|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
Rodinná farma a její pozice ve venkovském prostoru: Historie a současnost.
Fellnerová, Petra ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Rodinné farmy mají v historii naší společnosti nezastupitelné místo. Cílem práce bylo zjistit, jak se pozice vybraných rodinných farem měnila ve venkovském prostoru v průběhu historického vývoje. Zároveň měla práce doplnit teoretické poznatky týkající se rodinných farem.
Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje literární přehled vztahující se k venkovskému prostoru, zemědělství a rodinným farmám. Empirická část práce je založena na polostrukturovaných rozhovorech s majiteli vybraných rodinných farem. Získané informace jsou doplněny o data z dotazníkového šetření, které probíhalo v rámci prodejních akcí pořádaných rodinnými farmami. Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich vztahu ke konkrétní rodinné farmě a vyjadřovali názor na rodinné farmy obecně.
Na základě získaných dat diplomová práce potvrdila stanovené hypotézy, a to, že rodinné farmy mají stabilní pozici ve venkovském prostoru, aktivně se zapojují do ochrany přírody a krajiny a jejich činnost vnímá veřejnost pozitivně. Nebyla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že majitelé rodinných farem reflektují zlepšení postavení rodinných farem ve venkovském prostoru v porovnání s minulostí.
|
|
Volný čas mládeže na Rychnovsku se zřetelem k jeho preventivní funkci
Bílek, Radek ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času jako nového fenoménu ve vyspělé průmyslové společnosti. Cílem je jednak zmapovat situaci, jak sledovaná skupina dětí a mládeže z Rychnova nad Kněžnou a okolních vesnic tráví svůj volný čas, a jednak jak výše uvedená sledovaná skupina pojímá preventivní funkci volného času. Po teoretické části, která se zaměřuje na společnost volného času, pedagogiku volného času a městský a venkovský prostor, následuje část empirická, která obsahuje sekundární a primární výzkum (provedený technikou dotazování) se zvláštním zaměřením k nabídce volnočasových aktivit. Výzkumem se zjišťovalo, že obě skupiny žáků (městští i venkovští) vnímají volný čas, možnosti jeho trávení a svá přání s lepším trávením volného času podobně. Překvapivým zjištěním bylo, že ačkoli nabídka volnočasových aktivit je na vesnicích nesrovnatelně omezená v porovnání s nabídkou volnočasových aktivit ve městě, jsou i přesto žáci bydlící na venkově s nabídkou spokojeni. Tato omezená nabídka je doprovázena častějším pocitem nudy, což by mohlo přerůst v nebezpečí a z hlediska preventivní funkce volného času je tedy tato skutečnost nezanedbatelná.
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
Socialistická každodennost v pohraničí na příkladu vybrané obce Bedřichov v Jizerských horách
Cejpová, Irena ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá socialistickou každodenností na příkladu vybrané obce Bedřichov ležící v příhraniční oblasti mezi významnými městy Libereckého kraje, Libercem a Jabloncem nad Nisou. Práce komparuje stěžejní období socialismu, tj. doby od roku 1948 do roku 1989, s předválečnou dobou a s dobou po roce 1989, tj. současností, na příkladu vybrané lokality. Provedený výzkum je zpravován specifickou formou kvalitativního výzkumu, metodou orální historie, která je často používaným přístupem právě k zisku informací o tzv. žitém světě. V prvé části jsou uvedeny použité teoretické koncepty ke studiu každodennosti, paměti a pohraničí, dále jsou zmíněny dosavadní výsledky bádání, které se vztahují k předmětu výzkumu, tj. socialistické každodennosti, reflexi socialismu v české společnosti, historiografii apod. Vlastní práce je dělena dle jednotlivých témat korespondujících s každodenností socialismu v percepci obyvatel Bedřichova.
|
|
Aplikace rozhodovacích modelů pro výběr komunikace pro pěší
Šťastný, Pavel ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Hlavatý, Robert (oponent)
Cílem bakalářské práce je pomocí metod vícekriteriálního rozhodování navrhnout a doporučit vhodnou variantu komunikace pro pěší pro potřeby přípravy zadávací dokumentace k veřejnému výběrovému řízení obci Dolany.
Problematika rozhodovacích procesů při výběru optimální varianty za použití metod vícekriteriálního rozhodování je analyzována v literární rešerši práce. Popis vícekriteriálních metod odráží následný postup výpočtu v praktické části. Rešerše se dále věnuje s ohledem na téma práce vybraným požadavkům při zadávání veřejných zakázek, dílčím cílům zadávací dokumentace pro výběrové řízení a stručné specifikaci komunikace pro pěší.
Praktická část práce začíná charakteristikou obce Dolany a přípravou pro stanovení variant. Následuje stanovení možných variant a volba jednotlivých kritérií. Výběr kompromisní varianty je proveden pomocí metody analytického hierarchického procesu (AHP) pro možnost začlenění i kvalitativních kritérií, která nelze postihnout v rámci zadávací dokumentace. V závěru je vybraná varianta doporučena obci Dolany.
|
|
Třídění odpadu v regionu Most
Dinhová, Julie ; Mikulová, Vlastimila (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám problematikou třídění odpadů v ČR a Ústeckém kraji, zejména pak na území města Mostu. V teoretické části popisuji stručně historii problematiky odpadního hospodářství. Dále jsem se zaměřila na současný stav v oblasti odpadového hospodářství, sběr, svoz, třídění a následné nakládání s odpady. Popsala jsem současnou platnou legislativu v České republice, týkající se odpadního hospodářství, možnosti a povinnosti při jeho třídění.
