraní a jak by měla taková strukturovaná kabeláž vypadat. Dalším hlavním bodem je návrh kabeláže, který se vztahuje k předešlým větám a podle kterého by se mělo postupovat. S návrhem souvisí také parametry této kabeláže, jako útlumy, přeslechy a ostatní přenosové parametry, které jsou v praktické části měřeny. Druhá část je věnována jednotlivým částem, z kterých se strukturovaná kabeláž skládá jako metalické a optické spojovací prvky a kabely. Jejich mechanické, elektrické a přenosové vlastnosti. Třetí část je popis vlivu člověka na kvalitu strukturovaných kabeláží, co je nejčastější příčinou zhoršení kvality a čeho by se lidé měli vyvarovat, aby se tak nestalo. Jak zacházet s kabeláží aby jí člověk svou „zručností“ co nejméně ublížil. Závěrečná část práce je věnovaná měření. Přesněji měření přenosových parametrů metalického vedení jako jsou útlum, zpoždění, přeslechy jak na blízkém tak vzdáleném konci, impedance a odpor vedení. K jednotlivým parametrům jsou uvedena schémata, jak takové měření na jednotlivých kroucených párech vypadá. Měření je rozděleno do dvou částí. V první je měřeno pět typů symetrických kabelů s různými délkami, kategoriemi a poškozeními ovlivňující vlastní kvalitu těchto kabelů. V druhé části měření je jeden symetrický kabel měřen, zda vyhovuje kategorii 5 pro kterou je určen a jestli by bylo možné použít ho i na vyšší kategorii tedy kategorii 6. Hodnoty jsou přehledně uspořádány v tabulkách.
|
|
Sanace půdy po těžbě uranu
Kříž, Jakub ; Kalous, Jaroslav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Sanace oblasti, ve které byl dříve těžen uran metodou rozpouštění (leaching method) roztokem obsahujícím zejména kyselinu sírovou je založen na odčerpávání zbytků rozpouštědel – kontaminovaných důlních vod – z geologických horizontů bývalé těžby. Kontaminované vody jsou dále zpracovávány chemicky. V zařízení pro zpracování kontaminovaných vod klíčovou roli zaujímají odparky. U provozovaných odparek, tři identická tělesa, jde o uspořádání se splývajícím filmem. Ohřev je zajištěn brýdovou parou generovanou v odparkách. K pohonu kompresorů a příslušných cirkulačních čerpadel je potřebné dodat elektrický výkon 3,4 MW pro každé těleso. Při chodu odparek je zahušťovaný roztok dodáván do každé trubky rozdělovači se dvěma tangenciálními otvory. Po vstupu do odparek se v roztoku začne vytvářet síran vápenatý v malé koncentraci. Jakmile při odpařování koncentrace síranu vápenatého dosáhne určité hodnoty – i lokálně – vytvoří se podmínky pro saturaci a iniciaci zanášení. Na určitých místech vnitřního povrchu trubek a v blízkosti vstupních otvorů rozdělovačů se začne vytvářet pevná fáze. Odpařovací výkon začne klesat, až dosáhne dolní hranice a odparku je potřebné odstavit. Po odstavení je zahájen proces čistění. V době začátku provozování odparek (1996) interval mezi odstávkami trval kolem půl roku. S dobou provozování odparek se tento interval postupně zkracoval, takže v současné době může trvat pouze jeden týden. Diplomová práce navrhuje dva přístupy k řešení tohoto neuspokojivého stavu. Jednou z možností je náhrada stávajících rozdělovačů sadou příslušně dimenzovaných a uspořádaných sítových pater, která by zaručila rovnoměrné rozdělení zahušťovaného roztoku do všech trubek stávajících odparek se splývajícím filmem. Druhý přístup spočívá ve vybudování nové odpařovací stanice s mnohostupňovými expanzními odparkami. Odpařovací výkon by byl identický s hodnotami stávajících odparek při zahájení jejich provozu v roce 1996 a stupeň zahuštění roztoku by vyhovoval koncentracím, které jsou potřebné pro návazná zařízení a technologie. Diplomová práce předkládá návrh technologie nové odpařovací stanice včetně návrhů konstrukčního uspořádání klíčových částí zařízení. Pro dodávku tepla potřebného pro chod mnohostupňové expanzní odparky je navržen způsob využití tepla plynu vystupujícího z plynové turbiny – a to pro přímý ohřev a páry generované utilizačním kotlem, který je umístěn na proudu již zmíněného plynu z plynové turbíny. K zajištění specifikovaného odpařovacího výkonu, z hlediska dodávky potřebného tepla, je vybrána plynová turbína s elektrickým výkonem 30 MW pro export, kde palivem je zemní plyn.
