| |
|
Startovací akumulátory
Bureš, Jan ; Huzlík, Rostislav (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá startovacími akumulátory pro automobily. Účelem této práce je, aby sloužila jako studijní materiál pro studenty následujících let. Podrobně seznamuje s dnes obvyklým oloveným akumulátorem s jeho historií, konstrukcí, s chemickými pochody a dále nás s dalšími druhy a s vývojem nových startovacích akumulátorů.
|
|
Podíl zobrazovacích metodik na řešení zánětlivých chirurgických komplikací
KOPRDOVÁ, Eliška
Podíl zobrazovacích metodik na řešení zánětlivých chirurgických komplikací. Intervenční radiologie je dynamický a rychle se rozvíjející obor. S rozvojem nových metod a instrumentária rozšiřuje možnosti miniinvazivní léčby řady onemocnění. Zavedení cílené perkutánní drenáže břišních abscesů do klinické praxe se řadí mezi nejvýznamnější pokroky osmdesátých let v této oblasti. Perkutánní drenáž je poměrně rychlá a jednoduchá metoda a patří k urgentním intervenčním zákrokům. Indikací pro perkutánní drenáž je léčba či paliace sepse spojené s infikovanou lézí. Většina autorů se shoduje v tom, že neexistuje absolutní kontraindikace perkutánní drenáže patologické kolekce tekutiny. Proto lze o tomto typu drenáže uvažovat jako o metodě volby. Lze ji provést i před eventuálním chirurgickým výkonem. Cílem mojí práce bylo retrospektivně zhodnotit zkušenosti radiodiagnostického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Bory v této oblasti ve vybraném časovém období. Proto byla vytvořena jednoúčelová databáze. Ta obsahovala data pacientů, kteří v určitém časovém období podstoupili perkutánní drenáž pod CT nebo UZ kontrolou. Tyto data jsem statisticky zpracovala. V práci nebyla potvrzena jediná hypotéza, kterou jsem zvolila, že intervenční metodiky mohou ve všech případech nahradit chirurgický výkon při řešení supurujících zánětlivých lézí v oblasti hrudníku, břicha a měkkých tkání. Do klinické praxe přináší cílená perkutánní drenáž nesporné výhody. Mezi hlavními to je odstranění rizika chirurgického výkonu a celkové anestezie, především v akutní fázi onemocnění. Zjednodušení pooperační péče, zkrácení průměrné doby hospitalizace nemocných a v neposlední řadě i ekonomické výhody. Jde o metodu, která by měla být vždy zvažována jako první krok mezi možnostmi léčby infikované léze.
|
|
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový
tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat,
kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet.
Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých
složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za
účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je
založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech.
Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti
brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být
dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se
měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho
testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která
umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket,
které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Hereditární choroby opěrně-pohybového ústrojí u plemen asistenčních psů
Krausová, Anežka ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Šichtař, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá dědičnými chorobami opěrně-pohybového ústrojí psů, které se mohou vyskytnout u plemen využívaných k asistenčním účelům.
Nejprve je definován pojem asistenční pes. Mezi asistenční psy jsou řazeni vodicí psi, signální psi, asistenční psi pro osoby s tělesným postižením, psychoterapeutičtí psi, psi vycvičení ke dvěma účelům a další. Nejčastěji se využívají plemena německý ovčák, labradorský retriever, zlatý retriever a kříženec labradorského a zlatého retrievera.
Část práce popisuje opěrně-pohybové ústrojí psa, tedy kosterní a svalovou soustavu.
Následují jednotlivá onemocnění. Práce se zaměřuje na několik onemocnění, jejichž společnou příčinou je předpokládaná polygenní dědičnost. Jedná se o tyto choroby: dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, panostitida, Wobbler syndrom, hemivertebra, osteochondróza a svalová dystrofie. U každého onemocnění je popsán jeho výskyt, etiologie, klinické příznaky, vyšetření, metody diagnostiky, léčba a prevence. Vyšetření je prováděno nejčastěji pomocí rentgenu, počítačové tomografie, myelografie nebo magnetické rezonance. Léčba zahrnuje dvě složky, konzervativní a chirurgickou.
Zmíněny jsou i možnosti genetické diagnostiky dysplazie kyčelního kloubu a svalové dystrofie. Poslední kapitola je věnována praktickému přístupu některých subjektů, které se v ČR zabývají výcvikem asistenčních psů, k výběru psů do výcviku z hlediska jejich zdravotního stavu a jejich zkušenostem s nemocemi zmiňovanými v této práci.
Diskuze poukazuje na důležitou roli prevence těchto onemocnění, zejména pomocí uvědomělých šlechtitelských postupů, kterými jsou z chovu vyřazeni nemocní jedinci. Díky selekci může být zamezeno přenosu škodlivých alel do dalších generací. Prevencí u jedince může být vhodná strava ve správném množství a přiměřený pohyb. Při výběru psa pro výcvik k asistenčním účelům má být brán ohled na zdraví i zdravotní predispozice daného plemene i konkrétního jedince.
|
|
Funkce a vliv patentů ve vybraných odvětvích na růst ekonomik zemí EU
Vojta, Michal ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Patentová ochrana inovací je aktuálně skloňována v souvislosti s jedním z největších patentových sporů v historii firem Apple a Samsung. O obhajobu samotné existence instituce ochrany duševního vlastnictví se ekonomové přou a mezi ekonomickými školami neexistuje konsenzus. Současný systém funguje plošně napříč všemi odvětvími ekonomiky. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu implicitně podporující rozdílné nastavení patentového systému vzhledem k rozdílnému charakteru odvětví. Průmysl informačních technologií, kde je hypoteticky efektivita nízká (patentování je zde tradičně využíváno ke strategickým účelům), je konfrontován s chemickým průmyslem, ve kterém by patentování mělo přispívat k růstu více (tradice ochrany účinné látky). Práce shrnuje argumenty napříč spektrem ekonomických škol. Regresní analýza dat zemí EU podporuje zkoumanou hypotézu a poukazuje na nízký vliv IT patentů na HDP oproti chemickému průmyslu ve zkoumaném vzorku zemí EU.
|
| |
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
| |
host ::
