|
Komparativní analýza české a italské právní úpravy pracovního poměru a rozbor příslušné italské právní terminologie
PROCHÁZKOVÁ, Lucie
Cílem této práce je analyzovat a porovnat úpravu pra covního poměru v Itálii a České republice a na základě toho určit, zda jsou tyto pracovněprávní úpravy podobné či rozdílné. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol, které jsou následně rozdělené na menší podkapitoly. V první kapitole se zabývám historickým vývojem a prameny pracovního práva v České republice a následně v Itálii. Na konci kapitoly se na základě zjištěných skutečností věnuji komparativní analýze s důrazem na odlišnosti či podobnosti. Druhá část je věnována pracovněprávním vztahům v obou zemích, přičemž na konci kapitoly opět uvádím komparaci úprav v obou zemích. Ve třetí kapitole popisuji vznik a zánik pracovního poměru v obou zemích. Na konci kapitoly taktéž uvádím komparativní analýzu. Čtvrtá kapitola je věnována jazykovému rozboru termínů z oblasti pracovního práva, které jsem použila při psaní práce. Ve stejné kapitole se nachází italsko-český glosář. Práci uzavírá resumé v italštině.
|
| |
|
Komparativní analýza české a italské právní úpravy zániku manželství a rozbor příslušné italské právní terminologie
MACUROVÁ, Pavla
Cílem této práce je analyzovat a porovnat právní úpravu zániku manželství v České republice a v Itálii a zjistit v čem se zánik manželství v těchto dvou státech liší a podobá. Práce je rozdělena do hlavních kapitol a dalších podkapitol, kde v každé kapitole se věnuji právní řádům obou dvou zemí a následně právní komparaci daného tématu. V první kapitole se věnuji všeobecné charakteristice rodinného práva, zabývám historií, prameny i principy. Druhá kapitola se zabývá vznikem manželství a třetí kapitola následně jeho zánikem. Jelikož rozvod je v této době stále častější téma a mezi těmito zeměmi je značný rozdíl, budu se ve své práci věnovat především zánikem manželství rozvodem. Celou práci zakončuje závěr, resumé v italštině a rozbor příslušné právní terminologie s italsko- českým glosářem.
|
| |
| |
|
Společné jmění manželů se zaměřením na jeho zánik
Orsáková, Andrea ; Dvořák, Jan (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Základní právní úpravu společného jmění manželů obsahuje občanský zákoník, který ve svých ustanoveních upravuje společné jmění manželů jako majetkové společenství, které je vázáno na vznik manželství a může vzniknout jen mezi manžely. Společné jmění manželů nemůže vzniknout v neexistujícím manželství, ve vztahu druha a družky, mezi osobami stejného pohlaví, byť by se jednalo o partnery, kteří uzavřeli registrované partnerství na základě zákona č. 115/2006 Sb. Majetkové právní vztahy manželů se v řadě směrů odlišují od všech ostatních majetkových poměrů, vznikajících mezi osobami, které žijí v jiných - nesezdaných faktických vztazích (druh a družka) nebo mezi osobami stejného pohlaví. Právní důsledky způsobené uzavřením manželství se promítají jak do vzájemného postavení manželů, tak i do jejich právních vztahů k třetím osobám. V oblasti vlastnického práva jde o vytvoření zvláštního typu spoluvlastnictví ke společnému majetku manželů. Každý manžel je vlastníkem celé věci, má právo věc držet, užívat, je však omezen stejným právem druhého manžela. V oblasti závazkového práva, jsou závazky, jejichž předmětem je společný majetek, solidárními závazky. Právní úprava majetkových vztahů mezi manželi prodělala podstatné změny. I přes proměnu institutu bezpodílového společenství manželů v jejich společné...
