Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 456 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.07 vteřin. 

Formy bydlení pro seniory se zaměřením na Zlínský kraj, charakteristika strany nabídky a poptávky
Válek, Tadeáš ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce popisuje problematiku forem bydlení pro seniory v České republice. Zabývá se péčí o seniory v systémech sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zdravotní péče. Popisuje také překrývající se působnost těchto systémů a problémy z nich plynoucí. Mimo to se zabývá formami bydlení seniorů v domech zvláštního určení a obecně problematikou bydlení. Práce si klade za cíl zhodnotit poptávku po službách pro seniory ve Zlínském kraji a posoudit, zda jí odpovídá dostatečná nabídka těchto služeb. Při hodnocení stavu sociálních služeb vychází taktéž z očekávaných demografických změn a z nich vyplývající rostoucí poptávce po službách pro seniory. Stav zajištění služeb pro seniory ve Zlínském kraji je zhodnocen jako celorepublikově nadprůměrný, nicméně stále hodný rozvoje nejen v souvislosti se stárnoucí populací. Jako podpora popisu situace zajištění sociálních služeb ve Zlínském kraji je v práci prezentován výstup provedeného šetření péče o seniory v konkrétních obcích tohoto kraje. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno, že ve většině obcí, jejichž zástupci se šetření zúčastnily, byla k otázce péče o seniory zaujímána aktivní role a zpravidla tak buď již na jejich území byla nějaká forma péče o seniory poskytována, nebo o ní bylo alespoň uvažováno.

Reforma systému zdravotní péče ve Spojených státech amerických
Horáková, Kateřina ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Reforma systému zdravotní péče ve Spojených státech amerických" volně navazuje na bakalářskou práci z roku 2008 s názvem "Liberální systém zdravotnictví USA". Práce je zaměřena především na způsoby financování a změny, které v oblasti poskytování zdravotní péče přinesl reformní zákon The Patient Protection and Affordable Care Act (zkráceně PPACA), podepsaný demokratickým prezidentem Barackem Obamou dne 23. března 2010. Zvláštní pozornost je věnována vzrůstajícím nákladům na zdravotní péči a zneužívání finančních prostředků v rámci sociálně zdravotního programu Medicare, který je federálním programem určeným pro občany Spojených států amerických starších 65 let a pro zdravotně postižené. Část práce pojednává také tzv. Massachusetts Mandatory Health Insurance Program z roku 2006, který se stal jakousi předlohou pro nový reformní zákon. V praktické části jsou uvedeny konkrétní změny, které nový zákon přináší, včetně dopadů na vybrané sociální skupiny obyvatel -- nepojištění, zaměstnavatelé, rodiny s dětmi, senioři a lidé s tzv. "pre-existing conditions". Vzhledem k tomu, že reforma zdravotnictví je do značné míry také tématem politickým, jsou v závěru práce uvedeny vybrané názory zastánců i odpůrců této reformy.

Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.

Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Rodinná péče o seniory se zřetelem na hlavní pečovatele
Moravcová, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Rigorózní práce "Rodinná péče o seniory" pojednává především o problematice domácího rodinného pečování o seniory. Soustředí se na hlavní domácí pečovatele, kteří domácí péči rodičům/partnerům poskytují, popř. organizují. Tito pečovatelé také většinou rozhodli o tom, že se o seniora bude pečovat právě v domácím prostředí, nikoli v instituci. Práce odhaluje rozhodovací procesy, které předcházejí samotné péči, dále se také zabývá samotnými počátky domácího pečování, rozebírá jeho důvody a příčiny. Práce zároveň obsahuje analýzu problémů, se kterými se pečovatelé potýkají, a následná doporučení k ulehčení jejich situace. Dále je za účelem komparace část práce věnována též rodinným příslušníkům, kteří se starají o seniora využívajícího převážně institucionální péči. Práce je v podstatě zprávou z výzkumného šetření, které probíhalo ve třech etapách: v první, analytické fázi byl sběr dat prováděn pomocí standardizovaných dotazníků v 800 pečujících domácnostech ČR, ve druhé fázi byla využita hloubková strukturovaná interview s hlavními pečovateli a ve třetí fázi byla provedena rovněž hloubková strukturovaná interview s "institucionálními pečovateli". V úvodu jsou analyzovány a definovány hlavní pojmy týkající se problematiky domácího pečování, poté následuje pasáž věnovaná teoretickému rozboru problematiky (a sice...

