|
Konštrukcia a vedecká implementácia matematických modelov stromových komponentov listnatých drevín v štádiách nálet, nárast a mladina
Pajtík, Jozef ; Konopka, Bohdan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Důležitost přesného určení zásob biomasy stromů v lesích stále narůstá. S ohledem na probíhající změnu klimatu vědci začali posuzovat všechny stromové komponenty, jednak z hlediska jejich energetického využití, tak i pro odhad uhlíkových zásob. V posledních letech narůstá význam modelů biomasy pro malé stromy v souvislosti s významným zvětšením ploch mladých porostů v důsledku zániku starých porostů způsobených disturbancemi (zejména: vichřice, přemnožení kůrovců, suché období a lesní požáry). Modely na určení zásob biomasy v porostech mladších 10 let jsou vzácné a věnují se většinou pouze nadzemní biomase. Tato práce se proto zaměřuje na doplnění chybějících poznatků v této oblasti. Její hlavní cíle jsou:
1) konstrukce regresních modelů sloužících pro výpočet hmotnosti sušiny jednotlivých stromových komponentů (tzn. kmen, větve, listy, kořeny) pro mladé porosty vybraných listnatých dřevin,
2) aplikace regresních modelů při výpočtech konverzně expanzních faktorů biomasy (biomass conversion and expansion factors; BCEF), alokačních koeficientů, růstové účinnosti a indexu listové plochy (LAI) a jejich mezidruhové srovnání,
3) uplatnění alometrických vztahů na odhad potravního potenciálu pro přežvýkavou spárkatou zvěř (tj okusu, ohryzu nebo loupání).
Při tvorbě modelů se využijí vzorníky stromů, které budou vykopané na vybraných stanovištích, rozseparované na jednotlivé komponenty, vysušené na konstantní hmotnost a odvážené. Na následnou konstrukci regresních modelů se použije logaritmicky transformována alometrická rovnice.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Růst a environmentalní vlivy pěstovaní jedle obrovské v podmínkách České republiky
Fulín, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Antonín, Antonín (oponent)
Jedle obrovská (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) představuje dřevinu s potenciálním přínosem pro plnění řady funkcí v lesním hospodářství; konkrétně se jedná o funkce produkční, meliorační, stabilizační a krajinářskou. Byla k nám, stejně jako do ostatních evropských zemí, zaváděna od první poloviny 19. století, především šlechtickými rody, nejprve do parkových výsadeb, ale postupně i do lesních porostů. Další vlna zájmu o tuto dřevinu souvisela s chřadnutím domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.), kterou měla do jisté míry nahradit, z tohoto období pochází i největší počet výsadeb u nás. Cílem předkládané disertační práce bylo sledování růstu a produkce vybraných porostů této jedle, ale i vliv na základní charakteristiky půdního chemismu, dynamiku živin a možný degradační nebo meliorační vliv na lesní půdy. Výzkumné plochy byly voleny především na území Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy, ale i na dalších místech (Hrubá Skála u Turnova, lesy v majetku Kinských na Žďársku, Kynšperk nad Ohří). Sledování bylo provedeno na již založených a sledovaných trvalých zkusných plochách středního věku (35 až 55 let), na kterých byly zjišťovány dendrometrické i jiné parametry (pozice, výška, výčetní tloušťka, nasazení koruny), dále byly studovány množství a kvalita nadložního humusu a svrchní složky minerální půdy. Součástí práce bylo i měření na provenienční ploše VÚLHM, v. v. i. Z výsledků vyplývá, že jedle obrovská je produktivní dřevina, která převyšuje svou zásobou domácí jehličnaté dřeviny a její intenzivní růst je srovnatelný s douglaskou tisolistou. Z pohledu provenienčních pokusů je zásadní správný výběr provenience, kterým lze dosáhnout lepších výnosů a kvality dřevní hmoty. V našich podmínkách se jako nejlépe rostoucí ukazují provenience z oblasti ostrova Vancouver a pobřeží státu Washington. Při analýzách půdy dosahovala jedle obrovská příznivějších hodnot pedochemických charakteristik humusových forem ve srovnání se smrkem ztepilým a přibližovala se k hodnotám listnatých dřevin. Lze tedy říci, že se projevila jako meliorační a stabilizační dřevina.
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
Vliv kadmia na oxidační stres u rostlin
Zemanová, Veronika ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Pro porovnání akumulace Cd a jeho tolerance byly studovány dva ekotypy Noccaea caerulescens pocházejících ze dvou různě kontaminovaných míst (Redlschlag, Rakousko; Ganges, Francie), N. praecox (Mežica, Slovinsko), Arabidopsis halleri a Spinacia oleracea. Po 30, 60, 90 a 120 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro hyperakumulátory a 25, 40, 55 a 75 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro špenát byly stanoveny parametry výměny plynů (čistá rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace, vodivost průduchů, intercelulární koncentrace CO2), obsah mastných kyselin, obsah makro- a mikroelementů stejně jako N využití rostlinami. Noccaea druhy a A. halleri vykazovaly podobné změny ve výnosu biomasy, obsahu Cd a celkového obsahu aminokyselin. Rozdíly mezi těmito druhy se potvrdily v profilu a obsahu jednotlivých volných aminokyselin. Srovnání mezi druhy Noccaea ukázaly, že stres vlivem Cd má za následek podobné změny parametrů fotosyntézy. Kontrastní odezvy rostlin na kontaminaci Cd byly potvrzeny v obsahu makro- a mikroelementů, mastných kyselin a metabolismu aminokyselin. Špenát ukázal rozdílnou reakci na Cd ve srovnání s hyperakumulátory, zejména v profilu volných aminokyselin a mastných kyselin.
|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.
|
|
Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých
zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena
z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány
charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité
pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu,
jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde
popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další
kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních
modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována
odtokovým algoritmům.
Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním
povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí
Spatial Analyst a ArcHydro.
Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM
90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to
z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně,
jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené
digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.
|
|
Binární opce
Brichcín, Marek ; Pfeiferová, Daniela (vedoucí práce) ; Ulrich, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na binární opce, jejich charakteristiku a různé způsoby obchodování binárních opcí. Nejdříve je definován pojem opce a následně popsané různé druhy opcí. Poté jsou charakterizovány binární opce a jejich druhy. Následuje popis dvou způsobů vyhodnocování situace na trhu, a to využitím fundamentální či technické analýzy. V obou případech je nutné si vytvořit vlastní systém obchodování. Co takový systém je a jak se s ním pracuje je popsáno hned v další kapitole. Nedílnou součástí obchodování binárních opcí jsou grafy, kterých je také více druhů. Podle grafů se lze zorientovat v trhu a plánovat vstupy do investic. Pracovat s těmito grafy je možné
za pomoci speciálních softwarů pro obchodování. Jak takový software funguje a jak je možné s ním pracovat je popsáno v další kapitole. Teoretickou část této bakalářské práce uzavírá kapitola věnující se psychice při obchodování. Vytrénovaná psychika
pro obchodování totiž rozhoduje o tom, zda bude obchodník úspěšný či nikoliv.
V praktické části této bakalářské práce budou srovnány dvě investiční strategie binárních opcí. Nejdříve bude popsáno, jak strategie fungují a jakým způsobem je lze využít
k investování. Na základě historických dat se poté vypočítá úspěšnost každé ze strategií
a bude zhodnoceno, která z nich je spolehlivější.
|
|
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují.
Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj.
Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický.
Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou.
Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
|
host ::