|
|
Věcná břemena
Blažková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním institutem věcných břemen. Jedná se o věcná práva k věci cizí, která omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena slouží k prospěšnějšímu užívání nemovitosti nebo svědčí určité osobě. Práce se skládá z deseti kapitol. První kapitola popisuje v pěti podkapitolách historický vývoj věcných břemen. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu a funkce věcných břemen. Ve třetí kapitole je ve dvou podkapitolách rozebráno jejich dělení. Čtvrtá kapitola se zabývá obsahem věcných břemen. Ve dvou podkapitolách pak přibližuje nejčastěji se vyskytující věcná břemena - právo cesty a právo užívání bytu či místnosti. Pátá kapitola se zabývá problematikou evidence věcných břemen v katastru nemovitostí. Nejrozsáhlejší šestá kapitola se v šesti podkapitolách postupně věnuje jednotlivým způsobům vzniku věcných břemen. Sedmá kapitola ve třech podkapitolách rozebírá změny věcných břemen: v subjektech, v obsahu a v předmětu. Osmá kapitola v šesti podkapitolách zkoumá jednotlivé způsoby zániku věcných břemen, samostatně, v deváté kapitole je zkoumáno promlčení věcných břemen. Závěrečná kapitola se věnuje úpravě věcných břemen v novém občanském zákoníku.
|
|
Právní úkony
Skřejpek, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
- Právní úkony Klíčová slova: právní úkony, projev vůle, interpretace Právní úkony se obecně řadí mezí právní skutečnosti, které působí vznik, změnu a zánik právních vztahů, v případě právních úkonů se jedná o vztahy občanskoprávní. Právní úprava právních úkonů je obsažena v platném občanském zákoníku, který také stanoví, jaké podmínky musí být splněny, aby se jednalo o právní úkon platný a naopak, kdy se jedná o neplatný právní úkon, ať absolutně nebo relativně. K platnosti je třeba, aby se jednalo o projev vůle, který směřuje právě ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu a zákon s takovým projevem vůle tyto následky spojuje. Tímto zákonem je občanský zákoník. V současném návrhu nového občanského zákoníku však např. definice právního jednání chybí, jsou zde stanoveny pouze následky právního jednání. Lze rozvést, že platnost právního úkonu je podmíněna projevem vůle jednajícího, který musí být k nabývání práv a povinností způsobilý. K platnosti právního úkonu je třeba, aby projev vůle byl svobodný, vážný, dostatečně určitý a srozumitelný a nebyl učiněn v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, stejně tak musí být prost omylu. Současná právní úprava vychází z neformálnosti právních úkonů, avšak pokud zákon nebo dohoda stran stanoví, že musí být splněna určitá forma, je její splnění...
|
|
Členství a členský podíl v bytovém družstvu
Cileček, Filip ; Oehm, Jaroslav (oponent) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Tato práce se zabývá členstvím a členským podílem v bytovém družstvu. Jejím cílem - samozřejmě - není zodpovědět všechny otázky, které tyto právní instituty vyvolávají. Práce nabízí (nebo to alespoň je jejím cílem) stručný, aktuální a přehledný náhled na dotčené právní instituty z pozice soudce. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První se zabývá členstvím v bytovém družstvu a členským podílem v něm obecně. Druhá kapitola objasňuje jednotlivé způsoby vzniku členství, přičemž (kladně) řeší i otázku, zda právo nájmu družstevního bytu je jedním z práv tvořících členský podíl. Třetí kapitola pojednává o ostatních důležitých právech a povinnostech člena bytového družstva. Čtvrtá vysvětluje způsoby zániku členství v bytovém družstvu, kladouc důraz na otázky spojené s vyloučením z bytového družstva. Každá kapitola podává přehled souvisejících soudních rozhodnutí spolu s jejich kritickým rozborem. Konečně pátá kapitola se soustřeďuje na společné členství manželů v bytovém družstvu jako na institut, který je typický výlučně pro bytová družstva. Hlubší úvaha je věnována vzájemným vztahům společného členství a společného jmění manželů, opět s přehledem souvisejících soudních rozhodnutí, doprovázeným kritickým hodnocením současné soudní praxe, zvláště jde-li o vznik společného členství manželů ve vztahu k tzv....
|
| |
host ::