Stáří, umírání a smrt z pohledu všeobecné a řádové sestry
Markarjancová, Zdeňka ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Machalová, Iva (oponent) ; Pánková, Jitka (oponent)
14.Anotace Autor Zde ka Markarjancová Instituce Ústav sociálního léka ství LF UK v Hradci Králové Odd lení ošet ovatelství Název práce Stá í, umírání a smrt z pohledu všeobecné a ádové sestry Vedoucí práce Prof.PhDr. Ji í Mareš CSc. Mgr. Zde ka Václavíková Počet stran 128 Počet p íloh 2 Rok obhajoby 2010 Klíčová slova Stá í, umírání, smrt, paliativní péče, bolest, DNR, Advanced Directives, eutanázie, d stojná smrt, ádová sestra, víra Bakalá ská práce pojednává o rozdílnosti p ístupu všeobecných seter a ádových - v ících sester k problematice umírání a smrti. K pochopení smyslu "d stojná smrt", a k možnostem rozhodnutí pacienta o ovlivn ní svého konci života. T žišt práce je kvalitativní výzkum provedený formou rozhovoru, provád ný s p ihlédnutím k absenci p edchozího zkoumání této problematiky. Zkoumaným vzorkem byly t i všeobecné sestry a t e sestry ádu Vincentek, pracující ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Výsledkem výzkumu je že víra v Boha dovoluje v ícím sestrám více a do hloubky prožívat umírání s pacientem a jeho rodinou, zatímco sestry ateistky p istupují k umírajícím s profesionalitou a jakýmsi psychologickým odstupem, kterým chrání samy sebe.

Zařízení s ústavní péčí o seniory
Kauzlaričová, Eva ; Oravec, Pavel (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je novostavba zdravotnického zařízení s ústavní péčí o seniory. Stavba se nachází v Brně, v městské části Brno Střed. Cílem práce bylo vypracovat projektovou dokumentaci pro provedení stavby zdravotnického zařízení s ústavní péčí. Kapacita zařízení je maximálně 28 pacientů. Objekt je situován ve svažitém terénu. Stavba má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. Lůžková část je navržena jako zděná konstrukce, stravovací část je skeletová konstrukce. Skeletová konstrukce sestává z železobetonových prefabrikovaných dílců, zděná část je ze systému typu THERM. Obě části jsou zatepleny. Střecha je řešena jako plochá jednoplášťová konstrukce.

Problematika násilí na seniorech Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem v Litvínově-Janově
HEJLOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá problematikou psychického a fyzického násilí páchaného na seniorech. Práce se skládá z částí teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje problematice stáří, kdy se stává člověk seniorem, jaké problémy vyvstávají v tomto životním období. Zvláštní kapitolu věnuji problematice násilí, kdy vzniká, jeho druhy, oběti, osoby, které násilí páchají a proč. Dále se věnuji sociálním službám Domovu pro seniory a Domovu se zvláštním režimem, kde je průzkum prováděn. Se sociální prací je úzce spojena etika a etická dilemata. V poslední kapitole teoretické části práce byly shrnuty veškeré poznatky získané z odborné literatury. Praktická část obsahuje cíl průzkumu, jímž byla analýza dat zaměřená na ověření stanovených hypotéz, ochranu práv klientů v rámci standardů kvality poskytovaných sociálních služeb a dodržování etického kodexu zařízení. Průzkum byl realizován formou polostandardizovaných rozhovorů, které byly zaznamenávány do záznamových archů s klienty/uživateli domova pro seniory a domova se zvláštním režimem v Litvínově ? Janově a se zaměstnanci zařízení z přímé péče, vedoucí zdravotně-sociálního oddělení, sociálními pracovnicemi. Výstupem je závěrečná zpráva pro zařízení, které bude následně pracovat s výsledky průzkumu v rámci zvyšování kvality sociálních služeb. Druhým cílem byl zpracován seznam kontaktů možné pomoci obětem násilí. Dalším třetím cílem bylo řešení stanovených etických dilemat. Informace ze získaných rozhovorů byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a následně shrnuty v závěrečné diskusi.

Pastorační otázky péče o rodiče ve stáří
Tůma, Petr ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Matějek, Marek (oponent)
RESUMÉ Univerzita: KARLOVA V PRAZE Fakulta: Katolická teologická Katedra: Pastorálních oborů a právních věd Obor práce: Pastorální teologie Řešitel: Petr TŮMA Název: PASTORAČNÍ OTÁZKY PÉČE O RODIČE VE STÁŘÍ Typ práce: Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. Rok: 2008 Počet stran / znaků: 50 / 70756 Bakalářská práce s názvem Pastorační otázky péče o rodiče ve stáří zkoumá a popisuje stáří, rodinu a pastorační práci. Na začátku je popsáno stáří s jeho potřebami a stárnutí české i evropské společnosti. Následuje rozbor rodiny z hlediska morální teologie a povinnosti členů rodiny z toho vyplývající. Poté je rozebírána pastorační péče a potřeby seniorů. Dále se poukazuje na úkoly pastorační péče v rodině. Závěrem shrnuje celou problematiku a nabízí možná řešení. Odevzdáno v Praze dne 5. května 2008