V praktické části popisuji hospodaření s odpady na území města Mostu. Shromáždila jsem údaje o třídění odpadů v letech 2009 - 2015 a rovněž náklady a příjmy v odpadovém hospodářství v letech 2011 - 2015, údaje jsem statisticky vyhodnotila. Pozornost jsem věnovala rovněž smluvním vztahům města Mostu s organizacemi, které se na nakládání s odpady podílí, význačná se jeví spolupráce se společností EKO-KOM. Jelikož dílčím cílem této práce bylo analyzovat vztah občanů k třídění odpadů, provedla jsem dotazníkové šetření mezi občany města Mostu, které vypovídá o jejich obecných znalostech v oblasti odpadního hospodářství, zejména pak o možnostech na území města, kde žijí.
|
|
Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení.
Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe.
Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému.
Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.
|
|
Ekosystémové služby mokřadů v krajině
Brynychová, Kateřina ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a pochopit důležitost ekosystémových služeb, které mokřady plní v krajině. Pouze důkladné pochopení a docenění ekologických funkcí mokřadů v krajině může vést k udržitelnému hospodaření a zajištění ochrany mokřadů. Ekologické funkce mokřadů jsou závislé na přirozených procesech (fyzikálních, chemických a biologických), které se v mokřadech odehrávají. Z nich plynou pro člověka přínosy označované jako ekosystémové služby, jejichž hodnotu si stanovuje člověk.
Mokřad je jedinečný biotop, který tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Vyznačuje se specifickým výskytem organismů, jejichž existence vyžaduje ke své prosperitě trvalý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody.
V práci je zaměřena pozornost na funkci mokřadů v hydrologickém režimu krajiny, při hromadění živin, produkci biomasy, stabilizaci břehů, ochraně proti erozi, krajinotvorné činnosti vodních toků a na jejich úlohu při tlumení průběhu povodní, v disipaci energie a stabilizaci mikroklimatu. Je zde zmíněn i kulturní a historický význam mokřadů. Mokřady jako domov mnoha druhů flóry i fauny obohacují významným způsobem biodiverzitu české krajiny.
Všechny přirozené mokřadní lokality v České republice jsou v současné době nějakým způsobem ovlivněny lidskou činností. Z velké většiny jsou poškozené, především v důsledku intenzivní zemědělské činnosti. Z těchto důvodů by mělo docházet k integraci mokřadů do zemědělské krajiny.
O významu mokřadů na jedné straně a jejich vážném ohrožení na straně druhé svědčí i mezinárodní úmluva na ochranu mokřadů, tzv. Ramsarská úmluva. Nejvýznamnější mokřady České republiky jsou zapsány v seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské konvence.
|
|
Sluneční biodomy jako součást přírody - zahrady, krajiny
Janourková, Tereza ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Filip, Filip (oponent)
Obsahem diplomové práce je především tématika přírodního stavitelství. Jedná se o vzájemně provázaný celek znalostí materiálů, technologií, přírodních podmínek a zejména začlenění do krajiny. Místa k obývání vytvořená lidskou činností, která ctí přírodní zákony a respektují šetrný přístup k životnímu prostředí, mohou být označována jako biodomy. Přízvisko sluneční (solární) biodomy si získaly domy, které jsou navíc orientovány na co největší využití sluneční energie.
Součástí této práce je přehled různých typů přírodních obydlí, možností použití přírodních materiálů a přístupů k využívání sluneční energie. Vlastní návrh pak představuje studii rodinného domu v zemi a zároveň i projekt zahradních úprav jeho vlastního pozemku. Pro návrh byl zvolen pozemek v tiché lokalitě pražské Troji. Tento pozemek je svažitého charakteru a je orientovaný jižním směrem, nabízí tedy ideální předpoklady pro zvolený typ stavby.
Dům využívá všech kladů, které domy v zemi nabízejí. Jedná se především o výborné tepelně izolační a akustické vlastnosti spojené s energetickými úsporami. Navíc je v interiéru opatřen akumulační stěnou, která zvyšuje zisky tepelné energie v zimním období. Systém větrání, vytápění a chlazení funguje za pomoci zemního vrtu a zemního výměníku. Pro ohřev vody se využívají solární panely, k pomocným účelům i systém fotovoltaický. Dešťová voda je zachycována k dalšímu využití.
Zahrada reflektuje charakter rodinného domu, přírodní podmínky místa a účel využití. Je navržena tak, aby nabízela místa k odpočinku, k aktivnímu trávení volného času a aby též sloužila k užitku. Nejvýznamnější roli hraje psychologický účinek plynoucí z volby a rozmístění jednotlivých prvků, především drobné zahradní architektury, užitých materiálů, výběru výsadeb dřevin, trvalek a vzájemné důsledky této kompozice.
Pozemek je tedy řešen komplexně s využitím přirozených vlastností prostředí tak, aby vznikl prostor pro život. Dle přírodních zákonů neslouží zahrada nikdy pouze pro člověka, je zároveň domovem mnoha zástupců drobných živočichů a rostlinstva.
|
host ::