|
|
Optimalizace údržby autobusových zastávek
Svobodová, Veronika ; Fábry, Jan (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Cílem práce je najít nejkratší trasy vývozu odpadkových košů pro několik variant a také určit vhodnost heuristických metod. Úlohy jsou řešeny vkládací metodou, metodou nejbližšího souseda a optimalizací. Při optimalizaci je použit systém LINGO a optimalizační řešitel CPLEX. V práci je nejprve popsán reálný problém vývozu odpadkových košů na autobusových zastávkách. Další kapitola je věnována modelům okružních a rozvozních úloh, jejich klasifikacím, určení problémů při řešení těchto úloh a jejich řešení. Jedná se o úlohu obchodního cestujícího s jedním nebo více vozidly a rozvozní úlohu s jedním nebo více vozidly a jedním nebo více výchozími místy. V poslední kapitole jsou popsány a porovnány výsledky vkládací metody, metody nejbližšího souseda a optimalizace na problému výlepu jízdních řádů a vývozu odpadkových košů.
|
|
Epidemiologická studie pacientů po implantaci TEP kyčelního kloubu
Herůfek, Radim ; Džupa, Valér (vedoucí práce)
Totální endoprotéza kyčelního kloubu patří mezi nejlepší léčebné metody poválečné medicíny. Pacienti s těžce degenerovanými klouby jsou sužováni trvalými bolestmi, jež jim nedovolí běžné denní činnosti, nedovolují jim kvalitní spánek a způsobují též velké duševní trápení. Náhrada kloubu implantátem vede k ústupu bolestí, obnovení funkce. Původně invalidní pacient se vrací do běžného života i do zaměstnání, jež je mnohdy fyzicky náročné. Proto totální náhrada má výrazný efekt léčebný, sociální i ekonomický. Výrazný vývoj totální endoprotézy za posledních 40 let má za následek nejrůznější druhy a designy acetabulárních jamek, femorálních dříků i hlaviček, což v důsledku způsobuje nepřehlednost v nabídce, jež se navíc stále rozšiřuje. Pro implantaci náhrady je velmi důležitá přesná indikace konkrétního typu endoprotézy, a proto je nutné provádět epidemiologické studie pacientů, které pomohou indikace zpřesnit a tím usnadnit výběr jednotlivých komponent. V následující práci je uveden přehled epidemiologických údajů pacientů s implantací TEP kyčelního kloubu operovaných na ortopedicko-traumatologické klinice FNKV v roce 2006.
|
|
Prevence vzniku komplikací při operacích katarakty: Syndrom vlající duhovky
Damdinragchaa, Selenge ; Ernest, Jan (vedoucí práce)
Syndrom vlající duhovky (Intraoperative floppy iris syndrome, IFIS) je stav, který predisponuje ke vzniku perioperačních komplikací při operaci katarakty. Syndrom je charakterizován nedokonalou mydriázou před operací, zúžením zornice během operace, nemožností ji rozšířit strečinkem, neobvyklou elasticitou zornicového okraje a vzdouvající se a vlající duhovkou s tendencí k prolapsům. Syndrom byl poprvé zachycen r. 2005 u pacientů léčených pro hyperplázii prostaty užívajících α1 blokátor tamsulosin (Flomax, Omnic). Následující celosvětový tříletý výzkum prokazuje, že IFIS může být nežádoucím účinkem i dalších α1 blokátorů, mezi něž patří antihypertenzíva, antipsychotika a antidepresiva. Ukazuje se, že nejlepší prevencí vzniku komplikací při operaci katarakty v terénu IFIS je především dobře odebraná farmakologická anamnéza ze strany oftalmologa a úzká spolupráce s urologem a dalšími specialisty. Dobrá informovanost umožňuje získat čas pro volbu jiného operačního postupu
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
